|
| |
|
|
Denní změny koncentrace vybraných prvků v arsenem bohaté vodoteči na Mokrsku
Nováková, Barbara ; Drahota, Petr (vedoucí práce) ; Skřivan, Petr (oponent)
Na vzorcích povrchové potoční vody ze zlatonosné lokality Mokrsko byl proveden filtrační a ultrafiltrační experiment, který prokázal, že většina prvků obsažených ve vodě je přítomna v rozpuštěné formě a pro následující odběrové experimenty stačí používat filtry o pórovitosti 0,45 nebo 0,1 m. Následovaly dva dvacetičtyřhodinové odběrové experimenty, během nichž byly každou hodinu odebírány vzorky vody. Výsledky měly prokázat změny rozpuštěných koncentrací stopových prvků v potoční vodě během denního cyklu. K určení možného vlivu sorpce těchto prvků na biofilm byly odebírány vzorky přírodního a uměle vykultivovaného biofilmu. Výsledky potvrdily pravidelné změny rozpuštěných koncentrací As, Sb a Mo s maximy po poledni a minimy brzy ráno. Ostatní prvky se chovaly konzervativně nebo se jejich koncentrace pohybovaly v blízkosti jejich detekčních limitů. Tyto cykly jsou pravděpodobně způsobené sorpcí na biologický a mineralogický substrát v korytě potoka, která je řízena pravděpodobně změnami teploty. Na odebrané vzorky biofilmů se studované prvky vázaly a také u nich docházelo k určitým změnám (přibližně o 35-96%), ovšem bez zjevné závislosti na jejich rozpuštěné obsahy ve vodě.
|
|
|
Obsahy arzenu v půdách zlatonosných ložisek středočeské metalogenetické zóny
Řeháček, Jan ; Drahota, Petr (vedoucí práce) ; Kindlová, Helena (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Ústav geochemie, mineralogie a nerostných zdrojů Obsahy arzenu v půdách zlatonosných ložisek středočeské metalogenetické zóny Bakalářská práce Jan Řeháček Vedoucí bakalářské práce: doc. Mgr. Petr Drahota, Ph.D. Praha, 2016 Abstrakt Tato bakalářská práce se zaměřila na rešerši informací a poznatků z odborné literatury o zvýšených hodnotách koncentrace arzenu v půdách zlatonosných lokalit středočeské metalogenetické zóny. Arzen na těchto lokalitách pochází ze sulfidických minerálů, které jsou spjaty se zlatonosným zrudněním. Nejvýznamnějšími z těchto minerálů jsou arzenopyrit a arzenonosný pyrit. V důsledku přirozeného zvětrávání hornin obsahujících tyto sulfidické minerály dochází k uvolnění arzenu a dalších potenciálně toxických prvků do půd v horninovém nadloží. To představuje nebezpečí nejen pro půdní faunu a floru, ale také pro obyvatelstvo v dané oblasti, jelikož kontaminace často postihuje také vodní zdroje. Práce se v úvodu zabývá obecnými aspekty výskytu arzenu v životním prostředí a na zlatonosných ložiscích, následují kapitoly o středočeské metalogenetické zóně a jejích lokalitách s anomálními koncentracemi arzenu v půdě.
|
|
| |
|
|
Posouzení metody sekvenční extrakce pro arsen v důlních odpadech
Grösslová, Zuzana ; Drahota, Petr (vedoucí práce) ; Vaněk, Aleš (oponent)
i ABSTRAKT Předložená diplomová práce se zabývá optimalizací sekvenční extrakce pro důlní odpady bohaté arsenem. Experimenty, které vedly k optimalizaci jednotlivých kroků navrženého schématu sekvenční extrakce, byly prováděny na syntetických fázích (skorodit, amorfní arseničnan železa, schwertmannit, goethit, jarosit) a 5 vzorcích předem charakterizovaných důlních odpadů, které se od sebe lišily v celkovém obsahu i vazbě arsenu (Kaňk, Giftkies, Dlouhá Ves a Roudný). Optimalizovaná sekvenční extrakce má 5 kroků. Prvním je extrakce v deionizované H2O probublané dusíkem po dobu 10 hodin, dalším krokem je extrakce v 0,01M NH4H2PO4 probíhající po dobu 16 hodin. Třetím krokem je loužení v 0,2M Tammově činidle za tmy po dobu 2 hodin. Ve čtvrtém kroku probíhá loužení v 0,2M Tammově činidle za světla ve vodní lázni při 80řC po dobu 4 hodin. Posledním krokem je rozpouštění v HCl/KClO3/HNO3. Testování této sekvenční extrakce na modelových směsích prokázalo její dobrou schopnost odlišit frakci adsorbovaného arsenu, frakci arsenu vázaného na amorfní a málo krystalické fáze (amorfní arseničnan železa, ferrihydrit a schwertmannit), frakci arsenu vázaného na dobře krystalické fáze (skorodit, goethit a jarosit) a frakci arsenu vázaného na sulfidy. Tato sekvenční extrakce ve spojení s poznaným chováním arsenonosných fází v...
|
|
|
Anomální výskyty arsenu v přírodních vodách České republiky
Rodovská, Zuzana ; Drahota, Petr (vedoucí práce) ; Redlich, Aleš (oponent)
Bakalářská práce je rešerší, která se zaměřuje na distribuci arsenu v povrchových i podzemních přírodních vodách České republiky a zejména na výskyt jeho anomálních koncentrací v těchto prostředích včetně odhalení zdrojů kontaminace. Z výsledků práce vyplývá, že kvalita povrchových a podzemních vod v České republice, s ohledem na koncentraci arsenu, je celkově na dobré úrovni, v porovnání s kvalitou vod ve světě. Anomální koncentrace arsenu v přírodních vodách ČR (> 50 µg/l) byly dokumentovány jen vzácně v oblastech se zvýšenou antropogenní činností či oblastech postižených historickou důlní činností. Klíčová slova: Arsen, toxicita, kontaminace, povrchové vody, podzemní vody, Česká republika
|
|
|
Indium v životním prostředí
Kulakowski, Ondřej ; Drahota, Petr (vedoucí práce) ; Filippi, Michal (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá výskytem, vazbou a chováním india v jednotlivých sférách životního prostředí. Udává ucelený přehled o výskytu india v horninovém prostředí, ve vodách, ovzduší a v organismech. Pojednává o zdrojích v jednotlivých složkách, koncentracích, formě výskytu a mobilitě. Je také zmíněna toxicita india a následky jeho působení. Dále uvádí základní chemické a fyzikální vlastnosti india a jeho sloučenin. Podává přehled o geochemii a mineralogii india. Pojednává o českých a významných světových ložiscích tohoto prvku. Nakonec se věnuje signifikantním světovým producentům india, jeho využití a zmiňuje se také o recyklaci. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Zvětrávání arsenopyritu v lesních půdách v acidifikovaném prostředí
Soukupová, Lenka ; Mihaljevič, Martin (vedoucí práce) ; Drahota, Petr (oponent)
Lenka Soukupová, Zvětrávání arsenopyritu v lesních půdách v acidifikovaném prostředí ABSTRAKT Zvětrávání arsenopyritu (FeAsS) bylo zkoumáno v oblasti studijní plochy Načetín v Krušných horách na třech lokalitách s různým vegetačním pokryvem (porost buku lesního, smrku obecného a nezalesněná plocha). Vzorky arsenopyritu byly umístěny do jednotlivých půdních horizontů (organický horizont, A, B a C-horizont pro lesní půdy; A, B a C-horizont pro nezalesněnou plochu), kde byly po dobu jednoho roku vystaveny působení okolních podmínek. Po ročním zvětrávání byly identifikovány vzniklé sekundární minerály a stanovena míra povrchové oxidace v závislosti na prostředí, v němž k oxidaci docházelo. Přes rozdílné fyzikálně-chemické parametry a obsah hlavních i stopových prvků v půdách daných lokalit, byl jediným zjištěným krystalickým sekundárním minerálem arsenu skorodit (FeAsO4∙2H2O). Přesto měly tyto rozdíly vliv na množství vzniklého skoroditu. Nejvyšší koncentrace skoroditu vykazovala zrna arsenopyritu z bukového porostu, nejnižší naopak ta z nezalesněné plochy.
|
|
| |
host ::
RSS.