|
|
Stanovení chemických a toxikologických vlastností prachových částic a výzkum jejich vzniku
Technické služby ochrany ovzduší Praha, a.s. ; Velíšek, Jan ; Bureš, Vladimír
Přílohy obsahují podrobný popis výsledků získaných na základě měření na třech stanicích automatizovaného imisního monitoringu v Brandýse nad Labem, Kladně-Švermově a v Berouně a pěti emisních šetření na energetických spalovacích a technologických zdrojích ve Středočeském kraji (obalovna živočišných směsí, slévárna, vápenka, spalovací zdroj HU+odsíření, spalovací zdroj na TTO). Byly analyzovány vzorky a popsány emisní parametry pro tuhé látky velikostních frakcí PM10 a PM2,5, těžké kovy TK, polycyklické aromatické uhlovodíky PAH a organický/elementární uhlík OC/EC. Bylo provedeno předběžné určení původců znečištění vyhodnocením imisních dat a jejich porovnáním e emisními charakteristikami zdrojů.
|
|
| |
|
|
Dynamika tacitních znalostí v organizaci
Rajnošek, Ráma ; Kovář, František (vedoucí práce) ; Pirožek, Petr (oponent) ; Mládková, Ludmila (oponent) ; Bureš, Vladimír (oponent)
Podnik, aby tvořil konkurenční výhodu, musí pracovat se znalostmi. Znalosti lze rozlišovat na tacitní a explicitní. Tacitní jsou takové znalosti, které nelze snadno vyjádřit, jsou v hlavách lidí. Tacitní znalosti se těžko předávají a organizace s nimi hůře pracují. 90 % všech znalostí jsou ale právě tacitní. Znalosti u jednotlivců i v organizaci v rámci životního cyklu zvyšují svou úroveň, uchovávají se a snižují svou úroveň. Tacitní znalosti lze získávat učením nebo kreativním myšlením. Znalosti se také budují kombinací z dosavadních znalostí a informací. Znalosti se uchovávají prostřednictvím vyprávění příběhů, sdílením v rámci komunit nebo prostřednictvím učňovství. Důležitou roli pro předávání znalostí hraje mentoring a koučink. Znalosti podléhají vlivům, díky kterým snižují svou úroveň. Tyto vlivy jsou biologické, např. pracovník opustí organizaci, nebo komparativní. U komparativních vlivů se jedná o relativní úroveň znalosti, kdy absolutní úroveň znalosti je sice stále stejná, u konkurence se ale zvyšuje. Tím se relativní úroveň znalosti snižuje. Pro jednotlivé fáze životního cyklu tacitních znalostí je možné používat konkrétní nástroje, aby se znalosti prohlubovaly, uchovaly a neztrácely svou hodnotu. Součástí práce je provedení empirického výzkumu, jak organizace v České republice pracují s tacitními znalostmi. Na základě analýzy teoretického poznání a výstupů z výzkumu je zde navržen model práce s tacitními znalostmi z pohledu jejich dynamiky.
|
|
|
Vliv krize na znalostní potenciál organizace
Zouharová, Jarmila ; Mládková, Ludmila (vedoucí práce) ; Dědina, Jiří (oponent) ; Bureš, Vladimír (oponent) ; Kubátová, Jaroslava (oponent)
Je nesporné, že žijeme ve světě, který je víc a víc ovlivněn znalostmi. Znalosti, znalostní aktiva, znalostní potenciál jsou pojmy, které můžeme slyšet v našem profesním životě takřka denně. Procesy probíhající v ekonomice mají na znalostní potenciál velký vliv, jelikož se jedná o velmi citlivou, dynamickou veličinu. Hlavím úkolem doktorské práce bylo zjistit, jak ekonomická krize ovlivňuje znalostní potenciál organizace.
|
|
| |
|
|
Realizace elektronického zdravotního záznamu pro sdílenou péči s využitím mezinárodních standardů a nomenklatur
Nagy, Miroslav ; Hanzlíček, Petr ; Dioszegi, Matěj ; Zvárová, Jana ; Přečková, Petra ; Seidl, L. ; Zvára, K. ; Bureš, V. ; Šubrt, D.
Autoři se zabývají postupy tvorby sdíleného elektronického zdravotního záznamu (EZZ), které zahrnují implementaci komunikačního standardu HL7 a jeho nasazení mezi existující nemocniční informační systémy (NIS) jakož i namodelování sémantiky přenášených dat. Stěžejní částí řešení jsou tzv. HL7 brokery, které zprostředkovávají komunikaci mezi zúčastněnými systémy a každý z nich implementuje postupy definované ve standardu HL7 verze 3. Datové modely, kterými se komunikující systémy prezentují na straně HL7 brokeru jsou založeny na původních datových modelech nemocničních informačních systémů, ale mají podobu, kterou deklaruje standard HL7. Pro podporu sémantické součinnosti systémů bylo nutné vytvoření mapování stávajících datových modelů do vybraných mezinárodních nomenklatur. Závěrem je pojednáno o situaci v České republice v oblasti využití mezinárodních standardů ve světle zavedených národních standardů.
|
|
|
Aplikované informační technologie pro vývoj kontinuální sdílené zdravotní péče
Nagy, Miroslav ; Hanzlíček, Petr ; Dioszegi, Matěj ; Zvárová, Jana ; Přečková, Petra ; Seidl, L. ; Zvára, K. ; Bureš, V. ; Šubrt, D.
Tento článek popisuje postupy vývoje elektronického zdravotního záznamu pro sdílenou péči, což zahrnuje implementaci komunikačního standardu HL7 v.3, jeho aplikace v prostředí existujících nemocničních informačních systémů (NIS) a modelování sémantiky přenášených dat. Hlavní část řešení je tzv. HL7 broker, který slouží jako zprostředkovatel v komunikaci mezi dvěmi zúčastněnými systémy a implementuje procedury definované v standardu HL7 v.3. Datové modely, které reprezentují komunikující systémy směrem k HL7 brokeru jsou založeny na původních datových modelech implementovaných v NIS a jsou v tvaru vyžadovaném standardem HL7. K dosáhnutí sémantické interoperability zúčastněných systémů bylo nutné vytvořit mapování existujících datových modelů na mezinárodní nomenklatury. Nakonec jsou diskutovány možnosti použití mezinárodních standardů a nomenklatur v porovnaní s národními.
|
|
| |
|
|
Zpráva pracovní skupiny pro dioxiny a podobnéé látky o výsledcích hodnocení technických, ekonomických a zdravotních aspektů vyhlášení emisních limitů pro polychlorovanéé dibenzodioxiny a dibenzofurany (SCDD/F) a srovnání související legislativy ČR a ES
Bosák, S. ; Bureš, V. ; Holub, P. ; Kazmarová, H. ; Parma, Z. ; Pekárek, Vladimír ; Setnička, M. ; Suzová, J. ; Šuta, M. ; Vystrčilová, D.
|
|
|
Hospodářská politika praktikovaná v USA Ronaldem Reaganem
Bureš, Vladimír ; Antoš, Ondřej (vedoucí práce) ; Urban, Luděk (oponent)
Práce analyzuje hospodářskou politiku ve Spojených státech amerických aplikovanou v 80. letech 20. století prezidentem Ronaldem Reaganem. Nejprve se zabývá charakteristikou hlavního ekonomického myšlenkového proudu uplatňovaného v USA v 70. letech a důvody krachu tohoto proudu. Dále pak popisuje osobnost, politické začátky a preferovaný ekonomický směr Reagana. Následuje hlavní část práce, kterou je charakteristika nejdůležitějších oblastí jeho jedinečné hospodářské politiky. Nechybí ani zmínka o zahraniční politice. Na závěr se práce věnuje dopadům Reaganovy politiky na vybrané ekonomické ukazatele, ve srovnání s jejich historickým vývojem za jiných amerických prezidentů. Zároveň jsou v práci obsaženy i názory významných ekonomů na Reaganovu hospodářskou politiku.
|
host ::
RSS.