|
|
Alzheimerovský profil v neuropsychologické baterii UDS
Čihák, Martin ; Nikolai, Tomáš (vedoucí práce) ; Děchtěrenko, Filip (oponent)
Východiska: Neuropsychologické vyšetření je nezastupitelné při diagnostice kognitivního deficitu, navíc může určením profilu deficitu pomoci k odhalení etiologie onemocnění. Předchozí studie ukázaly, že Alzheimerova nemoc je typická zejm. paměťovými poruchami, což se v UDS 2, jedné z nejpoužívanějších neuropsychologických baterií, projevuje zhoršeným výkonem v testu Logické paměti. Cíle: Popsat profil časného kognitivního deficitu v baterii UDS 2 u Alzheimerovy nemoci v porovnání s deficity jiných etiologií a posoudit schopnost UDS 2 Alzheimerovu nemoc od ostatních příčin deficitu odlišit. Metody: 190 pacientů s mírnou kognitivní poruchou bylo podrobeno vyšetření alzheimerovských biomarkerů, vyšetření baterií UDS 2 a dalšími neuropsychologickými testy. Binomickou regresí byla na základě neuropsychologických vyšetření modelována pravděpodobnost, že má pacient pozitivní alzheimerovské biomarkery. Výsledky: Mezi pacienty s Alzheimerovou nemocí a pacienty s kognitivním deficitem jiné etiologie v rámci UDS 2 nejlépe rozlišuje test epizodické paměti (oddálené vybavení Logické paměti). Další testy byly schopné významně zpřesnit odhad, zdali pacient trpí Alzheimerovou nemocí: samotná baterie UDS 2 tedy není pro vyšetření etiologie mírné kognitivní poruchy postačující. Klíčová slova Alzheimerova nemoc,...
|
|
|
Modelling eye movements during Multiple Object Tracking
Děchtěrenko, Filip ; Lukavský, Jiří (vedoucí práce) ; Toth, Peter Gabriel (oponent)
Lidé musí sledovat v každodenních situacích více objektů zároveň (např. řízení automobilu nebo kolektivní sporty). Sledování více objektů (MOT) věrohodně simuluje sledování více objektů v laboratorních podmínkách. Když sledujeme cíle v úloze s mnoha dalšími objekty ve scéně, stává se obtížné rozlišit objekty na periférii (crowding). Přestože sledování by mohlo být prováděno pouze pomocí pozornosti, je zajímavá otázka, jakým způsobem lidé plánují své oční pohyby při sledování. V naší studii jsme provedli MOT experiment, ve kterém jsme účastníkům předložili opakovaně několik úloh s proměnlivým počtem distraktorů, nahrávali jsme oční pohyby a měřili jsme konzistenci očních pohybů pomocí Normalized scanpath saliency (NSS) metriky. Vytvořili jsme několik analytických strategií, které se vyhýbají crowdingu a porovnali jsme je s očními daty. Kromě analytických modelů jsme trénovali neuronové sítě na předpovídání očních pohybů v MOT úlohách. Výkon navrhovaných modelů a neuronových sítí jsme vyhodnocovali na datech z nového MOT experimentu. Analytické modely vysvětlovaly variabilitu očních pohybů dobře (výsledky jsou srovnatelné s intraindividuálními rozdíly); předpovědi založené na neuronových sítích byly méně úspěšné.
|
|
|
Comparison of scan patterns in dynamic tasks
Děchtěrenko, Filip ; Lukavský, Jiří (vedoucí práce) ; Nyström, Marcus (oponent) ; Paluš, Milan (oponent)
Sledování očních pohybů je často užívaná technika v mnoha vědeckých oblastech (experimentální psychologie, neurovědy, behaviorální ekonomie apod.), která nám může poskytovat rigorózní data ohledně alokace pozornosti. Vzhledem ke složitosti zpracování data chybějící metodologii, experimentální plány jsou často limitovány na statické podněty; Data s očními pohyby jsou často analyzována pouze s ohledem na základní typy očních pohybů - fixace a sakády. V dynamických úlohách (tedy úlohách s dynamickými stimuly jako např. zobrazení videí nebo úloha Sledování více objektů) se objevuje další častý typ očních pohybů - plynulé sledování. Data s očními pohyby jsou často v dynamických úlohách reprezentovány pomocí syrových dat jako posloupnosti očních pohybů. Tato reprezentace vyžaduje odlišný přístup k analýze dat a je zde mnoho mezer v analytických nástrojích. Tato práce je rozdělena na tři části. V první části uvádíme přehled současných metod na porovnání očních pohybů v dynamických úlohách následovaný čtyřmi simulacemi, ve kterém porovnáváme podobnost posloupností očních pohybů pomocí několik běžně používaných metrik. V druhé části představujeme aktuální přístup ke statistickému testování rozdílů mezi skupinami posloupností očních dat. Představujeme dvě nové metody a ukazujeme jejich použití ve dvou experimentech....
|
|
|
Vyhledání obrázků podle obsahu
Talaš, Josef ; Surynek, Pavel (vedoucí práce) ; Děchtěrenko, Filip (oponent)
V předložené práci jsou prozkoumány přístupy k vyhledávání obrázků podle obsahu. Práce se zaměřuje na speciální případ vyhledávání obrázků podle obsahu, a to na vyhledávání obrázků podle skeče. V práci jsou rozebrány nejvýznamnější typy deskriptorů používaných k extrakci obrazových vlastností při vyhledávání obrázků podle obsahu. Hlavní přínos práce je nově navržená metoda využívající obrazových deskriptorů založená na vyhledávání obrázků podle skeče. V rámci práce je tato metoda implementována spolu s vyhledávacím rozhraním. Výsledky testů pro-vedených třemi testovacími osobami ukazují slibné vlastnosti nové metody a navrhují její další možná vylepšení. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Bayesian models of eye movements
Lux, Erik ; Děchtěrenko, Filip (vedoucí práce) ; Toth, Peter Gabriel (oponent)
Pozornosť nám dovoľuje sledovať objekty alebo oblasti vizuálneho priestoru a získať z nich informácie k prezentácii či spracovaniu. Klasické teórie pozornosti predpokladali jedno miesto zamerania, ale mnoho každodenných aktivít ako napríklad hranie počítačových hier dokazuje pravý opak. Avšak základný mechanizmus, ktorý by vysvetlil schopnosť rozdeľovať pozornosť nie je doteraz dobre popísaný. Zaznamenalo sa množstvo pokusov objasnit rozdelenie pozornosti, počínajúc analytickými stratégiami, pokračujúc metódami pracujúcimi s vizuálnymi javmi a končiac sofistikovanými prediktormi zohľadňujúcimi predošlé rozhodnutie o zameraní. Až na niekoľko výnimiek, všetky pokusi pristupujú k tejto problematike vytvorením zjednodušeného modelu pozornosti. V tejto prácu vyvinieme verziu už existujúceho Bayesiánskeho prístupu za účelom návrhu takýchto modelov. Modely ohodnotíme podľa ich schopnosti generovať trajektórie očných pohybov. Na ich porovnanie použijeme trajektórie očných pohybov generované niekoľkými analytickými stratégiami. Rozdiel medzi dvomi trajektóriami meriame Normalized Scanpath ...
|
|
|
Bayesian models of eye movements
Lux, Erik ; Děchtěrenko, Filip (vedoucí práce) ; Toth, Peter Gabriel (oponent)
Pozornosť nám dovoľuje sledovať objekty alebo oblasti vizuálneho priestoru a získať z nich informácie k prezentácii či spracovaniu. Klasické teórie pozornosti predpokladali jedno miesto zamerania, ale mnoho každodenných aktivít ako napríklad hranie počítačových hier dokazuje pravý opak. Avšak základný mechanizmus, ktorý by vysvetlil schopnosť rozdeľovať pozornosť nie je doteraz dobre popísaný. Zaznamenalo sa množstvo pokusov objasnit rozdelenie pozornosti, počínajúc analytickými stratégiami, pokračujúc metódami pracujúcimi s vizuálnymi javmi a končiac sofistikovanými prediktormi zohľadňujúcimi predošlé rozhodnutie o zameraní. Až na niekoľko výnimiek, všetky pokusi pristupujú k tejto problematike vytvorením zjednodušeného modelu pozornosti. V tejto prácu vyvinieme verziu už existujúceho Bayesiánskeho prístupu za účelom návrhu takýchto modelov. Modely ohodnotíme podľa ich schopnosti generovať trajektórie očných pohybov. Na ich porovnanie použijeme trajektórie očných pohybov generované niekoľkými analytickými stratégiami. Rozdiel medzi dvomi trajektóriami meriame Normalized Scanpath ...
|
|
|
Koncentrace pozornosti během sexuálního styku a orgastická schopnost u žen
Hůtová, Lucie ; Weiss, Petr (vedoucí práce) ; Děchtěrenko, Filip (oponent)
Tato diplomová práce řeší vztah mezi kognitivními distraktory a ženskou orgasmickou schopností a sexuální funkcí. V teoretickém přehledu jsou shrnuty dosavadní poznatky o ženské sexuální odpovědi, souvislosti schopnosti dosáhnout orgasmu a představen koncept kognitivních distraktorů v kontextu teorií spectatoringu a kognitivní interference. Výzkumná část je rozdělena do dvou fází. První je popsán proces tvorby, pilotní šetření a psychometrické ověření vlastního měřícího nástroje, Dotazníku kognitivních distraktorů (DKD). Ten utváří tři samostatné subškály - sexuálního chování (DKD-S), negativního body image (DKD-B) a špatného načasování sexuálních aktivit (DKD-C). Všechny subškály byly ověřeny konfirmační faktorovu analýzou a vykazují dobrou vnitřní konzistenci. Druhá část výzkumu byla navržena jako explorativní a korelační studie. Byl zjišťován vztah mezi distraktory jednotlivých subškál DKD a ženskou orgasmickou schopností, která byla měřena pomocí Indexu ženské sexuální funkce (FSFI, Rosen et al., 2000). Data byla získávána metodou sněhové koule, formou online dotazníku. Výzkumný vzorek tvořilo celkově 352 žen ve věku od 18 do 56 let. Na základě Spearmenovy korelace byl zjištěn negativní vztah mezi distraktory sexuálního chování, špatného načasování sexuálních aktivit a ženskou orgasmickou...
|
|
|
Pareidolie a její evoluční signifikance
Grégr, Richard ; Tureček, Petr (vedoucí práce) ; Děchtěrenko, Filip (oponent)
V našem každodenním životě můžeme nabýt dojmu, že vidíme v oblacích postavy nebo, obličeje ve stínech měsíčních kráterů. Občas si myslíme, že jsme přišli na vzorec, který nám umožní vyhrát nad hracími automaty, máme dojem, že nás ovlivňuje konstelace hvězd, v šumu slyšíme hlasy, nebo sekvence smysluplných tónů. Všechny tyto situace jsou projevem jevu, který se nazývá apofenie. Jsou to kognitivní chyby, při kterých dochází k rozeznávání neexistujících vzorců. Speciální případ apofenie, kdy se takových chyb dopouští mozek při zpracování bezprostředních smyslových vjemů, nazýváme pareidolie. V současné literatuře nepanuje jednotný názor, co se nazývá apofenií a co pareidolií. Práce se zaobírá především evolucí pareidolie. Snaží se určit, nakolik se jedná o důsledek snahy o minimalizaci ztrát jedince v intencích biologické zdatnosti a rozebírá i jiné důvody kognitivního overfittingu. Dále práce objasňuje apofenii a vymezuje pareidolii jako její speciální případ. Detailněji se zaměřuje na obličejovou formu vizuální pareidolie, která je zdaleka nejprozkoumanějším jevem z diskutované skupiny příbuzných fenoménů. Práce představuje, jakým způsoben zpracovává náš mozek informace ohledně obličejů, pohlavní rozdíly ve vizuální pareidolii a možná vysvětlení evolučního původu tohoto specifického jevu. Klíčová...
|
|
|
Detection of dynamic Gabor patches in 1/f noise
Šerý, Martin ; Děchtěrenko, Filip (vedoucí práce) ; Pilát, Martin (oponent)
Research focusing on static scenes with static objects is omitting the time factor from real life examples we are trying to study. Can we say that a lifeguard looking for a drowning man is using the same brain processes that were observed in the laboratory for static scenes? We can conclude that a static scene is a big simplification of the task itself. The aim of this thesis is to prepare a tool which would allow researching dynamic scenes and thus broadening the possibilities of visual detection tasks at hand. Along the tool we also present a couple of simplified examples with which we would like to demonstrate the utilization of the tool. All concluding with a final experiment in which we will try to detect masked patterns in a noisy environment. 1
|
|
|
Vizuální paměť při vnímání prototypických scén
Děchtěrenko, Filip ; Lukavský, Jiří (vedoucí práce) ; Kulišťák, Petr (oponent)
Abychom byli schopni fungovat ve světě kolem nás, je třeba si ukládat vizuální informace pro další zpracování. Jelikož jsme schopni si zapamatovat ohromné množství vizuálních scén (fotografií vnějšího světa), je stále otázkou, jakým způsobem reprezentujeme tyto scény v paměti. Výzkumy ukazují, že percepce a paměť na scény je komplexní problém, který vyžaduje přístup mnoha dílčích přístupů z teorie vnímání. V této práci jsme se zaměřili na paměť scény a na tvorbu percepčních prototypů. Za použití konvolučních neuronových sítí jsme definovali prostor podobnosti scén, ve kterém jsme navrhli dva experimenty. V prvním experimentu jsme tento prostor validovali pomocí metody detekce odlišné scény. Ve druhém experimentu jsme za využití Deese-Roediger-McDermott paradigmatu ověřili tvorbu falešných vzpomínek a tím i vizuálních prototypů. Výsledky ukazují, že lidé prostoru scén intuitivně rozumí (Experiment 1) a že dochází ke tvorbě vizuálního prototypu i v případě komplexních stimulů, jako jsou scény (Experiment 2). Výsledky mají široké uplatnění ať už pro strojové ohodnocení podobností obrázků, tak i pro výzkum vizuální paměti.
|
host ::
RSS.