|
|
Utvoření skupiny aktivistických novinářů v Protektorátu Čechy a Morava
El Chaar, Adam ; Cebe, Jan (oponent) ; Bednařík, Petr (vedoucí práce)
Diplomová práce "Utvoření skupiny aktivistických novinářů v Protektorátu Čechy a Morava" pojednává o okolnostech, které provázely vznik české aktivistické žurnalistiky. Nastiňuje politické poměry v protektorátu a v Evropě. Obsahuje cenzurní pokyny, jimiž němečtí nacisté instruovali české novináře, a následně různé přístupy, které ke své profesi za těchto podmínek tito novináři zaujali. Zabývá se cestou vybraných českých novinářů do poraženého Polska a reportážemi, jež tito novináři napsali po svém návratu. Obsahuje životopisy vybraných aktivistických novinářů a analýzu komentářů čtyř titulů denního tisku v období od září do listopadu 1939.
|
|
|
Rušení zahraničního rozhlasového vysílání pro Československo (1952-1988)
Savarová, Aneta ; Cebe, Jan (oponent) ; Zamazal, Ondřej (vedoucí práce)
Diplomová práce "Rušení zahraničního rozhlasového vysílání pro Československo (v letech 1952-1988)" pojednává o tom, jak komunistický režim celých 36 let rušil zahraniční rozhlasové vysílání. Šlo zejména o vysílání Rádia Svobodná Evropa, Hlasu Ameriky, BBC, Rádia Svoboda, Deutschlandfunk, Deutsche Welle, Vatikánu, Říma, Paříže, Madridu, Kanady, RIAS. Takzvaná akce R-405 (což byl krycí název projektu rušení) trvala po celé období od ledna 1952 až do prosince 1988.
|
|
|
Život a dílo novináře Václava Chába
Pohorecký, Vladimír ; Cebe, Jan (oponent) ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce)
Diplomová práce "Život a dílo Václava Chába" pojednává o osobnosti novináře, spisovatele a překladatele Václava Chába (1895 - 1983). Diplomová práce chronologicky zachycuje nejdůležitější okamžiky Chábova soukromého i profesního života. První část práce popisuje období Chábova dospívání a věnuje se jeho účasti v československých legiích v Rusku v první světové válce. Po návratu zpět do vlasti začal působit v týdeníku Legionářský směr a po ukončení jeho vydávání se uplatnil jako redaktor v deníku Národní osvobození. V průběhu druhé světové války krátce působil v listě Naše zprávy a poté byl nucen zůstat v ilegalitě. Již v prvních dnech květnové revoluce v roce 1945 se aktivně podílel na obnovení vydávání Národního osvobození. Na redaktorskou praxi v Národním osvobození je v této práci kladen největší důraz. Počátkem 50. let 20. století byl Cháb zaměstnán ve Státním pedagogickém nakladatelství, kde byl činným i v důchodovém věku. Diplomová práce věnuje patřičnou pozornost také Chábovým početným prozaickým dílům, ve kterých se nejčastěji věnuje historickým tématům. Je také autorem několika knih s protifašistickou tématikou. Opomenuta není ani Chábova rozsáhlá překladatelská činnost. Práce dokumentuje i jeho vztah k dr. Lvu Sychravovi a snaží se čtenářům přiblížit jeho politické názory.
|
|
|
Personální změny v českých médiích v prvních letech normalizace
Pilař, David ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
V důsledku politických změn po "srpnových událostech" roku 1968 se výrazně změnila představa nově nastupujících politických elit prostředí československé reality počínající normalizace. V redakcích došlo k personálním čistkám, mnoha novinářům byla zakázaná činnost a došlo k jejich vylučování ze Svazu československých novinářů. Vzhledem k tomu, že téma personálních změn novinářů po roce 1968 nebylo zatím dostatečně zpracováno, pokusil jsem se provést první sondu a zmapovat situaci v redakcích všech českých významných médií, a to především se zaměřením na tehdejší nejvlivnější domácí média tj. Československou televizi, Československý rozhlas a stranický deník Rudé právo. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Rozhlasový odbor ministerstva informací v letech 1945-1953
Holomek, Ondřej ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Ministerstvo informací představuje v dějinách Československa zcela ojedinělou instituci, která v letech 1945-1953 svou ideologickou činností usnadnila Komunistické straně Československa převzetí moci v zemi. Práce představuje velmi dynamické a zajímavé období bezprostředně po druhé světové válce - dobu rychlého přechodu od jednoho autoritářského režimu k druhému, a především způsob, jakým komunisté velmi efektivně a naprosto cílevědomě získávají pod svoji kontrolu klíčové orgány a instituce v zemi. Ministerstvo informací je důkazem téměř absolutního propojení státního a stranického zájmu v ideové oblasti. Jeho historickou úlohou bylo získat co nejširší kontrolu nad veřejnou komunikací a uzpůsobit ji zájmům a potřebám komunistické strany. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Jan Drda a jeho novinářská činnost v letech 1945-1970
Adam, Petr ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Práce se výhradně zaměří na novinářskou činnost spisovatele Jana Drdy, který ve druhé polovině čtyřicátých a v padesátých letech dvacátého století patřil mezi významné postavy české žurnalistiky. Časové vymezení zkoumaného tématu spadá od doby po konci druhé světové války, kdy se po vstupu do KSČ Drda začal aktivně a výrazně politicky angažovat. Končí závěrečným obdobím jeho života, které strávil po invazi vojsk Varšavské smlouvy na počátku normalizace v nemilosti vládnoucího režimu. Jednotlivá období působení Drdy ve vybraných periodicích (Práce, Lidové noviny, Literární noviny, Nový život, Svět práce) budu analyzovat ze dvou rovin. Jednak se pokusím popsat Drdovu pozici v oficiálních politicko-mocenských strukturách a z ní vyplývající možný vliv na zkoumané listy. Dále budu rozebírat Drdovu novinářskou tvorbu v jednotlivých obdobích. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Implementace zahraničních vzorců v české žurnalistice na příkladu vzniku časopisu Týden
Pecková, Stanislava ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Šoltys, Otakar (oponent)
Práce se zabývá implementací zahraničních vzorců v české žurnalistice v devadesátých letech na příkladu vzniku časopisu Týden. Úvodní teoretická část popisuje poměry na české mediální scéně v devadesátých letech a faktory, které se podílely na jejím formování. V teoretické části rozebíráme rovněž pojem zpravodajský magazín druhé generace a jeho specifika. Z výzkumu práce vyplývá, že časopis Týden se spíše než po obsahové stránce inspiroval v zahraničních médiích - a to zejména v německém zpravodajském magazínu Focus - po stránce formální.
|
|
|
Transformace pardubického rozhlasového vysílání po roce 1989 (se zvláštním zřetelem k Rádiu Profil)
Nováková, Anna ; Groman, Martin (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Cílem práce je na základě dobových dokumentů (archivních materiálů, tisku a právních předpisů) a dotazování pamětníků z řad tehdejších pracovníků popsat podmínky vzniku Rádia Profil, první soukromé rozhlasové stanice ve východních Čechách, a také první období jejího fungování. Tato problematika je chápána jako konkrétní příklad transformačních procesů odehrávajících se v celé české (nejen) mediální krajině. Přičemž klíčový je přechod od elektronických médií vlastněných státem k duálnímu systému vysílání, tedy koexistenci vysílání veřejné služby (provozovatelů vysílání ze zákona) a soukromého vysílání (držitelů licencí).
|
|
|
Reflexe parlamentních voleb 1946 v dobových tištěných médiích
Vašek, Petr ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Suk, Pavel (oponent)
Diplomová práce "Reflexe parlamentních voleb 1946 v dobových tištěných médiích" se zabývá analýzou toho, jak o těchto důležitých volbách informovalo šest tehdejších vlivných deníků: stanické deníky Rudé právo, Svobodné slovo, Právo lidu a Lidová demokracie a dva formálně nestranické listy Práce a Mladá fronta. U čtyř stranických deníků je zkoumáno, jaké prvky politické propagandy ve svých obsazích používaly a jak popisovaly kroky svých politických soupeřů. Na konci diplomové práce je u těchto stranických listů provedena jejich vzájemná komparace. U formálně nadstranických deníků Práce a Mladé fronty se diplomová práce zabývá tím, zda tyto listy ve skutečnosti v období parlamentních voleb 1946 nestranily konkrétním politickým stranám. Z hlediska časového vymezení jsou deníky studovány vždy tři týdny před volbami a tři týdny po volbách. Diplomová práce rovněž klade důraz na přiblížení společenského, politického a mediálního kontextu voleb 1946 a odkrývá i některé obecnější skutečnosti, které mohou doplnit historické poznatky o popisované době. Z výzkumu deníků například vyplývá, že nekomunistické deníky (mezi nimi zejména Svobodné slovo a Lidová demokracie) již před volbami varovaly, že po volbách hrozí v případě velkého úspěchu KSČ komunistický převrat.
|
|
| |
host ::
RSS.