|
| |
|
|
Zpracování vybrané terminologie při analýze silničních nehod
Tokař, Stanislav ; Šachl, Jindřich (oponent) ; Kropáč, František (oponent) ; Drahotský, Ivo (oponent) ; Vémola, Aleš (vedoucí práce)
Práce se zabývá problematikou terminologie užívané v soudně-inženýrské praxi při analýze silničních nehod (ASN). Jedná se o definování pojmů popisujících specifické znalecké zkoumání v oblasti ASN jakými jsou možnost odvrácení střetu a možnost zabránění střetu. Dále se práce zaměřuje na terminologii užívanou v oblastech úzce spojených s ASN jako je řešení případů páchání trestné činnosti v oboru pojištění motorových vozidel z pohledu technického znalce. V této oblasti jsou řešené pojmy rozsah poškození, charakter poškození, korespondence poškození a technická přijatelnost nehodového děje vzájemně propojeny v určitý metodický postup, který může posloužit, jako pomůcka pro znalce při řešení takových případů. Zpracovány jsou i vybrané pojmy z technicko-právní oblasti, se kterými se znalci často setkávají, přitom neexistuje jednotný přístup pro jejich hodnocení z technického pohledu. Zde se jedná o možnosti stanovení hranice náhlé změny rychlosti jízdy a náhlé změny směru jízdy vozidla.
|
|
|
Problematika znalecké analýzy jízdy a brzdění vozidla v obecném prostorovém oblouku při rychlostech vyšších než 50 km/h
Panáček, Vladimír ; Šachl, Jindřich (oponent) ; Drahotský, Ivo (oponent) ; Vémola, Aleš (vedoucí práce)
Současný aparát pro technickou analýzu silničních nehod neobsahuje žádné ucelené informace, doporučení či postupy, jakým způsobem komplexně vyřešit analýzu silniční nehody za účasti vozidla vybaveného stabilizačním systémem jízdní dynamiky. Problémem při vyšetřování pohybu vozidla v oblouku je neznalost míry ovlivnění jízdní dynamiky vozidla zásahem elektronického stabilizačního systému. Některé počítačové simulační programy používané při analýze silničních nehod sice umožňují zohlednit modelovaný pohyb vozidla s vlivem stabilizačního systému ve zkoumaném ději, ale není znalecké oblasti známo, jaké parametry je třeba ve vytvořených numerických modelech stabilizačního systému v počítačovém programu zadat. Proto dizertační práce vyšetřuje problematiku znalecké analýzy jízdy a brzdění vozidla v obecném prostorovém oblouku při rychlostech vyšších než 50 km/h při současném zkoumání vlivu elektronického stabilizačního systému podvozku na jízdní dynamiku vozidla. Zpracování práce se nejprve věnuje jednak řešením vycházejícím z klasických analytických metod, dále pak experimentálním měřením v reálných podmínkách na zkušebních polygonech a závěrem také využitím počítačových simulačních programů ve znalecké praxi. Nicméně je však třeba si uvědomit, že žádný počítačový simulační program není stoprocentním jednoznačným řešitelem a nestačí pouze vygenerovat počítačovou simulaci, ale je nezbytné technicky posoudit a zdůvodnit takovýmto způsobem získané výsledky. Pro práci analytika silničních nehod je nezbytné znát míru vlivu elektronických stabilizačních systémů vozidla na jeho pohyb. Dizertační práce vyšetřila vzájemný vztah mezi mezní rychlostí vozidla v oblouku stanovenou analytickým výpočtem a experimentálně zjištěnou rychlostí vozidla v oblouku měřením parametrů jízdní dynamiky vozidla vybaveného elektronickým stabilizačním systémem. Jízdními experimenty byl zjištěn a kvantifikován vliv vybraných elektronických stabilizačních systémů podvozku na pohyb vozidla ve vyšetřovaném ději v oblouku. Závěrem práce byly nalezeny vstupní hodnoty podstatných veličin výpočtových modelů ESP simulačních programů odpovídající výsledkům experimentálních měření v definovaných obloucích u vozidel vybavených elektronickými stabilizačními systémy. Výsledky této práce mohou být využity jak při znalecké tak i pedagogické činnosti.
|
|
|
Komplexní systém pro analýzu silničních nehod typu střet vozidla s motocyklem.
Slepánek, Petr ; Kolíbal, Zdeněk (oponent) ; Drahotský, Ivo (oponent) ; Kropáč, František (oponent) ; Bradáč, Albert (vedoucí práce)
Dizertační práce popisuje problematiku komplexního systému pro analýzu silničních nehod, konkrétně metodiku pro řešení střetu vozidla s motocyklem. Jsou zde popsány statistiky dopravních nehod motocyklů, bezpečnostní prvky motocyklů, základní typy střetových poloh mezi vozidlem a motocyklem, návrh metodiky pro řešení dopravních nehod mezi vozidly a motocykly. V práci je proveden soubor různých měření, který slouží k doplnění a zpřesnění vstupních údajů pro analýzu silničních nehod za účasti motocyklů. Práce obsahuje data získaná z měření.
|
|
|
VYBRANÉ PROBLÉMY ZNALECKÉ ANALÝZY SPATŘENÍ CHODCŮ ŘIDIČEM VOZIDLA ZA VIDITELNOSTI SNÍŽENÉ TMOU
Sedlák, Jaroslav ; Kropáč, František (oponent) ; Drahotský, Ivo (oponent) ; Ptáček, Petr (oponent) ; Bradáč, Albert (vedoucí práce)
Dizertační práce je zaměřena na problematiku spatření chodců řidičem vozidla v podmínkách jízdy v noci. V první části dizertační práce je zhodnocen současný stav dané problematiky, jsou vymezeny pojmy rozhled a dohled na překážku. Dále jsou zde rozebrány jednotlivé vlivy, které možnost spatření chodců řidičem vozidla, při jízdě v noci, ovlivňují. Ze všech uvedených vlivů se práce zaměřuje především na dva parametry, a to jakým způsobem se schopnost rozpoznání chodce v jízdní dráze vozidla vyvíjí se vzrůstajícím věkem řidiče a s rozvojem očních vad. Při zkoumání dané problematiky bylo osloveno velké množství respondentů, v širokém spektru stáří a kvality zrakového vnímání, se kterými bylo poté provedeno měření. V dizertační práci je navržena metodika posuzování těchto dvou parametrů, kdy prvotním předpokladem je vytvoření zcela identických podmínek měření dohlednosti na chodce, pro širokou škálu respondentů (posuzovatelů). Jako jediná možnost vytvoření konstantních podmínek se jeví provádění měření posuzováním obrazové scény na monitoru počítače. V rámci přípravy experimentu byly vytvořeny dvě sady fotografií (pro dvě různé skladby oděvu figuranta) a fotografie byly uspořádány v programu Microsoft Office Power Point tak, aby simulovaly přibližování se vozidla v noci k postavě chodce. Samotného měření se zúčastnilo velké množství respondentů, kteří byli rozděleni celkem do devíti kategorií, a to dle věku a rozsahu očních vad. V dizertační práci je navržena metodika vyhodnocování provedených měření, stanovení kontrastu a úhlového rozměru pozorovaného objektu (chodce) na obrazové scéně monitoru. V závěru experimentu je provedeno vyhodnocení provedených měření a uveden komentář k získaným výsledkům. V dizertační práci je navržen způsob experimentálního zjištění počátku vjemu řidiče při zpozorování překážky (chodce), za pomocí elektrofyziologické vyšetřovací metody elektroretinografie (ERG). V rámci dizertační práce bylo provedeno prvotní měření za pomocí této metody, kdy v průběhu měření bylo bohužel zjištěno, že citlivost uvedené metody neumožňuje rozlišení změny elektrického potenciálu pro tak málo intenzivní podněty, jako je spatření chodce na okraji vozovky. Není však vyloučeno, že v budoucnu, při dalším vývoji této oftalmologické diagnostické metody, bude citlivost zvýšena natolik, že umožní objektivní nalezení okamžiku zaregistrování překážky zrakovým orgánem.
|
|
|
Hodnocení poruch jako příčin havárií automobilů
Řehák, Miloslav ; Semela, Marek ; Drahotský, Ivo
Článek se zabývá problémem souvisejícím s rozpoznáním a hodnocením poruch jako příčin dopravních nehod automobilů. Důraz se zde klade na potřebu zajištění poškozených dílů vozidel krátce po dopravní nehodě a jejich kvalitní uschování, které zajistí jejich případné další zkoumání jako zdroj pro korektní analýzu nehodového děje. Jsou zde uvedeny praktické příklady jak může neodebrání vzorků poškozených částí vozidla znemožnit korektní analýzu, nebo naopak jak včasná prohlídka vozidla po dopravní nehodě může analýzu směřovat zcela opačným směrem. Na konci práce je uveden závěr, že není-li o odběru a uskladnění poškozené části rozhodnuto hned na místě dopravní nehody, snižuje se významným způsobem možnost korektní analýzy.
|
host ::
RSS.