|
|
Příprava a charakterizace mikro- a nanočástic s obsahem vybraných léčiv
Sosková, Simona ; Bokrová, Jitka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Predložená práca je zameraná na možnosť prípravy kombinovaných mikro- a nanočastíc obsahujúcich prírodný extrakt s antioxidačným účinkom, ibuprofenom ako protizápalovou a analgetickou zložkou a klotrimazolom ako látkou s antifungálnym účinkom. V teoretickej časti bola vypracovaná rešerš zameraná na metódy prípravy lipozómov a enkapsuláciu aktívnych látok, charakterizáciu častíc a metódy stanovenia obsahu enkapsulovaných zložiek. Ďalej bol popísaný kvasinkový kmeň Candida a metódy stanovenia antimikrobiálnej aktivity. Do lipozómov, alginátových a chitosanových častíc boli enkapsulované vymenované zložky. Bola charakterizovaná antioxidačná aktivita extraktov. Ďalej boli stanovené a porovnané enkapsulačné účinnosti jednotlivých zložiek a dlhodobá stabilita týchto zložiek vo vodných roztokoch všetkých 32 typov pripravených častíc. Metódou HPLC bol určený obsah liečiv a spektrofotometricky obsah polyfenolov. Na určenie veľkosti vybraných typov častíc bola použitá metóda DLS a na stabilitu zeta potenciál. Boli vykonané antimikrobiálne testy na kmeni Candida glabrata a bol porovnaný účinok látok vo voľnom roztoku, v časticiach a rozrušených lipozómoch. Na záver bolo navrhnuté možné využitie pripravených lipozómov do kozmetického či farmaceutického prípravku.
|
|
|
Charakterizace a využití vybraných rostlinných antibakteriálních látek
Bendová, Agáta ; Bokrová, Jitka (oponent) ; Skoumalová, Petra (vedoucí práce)
Zaměřením a cílem této bakalářské práce bylo studium antioxidačních a především antibakteriálních účinků rostlinných extraktů a liposomů s jejich obsahem. V teoretické části je shrnuta problematika studia přírodních antimikrobiálních látek, rezistence bakterií, dále je zde uvedena stručná charakteristika vybraných bylin a koření, antimikrobiálních a antioxidačních látek a metod použitých při testování. V experimentální části byly charakterizovány připravené extrakty z 12 druhů bylin a koření (olejové, alkoholové a vodné) z hlediska obsahu polyfenolů a flavonoidů a taktéž z hlediska jejich antioxidační aktivity. Dále byly extrakty enkapsulovány do liposomů, u nichž byla stanovena enkapsulační účinnost, velikost, stabilita a dlouhodobá stabilita. Průměrné velikost liposomů se pohybovaly v intervalu od 100 do 200 nm. Stabilita částic byla testována z hlediska zeta potenciálu a všechny připravené částice byly stabilní. Z hlediska dlouhodobé stability však nebyly liposomové částice dostatečně stabilní. Antimikrobiální aktivita byla testována proti grampozitivní bakterii Micrococcus luteus a gramnegativní bakterii Serratia marcescens. Enkapsulace extraktů do liposomových částic velmi výrazně navýšila jejich antimikrobiální účinek. Z celkového hlediska pak byly vůči oběma kmenům nejúčinnější liposomy s obsahem olejových extraktů z kozince, muškátového oříšku a pepře a liposomy s obsahem alkoholových extraktů z badyánu a hřebíčku. Tyto liposomové částice by tak mohly být možnou alternativou antibiotik a mohou nalézt uplatnění například při aplikaci ve formě různých antimikrobiálných gelů pro kosmetický či farmaceutický průmysl.
|
|
|
Využití testů genotoxicity k charakterizaci vybraných přírodních látek a částic.
Tilšarová, Kamila ; Bokrová, Jitka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Při výrobě léčiv, kosmetických výrobků, v potravinářství i jiných biotechnologiích patří testování genotoxicity (neboli změny v genetické informaci, které se nedědí) k běžným krokům procesu před uvedením daného produktu na trh. Tato bakalářská práce je zaměřena na charakterizaci extraktů z vybraných přírodních látek z hlediska obsahu polyfenolů, flavonoidů a antioxidační aktivity. Dále byly tyto extrakty enkapsulovány do lipozomů a chitosanových částic a cílem bylo jak samotné extrakty, tak částice testovat na možnou genotoxicitu, a to na základě SOS Chromotestu probíhajícího na bakterii E. coli. Provedený genotoxický test neodhalil genotoxické účinky u žádného z čistých extraktů ani testovaných lipozomů.
|
|
|
Enkapsulace rostlinných extraktů s obsahem fenolických látek do nanočástic a nanovláken
Petrželková, Markéta ; Bokrová, Jitka (oponent) ; Skoumalová, Petra (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce byla zaměřena na enkapsulaci extraktů s obsahem fenolických látek s cílem aplikovat tyto materiály v kosmetice. V práci byly připraveny vodné, ethanolové a lipidové extrakty z kávy a kakaa. Všechny extrakty byly charakterizovány na obsah celkových polyfenolů a flavonoidů. Také byla stanovena jejich antioxidační aktivita a SPF. Vybrané extrakty byly následně enkapsulovány do liposomů a nanovláken z polyhydroxybutyrátu. U připravených liposomů byla provedena základní charakterizace, také byl sledován jejich SPF a antioxidační aktivita, přičemž nejvyšší antioxidační aktivitu i SPF měly liposomové částice obsahující ethanolové extrakty z kakaa. Liposomové částice byly následně aplikovány i do kosmetických emulzí. Tyto krémy vykazovaly vysokou antioxidační aktivitu i stabilitu stanovenou pomocí analytické centrifugace. Také připravená nanovlákna měla vysokou antioxidační aktivitu a bylo u nich potvrzeno pozvolné uvolňování aktivních látek. Na závěr byla na lidských keratinocytech testem cytotoxicity pomocí MTT testu potvrzena bezpečnost připravených nanomateriálů, které jsou tedy vhodné pro kosmetické aplikace.
|
|
|
PŘÍPRAVA A VYUŽITÍ VYBRANÝCH BIOPOLYMERŮ, NANOČÁSTIC A NANOVLÁKEN PRO KOSMETICKÉ A POTRAVINÁŘSKÉ ÚČELY
Bokrová, Jitka ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Kráčmar, Stanislav (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předložená dizertační práce je zaměřena na přípravu kombinovaných preparátů s přírodní aktivní složkou ve formě nanočástic a nanovláken a testování jejich biologických účinků. Moderní typy aplikačních forem byly připraveny z biomateriálů na bázi jednoho či více přírodních polymerů. Chitosanové částice byly připraveny metodou zesítění polymeru s využitím ultrasonikace. Pro přípravu liposomů byla použita směs sojového lecithinu a cholesterolu, v případě nového typu kombinovaných liposomů navíc biopolymer poly-3-hydroxybutyrát. Všechny liposomové částice byly rovněž připraveny metodou ultrasonifikace. Nanovlákna byla získána z polyhydroxybutyrátu s využitím elektrospinningu. Aktivní složkou preparátů byly směsi nízkomolekulárních látek získané extrakcí z přírodních zdrojů s vysokým obsahem antioxidantů. Jako zdroje aktivních látek byly zvoleny vzorky různých typů čajů a kůr, bylin, koření a také vzorky ovoce a zeleniny. U extraktů vzorků byl pomocí spektrofotometrických metod stanoven celkový obsahu polyfenolů, flavonoidů a celková antioxidační aktivita. Získané extrakty byly následně použity k enkapsulaci. Připravené kombinované preparáty byly charakterizovány z hlediska jejich fyzikálně-chemických vlastností. Velikost částic byla sledována s pomocí dynamického rozptylu světla. Koloidní stabilita částic v suspenzi byla stanovena pomocí zeta potenciálu. Ke stanovení účinnosti enkapsulace aktivní látky do částice byly použity spektrofotometrické metody. Morfologie nového typu kombinovaných liposomů byla sledována pomocí elektronové mikroskopie a pro kvantifikaci jednotlivých složek částic byly využity metody plynové i kapalinové chromatografie. Morfologie vláken a inkorporace aktivní složky do jejich struktury byla sledována s využitím FTIR-ATR spektroskopie a elektronové mikroskopie. Připravené preparáty byly následně hodnoceny z hlediska jejich antimikrobiálních, cytotoxických a genotoxických účinků. Bylo zjištěno, že nejvhodnějšími typy extraktů pro přípravu liposomových částic jsou vodné a lipidické extrakty zdrojů antioxidantů. Připravené částice vykazovaly výbornou stabilitu a dobrou enkapsulační účinnost. Rovněž bylo potvrzeno, že inkorporace polyhydroxybutyrátu nesnižuje koloidní stabilitu částice ani účinnost procesu enkapsulace. U připravených preparátů byl potvrzen antimikrobiální nebo antimykotický účinek proti testovacím mikroorganismům Micrococcus luteus, Serratia marcescens a Candida glabrata. Bylo zjištěno, že proces enkapsulace do částic zvyšuje inhibiční efekt samotných přírodních extraktů. Bezpečnost připravených preparátů byla testována s využitím dvou humánních buněčných kultur: epidermálních keratinocytů a buněčné linie HaCaT. Ke stanovení cytotoxicity byly použity jak metody stanovení metabolické aktivity buněk, tak metody sledující intaktnost plazmatické membrány. Pomocí série cytotoxických testů byla potvrzena nízká toxicita liposomových částic. Zkoumání účinků suspenze liposomů a kombinovaných PHB liposomů ukázalo, že spojení fosfolipidu s polymerem PHB nezpůsobuje výrazně vyšší hladinu cytotoxicity na lidských kožních buňkách. Testováním genotoxicity na modelovém mikroorganismu nebyl prokázán u připravených preparátů žádný genotoxický potenciál. Nový typ kombinovaných částic i polymerních vláken může být tedy použit jako cílený nosič pro aktivní složky jako jsou antioxidanty, komplexní přírodní extrakty, antimikrobiální činidla a mnoho dalších.
|
|
|
Interakce částic a vláken na bázi PHA s lidskými buňkami
Tarageľ, Matej ; Bokrová, Jitka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Bakalárska práca sa zaoberá optimalizáciou prípravy nanočastíc a nanovlákien na báze polyméru PHA a ich následným pôsobením na živú ľudskú kožnú bunku. Teoretická časť zahŕňa možnosti prípravy a charakterizácie nanomateriálov, predovšetkým nanočastíc na báze polyhydroxyalkanoátov spolu s ich fyzikálnymi, biologickými a chemickými vlastnosťami. Následne sú popísané metódy charakterizácie lipozómov, ich rozdelenie, príprava a vlastnosti . Ďalej sa práca zameriava na testy cytotoxicity, kultiváciu ľudských buniek a všeobecné k vybraným bunkovým líniám. Praktická časť sa už zaoberá samotnou optimalizáciou prípravy lipozómových častíc a vlákien obohatených o PHA. Nasledovala ich charakterizácia a sledovanie dlhodobej stability a interakcie týchto nanomateriálov s živými HaCaT bunkami. Boli prevedené a vyhodnotené cytotoxické a genotoxické testy spolu so stanovením zvyškových fosfolipidov.
|
|
|
Enkapsulace rostlinných extraktů s obsahem fenolických látek do nanočástic a nanovláken
Petrželková, Markéta ; Bokrová, Jitka (oponent) ; Skoumalová, Petra (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce byla zaměřena na enkapsulaci extraktů s obsahem fenolických látek s cílem aplikovat tyto materiály v kosmetice. V práci byly připraveny vodné, ethanolové a lipidové extrakty z kávy a kakaa. Všechny extrakty byly charakterizovány na obsah celkových polyfenolů a flavonoidů. Také byla stanovena jejich antioxidační aktivita a SPF. Vybrané extrakty byly následně enkapsulovány do liposomů a nanovláken z polyhydroxybutyrátu. U připravených liposomů byla provedena základní charakterizace, také byl sledován jejich SPF a antioxidační aktivita, přičemž nejvyšší antioxidační aktivitu i SPF měly liposomové částice obsahující ethanolové extrakty z kakaa. Liposomové částice byly následně aplikovány i do kosmetických emulzí. Tyto krémy vykazovaly vysokou antioxidační aktivitu i stabilitu stanovenou pomocí analytické centrifugace. Také připravená nanovlákna měla vysokou antioxidační aktivitu a bylo u nich potvrzeno pozvolné uvolňování aktivních látek. Na závěr byla na lidských keratinocytech testem cytotoxicity pomocí MTT testu potvrzena bezpečnost připravených nanomateriálů, které jsou tedy vhodné pro kosmetické aplikace.
|
|
|
Aktivní látky technického konopí a jejich využití v kosmetice
Kubáčková, Eliška ; Bokrová, Jitka (oponent) ; Němcová, Andrea (vedoucí práce)
Konopí je díky svému bohatému obsahu látek unikátní rostlinou, která vykazuje mnohé léčebné účinky. Tato bakalářská práce se zabývá především charakterizací biologicky aktivních látek v konopí setém, které jsou popsány v teoretické části a stanoveny v experimentální části. Stanoveny byly antioxidanty a kanabinoidy, pro které byla vyvíjena metoda kapalinové chromatografie. Bakalářská práce se také zabývá antimikrobiálním účinkem aktivních látek konopí, pro které je využíván v kosmetickém průmyslu. Tato antimikrobiální aktivita byla studována z hlediska účinku proti lupům, které jsou způsobovány především vysokým výskytem kvasinek rodu Malassezia ve vlasové části pokožky. Pro experimentální část byly použity extrakty technického konopí odrůd Bialobřežské a Finola, které byly dále použity pro přípravu šamponu proti lupům. Analýzou aktivních látek v extraktech konopí byl získán jednotný výsledek, kdy největšího obsahu antioxidačních látek a kanabinoidů dosahoval extrakt připravený z květů sušeného konopí. V poslední části je stanoven antimikrobiální účinek extraktů konopí a připravených konopných šamponů na vybrané kmeny mikroorganismů, přičemž proti kvasince Malassezia furfur byla pozorována antimikrobiální aktivita u extraktů i šamponů.
|
|
|
Využití antimikrobiálních produktů živočišného původu v kosmetice
Puškárová, Radka ; Bokrová, Jitka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá charakterizací a využitím syrovátky v její volné a enkapsulované formě a její aplikací do kosmetického průmyslu. Teoretická část se zaměřuje převážně na charakterizaci syrovátky, hlavně na její antimikrobiálních vlastnosti a dále na využití těchto vlastností k aplikaci do kosmetické chemie. Také zde byly popsány metody enkapsulace a charakterizace částic. V experimentální části byla syrovátka testována na antimikrobiální vlastnosti dvěma různými metodami, dále byla enkapsulována do třech typů částic: liposomů, alginátových a chitosanových části. U částic byla testována dlouhodobá koloidní stabilita v čase jeden a tři týdny v modelových podmínkách Na závěr byly připraveny krémy s přídavkem syrovátky. Krémy byly pomocí analytické centrifugace také testovány na sedimentační stabilitu.
|
|
|
Sledování viability probiotických bakterií v prostředí různých typů potravin
Pokorná, Martina ; Bokrová, Jitka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Tato bakalářské práce se zabývá sledováním viability probiotických bakterií v prostředí různých typů potravin a hledáním optimálních potravin a nápojů, které mají minimální negativní účinek na růst a životaschopnost probiotik. Testovány byly kultury Lactobacillus acidophilus a Bifidobacterium breve a komerčně dostupný komplex probiotických bakterií. V praktické části byly bakterie inkubovány v prostředí vybraných druhů modelových a reálných potravin a následně byly umístěny do trávicích šťáv pro simulaci lidského trávení. Nárůst bakterií a nejmenší úmrtnost vykazovaly modelové potraviny o střední hodnotě proměřených koncentrací cukru, bílkovin a alkoholu a u nejnižší koncentrace soli. Nejvhodnější reálnou potravinou pro kapsli byl stanoven kuřecí vývar a kuřecí a hovězí maso. U proměřovaných kmenů nevhodnější potravinou byla zelenina a zeleninový vývar. Z naměřených výsledků lze konstatovat, že probiotika je vhodnější konzumovat během jídla a s dostatečným množstvím tekutin pro úplnou aktivaci všech buněk.
|
host ::
RSS.