Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 17 záznamů.  předchozí11 - 17  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Kontrastivní analýza norského a českého pasiva
Grossová, Aneta ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Dubec, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o způsobech využití pasiva v norském a českém jazyce. Teoretická část podává obecnou charakteristiku kategorie slovesného rodu a popisuje jednotlivé způsoby pasivního vyjádření v obou jazycích. Praktická část je rozdělena na dva víceméně samostatné celky. V prvním z nich je pomocí jazykových korpusů zkoumán poměr činného a trpného rodu a zastoupení různých typů pasivních konstrukcí v odborném, publicistickém a uměleckém funkčním stylu. Druhá část sleduje především způsoby překladu pasiva v norských beletristických textech do češtiny, v menší míře se však dotýká i otázky celkové frekvence pasiva v překladu.
Syntactic and FSP aspects of the existential construction in Norwegian
Dubec, Pavel ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Dušková, Libuše (oponent) ; Mørck, Endre (oponent)
Předložená dizertační práce si klade za cíl zkoumat norskou existenciální konstrukci (presenteringskonstruksjonen) z hlediska syntaxe, statické sémantiky, dynamické sémantiky a aktuálního členění větného. Práce nejprve obecně nastiňuje Firbasovu teorii aktuálního členění a jednotlivé koncepty demonstruje na norských příkladech. Poté shrnuje ta pojetí, která se pro zkoumání existenciální konstrukce zdají nejrelevantnější. Analýza je založena na vzorku čítajícím 1000 příkladů (500 z krásné literatury a 500 z odborné literatury) a zaměřuje se především na nocionální podmět, sloveso a případné adverbiální určení. Syntaktická analýza zahrnuje pozici a strukturu nocionálního podmětu a adverbiálních určení. Vedle toho se pozornost klade také na lexikální sémantiku řídícího členu a statickou sémantiku adverbiálních určení. Aktuálněčlenská analýza si všímá toho, které aktuálněčlenské funkce mohou jednotlivé větné členy zastávat a jak se kombinují do jednotlivých aktuálněčlenských vzorců. Dále pak zkoumá vztah statické a dynamické sémantiky. Cílem těchto analýz je zjistit, za jakých okolností realizuje existenciální konstrukce presentační nebo kvalifikační škálu a v jakých funkcích se tyto realizace vyskytují. Dizertační práce zkoumá aplikaci teorie aktuálního členění na skutečný norský text, a její výsledky...
Syntactic and FSP aspects of the existential construction in Norwegian
Dubec, Pavel
Předložená rigorózní práce si klade za cíl zkoumat norskou existenciální konstrukci (presenteringskonstruksjonen) z hlediska syntaxe, statické sémantiky, dynamické sémantiky a aktuálního členění větného. Práce nejprve obecně nastiňuje Firbasovu teorii aktuálního členění a jednotlivé koncepty demonstruje na norských příkladech. Poté shrnuje ta pojetí, která se pro zkoumání existenciální konstrukce zdají nejrelevantnější. Analýza je založena na vzorku čítajícím 1000 příkladů (500 z krásné literatury a 500 z odborné literatury) a zaměřuje se především na nocionální podmět, sloveso a případné adverbiální určení. Syntaktická analýza zahrnuje pozici a strukturu nocionálního podmětu a adverbiálních určení. Vedle toho se pozornost klade také na lexikální sémantiku řídícího členu a statickou sémantiku adverbiálních určení. Aktuálněčlenská analýza si všímá toho, které aktuálněčlenské funkce mohou jednotlivé větné členy zastávat a jak se kombinují do jednotlivých aktuálněčlenských vzorců. Dále pak zkoumá vztah statické a dynamické sémantiky. Cílem těchto analýz je zjistit, za jakých okolností realizuje existenciální konstrukce presentační nebo kvalifikační škálu a v jakých funkcích se tyto realizace vyskytují. Rigorózní práce zkoumá aplikaci teorie aktuálního členění na skutečný norský text, a její výsledky...
Pravopisné reformy norštiny s důrazem na reformu bokmål v roce 2005
Vedralová, Iva ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Dubec, Pavel (oponent)
V diplomové práci se autorka zaobírá problematikou jazykových reforem norštiny, konkrétně formy bokmål, ve 20. století a současnou jazykovou situací. Důraz je kladen na reformu z roku 2005, která je důkladně popsána. Na základě tohoto popisu autorka polemizuje s účinky reformy a předkládá možnosti dalšího vývoje norského pravopisu jak vzhledem k uživatelům jazyka, tak i studentům norštiny jako cizího jazyka. Výsledkem práce je tedy zmapování jazykové situace v Norsku po reformě z roku 2005.
Jazyková politika v Norsku ve 20. a na začátku 21. století
Doušová, Iva ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Dubec, Pavel (oponent)
Diplomová práce pojednává o přístupu k řešení jazykové otázky, která se v Norsku objevila po roce 1814, kdy skončila dánská nadvláda, během níž dánština nahradila v písemném styku norštinu. Bylo nutné stanovit, jakou podobu by měl mít psaný norský jazyk: zda by to měl být riksmål - tj. ponorštěná dánština (později známý jako bokmål), nebo landsmål - tj. nový jazyk, vycházející z norských dialektů (později přejmenovaný na nynorsk). Práce nejprve popisuje, jak vznikl jazykový spor mezi zastánci nynorsk a bokmål v 19. století a jak byl vázán na tehdejší politickou situaci a naopak. Poté je analyzováno, jak byla ve 20. století rozvíjena a přijímána oficiální jazyková politika, kterou po několik desítek let určovala sociálnědemokratická strana. Do ní spadají pravopisné reformy z let 1907, 1917, 1938, 1959, 1981, 2005 a 2012, zákony o užívání jazyka, politika sbližování nynorsk a bokmål s cílem vytvořit společný jazyk samnorsk a vytvoření jazykového orgánu Språkrådet (Jazykové rady). Nakonec práce zkoumá, jak vypadá jazyková situace v Norsku v souvislosti se vztahem bokmål-nynorsk v prvním desetiletí 21. století.
Norwegian place-names
Zirhutová, Martina ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Dubec, Pavel (oponent)
Tématem diplomové práce "Norská toponyma" jsou jména nejrůznějších geografických lokalit (např. řek, měst, hor, jezer, ulic) v Norsku. Na názvy je nahlíženo z nejrůznějších hledisek a cílem je prozkoumání nejdůležitějších skupin jmen, analýza nejznámějších názvů a srovnání norských a českých toponym. Ve všech částech práce je kladen důraz především na jazykové aspekty dané problematiky.
Syntactic and FSP aspects of the existential construction in academic prose
Dubec, Pavel ; Dušková, Libuše (vedoucí práce) ; Šaldová, Pavlína (oponent)
The aim of this paper is to analyze the existential construction there is/are from the syntactic and FSP point of view. The paper first briefly outlines the development of the FSP theory and summarizes the observations thus made. The analysis is carried out on a sample of 200 instances taken from four different scientific texts. The instances are divided into two main groups: bare existential construction (i.e. without any adverbial), and existential construction with adverbial(s). The analysis of the bare existential construction is mostly focused on the structure and FSP functions of the notional subject. A special emphasis is put on the modification of the notional subject, its context dependence and the FSP patterns the bare existential construction can realize. The analysis of the other construction mainly describes the different types of adverbials with particular attention to their sentence position and FSP functions. The aim of the analyses is to find what functions the existential construction performs, defining its primary and secondary functions. It also observes the application of the FSP theory on a real text. The paper is to bring new findings in the study of existential construction and its results are to be applicable for pedagogical and translation purposes.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 17 záznamů.   předchozí11 - 17  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
1 Dubec, Petr
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.