|
|
Sólová akordeonová literatura českých autorů vzniklá po roce 1960 a její pedagogické vyústění
Dlouhý, Radek ; Bezděk, Jiří (vedoucí práce) ; Douša, Eduard (oponent) ; Meisl, Jan (oponent)
Disertační práce se zabývá českými skladateli, kteří komponovali pro nástroj akordeon sólové skladby. Tyto skladatele řadí do jednotlivých skladatelských generací od autorů nejdříve narozených, až po ty nejmladší. Skladatelé jsou krátce představeni a u každého z nich jsou uvedeny skladby pro sólový akordeon, které napsali společně s charakteristikou jednotlivých skladeb a okolnostmi jejich vzniku. Dále disertační práce uvádí chronologický vývoj českých sólových akordeonových skladeb od jejich počátku až do současnosti. Zabývá se i výukou akordeonu v rámci českého školství. Velice důležitou součástí práce je vyhodnocení výzkumu - dotazníku adresovanému pedagogům akordeonu na českých konzervatořích, který provedl sondu do současné situace výuky tohoto nástroje a využití akordeonových skladeb ve výuce. Práce by měla být přínosem pro pedagogy akordeonu v České republice a měla by pomoci v jejich orientaci v původní akordeonové literatuře.
|
|
| |
|
|
Alexander Moyzes: Sonáta e-mol, dielo 2 pre klavír
Čerbová, Zuzana ; Gabrielová, Jarmila (vedoucí práce) ; Douša, Eduard (oponent)
ANOTÁCIA: Ťažiskom zamýšľanej bakalárskej práce je priblíženie klavírnej kompozície Sonáty e- mol, dielo 2 pre klavír slovenského hudobného skladateľa Alexandra Moyzesa (1906-1984) a to prostredníctvom kompozično-technickej analýzy jej tlačenej verzie, ktorá vyšla za skladateľovho života v roku 1947. Cieľom práce nie je primárne zasadiť dielo do historického kontextu, nakoľko sa v súvislosti s ním podarilo zhromaždiť značné množstvo prameňov, ktorých analýze bude venovaný podstatný priestor v tejto práci. Z ich výskumu sa ďalej práca pokúsi predostrieť možnú genéziu uvedenej klavírnej kompozície a stručne sa dotknúť vývoja Moyzesovej skladateľskej činnosti. Kľúčové slová: Alexander Moyzes, Sonáta, pramene, hudobná analýza
|
|
|
George Gershwin: Concerto in F pro klavír a orchestr
Horejšová, Martina ; Gabrielová, Jarmila (vedoucí práce) ; Douša, Eduard (oponent)
HOREJŠOVÁ, Martina: George Gershwin: Concerto in F pro klavír a orchestr [Diplomová práce]. Univerzita Karlova v Praze. Filozofická fakulta. Ústav hudební vědy. Vedoucí: prof. PhDr. Jarmila Gabrielová, CSc. Praha 2016. Ústředním tématem práce je hudební analýza Concerta in F - jediného klavírního koncertu George Gershwina z roku 1925. Práce vezme v úvahu také život skladatele, dobový historický kontext, týkající se amerického kulturního, společenského a politického ovzduší, a dobovou hudební tvorbu, jež ovlivnila Gershwinovu kompoziční techniku. Zaměří se také na dvojici dalších skladatelů (Sergej Rachmaninov a Maurice Ravel) z počátku 20. století, kteří jsou autory podobně pojímaných koncertů.
|
|
|
Polystylovost a koláž v tvorbě českých skladatelů 2. pol. 20. století
Škarda, Robert ; Douša, Eduard (vedoucí práce) ; Havlík, Jaromír (oponent) ; Kordík, Pavel (oponent)
Polystylovost a koláž v české hudbě 2. poloviny 20. století Robert Škarda Klíčová slova: citát, česká hudba, koláž, polystylovost, postmoderna, styl, stylová kontrapozice, týmová kompozice Ve své práci Polystylovost a koláž v české hudbě 2. poloviny 20. století tematizuji oblast tvorby českých skladatelů založenou převážně na stylové kontrapozici, stylizacích historické nebo jazzové hudby a užívání citátů. Vycházím především z předpokladu dějinnosti hudební terminologie v tom smyslu, že pojmy polystylovost a koláž považuji za dobové hudební termíny a snažím se o rekonstrukci jejich významů. Časové vymezení práce se pohybuje v rozmezí let 1960-2000. Spodní časová hranice je zvolena vzhledem k povaze tématu, neboť právě 60. léta jsou obdobím, kdy se v evropské i české hudbě poprvé objevuje tvorba a reflexe patřící do kontextu pojmů polystylovost a koláž. První část je zaměřena na obecné zmapování tématu polystylovosti a koláže. Mapuji zde relevantní muzikologickou literaturu a zabývám se vztahem polystylovosti a koláže k dalším příbuzným pojmům (především postmoderna, montáž a styl), kontextem evropské a americké hudby i otázkou polystylovosti a koláže v české populární hudbě. V kapitolách Polystylovost v českých pramenech a Koláž v českých pramenech sleduji užití pojmů polystylovost a koláž v dobové...
|
|
|
Vzdělávání zrakově handicapované mládeže se zaměřením na vzdělávání hudební - (fenomén Deylák)
Červený, Jiří ; Palkovská, Jana (vedoucí práce) ; Douša, Eduard (oponent) ; Gregor, Vít (oponent)
Úvod a prvé dvě kapitoly této práce nás seznamují s metodou, cíli a důvody mého longitudinálního bádání v komunitě zrakově handicapovaných učitelů hudby. Připomínají nám vznik a současný stav ústavů a speciálních škol, které v nedávné minulosti byly určeny k výchově nevidomé a těžce zrakově znevýhodněné mládeže v Českých zemích a na Slovensku. Zároveň se v těchto úvodních kapitolách dozvídáme o některých aktuálních změnách týkajících se Konzervatoře a střední školy Jana Deyla, příspěvková organizace a hudebního vzdělávání zrakově handicapované mládeže. Následující kapitoly nás seznamují s výsledky mého dlouhodobého bádání v oblasti profesního uplatnění těžce zrakově handicapovaných učitelů hudby (absolventů KJD). Přibližují nám jejich vlastní zkušenosti a postoje k inkluzivnímu a speciálnímu školství a k následné integraci do majoritní společnosti. Klíčová slova: zrakově handicapovaný, speciální školy, Konzervatoř a střední škola Jana Deyla, inkluze, integrace, učitel hudby.
|
|
|
Sólová akordeonová literatura českých autorů vzniklá po roce 1960 a její pedagogické vyústění
Dlouhý, Radek ; Bezděk, Jiří (vedoucí práce) ; Douša, Eduard (oponent) ; Meisl, Jan (oponent)
Disertační práce se zabývá českými skladateli, kteří komponovali pro nástroj akordeon sólové skladby. Tyto skladatele řadí do jednotlivých skladatelských generací od autorů nejdříve narozených, až po ty nejmladší. Skladatelé jsou krátce představeni a u každého z nich jsou uvedeny skladby pro sólový akordeon, které napsali společně s charakteristikou jednotlivých skladeb a okolnostmi jejich vzniku. Dále disertační práce uvádí chronologický vývoj českých sólových akordeonových skladeb od jejich počátku až do současnosti. Zabývá se i výukou akordeonu v rámci českého školství. Velice důležitou součástí práce je vyhodnocení výzkumu - dotazníku adresovanému pedagogům akordeonu na českých konzervatořích, který provedl sondu do současné situace výuky tohoto nástroje a využití akordeonových skladeb ve výuce. Práce by měla být přínosem pro pedagogy akordeonu v České republice a měla by pomoci v jejich orientaci v původní akordeonové literatuře.
|
|
|
George Gershwin: Concerto in F pro klavír a orchestr
Horejšová, Martina ; Gabrielová, Jarmila (vedoucí práce) ; Douša, Eduard (oponent)
HOREJŠOVÁ, Martina: George Gershwin: Concerto in F pro klavír a orchestr [Diplomová práce]. Univerzita Karlova v Praze. Filozofická fakulta. Ústav hudební vědy. Vedoucí: prof. PhDr. Jarmila Gabrielová, CSc. Praha 2016. Ústředním tématem práce je hudební analýza Concerta in F - jediného klavírního koncertu George Gershwina z roku 1925. Práce vezme v úvahu také život skladatele, dobový historický kontext, týkající se amerického kulturního, společenského a politického ovzduší, a dobovou hudební tvorbu, jež ovlivnila Gershwinovu kompoziční techniku. Zaměří se také na dvojici dalších skladatelů (Sergej Rachmaninov a Maurice Ravel) z počátku 20. století, kteří jsou autory podobně pojímaných koncertů.
|
|
|
Opereta Polská krev Oskara Nedbala v dobovém kontextu
Petrdlík, Jiří ; Gabrielová, Jarmila (vedoucí práce) ; Douša, Eduard (oponent) ; Kopecký, Jiří (oponent)
Oskar Nedbal patří mezi nejvýznamnější české hudební osobnosti konce 19. a počátku 20. století. Jeho přínos lze spatřovat nejen v oblasti interpretačního umění a hudebně organizačního úsilí, ale rovněž na poli skladatelském, především díky operetě Polská krev (Polenblut). Disertační práce se kromě nezbytného přehledu pramenů a literatury a nástinu života a díla Oskara Nedbala soustředí na otázku postavení operety Polská krev jak v rámci skladatelovy ostatní tvorby, tak i v širším kontextu vídeňské operety. Zároveň přináší doposud nepublikované informace o nedbalianech z depozitáře divadelního oddělení Národního muzea v Terezíně a ve světle průzkumu těchto pramenů se pokouší definovat základní atributy Nedbalova způsobu práce při kompozici operety Polská krev i dalších významných děl. Nedbalova vrcholná operetní tvorba je ukázkovým příkladem populární hudby vysoké umělecké úrovně, ve které se odráží skladatelův vysoce seriózní kompoziční přístup. Zejména opereta Polská krev dokumentuje Nedbalův záměr klást na tento žánr vyšší umělecký nárok, než jaký byl běžný zejména ve Vídni počátkem 20. století. Abstract: Oskar Nedbal is one of the most important Czech music personalities of the end of 19th and the beginning of 20th century. His contribution can be seen not only in the fields of interpretive art...
|
|
|
Alexander Moyzes: Sonáta e-mol, dielo 2 pre klavír
Čerbová, Zuzana ; Gabrielová, Jarmila (vedoucí práce) ; Douša, Eduard (oponent)
ANOTÁCIA: Ťažiskom zamýšľanej bakalárskej práce je priblíženie klavírnej kompozície Sonáty e- mol, dielo 2 pre klavír slovenského hudobného skladateľa Alexandra Moyzesa (1906-1984) a to prostredníctvom kompozično-technickej analýzy jej tlačenej verzie, ktorá vyšla za skladateľovho života v roku 1947. Cieľom práce nie je primárne zasadiť dielo do historického kontextu, nakoľko sa v súvislosti s ním podarilo zhromaždiť značné množstvo prameňov, ktorých analýze bude venovaný podstatný priestor v tejto práci. Z ich výskumu sa ďalej práca pokúsi predostrieť možnú genéziu uvedenej klavírnej kompozície a stručne sa dotknúť vývoja Moyzesovej skladateľskej činnosti. Kľúčové slová: Alexander Moyzes, Sonáta, pramene, hudobná analýza
|
host ::
RSS.