|
|
Srovnání radikálně pravicových populistických stran v Norsku a ve Švédsku
Vrbková, Pavla ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Pojem "radikálně pravicové populistické strany" je velmi často slýchán v médiích, v odborných kruzích či mezi běžnou veřejností. Dnes se mluví o vzestupu tohoto typu politických stran v Evropě a současně se dává do souvislosti především se vzrůstajícím počtem imigrantů. Cílem této práce je objasnit příčiny, které vedou ke vzniku a k dlouhodobějšímu úspěchu těchto politických stran. Práce bude analyzovat a posléze komparovat životní dráhu strany Švédských demokratů a norské Strany pokroku. I přesto, že Švédsko a Norsko sdílí řadu historických a kulturních rysů, situace ohledně vybraných politických stran se viditelně liší. V Norsku se podařilo Straně pokroku překvapivě uspět ve volbách již v roce 1973. Dnes patří mezi nejsilnější domácí strana. Na rozdíl od nich radikálně pravicové populistické strana Švédští demokraté vstoupila výrazněji na nevyšší politickou scénu až v roce 2002. Začátek časového výzkumného rámce diplomové práce je určen počátečním úspěchem předchůdce Strany pokroku, Strany Anderse Langeho v roce 1973. Jádro diplomové práce tvoří koncept tzv. nabídky a poptávky, podle které se kategorizují detailně zkoumané nezávislé proměnné. Hlavním záměrem je určit klíčový faktor stojící za úspěchem vybraných skandinávských politických stran a analyzovat jejich vývoj a vnitřní charakteristiky.
|
|
| |
|
|
Alternative für Deutschland
Szobonyová, Anna ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Švec, Radek (oponent)
Diplomová práce pojednává o německé politické straně Alternative für Deutschland (dále jen AfD) a jejím etablování v rámci německého stranického systému. Práce zkoumá AfD od jejího založení v roce 2013 až do jara 2017. Práce si klade za cíl analyzovat ideologickou a programovou proměnu AfD. AfD byla založena jako euroskeptická strana a stala se první německou euroskeptickou stranou, která získala podporu na místní, národní i evropské úrovni. Hlavní motivací strany byl boj proti krizi eurozóny a kritika EU. Kritika AfD byla zaměřena zejména na fiskální a měnový režim EU. Roku 2015 došlo ke změně politického vedení a do čela strany se dostala Frauke Petry. Petry je velmi výrazným lídrem v čele strany a podařilo se jí změnit podobu AfD. Pod jejím vedením se AfD začala profilovat jako anti-imigrační strana. Od roku 2015 se AfD zaměřuje na kritiku migrační a azylové politiky EU a Německa. Později u strany začaly sílit xenofobní, rasistické a islamofobní tendence. Od změny vedení můžeme sledovat rostoucí radikalizaci strany. Práce se věnuje srovnání AfD jako euroskeptické strany a jako anti-imigrační strany. Značný prostor je věnován analýze programových dokumentů.
|
|
|
Koaliční vazby v rámci antiislamistických subjektů v České republice
Procházka, Lukáš ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Říchová, Blanka (oponent)
Tato diplomová práce analyzuje koaliční vazby, které byly navázány v rámci protiislámské scény v České republice. Do analýzy jsou zahrnuty nejvýznamnější protiislámské subjekty v České republice, jmenovitě Národní demokracie, Dělnická strana sociální spravedlnosti, Úsvit a jeho navazující subjekty a Blok proti islámu a jeho navazující subjekty. Teoretických východiskem práce je teorie koalic. Cílem práce je zodpovědět otázky, z jakých důvodů navazují protiislámské subjekty koalice či jiné formy spolupráce a z jakých důvodů je naopak nenavazují, i když by se to vzhledem k jejich situaci nabízelo. Dalším cílem práce je poukázat na možnost využití části teoretických přístupů teorie koalic s jistými úpravami na specifické prostředí protiislámské scény v České republice, která je značně odlišná od celonárodního prostředí, pro které byly koncepty teorie koalic převážně vytvořeny. Práce je rozdělena do dvou částí. V teoretické části jsou představeny teoretické koncepty a přístupy, které byly v práci dále využity. Druhá, empirická, část představuje vývoj jednotlivých subjektů a především navázané koaliční vazby a spolupráce. Poslední kapitola pak shrnuje aplikaci upravených částí teorie koalic.
|
|
|
Diskurzivní analýza politických postojů prezidenta České republiky Miloše Zemana a krajně pravicových politických stran
Vocel, Jan ; Švec, Kamil (vedoucí práce) ; Charvát, Jan (oponent)
Klíčová výzkumná otázka mé diplomové práce se zabývá problémem, zda prezident České republiky Miloš Zeman vytváří stejný diskurz jako krajně pravicové politické strany v České republice. Výzkum se týká společenského diskurzu kolem aktuální migrační krize, které čelí Evropa. V souvislosti s tím je provedena diskurzivní analýza u témat migrace, islám, terorismus či vnějších a vnitřních aktérů. Tento výzkum je prováděn na základě teorie binárních opozic Teuna Van Dijka, kterou lze uplatnit na populistickém politickém stylu, jímž se vyznačují prezident Zeman a krajně pravicové politické strany, mezi kterými jsou analyzovány Dělnická strana sociální spravedlnosti, Národní demokracie, Úsvit - Národní Koalice, Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura a Strana práv občanů. Data pro výzkum jsou sbírána z oficiálních komunikačních kanálů prezidenta Zemana a politických stran, mezi něž patří oficiální webové stránky a sociální sítě. Na základě diskurzivní analýzy jejich politických vyjádření je možno porovnat prezidenta Zemana a krajně pravicové strany u každého tématu a vyvodit závěr, zda o těchto tématech mluví shodně, nebo rozdílně.
|
|
|
Stará a nová levice na politické scéně České republiky
Blažeková, Radka ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Charvát, Jan (oponent)
Tématem diplomové práce je komparace staré a nové levice na české politické scéně. Diplomová práce se zaměřuje na komparaci vybraných relevantních politických subjektů působících v ČR. Práce zkoumá rozdíly a podobnosti mezi KSČM, socialistickým křídlem ČSSD na jedné straně a Zelenými a levicově-liberálními tendencemi a odnožemi ČSSD (například Idealisté) na straně druhé. Práce je rozdělena do tří hlavních částí. První část práce je částí teoretickou. V této části operacionalizuji pojmy politická strana, politické hnutí, levo- pravá osa politického spektra, stará levice, nová levice a další. Vysvětlení pojmů je důležité pro následující pochopení práce. V druhé části práce analyzuji významné a relevantní politické strany. Zaměřuji se na jejich vznik a vývoj, volební program, na jejich postoj k vybraným otázkám, elektorát a na jejich případnou spolupráci mezi sebou ad. Třetí závěrečná část je částí komparativní. Cílem práce je zjistit, zda analyzované subjekty naplňují levicový charakter. Dalším cílem je zjistit, zda zařazení politických subjektů na levo-pravé ose politického spektra v ČR je stále relevantní. Cílem je také analyzovat, zda takzvaná stará a nová levice má v českém stranickém systému tendence se k sobě ideologicky spíše přibližovat, anebo naopak více vzdalovat. Hlavní výzkumnou metodou...
|
|
|
Současný vývoj krajní pravice a protiimigračních hnutí v České republice.
Štěch, Daniel ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou současné krajní pravice a protiimigračních hnutí. Je rozdělena do dvou částí. V první části popisuji jednotlivé teoretické termíny věnující se základním pilířům krajní pravice a antiislamistické politiky, která provází monotematická protiimigrační hnutí. Druhá část je věnována konkrétním subjektům současné krajně pravicové a protiimigrační scény v České republice. Jmenovitě Národní demokracii, Dělnické straně sociální spravedlnosti, Czech Defence League, Islámu v ČR nechceme i se všemi nástupci a Úsvitu národní koalice. Na základě komparace jednotlivých případových studií a vymezených teoretických termínů, dospěji k výsledku, zda protiimigrační hnutí svými programy a činností již patří mezi krajní pravici. Doplňující informaci představuje i rozbor vzájemných stahů a případné důvody vzájemné nespolupráce. Klíčová slova Antiimigrační hnutí, krajní pravice, Martin Konvička, Tomio Okamura, Národní demokracie, Islám v ČR nechceme, Dělnická strana sociální spravedlnosti, Úsvit národní koalice
|
|
|
Analýza protiimigračních hnutí na území ČR: Blok proti islámu a Úsvit-národní koalice
Pochopová, Nicole ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Současná doba se z hlediska politických stran vyznačuje úspěchem nových politických stran a hnutí, které vznikají jako důsledek hospodářské recese v kombinaci s evropskou migrační krizí. S tím vyvstává otázka, zda mohou být stále řazeny ke krajní pravici, nebo se jedná o strany a hnutí, které jsou ideologicky prázdné, populistické a demagogické, nebo se jedná o úplně nový typ stran. Problematika zasahuje současný Západní svět i středovýchodní Evropy a proto je téma, navzdory zdánlivé probádanosti, vhodné k dalšímu zkoumání. Práce se tak zabývá novými subjekty na území České republiky (ÚPD, ÚNK, SPD, BPI, BPi, IMK, 7. Republika, ApČR, ČS). Cílem práce je predikce budoucnosti těchto subjektů v českém prostředí a jejich identifikace z hlediska příslušnosti ke krajní pravici. Teoretickým rámcem je krajní pravice dle C. Mudde, teorie islamofobie podle A. Quelliena rozšířená o F. Lopezův pohled. Posledním je definice populismus dle P. Taggarta a F. Pianizza, doplněné o identifikační znaky V. Havlíka a A. Pinkové. Práce užívá obsahové analýzy stranických dokumentů, webových stránek a profilů na Facebooku v kvantitativní i kvalitativní rovině. Dále autorka využívá polostrukturovaných dotazníků a rozhovorů s vybranými respondenty a základní monitoring médií. Autorka provádí podrobnou analýzu Facebooku za...
|
|
|
Češi a multikulturní společnost? Analýza současného antiislamismu ve vztahu k antisemitismu
Hvězda, Martin ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Kubátová, Hana (oponent)
Český národ je charakteristický, podobně jako národy jiné, mnoha historicky podmíněnými stereotypy, které naznačují možné reakce vůči určitým podnětům. Turbulentní vývoj posledních let ve světě a zejména pak uprchlická krize mířící do Evropy vyvolala v české společnosti mnohé nenávistné reakce a islamofobní postoje. Někteří autoři a badatelé začali poukazovat na možné podobnosti a analogie současného antiislamismu s fenoménem antisemitismu, pro české prostředí typickým zejména v dobách minulých. Tímto tématem se vzhledem k jeho aktuálnosti hodlá zabývat i tato práce. Kromě úvodního nezbytného vymezení teoretických konceptů jednotlivých přístupů se text zaměřuje zejména na konkrétní paralely v diskurzivní rovině a pokouší se poukázat na podobnosti argumentační logiky dřívějšího antisemitismu se současnou vlnou islamofobie. Zároveň je zřejmé, že i přes mnohé výtky je takové srovnání možné a rétorika obou xenofobních přístupů vykazuje jisté podobnosti. Práce navíc celou problematiku zasazuje do kontextu české politické kultury, konkrétně pak mezi stereotypní vlastnosti českého národa. Definuje kauzální příčinu v podobě mýtu o národní výjimečnosti a dává ho do souvislosti se syndromy spojené s komunistickým režimem. Takové spojení se jeví být jednotícím článkem antisemitismu a islamofobie v českém...
|
|
|
Vývoj nové české krajní pravice Bloku proti islámu a její ovlivnění Stranou pro svobodu
Melicharová, Eliška ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Švec, Kamil (oponent)
V této bakalářské práci se budu věnovat krajně pravicovým politickým objektům a to hnutí Bloku proti islámu a nizozemské politické straně Strana pro svobodu. Tyto objekty jsou často také označovány za populistické, a proto v této práci budu analyzovat, zda se pro ně toto označení používá oprávněně. Populismus se v dnešní době stále více promítá do politického dění a stává se tak součástí politické kultury. Krajně pravicové strany přejímají populistické prvky, aby získaly více voličů. Díky větší přízni veřejnosti se často extrémní témata stávají součástí běžného života.
|
host ::
RSS.