|
|
KOMUNITNÍ ZAHRADNIČENÍ JAKO ZPŮSOB VYUŽITÍ VEŘEJNÉHO PROSTORU VE MĚSTĚ
Dolejší, Barbora ; Dvořáková, Nina (vedoucí práce) ; Spilková, Jana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem komunitního zahradničení v městském prostředí a přínosem komunitních zahrad pro jednotlivce, společnost a lokality, v nichž se nacházejí. Cílem práce je identifikovat počet a rozmístění komunitních zahrad v Praze, objasnit důvody vzniku a stanovit jejich přínos pro danou lokalitu. Dále pak nalézt odpověď na otázku, zda jsou svými zakladateli chápány jako formy veřejného prostoru. Práce se skládá ze dvou hlavních celků, teoretické části, v níž jsou shrnuty podstatné informace, které se týkají veřejných prostorů a různých forem zahradničení ve městě s důrazem na komunitní zahrady a komunitní zahradničení. Druhá, praktická část, je zpracována na základě rozhovorů provedených se zakladateli jednotlivých pražských komunitních zahrad a představuje odpovědi na stanovené otázky. Klíčová slova: veřejný prostor, městské zahradničení, komunitní zahrady, město, Praha
|
|
|
Sociální a prostorová izolace seniorů
Petrišče, Ondřej ; Dvořáková, Nina (vedoucí práce) ; Spilková, Jana (oponent)
Práce se zabývá hodnocením sociální a prostorové izolace seniorů ve vybraných lokalitách. Pro výzkum byly zvoleny dva různé typy prostředí a to Městská část Plzeň 4 - Doubravka a venkovská obec s periferní polohou - obec Pasečnice. Práce zkoumá, jaká jsou pozitiva a negativa daného prostředí pro tuto skupinu. Výzkum prováděný formou polostrukturovaných rozhovorů subjektivně hodnotí míru sociální izolace a rezidenční spokojenost seniorů v obou lokalitách. Zaměřuje se na oblast sociálních vztahů, bydlení, základních obchodů a služeb, dopravní dostupnosti, volnočasových aktivit, bezpečnosti. Klíčová slova: sociální izolace, rezidenční spokojenost, senioři, město, venkov, občanská vybavenost
|
|
|
Každodenní mobilita dětí: případová studie města Stochova
Křížová, Veronika ; Frydrych, Pavel (vedoucí práce) ; Dvořáková, Nina (oponent)
Každodenní mobilitě dětí je v posledních letech věnováno v akademické sféře více prostoru, jelikož došlo k různým transformacím, které každodenní mobilitu zásadně ovlivnily. Tyto změny s sebou nesou řadu problémů spojených s poklesem aktivních způsobů cestování u dětí a nárůstu institucionalizované dětské hry. Cílem této práce je zjistit vzorce každodenní mobility a pravidelné volnočasové aktivity dětí ve městě Stochově. Město Stochov bylo vybráno pro případovou studii, jelikož nabízí prostředí, které může nezávislou mobilitu dětí podporovat. Výzkum byl proveden formou časoprostorových deníků doplněných o zákresy do map, jejichž následnou analýzou byly objeveny souvislosti mezi jednotlivými záznamy a odhaleny vzorce každodenní mobility dětí ve městě Stochově. Teoretickým východiskem práce jsou koncepty geografie času, především pak prostor aktivit a stanice. Z výsledků studie vyplynulo, že děti ve městě Stochově mají vysokou nezávislou mobilitu a využívají zejména aktivních způsobů dopravy. Zaznamenané stanice a aktivity dětí se koncentrovaly především do stejného urbánního systému, ve kterém mají bydliště či školu a jejichž prostor aktivit nabýval průměrné velikosti 1 713 metrů. Z volnočasových aktivit se děti věnovaly především těm sportovním, zároveň však za těmito aktivitami jako jedinými...
|
|
| |
|
|
Kvalita rezidenčního prostředí a rezidenční spokojenost seniorů
Dvořáková, Nina ; Ouředníček, Martin (vedoucí práce) ; Čermák, Zdeněk (oponent) ; Kostelecký, Tomáš (oponent)
Poznání kvality života je interdisciplinární záležitostí. Fyzické a sociální prostředí, které člověk obývá, považujeme za základní stavební kameny kvality lidského života. Klasickou geografickou otázkou je, jaký vztah mezi lidmi a prostředím vzniká. Jedním ze způsobů, jakým můžeme měřit vztah člověka a prostředí, je ptát se, jak člověk prostředí vnímá a jak je hodnotí. Vhodným nástrojem k poznání těchto souvislostí je koncept rezidenční spokojenosti. Rezidenční spokojenost se odvíjí od toho, v jakém souladu jsou potřeby a schopnosti člověka s vlastnostmi prostředí, které obývá. Tato dizertační práce se zaměřuje na pochopení významu prostoru v kontextu stáří a na jeho následnou využitelnost při výzkumech rezidenční spokojenosti stárnoucí populace. Práce přispívá k poznání vysoce společensky relevantního tématu a rozšiřuje poznatky o kvalitě obytného prostředí seniorské populace. Propojuje výzkumy geografie města a gerontologických disciplín. Výzkum rezidenční spokojenosti je řešen na pozadí urbánních procesů, které významně ovlivňují podobu současných postsocialistických měst. Obytné prostředí je v dizertační práci chápáno zároveň jako prostředek a omezení, které podstatným způsobem působí na kvalitu života stárnoucích lidí. V úvodní části se dizertační práce věnuje zasazení zkoumané problematiky do...
|
|
|
Komunitní zahradničení jako způsob využití veřejného prostoru ve městě
Dolejší, Barbora ; Dvořáková, Nina (vedoucí práce) ; Spilková, Jana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem komunitního zahradničení v městském prostředí a přínosem komunitních zahrad pro jednotlivce, společnost a lokality, v nichž se zahrady nacházejí. Cílem práce je identifikovat počet a rozmístění komunitních zahrad v Praze, a stanovit jejich přínos pro danou lokalitu. Dále pak nalézt odpověď na otázku, zda jsou komunitní zahrady chápány svými zakladateli jako formy veřejného prostoru. Práce se skládá ze dvou hlavních celků, teoretické části, ve které jsou shrnuty podstatné informace, které se týkají veřejných prostorů a různých forem zahradničení ve městě s důrazem na komunitní zahrady a komunitní zahradničení. Druhá, praktická část, je zpracována na základě rozhovorů provedených se zakladateli jednotlivých pražských komunitních zahrad a představuje odpovědi na stanovené otázky. Klíčová slova: veřejný prostor, městské zahradničení, komunitní zahrada, Praha
|
|
|
KOMUNITNÍ ZAHRADNIČENÍ JAKO ZPŮSOB VYUŽITÍ VEŘEJNÉHO PROSTORU VE MĚSTĚ
Dolejší, Barbora ; Dvořáková, Nina (vedoucí práce) ; Spilková, Jana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem komunitního zahradničení v městském prostředí a přínosem komunitních zahrad pro jednotlivce, společnost a lokality, v nichž se nacházejí. Cílem práce je identifikovat počet a rozmístění komunitních zahrad v Praze, objasnit důvody vzniku a stanovit jejich přínos pro danou lokalitu. Dále pak nalézt odpověď na otázku, zda jsou svými zakladateli chápány jako formy veřejného prostoru. Práce se skládá ze dvou hlavních celků, teoretické části, v níž jsou shrnuty podstatné informace, které se týkají veřejných prostorů a různých forem zahradničení ve městě s důrazem na komunitní zahrady a komunitní zahradničení. Druhá, praktická část, je zpracována na základě rozhovorů provedených se zakladateli jednotlivých pražských komunitních zahrad a představuje odpovědi na stanovené otázky. Klíčová slova: veřejný prostor, městské zahradničení, komunitní zahrady, město, Praha
|
|
|
Stárnutí populace a domovy pro seniory - vývoj a geografické rozdíly v krajích České republiky v letech 2007-2012
Kotlínová, Lucie ; Spilková, Jana (vedoucí práce) ; Dvořáková, Nina (oponent)
Cílem této práce je analyzovat vývoj poskytování služeb domovů pro seniory v letech 2007-2012 v kontextu stárnutí populace České republiky. V této práci je charakterizováno stárnutí populace v České republice a v jednotlivých krajích a tyto výsledky jsou porovnány s ostatními státy Evropské unie. V praktické části je analyzován vývoj poskytování služeb domovů pro seniory od začátku platnosti zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách na základě dat Ministerstva práce a sociálních věcí, Českého statistického úřadu a dotazníkového šetření se sociálními pracovníky zaměstnanými v domovech pro seniory. Přestože podíl seniorů v České republice v porovnání s dalšími státy Evropské unie poměrně rychle narůstá a dle prognóz vývoje bude tento růst pokračovat i v budoucnosti, počet domovů pro seniory ve sledovaném období narostl jen velmi mírně a počet lůžek v nich spíše stagnoval. Tato situace je způsobena především požadavky na zvyšování kvality poskytovaných služeb, individualizaci péče o klienty těchto zařízení a podporou terénních sociálních služeb pro seniory. Klíčová slova: stárnutí populace, senior, domovy pro seniory
|
|
|
Sociální a prostorová izolace seniorů
Petrišče, Ondřej ; Dvořáková, Nina (vedoucí práce) ; Spilková, Jana (oponent)
Práce se zabývá hodnocením sociální a prostorové izolace seniorů ve vybraných lokalitách. Pro výzkum byly zvoleny dva různé typy prostředí a to Městská část Plzeň 4 - Doubravka a venkovská obec s periferní polohou - obec Pasečnice. Práce zkoumá, jaká jsou pozitiva a negativa daného prostředí pro tuto skupinu. Výzkum prováděný formou polostrukturovaných rozhovorů subjektivně hodnotí míru sociální izolace a rezidenční spokojenost seniorů v obou lokalitách. Zaměřuje se na oblast sociálních vztahů, bydlení, základních obchodů a služeb, dopravní dostupnosti, volnočasových aktivit, bezpečnosti. Klíčová slova: sociální izolace, rezidenční spokojenost, senioři, město, venkov, občanská vybavenost
|
|
|
Každodenní život a problematika sociální izolace seniorů v městském a venkovském prostředí
Petrišče, Ondřej ; Dvořáková, Nina (vedoucí práce) ; Spilková, Jana (oponent)
KAŽDODENNÍ ŽIVOT A PROBLEMATIKA SOCIÁLNÍ IZOLACE SENORŮ V MĚSTSKÉM A VENKOVSKÉM PROSTŘEDÍ ABSTRAKT Předkládaná práce je tematicky ukotvena dvěma koncepty. Prvním použitým konceptem je kvalita života a rezidenčního prostředí, druhým je sociální izolace. Oběma koncepty je možné nahlížet z různých pohledů na kvalitu života seniorské generace, neboť nejen četnost a intenzita společenských kontaktů, ale i vlastnosti širšího rezidenčního prostředí významnou měrou ovlivňují každodenní život stárnoucích osob. Pro výzkum byly zvoleny dva odlišné typy prostředí, a to městský obvod Plzeň 4 - Doubravka a venkovská obec s periferní polohou - obec Pasečnice. Práce zkoumá, jaká jsou pozitiva a negativa daného prostředí pro sledovanou skupinu osob. Výzkum prováděný formou polostrukturovaných rozhovorů analyzuje míru sociální izolace a subjektivně vnímanou kvalitu rezidenčního prostředí. Zaměřuje se na takové faktory každodenního života seniorů, jako jsou společenské vztahy, bydlení, základní vybavenost a služby, dopravní dostupnost, volnočasové aktivity, bezpečnost. Klíčová slova: sociální izolace, kvalita rezidenčního prostředí, senioři, město, venkov, občanská vybavenost
|
host ::
RSS.