|
|
Prepared for the Worst: Counter-terrorism in the Visegrad
Stehlík, Jan ; Hokovský, Radko (vedoucí práce) ; Bureš, Oldřich (oponent)
Studie zkoumá vývoj boje proti terorismu v České republice, Maďarsku, Polsku a na Slovensku v letech 1989 až 2017 se zaměřením na vývoj trestních zákoníků a institucionální změny. Pro každou zemi je sestaven popis protiteroristického vývoje. Následně jsou za pomoci nástrojů metody causal-process tracing testovány obecné hypotézy o příčinách vývoje boje proti terorismu odvozené z existující literatury s cílem získat předběžné závěry o příčinách zjištěného vývoje. Výsledky naznačují, že změny v trestních zákonících byly primárně motivovány vnějším tlakem mezinárodních organizací, zatímco institucionální změny byly obvykle výsledkem procesů specifických pro jednotlivé země, vnímání hrozby a inspirace ze zahraničí. Klíčová slova: Boj proti terorismu, terorismus, Visegrád, střední a východní Evropa, Česká republika, Maďarsko, Polsko, Slovensko
|
|
|
U.S.-Saudi Counterterrorism Cooperation after 9/11
Pánek, Robin ; Ditrych, Ondřej (vedoucí práce) ; Bureš, Oldřich (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vlivem měnícího se charakteru teroristické hrozby na zahraniční politiku Spojených států v době vlády prezidenta Baracka Obamy v oblasti Blízkého východu, společně s dopadem změn v této zahraniční politice na spolupráci a vztahy mezi Spojenými státy a Saúdskou Arábií. Měnící se povaha teroristické hrozby je analyzována především na příkladu Islámského státu v Iráku a Levantě a analyzovány jsou i okolnosti jeho vzestupu, tedy události Arabského jara. Průběh těchto událostí je ukázán v případě zemí důležitých pro současnou zahraniční politiku USA v regionu, tedy v případech Egypta, Sýrie, Saúdské Arábie a Jemenu a zahraniční politika Spojených států je analyzována v souvislosti s reakcí na tyto události. Je ukázán posun v této zahraniční politice, spojený se změnami v protiteroristické politice zapříčiněné změnou v povaze teroristické hrozby. Výsledná zahraniční politika je analyzována pomocí Analýzy zahraniční politiky a jejích modelů, díky nimž je vysvětlen znatelný rozpor v Obamově administrativě ve vztahu k Blízkému východu. Poslední kapitola se věnuje především spolupráci Spojených států se Saúdskou Arábií a saúdskému vztahu k terorismu. Jsou ukázány saúdské protiteroristické postupy, společně s vojenskou intervencí v Jemenu. Spolupráce se Spojenými státy je...
|
|
|
Sekuritizace jevů organizovaného násilí v Evropě: případ Velké Británie a Itálie
Mrázková, Tina ; Ditrych, Ondřej (vedoucí práce) ; Bureš, Oldřich (oponent)
Diplomová práce s názvem Sekuritizace jevů organizovaného násilí v Evropě: případ Velké Británie a Itálie se věnuje analýze bezpečnostních diskursů ve Spojeném království během Konfliktu v Severním Irsku a v Itálii během války státu se sicilskou mafií, a to podle teorie sekuritizace tzv. kodaňské školy, a jejich následné komparaci. Hlavním cílem práce je zachycení podoby sekuritizačních procesů v Itálii ve spojitosti s tamním organizovaným zločinem, k čemuž má dopomoci právě konfrontace s podobou sekuritizace v Severním Irsku, jehož konflikt je častým předmětem studia mezinárodních vztahů a bezpečnostních studií. Teorie sekuritizace jako nástroj pro výzkum bude v práci představena v její původní podobě formulované kodaňskou školou a následně bude doplněna o četné kritiky ze strany pozdějších teoretiků sekuritizace. Značná část práce se věnuje důkladnému rozboru historického a společenského kontextu obou zkoumaných jevů a zachycení množství sekuritizačních výroků politických aktérů, na něž je tato práce v první řadě zaměřena. Diskursivní analýza je strukturována do pěti etap, které reflektují nejdramatičtější období ve vývoji sledovaných jevů. Tato období jsou charakteristická přítomností zásadních milníků, majících za následek aktivaci či oživení sekuritizačních procesů, vedoucích až k přijetí...
|
|
|
Vliv interakce lokálních a mezinárodních aktérů na hybridizaci míru v průběhu a po skončení procesu post-konfliktního peacebuildingu
Knapová, Martina ; Werkman, Kateřina (vedoucí práce) ; Bureš, Oldřich (oponent)
Práce na základě analýzy politiky mezinárodní komunity v oblasti peacebuildingu a následné reakce lokálních aktérů hodnotí vliv tohoto kontaktu na liberální mír a změnu v provádění misí. Míra lokálního vlastnictví a tudíž reálného jednání lokálních aktérů je pak závislá na době konání mise, mocenského zájmu mezinárodního společenství a zároveň síle a dostupnosti struktur, které se mezinárodní aktéři intervencí snaží ovlivnit. Klíčová slova: peacebuilding, hybridizace, lokální vlastnictví, Bosna a Hercegovina, Afghánistán, Sierra Leone
|
|
|
The EU Counter-terrorism policy from an European integration perspective
Baetz, Sebastian Thomas ; Bureš, Oldřich (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Protiteroristická politika EU je příkladem diferencované integrace s horizontální a vertikální rozdílností, kterou lze analyzovat pomocí teorie diferencované integrace. Vzhledem k vysoké důležitosti zachování bezpečnosti občanů EU a vzhledem k jednotné integraci ostatních oblastí politiky EU, zkoumá tato práce důvody, proč oblast protiteroristické politiky nebyla doposud integrována. V této práci je využita metoda případové studie zaměřené na oblast protiteroristické politiky v rámci analýzy konvergence použité pro zkoumání teorie diferencované integrace. Tato teorie tvrdí, že vysoké a zároveň nesouměrné zpolitizování, nesouměrná vzájemná závislost, nízká shoda preferencí a slabí nadnárodní činitelé vedou k rozdílné integraci v této oblasti. Použitá analýza může pouze zčásti tuto teorii potvrdit. Zpolitizování má velký vliv, ale je zapotřebí specifikovat kauzální mechanismy. Další faktory, kterými jsou: shoda preferencí, vzájemná závislost a nadnárodní činitelé jednají především podle očekávání. Dalším výsledkem této práce je zjištění, že teorie diferencované integrace je na tuto oblast aplikovatelná, pokud budou zahrnuty i ostatní faktory, jako je právní rozměr nebo preference praktiků. Avšak tato práce také ukázala, že by se analýza s využitím teorie diferencované integrace měla soustředit na...
|
|
|
Al-Qaeda and the Radicalization of Algeria, the UK, and Pakistan
Templeton, Ashleigh Ann ; Bureš, Oldřich (vedoucí práce) ; Rychnovská, Dagmar (oponent)
Diplomová práce Al Qaeda and the Radicalisation of Algeria, the UK and Pakistan představuje kvalitativní komparativní analýzu procesů radikalizace Al-Káidy v Alžírsku, Velké Británii a Pákistánu počínaje vnímáním pocitů křivdy jednotlivce až po konečné ozbrojení se. Práce vychází z konceptualizace procesů radikalizace teoretiků Moghaddama a Wiktorowitze a jejím cílem je dokázat, že je zapotřebí přesvědčit politické činitele o tom, že "univerzální model pro všechny" nepředstavuje efektivní strategii v úspěšném boji s radikalizací. Dalším cílem je poukázat na důležitost rozvíjení chápání relevantnosti radikalizace v teroristických procesech tak, aby se vlády jednotlivých zemí mohly lépe soustředit na její potlačování a tím i na prevenci terorismu. Výstupem diplomové práce je zjištění, že přestože se zkoumané tři případy podstatně liší, v některých oblastech lze najít shodné rysy. Moghaddamův model schodiště a Wiktorowitzova konceptualizace radikalismu platily v každém scénáři, kde se často objevovaly jednotlivé prominentní stupně radikalizace, nicméně jiné stupně nebyly jasné či relevantní. Práce umožnila širší chápání radikalizace v analyzovaných zemích a poukázala na to, že v boji s radikalizací je zapotřebí v rozdílných zemích přistupovat k rozdílným opatřením. Klíčová slova Radikalizace,...
|
|
|
Mise UNAMIR: Selhání OSN?
Novák, Tomáš ; Bureš, Oldřich (vedoucí práce) ; Doboš, Bohumil (oponent)
Bakalářská práce se zabývá příčinami, průběhem a následným zhodnocením mírové mise UNAMIR ve Rwandě, která byla ustavena Radou bezpečnosti OSN a měla zde za úkol dohlížet na plnění mírových dohod z Arushy. Seznamuje čtenáře s historickým kontextem konfliktu ve Rwandě mezi příslušníky kmene Tutsi a Hutu a jeho následného vyústění v genocidu. Analyzuje, jakým způsobem se svět k nejrychlejší genocidě v historii postavil, zejména pak hlavní tvůrce světového míru, a sice Organizace spojených národů. V práci jsou podrobně popsány role jednotlivých orgánů OSN, a to Rady bezpečnosti, Sekretariátu, generálního tajemníka a pak také velitele mise, generála Roméo Dallaira. Dále analyzuje, jakým způsobem fungovala OSN jako celek, co udělala pro to, aby konfliktu a následné genocidě zabránila a zdali je možné ze selhání a porušení mírových dohod ve Rwandě vinit pouze OSN.
|
|
|
Ultralevicový terorismus: případ Japonské rudé armády
Hromádková, Klára ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Bureš, Oldřich (oponent)
Japonské studentské levicové hnutí bylo v 60. letech významným fenoménem, který se v této zemi začal formovat již po druhé světové válce. Výsledkem této situace byl vznik několika extremistických a teroristických organizací, mezi které patřila i Japonská rudá armáda, hlavní objekt zkoumání této práce. V první části práce se zabývám detailním popisem této skupiny, konkrétně její historií, dále ideologií, organizací, hlavními představiteli, nejznámějšími teroristickými akcemi, zahraničními vazbami a současným stavem. Ve výzkumné části práce se zabývám teroristickými akcemi Japonské rudé armády, konkrétně výběrem terčů jejich útoků, na který aplikuji teorii racionální volby a zkoumám, zda se skupina při výběru terčů rozhodovala na základě racionality a zda lze během třicetileté existence skupiny pozorovat v jejím výběru nějakou změnu. Po analýze jednotlivých teroristických akcí zjišťuji, že si Japonská rudá armáda častěji vybírala měkké cíle, které nejsou tolik chráněné, a že ve výběru jejich terčů byla skupina ovlivněna svou ideologií, ale zřejmě i Lidovou frontou pro osvobození Palestiny, se kterou JRA při svých teroristických akcích zpočátku spolupracovala.
|
|
|
Vliv diskurzu mezinárodních vztahů na rozhodování jeho aktérů
Komasová, Sarah ; Drulák, Petr (vedoucí práce) ; Bureš, Oldřich (oponent)
Práce experimentálně zkoumá vliv diskurzu škol mezinárodních vztahů na rozhodování jeho aktérů. Hypotéza práce předpokládá, že míra kooperace účastníků je ovlivněna diskurzem, v jehož rámci je rozhodnutí prezentováno. Experimentální model je vystavěn na opakovaném vězňově dilematu, jež je prezentováno jako vyvíjející se situace mezinárodních vztahů pomocí diskurzivně zabarvených narativů. Tyto narativy, které v experimentu představují nezávisle proměnnou, vycházejí z diskurzů mezinárodních vztahů konkrétně z realismu, neoliberalismu a konstruktivismu. Účastníci experimentu byli přiřazeni ke konkrétní experimentální manipulaci na principu náhodného rozdělení. Experiment potvrdil rozdíl v rozhodování účastníků vystavených realistickému a neoliberálnímu diskurzu, při dodržení principu náhodného rozdělení, jež bylo ověřeno za pomoci sledování kontrolních proměnných. Pochopení mechanismu rozhodování účastníků dále rozšiřuje kvalitativní analýza rozhovorů s vybranými účastníky experimentu, která analyzuje zejména faktory ovlivňující volbu konkrétních strategií a způsob její aplikace. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Securitizing Culture: Normative Behavior and the US Central Intelligence Agency in the Global War on Terror
Svítek, Filip Jakub ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Bureš, Oldřich (oponent)
Bibliografický záznam SVÍTEK, Filip. Bezpečnostní kultura: Normativní chování a Ústřední zpravodajská služba USA v Globální válce proti teroru. Praha, 2016. 82 s. Diplomová práce (Mgr.) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut politologických studií. Katedra bezpečnostních studií. Vedoucí diplomové práce JUDr. PhDr. Tomáš Karásek, Ph.D. Abstrakt Tato monografie se soustředí na průzkum zpravodajských služeb ve Spojených státech z konstruktivistického hlediska s cílem porozumět domácí bezpečnostní politice aplikované na mezinárodní hrozby. Výzkumné otázky se zabývají schopností Ústřední zpravodajské služby Spojených států efektivně použít kontroverzní taktiky, jako je zadržení bez soudního řízení a zastrašování během výslechu, ve společnosti zastávající zásady liberální demokracie - tedy takové, která by měla lidská práva spíše upřednostňovat, než je porušovat. Vyvstávají zde dva hlavní pojmy: bezpečnostní opatření jako zásadní článek společnosti (jako produkt) a bezpečnostní opatření jako subjektivní počin (jako proces). Tato práce tedy zpracuje pojmy Národní bezpečnostní kultury a zabezpečení jako produkt a proces, s použitím výslechů osob podezřelých z terorismu jako příklad. Bazální výsledky dokládají, že normy, pravidla a kultura národní bezpečnosti zpracovány pomocí identity a jazyka...
|
host ::
RSS.