|
|
Návrat do lůna kmene: Tendence v současné kultuře
Dvořák, Jan ; Činátlová, Blanka (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent)
Michel Maffesoli a Zygmunt Bauman přisuzují (neo-)nomádovi rysy Benjaminova flanéra, obzvláště jeho "flanérský" pohled a jeho vztah ke zboží. V konceptu nomáda však tyto rysy dostávají specifickou povahu - v oblasti módy dělají z nomáda spíše migranta, který tvořivě pracuje s vanitas. Nomád, cestující flanér, má podobu cizince-hosta a stává se turistou, jenž se dobrovolně ztrácí ve městě a nechává se překvapovat nenadálými setkáními. Turistův vztah ke vzpomínkám by bylo možné popsat skrze Benjaminův popis mémoire involontaire jako oživené (barthesovské) punctum. Turista si připravuje vzpomínky jako krásně upadající ruiny. Jeho zhmotněné vzpomínky dostávají podobu suvenýrů. Suvenýr tedy není jen reprodukovaná moduritová Eiffelova věž, ale je to i magický předmět. Pokud Benjamin mluví o upadání aury, má na mysli především auru kolektivní. Ta možná mizí, ale místo ní přichází privátní aura, jež z věcí dělá talismany znovuzakouzlující svět. Éra postmechanické reprodukce ukazuje, že kromě mechanické reprodukce lze reprodukovat i biologicky: vzniká kutilský remix. Suvenýry sklesávají do podoby homogenního haraburdí. Zde se projevuje základní postmoderní forma proměny: recyklace. Tuto proměnu lze nakonec využít při analýze proměny usedlíka v nomáda, termínů Gillese Deleuze a Félixe Guattariho, jež funguje jako...
|
|
|
Nabytí od neoprávněného
Hradil, Aleš ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
NABYTÍ OD NEOPRÁVNĚNÉHO Ve své diplomové práci se zabývám problematikou nabytí vlastnického práva od neoprávněného, jakožto projevem prolomení tradiční občanskoprávní zásady nemo plus iuris ad alium transferre potest quam ipse habet, zásady, že nikdo nemůže převést víc práv, než sám má. Téma je mimořádně aktuální. Dne 1. 1. 2014 nabyl účinnosti zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, který přináší diametrální změny v chápání a v úpravě tohoto institutu oproti právní úpravě dosavadní. Právní úprava nabytí od neoprávněného před nabytím účinnosti občanského zákoníku byla nedostačující a v důsledku dvojkolejnosti soukromého práva, resp. dichotomie mezi občanským a obchodním zákoníkem, i roztříštěná. Práce se skládá z úvodu, z 5 hlavních částí, které jsou dále členěny do podkapitol, a závěru. V první kapitole práce vymezuji základní pojmy jako vlastnické právo a dobrá víra a zabývám se povahou nabytí vlastnického práva od neoprávněného. Pozornost je v úvodní kapitole věnována též zásadě nemo plus iuris a střetu ochrany vlastnictví s ochranou dobré víry. Druhá kapitola je historickým exkursem o vývoji institutu, a to od práva římského přes velké soukromoprávní kodifikace z 19. století až po právní úpravu v českých zemích v letech 1918 až 1989. V třetí kapitole podrobuji kritickému zkoumání právní úpravu nabytí od...
|
|
|
Dědění ze závěti
Řípa, Jan ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
Účelem této diplomové práce bylo pojednat o problematice dědění ze závěti, přičemž zkoumán nebude pouze institut závěti, ale i další zákonná ustanovení dědického práva, bez kterých se při výkladu problematiky dědění ze závěti neobejdeme. Předkládaná práce je rozdělena do šesti kapitol, přičemž první kapitola je zahájena úvodním slovem autora, kterým je tato práce stručně představena a uvádí čtenáře do dané problematiky. Následuje krátký historický exkurz, kde je problematika závěti a dědického práva obecně stručně vyložena v historickém kontextu a konečně je tato úvodní kapitola zakončena vymezením platné právní úpravy dnešní doby. Druhá kapitola této práce věnuje pozornost stěžejním zásadám dědického práva, kde jsou jednotlivé zásady vyjmenovány a podrobněji rozebrány, přičemž na některé konkrétní projevy těchto zásad je výslovně upozorněno jak v této kapitole, tak i v kapitolách následujících. Kapitola třetí se dále podrobně zaobírá jednotlivými předpoklady, které musí být nutně naplněny k tomu, aby k samotnému dědění vůbec mohlo dojít. O těchto předpokladech je pojednáno v pěti podkapitolách, které se nazývají: smrt zůstavitele, existence pozůstalosti, způsobilý dědic, dědický titul a přijetí dědictví. Kapitola čtvrtá je pomyslným těžištěm celé práce, když pojednává o institutu závěti. Tato kapitola...
|
|
|
Trust podle Common Law a institut svěřenského fondu v novém občanském zákoníku
Horn, Kryštof ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
Shrnutí Cílem této práce je popsat fungování trustu v jurisdikcích common law a jeho expanzi do zemí kontinentálního práva. Práce se rovněž zaměřuje na nový institut "svěřenského fondu" podle Nového občanského zákoníku a klade si za úkol rozebrat jeho povahu ve vztahu k trustu. Práce je rozdělena do tří hlavních částí, z nichž každá se zabývá jiným okruhem "trustových" témat. První část je popisná. Zabývá se historií fiduciárních vztahů v římském právu, českém středověkém právu, právu rakousko-uherském i československém, stejně jako současnou českou úpravou správy cizího majetku a svěřenského fondu. Poukazuje rovněž na některé rozpory, které nedávná rekodifikace vyvolala. Druhá část je srovnávací. První podkapitola obsahuje úvodní poznámky týkající se srovnávání právních úprav. Druhá podkapitola popisuje povahu a funkci trustu v jurisdikcích common law a vysvětluje rozdělení trustů do jednotlivých kategorií. Třetí a čtvrtá podkapitola pak nabízejí přehled několika smíšených jurisdikcí a jurisdikcí kontinentálních a mapuje jejich přístup k trustům. Třetí část je aplikační. Nejdříve rozebírá teoretický nesoulad mezi kontinentálním pojetím vlastnictví a jeho pojetím podle common law, stejně jako další "překážky kompatibility" trustu v kontinentálním právním systému. Dále analyzuje, zda je svěřenský fond...
|
|
|
Autonomie vůle v soukromém právu
Glancová, Eliška ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
Resumé Zásada autonomie vůle je považována za stěžejní zásadu ovládající všechny soukromoprávní vztahy v životě člověka. Lidé, ve smyslu soukromoprávních subjektů, mají díky ní možnost utvářet své soukromoprávní vztahy podle jejich svobodné vůle, i když v rámci jistých předem daných limitů. Princip autonomie vůle úzce souvisí se zásadou dispozitivnosti soukromého práva a dále se zásadou rovnosti, legální licence a zásadou dodržování smluv. Účelem mé diplomové práce je zařazení pojmu autonomie vůle do historického kontextu a jeho vymezení v rámci dalších zásad a institutů soukromého práva. Důležitost této zásady je dále ilustrována na konkrétních projevech autonomie vůle v našem právním řádu. Moje diplomová práce se dělí na část obecnou a část zvláštní. Obecná část se dále dělí na tři kapitoly. V té první se zabývám historickým výskytem autonomie vůle od starověku až po moderní dějiny, tedy od prvotních projevů autonomie vůle v rámci smluvního styku lidí až po jeho mezinárodní zakotvení. Ve druhé kapitole obecné části se věnuji úpravě autonomie vůle na našem území od roku 1811 až do doby po sametové revoluci. V této části se zaměřuji na specifika daných dějinných období a úprav ve vztahu k autonomii vůle i s některými konkrétními případy v rámci exkurzů jako samostatných podkapitol. Třetí kapitolu věnuji...
|
|
|
Závěť - srovnání české a německé právní úpravy
Svejkovská, Teodora ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
v českém jazyce Cílem diplomové práce je srovnat právní úpravu závěti v české a německé právní úpravě. V diplomové práci je použit metodický postup a maiori ad minus. Po obecné charakteristice závěti se diplomová práce zaměřuje na úpravu závěti v římském právu, které výrazně ovlivnilo současnou českou i německou právní úpravu testamentu. Poté je pozornost věnována vývoji závěti na českém území ve 20. století, zejména úpravě závěti v občanském zákoníku č. 40/1964 Sb. Následně diplomová práce charakterizuje současnou právní úpravě závěti v českém občanském zákoníku č. 89/2012 Sb. Analýza vychází zejména z právních předpisů, odborných komentářů a odborné literatury, soudních rozhodnutí a z internetových zdrojů. Po zpracování právní úpravy závěti v českém právním řádu se diplomová práce zaměřuje na právní úpravu závěti v německém právním řádu. V této kapitole je použit obdobný metodologický postup a právní zdroje. Srovnání české a německé právní úpravy závěti přineslo následující závěry: Ačkoliv jsou si obě právní úpravy závěti velmi podobné, zejména z důvodu historických kořenů v českém a německém právním řádu, přesto lze mezi obě právními řády najít rozdíly, např. pojetí testovací způsobilosti, formy závěti atd. BGB upravuje institut závěti detailněji a pracuje s některými pojmy, které české právo...
|
|
|
Ručení a finanční záruka
Kašparová, Michaela ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
Ručení a finanční záruka - abstrakt Jako téma mé diplomové práce jsem zvolila společně s vedoucím práce prof. JUDr. Janem Dvořákem, CSc. dva zajišťovací instituty ručení a finanční záruku. V první částí mé práce jsem rozebrala, co vlastně znamená zajištění dluhu, jaký je jeho význam, jaké k tomu máme právní nástroje atd. Protože došlo v nedávné době k podstatné změně soukromoprávní úpravy, neboť právní úprava institutu ručení byla upravena samostatně v občanském zákoníku zákon č. 40/1964 Sb. pro občanskoprávní vztahy a v obchodním zákoníku zákon č. 513/1991 Sb. pro obchodněprávní vztahy, a nyní jsou závazkové vztahy upraveny jen novým občanským zákoníkem zákon č. 89/2012 Sb., porovnala jsem v další části mé práce rozdíl staré a nové úpravy zejména k jakým došlo faktickým změnám. Dále jsem se zabývala platnou právní úpravou zajištění dluhu, kde jsem vysvětlila aktuální systematiku úpravy zajištění dluhu v současném občanském zákoníku, rozebrala obecná ustanovení, která jsou společná pro všechny zajišťovací instituty. To jsem považovala za nezbytné pro další výklad. V další kapitole jsem se začala věnovat prvnímu ze dvou zajišťovacích institutů, které byly předmětem mé práce. Jako první jsem zvolila ručení. Nejdříve jsem představila historický vývoj od dob římského práva, přes středověk, Rakousko-Uhersko,...
|
|
|
Svěřenské fondy se zaměřením na zakladatelské právní jednání a jejich správu
Střeleček, Tomáš ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
Svěřenské fondy se zaměřením na zakladatelské právní jednání a jejich správu Resumé Cílem mé diplomové práce bylo analyzovat založení a správu svěřenských fondu podle českého občasnkého zákoníku se zvláštním ohledem na hlavní teoretické problémy jako jsou essencialia, naturalia a accidentalia negotii hlavního zakladatelského dokumentu, kterým je statut. Zaměřuji se dále na postavení obmyšleného, ale především na práva a povinnosti svěřenského správce. Důvodem, proč jsem se věnoval výzkumu těchto otázek, bylo, abych vystavěl systém věnující se základním otázkám vztahujícím se k právnímu životu svěřenského fondu, pokusil se vyřešit základní teoretické otázky a rozlišil jednotlivé fáze existence svěřenského fondu a jeho správy. Diplomová práce je tvořena třemi kapitolami, z nichž třetí je nejdetailnější. První kapitola je rozdělena do tří částí, které se zabývají předběžnými otázkami jako je pojem svěřenského fondu, jeho historií a také mezinárodními variantami svěřenského fondu jako jsou fiducie, treuhand nebo trust podle common law. První kapitola je úvodní a definuje pojem svěřenského fondu jako: quasi subjekt tvořený zvláštní strukturou práv a povinností k autonomnímu jmění a práv a povinností týkajících se jeho správy in largo sensum. Druhá kapitola zkoumá relevantní ustanovení věnující se svěřenským...
|
|
|
Cese smlouvy - srovnávací studie
Lobotková, Ivana ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
Resumé Diplomová práce je věnována institutu postoupení smlouvy z pohledu komparace se zahraničními právními úpravami. Jádrem postoupení smlouvy je nahrazení smluvní strany třetí osobou v průběhu trvání smluvního vztahu. Jakožto nový institut českého občanského práva zavedený novým občanských zákoníkem od 1. ledna 2014 nebylo postoupení smlouvy dosud dostatečně zpracováno právní teorií, a z toho důvodu jde o téma zvlášť aktuální. V období před 1. lednem 2014 český právní řád neobsahoval výslovné legislativní zakotvení postoupení smlouvy jakožto obecného prostředku změny subjektů závazkových vztahů. V praxi se však frekventovaně vyskytovala potřeba této operace a k jejímu dosažení bylo využíváno jiných metod. Účelem této práce je podat ucelený výklad o shodných i odlišných znacích tuzemské úpravy a zvolených zahraničních úprav a na základě provedené komparace tuzemskou úpravu kriticky zhodnotit. Srovnání s italskou úpravou postoupení smlouvy bylo zvoleno kvůli dlouholeté tradici a významnému vlivu na zahraniční právní úpravy, nový český občanský zákoník nevyjímaje. Úprava Nizozemí a mezinárodní dokumenty jako Evropský smluvní zákoník, Principy evropského smluvního práva, Návrh společného referenčního rámce a UNIDROIT Principy mezinárodních obchodních smluv, byly pro srovnání zvoleny s ohledem na různorodost...
|
|
|
Notářský zápis jako obligatorní forma právního jednání pro případ smrti
Ševců, Kateřina ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
Resumé Notářský zápis jako obligatorní forma právního jednání pro případ smrti Účelem této mé diplomové práce je pojednat o právních jednáních pro případ smrti, která pro svou platnost vyžadují povinně formu notářského zápisu, se stručným vysvětlením jednotlivých institutů. Předkládaná práce je rozdělena do osmi kapitol, přičemž první kapitola začíná úvodním slovem, kterým je tato práce stručně představena a uvádí čtenáře do dané problematiky. Druhá kapitola pojednává o významu notářského zápisu o právním jednání pro případ smrti a poukazuje na výhody sepisu těchto listin profesionálním právníkem, jakým notář bezpochyby je, ve srovnání s úskalími a riziky, které mohou na pořizovatele těchto listin čekat, rozhodnou-li se pro formu listiny soukromé. V rámci této kapitoly také poukazuji na důkazní sílu veřejné listiny oproti listině soukromé a závěrem uvádím stručný výčet povinných náležitostí notářského zápisu o právním jednání pro případ smrti včetně oprávnění k nahlížení a zapůjčení těchto notářských zápisů. Kapitola třetí se podrobně zaobírá "staronovým" institutem dědické smlouvy, její historií a stručným porovnáním s institutem darování pro případ smrti. Čtvrtá kapitola této mé práce věnuje pozornost zřeknutí se dědického práva, zřeknutí se práva na povinný díl a dopadům tohoto zřeknutí na dědice a...
|
host ::
RSS.