|
|
Stabilita regionálních elit v Česku (2000 - 2012): Příklad Karlovarského kraje
Dufková, Kateřina ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Jeřábek, Milan (oponent)
Diplomová práce se zabývá rolí krajských zastupitelů v procesu rozvoje regionu, a to na příkladu Karlovarského kraje. Snaží se určit, jakým způsobem se do rozvoje regionu promítá stabilita regionálních elit, a to jednak stabilita jejich územního rozložení a jednak jejich stabilita v čase. Základ práce tvoří obecná východiska ke studiu problematiky regionálního rozvoje s důrazem na význam měkkých faktorů rozvoje v kontextu institucionálních přístupů. Významnou část práce tvoří analýza vnitřní diferenciace zájmového území a jejích podmíněností. Vlastní výzkum pak zahrnuje dvě fáze. Výsledkem první fáze je sestavení rozsáhlé databáze kandidátů zvolených do zastupitelstev krajů Česka ve volbách v letech 2000, 2004, 2008 a 2012 a analýza změn ve složení těchto zastupitelstev z hlediska personálního obsazení. Ve druhé fázi je formou dotazníkového šetření analyzována územní identita, postoje a motivace současných zastupitelů Karlovarského kraje a jejich vliv na rozvoj tohoto regionu. Výzkum prokázal relativně vysokou stabilitu regionálních elit v čase, avšak velmi nízkou stabilitu jejich územního rozložení. Zdá se však, že tato skutečnost nemá na rozvoj regionu zásadní vliv, resp. že se rozvojové priority zastupitelů příliš neliší v závislosti na místě jejich bydliště či délce působení ve funkci. Klíčová...
|
|
|
Zdeněk Mlynář a jeho působení na Československé akademii věd
Dufková, Kateřina ; Rákosník, Jakub (vedoucí práce) ; Kindl, Vladimír (oponent)
Diplomová práce se věnuje osobnosti právníka a politologa Zdeňka Mlynáře v době jeho působení na Ústavu státu a práva Československé akademie věd. Zdeněk Mlynář patřil k vůdčím osobnostem a ideologům Pražského jara, v první polovině roku 1968 byl členem a posléze tajemníkem Ústředního výboru KSČ a osobně se podílel na politické části Akčního programu komunistické strany. Jeho ideologický vývoj však nebyl přímočarý, vedl od oddaného ideologa a dogmatika padesátých let k reformátorovi druhé poloviny let šedesátých, přičemž po celou tuto dobu Mlynář působil na vědeckém pracovišti Akademie věd v oboru teorie práva. Předkládaná práce mapuje Mlynářův ideologický a názorový vývoj v tomto období, především na základě jeho publikační činnosti, ale také archivních materiálů. Pro účely práce bylo více než dvanáctileté působení Zdeňka Mlynáře na Akademii věd rozděleno do tří úseků: období aspirantury mezi lety 1957 a 1959, dále období jeho působení v čele Oddělení teorie státu a práva v letech 1960-1966 a následně období práce na politické reformě, přičemž zvláštní pozornost je věnována fungování interdisciplinárního týmu "Rozvoj politického systému v socialistické společnosti", jehož vznik Mlynář inicioval a následně jej vedl. Závěrečná kapitola potom pojednává o způsobech, jakými se vedení Ústavu státu a...
|
|
|
Jan Šembera Černohorský z Boskovic a lichtenštejnské dědictví
Dufková, Kateřina ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Kostlán, Antonín (oponent)
Předložená diplomová práce se věnuje Janu Šemberovi Černohorskému z Boskovic, významnému šlechtici druhé poloviny 16. století, poslednímu zástupci moravského panského rodu z Boskovic. Práce popisuje jeho životní osudy od dětství až do smrti, které ovšem zasazuje do širšího kontextu rodinných i společenských souvislostí a vytváří tak komplexní pohled na vyššího šlechtice své doby. Zvláštní pozornost je věnována celému boskovickému rodu, zejména jeho poslední generaci, kde kromě Jana Šembery vystupuje v prvé řadě jeho bratr Albrecht Černohorský z Boskovic a dále přítel a příbuzný Jan z Boskovic a na Třebové. Klíčový je ve spojení s osobností Jana Šembery moment převzetí rodového odkazu Lichtenštejny skrze manželství s boskovickými dědičkami, Šemberovými dcerami Annou Marií a Kateřinou. Reflektován je význam těchto svazků spojený s dědictvím, a to jak majetkovým, tak symbolickým pro samotné Lichtenštejny a způsob, jakým s boskovickým odkazem nadále zacházeli, případně jakým způsobem jej využívali.
|
|
|
Diferenciace územních identit obyvatel na Karlovarsku
Dufková, Kateřina ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Osoba, Petr (oponent)
Diferenciace územních identit obyvatel na Karlovarsku Abstrakt Bakalářská práce se zabývá regionální identitou obyvatel Karlovarského kraje. Jeho příhraniční poloha a specifický historický a demografický vývoj (odsun tzv. českých Němců a téměř kompletní výměna obyvatelstva po druhé světové válce) z něj činí ideální modelové území pro zkoumání vztahu obyvatel k oblasti, v níž žijí. Na základě vyhodnocení dotazníkového šetření je posuzována zakořeněnost místních obyvatel a pocit sounáležitosti s územím kraje. Pozornost je pak věnována diferenciaci územních identit v jednotlivých typech mikroregionů, vzájemně se lišících svým ekonomickým a populačním vývojem. Klíčová slova regionální identita, Karlovarsko, pohraničí, periferie
|
|
|
Jan Šembera z Boskovic, velmož moravské renesance
Dufková, Kateřina ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Holý, Martin (oponent)
Práce je koncipována jako krátká biografie Jana Šembery Černohorského z Boskovic, posledního mužského potomka starého panského rodu pán z Boskovic. Tento moravský aristokrat, který žil ve druhé polovině 16. století, vynikal nevšedním bohatstvím, ale hlavně svým životním stylem renesančního bonvivána. Práce zachycuje jeho osudy od dětství až do smrti, které zařazuje do kontextu doby a stavovské společnosti a končí převzetím boskovického odkazu Lichtenštejny. Na základě pramen a literatury se věnuje i vlastní šlechticově osobnosti a vyrovnává se s dědictvím legend a příběh vzniklých o Janu Šemberovi, ale i rané historiografie.
|
|
|
Dynamická detekce plagiátů
Dufková, Kateřina ; Ondreička, Matúš (oponent) ; Galamboš, Leo (vedoucí práce)
Tato diplomová práce analyzuje možnosti rozšíření postupů používaných internetovými vyhledávači na problém efektivní detekce plagiátů. Práce se zaměřuje na 1:N metody detekce plagiátů v situaci, kdy korpusem je velmi rozsáhlá dynamicky se měnící kolekce dokumentů. K implementaci je zvolena pravděpodobnostní metoda aproximace Jaccardovy míry podobnosti pomocí hešování v kombinaci se šindelováním. Cílem práce je představit implementaci této metody v rámci internetového vyhledávače Egothor 2, popsat vlastnosti a parametry této implementace a nakonec zhodnotit výhody i případná omezení zvoleného řešení.
|
|
|
Morfologická disambiguace češtiny pomocí Markovkých modelů
Dufková, Kateřina ; Podveský, Petr (vedoucí práce) ; Vidová Hladká, Barbora (oponent)
Ve své bakalářské práci jsem se rozhodla věnovat morfologické disambiguaci textu. Tato úloha má své opodstatnění především v oblasti překladu přirozených jazyků, kde slouží k předzpracování textu určeného k přeložení tak, aby z něj byly odstraněny nejednoznačnosti ve slovních druzích a dalších morfologických kategoriích, které by v dalších fázích překladu působily problémy anebo neúnosně zvyšovaly jeho časovou náročnost. Zvolila jsem statistický přístup k tomuto problému, který je v porovnání s dalšími možnými metodami rychlejší, univerzálnější a je schopen vždy jednoznačně určit kategorii slova. Svoji aplikaci KDTagger, kterou jsem vytvořila v rámci této bakalářské práce, jsem založila na teorii skrytých Markovských modelů. Mým cílem bylo vytvořit takový program, který by byl univerzální co do operačního systému i způsobu ovládání a umožňoval zároveň nastavení všech důležitých lingvistických parametrů pro odborníky i komfortní použití pro laiky. Součástí mé práce byla rozsáhlá testování vytvořené aplikace, které jsem prováděla na českých novinových textech z Pražského závislostního korpusu verze 2.0. Aplikace je ovšem bez sebemenší změny použitelná i na libovolný jiný přirozený jazyk. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
| |
|
|
Škola, základ života - Soubor školských staveb v Ostravě na Černé louce
Dufková, Kateřina ; Müller, Zdeněk (oponent) ; Ruller, Ivan (vedoucí práce)
Zadáním mé diplomové práce bylo navrhnutí nového komplexu škol v Ostravě. Místo stavby je umístěno blízko historického centra vedle výstaviště Černá louka. Hlavní ideou bylo navržení pěti různých solitérů, které dohromady tvoří uzavřený blok s vnitroblokem, kde se nachází zahrada. Žáci základní školy se pak během hodin přírodovědy a pěstování budou o tuto zahradu starat a budou zde pěstovat různé rostliny, které pak studenti gymnázia budou během vyučování biologie chodit poznávat. Koplex je rozdělen podle funkcí do pěti různých objektů: mateřská škola, základní škola, gymnázium, jídelna+kuchyně a sportovní areál.
|
host ::
RSS.