|
|
Forest species determination from satellite data
Launer, Michal ; Kolář, Jan (vedoucí práce) ; Kupková, Lucie (oponent) ; Brodský, Lukáš (oponent)
Určení druhové skladby lesa z družicových dat Abstrakt Skúmanie druhového zloženia lesov z družicových snímok sa neustále vyvíja. Nové spôsoby skúmania lesov z družíc uľahčujú lesníkom si udržiavať presnejší a aktuálny prehľad o stave lesov. V tejto práci výskum bol robený na lesoch v katastrálnych územiach Osvětimany a Buchlovice v pohorí Chřiby v Českej republike. V práci boli využité dáta zo satelitu Landsat-8 z troch ročných období a metóda Maximum Likelihood Classificasion. Ako referenčné dáta boli použité lesnícke porastové mapy. Metóda práce spočívala v klasifikácii 6 snímok pomocou trénovacích množín metódou Maximum Likehood Classification. Následne boli vybraté pixle, ktoré boli po klasifikácii aspoň 4-krát zo 6 zaradené do tej istej triedy. Na základe týchto pixlov boli vypočítané umelé trénovacie množiny pre každú zo 6 snímok, pomocou ktorých bola urobené ďalšia klasifikácia s očakávaním lepších výsledkov. Správnosť jednotlivých klasifikácií snímkov bola overená pomocou chybovej matice na porastových mapách. Kľúčové slová: dálkový průzkum, lesní porost, druhy lesa, lesnická hospodářská mapa
|
|
|
Detekce Land Cover Change se zaměřením na zemědělskou půdu
Klouček, Tomáš ; Štych, Přemysl (vedoucí práce) ; Brodský, Lukáš (oponent)
Hlavní náplní práce je tvorba a zhodnocení modelů pro detekci změny orné půdy na travní porost založená na hybridní Change Detection metodě, která kombinuje přístupy vycházející z výpočtu vegetačních indexů, odčítání obrazu a analýzy hlavních komponent. A to na šesti lokalitách s různou sezónní konfigurací snímků vysokého rozlišení a na jedné lokalitě pokryté snímkem velmi vysokého rozlišení, které byly rovnoměrně rozprostřeny v podhorských oblastech České republiky. Volba jednotlivých prediktorů a z nich vycházejících nejvhodnějších modelů byla podložena statistickým výpočtem. Aplikace vybraných modelů byla provedena pomocí multi-temporální objektové klasifikace a jejich přesnost ověřena pomocí referenčních dat. Přínosem práce je nalezení obecně aplikovatelného modelu použitelného pro zkoumanou změnu krajinného pokryvu a dále pak vyhodnocení potenciálně nejvhodnější sezónní konfigurace snímků. Hodnotná je i samotná metodika výběru prediktorů a výpočet pořadí nejvhodnějších modelů, který je dle dostupné literatury jedinečný. Práce přináší cenné nové poznatky zapadající do zatím málo probádané problematiky detekce změny orné půdy na travní porosty. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Stanovení obsahu ligninu v jehlicích smrku ztepilého (Picea abies L. Karst.) pomocí laboratorní a obrazové spektroskopie
Suchá, Renáta ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Brodský, Lukáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá stanovením obsahu biochemických látek (lignin, karotenoidy a voda) v jehlicích smrku ztepilého s využitím laboratorní a obrazové spektroskopie. V první části práce je zpracován přehled prací zabývajících se metodami odhadu obsahu ligninu a dalších biochemických látek. V práci jsou využity tři typy dat: 1. spektra pořízená kontaktní sondou se spektroradiometrem ASD FielSpec 4 Wide Res, 2. spektra pořízená integrační sférou se stejným spektroradiometrem a 3. hyperspektrální obrazová data pořízená senzorem APEX. Na spektra jsou aplikovány nejpoužívanější transformace, a to první derivace spektra a odstranění kontinua. Dále je zjišťován lineární vztah mezi naměřenými spektry a obsahem biochemických látek. Vícenásobná kroková lineární regrese je použita pro výběr vlnových délek sloužících k vytvoření vhodného modelu pro výpočet obsahu biochemických látek v jehlicích. Model je následně vypočítán a aplikován na úrovni obrazových hyperspektrálních dat. Výstupem této části práce jsou ligninové mapy. Dále jsou v práci porovnána spektra pořízená kontaktní sondou a integrační sférou. Zjišťován je i rozdíl mezi jednotlivými výzkumnými plochami na základě obsahu biochemických látek v jehlicích a vybraných prvků obsažených v půdě a na základě naměřených spekter. Analyzován je také vliv...
|
|
|
Rozpoznávání a klasifikace polygonálních struktur mrazových klínů z dat DPZ
Kříž, Jan ; Potůčková, Markéta (vedoucí práce) ; Brodský, Lukáš (oponent)
Rozpoznávání a klasifikace polygonálních struktur mrazových klínů z dat DPZ Abstrakt Hlavním cílem práce je ověření možnosti použití objektové klasifikace při identifikaci polygonálních struktur mrazových klínů a nalezení obecné metodiky klasifikace. V práci je porovnáván objektový přístup s přístupem pixelovým. V práci byly připraveny klasifikační báze OBIA pro tři snímky senzoru HiRISE z lokalit polygonálních struktur na Marsu a byl vytvořen obecný postup pro tvorbu takovýchto klasifikačních bází. Jako referenční data jsou použity polygony manuálně vektorizované podle postupů běžných v geomorfologickém výzkumu. V případě všech tří lokalit byl výsledek objektové klasifikace přesnější oproti pixelové klasifikaci, která poskytla relevantní výsledky pouze v případě jedné lokality. Dalším cílem práce je automatizace procesu získání informace o morfometrických charakteristikách polygonů a následná klasifikace polygonů podle těchto charakteristik. V rámci této automatizace byly navrženy postupy tvorby polygonové sítě a stanoveny doporučené parametry algoritmů, z kterých se postup skládá. Tyto postupy byly realizovány díky vytvořeným nástrojům ("toolboxům") pro software ArcGIS, které jsou jedním z výstupů této práce. Klíčová slova: strukturní půdy, mrazové polygony, DPZ, OBIA, HiRISE
|
|
|
Určení množství chlorofylu v porostech břízy bělokoré a borovice lesní s využitím hyperspektrálních dat
Zachová, Kateřina ; Potůčková, Markéta (vedoucí práce) ; Brodský, Lukáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá stanovením obsahu chlorofylu v listoví břízy bradavičnaté (Betula pendula Roth) a borovice lesní (Pinus sylvestris L.) pomocí hyperspektrálních dat. Úvodní část práce se soustředí na zpracování literatury týkající se metod určení obsahu chlorofylu v listoví zvolených rostlinných druhů. Cílem praktické části práce je nalezení vztahu mezi laboratorně určenou koncentrací chlorofylu v listoví a spektrálními křivkami odrazivosti. K dispozici byly hyperspektrální snímky pořízené senzorem HyMap a spektrální křivky odrazivosti získané pomocí pozemního spektrometru ASD FieldSpec 3. Pomocí vytvořeného regresního modelu byly vytvořeny chlorofylové mapy pro porost borovice lesní ve třech vybraných lokalitách v oblasti sokolovské hnědouhelné pánve.
|
|
|
Monitorování chemických parametrů povrchových důlních vod z hyperspektrálních obrazových dat
Hladíková, Lenka ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Brodský, Lukáš (oponent)
Monitorování chemických parametrů povrchových důlních vod z hyperspektrálních obrazových dat Abstrakt Předkládaná diplomová práce se zabývá využitím hyperspektrálních obrazových dat pro monitorování kvality důlních vod. Zájmovou oblastí práce jsou vodní plochy v Sokolovské hnědouhelné pánvi čelící mnoha environmentálním problémům spojených s těžbou hnědého uhlí. Hlavním zdrojem dat jsou letecká hyperspektrální obrazová data pořízená senzorem HyMap z let 2009 a 2010 a pozemní měření chemických a fyzikálních parametrů vybraných vod. Praktická část práce je zaměřena na zjišťování obsahu rozpuštěného železa a suspenze ve vybraných vodních plochách. K tomu byly využity dva přístupy - empiricky zjištěný vztah mezi daty z pozemních měření a odrazivostí zkoumaných vodních ploch a metoda spectral unmixing. Součástí práce je porovnání obou přístupů a zhodnocení přenositelnosti metodiky na letecká hyperspektrální data pořízená stejným senzorem o rok později.
|
|
|
Využití družicových radarových dat pro monitorování záplav v závislosti na typu krajinného pokryvu
Rauch, Tomáš ; Kolář, Jan (vedoucí práce) ; Brodský, Lukáš (oponent)
Cílem této práce je najít metodu pro monitorování povodní z radarových snímků. Práce se nejdříve věnuje povodním a organizaci povodňové ochrany. Dále je popisován princip fungování zobrazovacích radarů. V práci jsou také uvedeny vybrané družice s parametry instalovaných radarů. Další část se věnuje interakci radarového paprsku s různými typy povrchu. Na tuto část navazuje přehled jednotlivých metod, které využívají radarová data pro detekci povodní. V praktické části je na vybraná území zasažená povodní aplikovaná metoda na zjišťování rozsahu zaplaveného území. Použitý postup zahrnuje kombinaci klasifikace radarového snímku a analýzy s využitím digitálního modelu terénu. Výsledkem je stanovení hranice zatopeného území. Výsledné hranice zatopených území jsou porovnávány s dostupnými pozemními údaji, převážně maximálními hranicemi zatopených území z jednotlivých povodní.
|
|
|
Stanovení rozsahu sněhové pokrývky z radarových dat
Součková, Jana ; Potůčková, Markéta (vedoucí práce) ; Brodský, Lukáš (oponent)
Práce pojednává o mapování sněhové pokrývky z časové řady snímků SAR ze senzorů ENVISAT ASAR a TerraSAR-X. Metodika je založena na tzv. Naglerově algoritmu, který pracuje na bázi změny absorpce radarového signálu vlivem obsahu vody v kapalném stavu ve sněhové pokrývce. Podle zvolené prahové hodnoty je pak snímek klasifikován na oblasti s tajícím sněhem a bez něj. Výsledky jsou porovnány s mapami sněhové pokrývky z optických dat MODIS a s daty z meteorologických stanic ČHMÚ. Hlavními cíli práce je nalézt nejvhodnější dobu pro pořízení referenčního snímku, zjistit změnu prahové hodnoty vzhledem k výběru referenčního snímku, v závislosti na typu krajinného krytu. Posledním úkolem je vyzkoušení stejného postupu na datech o kratší vlnové délce. Získané poznatky budou použity pro úpravu metodiky mapování sněhové pokrývky ze SAR dat na území ČR.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.