|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Mineralogie částic ze semiaridních půd znečištěných těžbou a metalurgií a jejich transformace/remobilizace při požárech
Tuhý, Marek ; Ettler, Vojtěch (vedoucí práce) ; Kříbek, Bohdan (oponent)
Tato studie se zaměřuje na půdy s obsahem odumřelé biomasy ze semiaridní oblasti znečištěné těžbou a zpracováním Cu-Pb rud na lokalitách Tsumeb a Kombat v severní Namibii. Koncentrace kontaminantů ve vzorcích byly díky aktivnímu metalurgickému provozu vyšší na lokalitě Tsumeb a dosahovaly následujících hodnot (mg/kg): As 1920, Cd 81, Cu 5840, Hg 7,66, Pb 4880, Sb 266, Zn 3310. Pro zjištění mineralogické složení částic zachycených na biomase a v těžkých půdních frakcích bylo použito kombinace RTG difrakční analýzy (XRD), skenovací elektronové mikroskopie (SEM) a elektronové mikroanalýzy (EPMA). Kvantitativní zastoupení kontaminantů v příslušných fázích bylo stanoveno pomocí autoSEM; z celkového zastoupení kontaminantu ve vzorku byla značná část vázána ve struskovém skle (As: 16,7 %; Cu: 12,7 %; Pb: 26,2 %; Zn: 33,9 %) a v hydroxidech Fe bohatých na kovy a polokovy (As: 14,4 %; Cu: 7,7 %; Pb: 21,6 %; Zn: 32,5 %). Na vzorcích půd s obsahem nekromasy byl experimentálně potvzen potenciální vliv požárů těchto prostředí na mobilizaci kontaminantů. K úplné remobilizaci Hg dochází již za teplot blízkých 300 řC. V tomto teplotním rozmezí jsou také významně uvolňovány As a Sb prostřednictvím termální degradace arsenolitu (As2O3). Při teplotách vyšších než 700 řC je mobilizováno Cd společně s As, který se...
|
|
|
Vyluhovatelnost ze strusek a popílků z metalurgie niklu (Niquelandia a Barro Alto, Brazílie)
Kvapil, Jindřich ; Ettler, Vojtěch (vedoucí práce) ; Vítková, Martina (oponent)
Struska a popílek studované v této diplomové práci představují odpady vznikající během metalurgických procesů při zpracovávání lateritických Ni-rud pocházejících z ložisek v oblasti Niquelândie a Barro Alto v Brazílii. Strusky jsou ukládány na haldy a popílky na odkaliště, kde jsou vystaveny atmosférickým vlivům. Takto uložené odpady mohou uvolňovat do prostředí významná množství potenciálně toxických prvků. Tato práce studuje stabilitu strusky a popílku pomocí pH- statického loužícího experimentu. Popílek z čištění spalin při kalcinaci rudy je nabohacen Ni (25 g/kg), Co (489 mg/kg) a Zn (462 mg/kg). Struska naopak vykazuje vyšší koncentrace Cr (7580 mg/kg). Zatímco struska je z mineralogického hlediska složena zejména z pyroxenu, olivínu a skla, popílek se jevil jako materiál mineralogicky složitější; byl identifikován vrstevnatý silikát odpovídající částečně dehydratovanému lizarditu, olivín, pyroxen, spinel, hmota SiO2, sklo a částice bohaté uhlíkem. Nejvyšší obsahy uvolněných prvků byly pozorovány v kyselých podmínkách. Při pH 3 byly zjištěny u popílku následující vyluhovatelnosti kontaminantů: až 5,42 g/kg Ni, 112 mg/kg Co a 4,3 mg/kg Zn. V případě strusky se uvolnilo podstatně méně Ni (47,9 mg/kg), ale v porovnání s popílkem podstatně více Cr (až 25,6 mg/kg). Směrem do alkalických podmínek...
|
|
|
Vyluhovatelnost a gastrická biodostupnost kontaminantů z odpadů z metalurgie Ni
Polák, Ladislav ; Ettler, Vojtěch (vedoucí práce) ; Suchá, Veronika (oponent)
Vlivem těžby a zpracování lateritických a sulfidických rud dochází ke kontaminaci životního prostředí kovy a polokovy. Pro zjištění, jak bude kontaminant vyluhován a jakým způsobem může poškodit své okolí, slouží vyluhovací experimenty. Za účelem zjištění potencionálního vlivu na zdraví člověka lze použít loužící testy v simulovaných gastrických, gastrointestinálních a plicních roztocích. Cílem této bakalářské práce je provést tyto loužící testy a zjistit jakým způsobem může metalurgický odpad ovlivňovat okolní prostředí nebo populaci v dané oblasti (např. pracovníky v hutním průmyslu). Výsledky ukazují, že největší vyluhovatelnost vykazují popílky. Limitní hodnoty pro nebezpečný odpad přesahuje Ni (4250 mg/kg), pro inertní odpad Zn (22,3 mg/kg) a Cd (0,51 mg/kg). Gastrické loužící testy ukazují, že největší zdravotní riziko hrozí u Al (TDI 181 μg/den), Ni (BE 324 μg/den) a V (TDI 0,78 μg/den). Tolerovatelný denní příjem (Tolerable daily intake, TDI) je odhadované množství, které dokáže člověk dlouhodobě snést, aniž by došlo k poškození organismu. Pozaďová expozice (BE) je dávka nebo množství, kterému je jedinec vystaven. V důsledku těžby se do okolí dostává více kontaminantů než by bylo dosaženo přirozenými procesy (eroze, vyplavování vodou).
|
|
|
Efektivita chemické stabilizace kontaminované půdy pomocí amorfního oxidu manganu
Tomášová, Zdeňka ; Ettler, Vojtěch (vedoucí práce) ; Trakal, Lukáš (oponent)
Riziko spojené s kontaminací půd toxickými (polo)kovy je aktuálním tématem životního prostředí. Jednou z in situ sanačních technologií je chemická stabilizace kontaminovaných půd, např. pomocí přídavku oxidů železa, manganu nebo hliníku. Oxidy manganu se přirozeně vyskytují v půdách a díky svým příznivým vlastnostem, jako např. nízkému bodu nulového náboje, vysokému specifickému povrchu a struktuře umožňující snadné přijetí iontů, mohou být dobrými sorbenty toxických kovů a polokovů. Předmětem této diplomové práce je zjištění efektivity chemické stabilizace kontaminované půdy pomocí amorfního oxidu manganu (AOM) v různých pH podmínkách. V zemědělské půdě z oblasti Příbrami kontaminované imisemi z olověné hutě, s koncentracemi Pb 1 100 mg/kg, Zn 294 mg/kg, Cd 4,98 mg/kg, As 118 mg/kg a Sb 48,9 mg/kg, byl uložen AOM po dobu 2 a 6 měsíců. Na takto ošetřené půdě byl následně proveden pH-statický loužící test v rozsahu pH 3-8. Přítomnost oxidu v půdě vedla k zvýšení jejího přirozeného pH (z 5,77 původní půdy na 6,59 při 2 měsících inkubace a 6,23 po 6 měsících). Zatímco u Cd a Zn nebyl pozorován výrazný vliv AOM na vyluhovatelnost, v případě Pb, Cu, As a Sb se sorbent jevil jako efektivní stabilizační činidlo. K snížení dostupnosti Pb došlo pouze v kyselých podmínkách (např. při pH 3 na 22 % u vzorku s...
|
|
|
Rtuť v dnových sedimentech z důlní a hutní oblasti: porovnání vzorkovacích kampaní po 10 letech
Sýkorová, Kateřina ; Ettler, Vojtěch (vedoucí práce) ; Navrátil, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce porovnává koncentrace rtuti v 64 vzorcích dnových sedimentů z oblasti Březohorského rudního revíru (Příbram, Česká republika), kde v minulosti probíhala těžba a hutní zpracování rud pro získání stříbra a olova. Vzorky byly odebrány ve třech kampaních v květnu 2003, září 2012 a v říjnu 2013 s cílem zhodnotit vliv povodní v srpnu 2002 a červnu 2013 na vývoj historické kontaminace dnových sedimentů rtutí. Ve všech třech odběrných letech můžeme u odebraných vzorků pozorovat vývoj koncentrací od oblasti nezasažené hornickou činností, kde jsou koncentrace rtuti zvýšeny pouze vlivem složení podloží a dosahují zde přibližně 0,2 mg Hg/kg a dále po toku drénujícím tuto hornickou oblast zvyšující se koncentrace dosahující až 3,2 mg Hg/kg. Zdrojem kontaminace jsou především úpravny rud zdejších dolů a přilehlá odkaliště, nacházející se v okolí toku. Několik havárií odkališť a časté povodně způsobily rozplavení kalů a usazení jemnozrnných sedimentů jak na dně toku, tak na jeho březích i v oblasti jeho nivy. V současnosti je hlavním antropogenním zdrojem kontaminace ve studované oblasti zejména huť zpracovávající olověný odpad, především použité akumulátory do automobilů, avšak její vliv na koncentrace rtuti v dnových sedimentech je nevýznamný. Možný je ale její vliv na obsah dalších...
|
|
|
Prostorové rozložení těžkých kovů v nivních sedimentech Litavky a rekonstrukce historie její kontaminace
Kotková, Kristýna ; Mihaljevič, Martin (vedoucí práce) ; Ettler, Vojtěch (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřená na identifikaci prostorového rozložení znečištění olovem, zinkem a mědí v nivních sedimentech řeky Litavky a rekonstrukci historie její kontaminace v souvislosti s těžbou a hutnictvím Ag, Pb a Zn na Příbramsku. Bylo provedeno vzorkování v nivě a analýza sedimentů pomocí rentgenové fluorescenční spektrometrie (ED XRF) za účelem pochopení distribuce zájmových rizikových prvků v nivní výplni. Výsledky ED XRF byly kalibrovány pomocí analýz vybraných vzorků hmotnostní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS), přitom byly měřeny také poměry stabilních izotopů olova 206 Pb a 207 Pb. Dále byla měřena magnetická susceptibilita sedimentů, provedeny granulometrické analýzy vybraných vzorků a měřeny kationtové výměnné kapacity (CEC). Dalším cílem práce bylo pokusit se o rekonstrukci historie kontaminace nivních sedimentů. Datování sedimentů bylo zajištěno metodami 14 C, 137 Cs a 210 Pb. Klíčová slova: nivní sediment, kontaminace, těžké kovy, rekonstrukce
|
|
|
Variabilita parametrů kvality vody ve vybraných nádržích Prahy
Stará, Eva ; Ettler, Vojtěch (vedoucí práce) ; Chalupová, Dagmar (oponent)
Zařazení malých nádrží v městských oblastech má své opodstatnění a nezastupitelnou hodnotu jak z hlediska krajinotvorby, tak z hlediska tvorby a péče o životní prostředí. Na nádrže v těchto oblastech působí kromě jiných i celá řada škodlivých vlivů, pocházejících právě z činnosti člověka. Tato práce hodnotí a porovnává kvalitu vody na základě vybraných chemických a fyzikálně - chemických ukazatelů kvality vody ve vybraných pražských nádržích (Motol, Stodůlky, Háje) v monitorovacím období od května do listopadu 2013. Vzhledem k umístění nádrží v městských oblastech, kde se dá předpokládat vysoké antropogenní zatížení, byl při vyhodnocování dat kladen důraz především na ukazatele lidskou zátěž částečně mapujících (NO3 - , NH4 + , PO4 3- , Cl- , rozpuštěný kyslík, chemická spotřeba kyslíku). Sledovány byly ale i další ukazatele jako (alkalita, acidita, tvrdost vody, pH, Ca2+ , NO2 - , konduktivita). Pro zhodnocení kvality těchto povrchových vod byla použita norma ČSN - EN 75 7221, která dělí vody do pěti kategorií čistoty vody. Nejlépe z hlediska čistoty vody z měření vycházejí vody v oblasti Motola (1. třída jakosti u většiny parametrů), jako málo znečištěné vody se jeví série nádrží ve Stodůlkách a nejvíce znečištěné vody z těchto tří lokalit se nacházejí v Hájích (až 4. třída jakosti u některých...
|
host ::
RSS.