|
|
Globální terorismus a jeho psychologické aspekty
Fajmonová, Veronika ; Eichler, Jan (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na postižení fenoménu terorismu s důrazem na jeho psychologické aspekty. V prvním třetině se zabýváme definicí terorismu, terorismem jako komunikačním procesem, typologií terorismu a jeho vývojem. Zbývající dvě třetiny se pak zaměřují na psychologii terorismus -- především na vysvětlení, proč lidé páchají teroristické činy, jaká je jejich motivace, jaký vliv má skupinová dynamika na smýšlení teroristů a zda mají sebevražední atentátníci sebevražedné rysy.
|
|
| |
|
|
Strategie Bushovy administrativy vůči Iráku v letech 2003-2008
Janečka, Martin ; Eichler, Jan (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Účelem této práce je podat informace o období v Iráku, jež následovalo po druhé válce v Perském zálivu, a to především z pohledu Spojených států amerických. Práce v první části pojednává o motivech, jež Spojené státy vedly do války a rovněž připomíná historické souvislosti Saddámova režimu. Ve druhé části se zabývá již poválečnou situací, strategií USA pro obnovu Iráku z ekonomického, politického a bezpečnostního pohledu a v poslední řadě se snaží identifikovat bezpečnostní hrozby a rizika. V závěru se částečně věnuje postojům Baracka Obamy a perspektivě dalšího možného vývoje.
|
|
|
Operace Lité olovo a její mezinárodní souvislosti
Juhásová, Michaela ; Eichler, Jan (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Moje práce popisuje teprve historický vývoj konfliktu za účelem správního ohodnocení prínosů a dopadů operace Lité Olovo na další vývin palestinsko-izraelských vztahů. Tu se zaměřuji na převažující formu řešení konfliktu (prostřednictvím vytvoření dvou států, jednoho dvounárodního států, troch států -- samostatný Izrael, Gaza v rámci Egypta a Západní Břeh ve federaci s Jordánskem, nebo-li přes novodobou koncepci ekonomického míru). Kromě toho má pozornost patří aktérům, kteří se do konfliktu zapájeli. Poté se zabývám samotnou operací, jejím průběhem a vlivem na mínění mezinárodního společenství a jednotlivých statů. Na závěr nabízím vlastní návod na řešení konfliktu, jeho výhody a pozitiva, a taky kritiku ostatních možných řešení. Navrhuji kritéria na výběr mediátorů. Prácu uzavírám myšlenkou, že operace zaměřená na odstránění teroristů není trvalým řešením konfliktu, a proto je nutné hledat další dlouhodoba řešení - na dosažení míru na Blízkém Východě.
|
|
|
Mezinárodní souvislosti projektu Středomořské unie
Vincentová, Romana ; Eichler, Jan (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Tématem práce je projekt Středomořské unie, který navrhl v roce 2007 během francouzské prezidentské kampaně Nicolas Sarkozy. Práce podává ucelený obraz o středomořském regionu, který po celou svou historii stál díky svým jedinečným charakteristikám v popředí zájmů různých světových aktérů. Ti se především od konce 20. století snažili využít potenciálu Středomoří a zároveň zde nastolit stabilitu pomocí různých integračních seskupení a dalších projektů spolupráce. Nejkomplexnější projekt partnerství v rámci středomořského prostoru představoval Barcelonský proces započatý Evropskou unií v roce 1995. Barcelonský proces neboli Euro-středomořské partnerství však nedosáhl žádných znatelných výsledků, za hlavní překážku jeho úspěchu bývá považován izraelsko-palestinský konflikt. Důraz práce je pak kladen na nový projekt Středomořské unie, která by se měla ze všech předchozích, v mnoha ohledech neúspěšných, integračních snah ponaučit a pokusit se najít jinou cestu, která povede k dosažení stability a spolupráce zemí v regionu. Z projektu Středomořské unie vznikla v roce 2008 Unie pro Středomoří, která by měla co nejvíce navázat na Barcelonský proces. Nový přístup k integraci by přitom neměl spočívat ve stanovování obecných cílů, ale ve formulaci konkrétních cílů a jejich postupné implementaci, čímž by mohlo k jednotě v regionu přeci jen dojít. Největší hrozbu projektu v dnešní době však opět představují především složité politické otázky.
|
|
| |
|
| |
|
|
Rozšiřování NATO: Interakce s bezpečnostním prostředím Evropy 90. let
Beneš, Libor ; Eichler, Jan (vedoucí práce) ; Krátký, Karel (oponent) ; Krč, Miroslav (oponent) ; Janošec, Josef (oponent)
Disertace popisuje interakci rozšiřování NATO s bezpečnostním prostředím Evropy 90. let. Propojuje teorii mezinárodních vztahů s teoretickými a praktickými zkušenostmi a argumenty, zejména kritikou, k rozšiřování. Potvrzuje tezi, že rozšiřování je přínosný, ba nenahraditelný proces pro Evropu i Západ. Rozšiřování zase uspělo, protože odpovědělo na problémy a potřeby Evropy. Mladší evropské demokracie rozšířením NATO získaly i NATO posílily. V zájmu jejich, Evropy i celého Západu je ocenit, studovat a rozvíjet přínos rozšiřování a jeho interakce s Evropou, podporovat silné NATO, vztahy Evropy s USA i posilování vztahů evropských zemí s USA přímějšími formami, aktuálně hlavně vybudováním americké základny v ČR.
|
|
|
Imigrační a integrační politika Francouzské republiky
Kratochvílová, Petra ; Eichler, Jan (vedoucí práce) ; Veselý, Zdeněk (oponent)
Práce popisuje historickou zkušenost Francie s přistěhovalectvím. V průběhu jeden a půl století zachycuje proměny jak v charakteru imigrace do této země, tak ve způsobu vnímání přistěhovalců ve společnosti. Mapuje výkyvy v přistěhovalecké politice zapříčiněné vnějšími okolnostmi a tradičně odlišným postojem politické levice a pravice k dané otázce. Dále uvádí, jak způsob vzniku a sebepojetí francouzského národa determinovaly asimilacionistický integrační model, který ovšem, jak se dnes ukazuje, selhává v případě integrace početné muslimské komunity a potomků afrických přistěhovalců.
|
|
|
Zahraniční politika G. W. Bushe
Veselá, Veronika ; Pešková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Eichler, Jan (oponent) ; Nováček, Jan (oponent)
Základní elementy Bushovy doktríny jsou tedy politika preemptivního zásahu, který vychází z práva na sebeobranu a práva jednat unilaterálně, pokud to bude nutné k prosazení amerických zájmů. Stoupenci preemptivních zásahů říkají, že politika odstrašování předpokládá, že potenciální nepřítel je racionální stát, který nezasáhne v případě, kdyby to znamenalo jeho zničení. Tato doktrína vypadá, jako by podporovala přiměřenou reakci na revidovanou koncepci asymetrické války. Vojensky podřadné síly a povstalecká hnutí si tady nárokují právo použít normálně zakázanou taktiku, jako jsou útoky na civilní cíle a další akce zakázané válečných právem za předpokladu, že ty silnější státy jsou jím stále vázány.
|
host ::
RSS.