|
|
Strakonická jednota. Protivníci Jiřího z Poděbrad v souboji o moc v Českém království (1449 - 1452)
Pátý, Lukáš ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Novotný, Robert (oponent)
Předkládaná rigorózní práce se zabývá strakonickou jednotou, spolkem převážně katolických stavů z roku 1449. Pokouší se k tématu přistoupit jinak, než jak to činila starší literatura, která se strakonické jednotě nevěnovala speciálně, ale pojednávala o ní většinou pouze v rámci líčení českých vojensko-politických dějin. Rigorózní práce se snaží pomocí rozboru korespondence pánů z Rožmberka a dalších pramenů přinést o strakonické jednotě nové poznatky. Pokud jde o samotný průběh jejího vojenského a diplomatického zápasu s jednotou Jiřího z Poděbrad, je kladen důraz na vybrané, méně známé aspekty, včetně pokusů strakonické jednoty o spolupráci s vedlejšími zeměmi České koruny. V samostatném oddíle je zpracován vztah jednoty k zahraničním zemím, kde jednota hledala spojence. Poslední část práce tvoří prosopograficky zaměřený výzkum členů jednoty. Na základě shromážděných údajů o jednotlivých osobnostech, popřípadě městech, která vstoupila do jednoty, je zkoumána jejich politická dráha, motivace přistoupení k jednotě, majetkové poměry a vztahy mezi členy navzájem. Vše vypovídá o míře síly a soudržnosti strakonické jednoty a může přispět k poznání příčin nevalného úspěchu jednoty v souboji s poděbradskou stranou. Práci doplňuje katalog s údaji o jednotlivých členech a tabulky a mapy jejich nemovitého...
|
|
|
Termín "koruna" v označení Aragonského a Českého království ve středověku
Vlková, Tereza ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
Pojem corona//koruna není v Evropě v názvu středověkého státu ojedinělý. Obsah a smysl tohoto termínu nebyl však v každé zemi stejný. Srovnání s pojmem Koruna království českého lze vést nejen ve směru do Anglie, Francie, či Uher, ale také do Aragonska. A právě srovnání východisek, tradice, užívání pojmu koruna v této zemi s českými poměry je předmětem této bakalářské práce. Pozornost je věnována také geograficko-politické podobě obou Korun a jejím proměnám. Při studiu tohoto pojmu jsem vycházela z diplomatických pramenů, respektive z královských listin a snažila se vyvodit především smysl a obsah tohoto termínu, ale také zachytit jeho vývoj. Z komparace užití a vývoje pojmu corona v českých a aragonských listinách vyšlo překvapivé množství shodných rysů. V obou případech se termín objevuje v období, kdy dochází k významnějšímu rozšíření území. Stejně tak se poprvé označení corona objevuje v listinách, jež se týkají právě přivtělení nějakého území. Velmi zajímavým je pak téměř totožný vývoj postavení termínu corona v listinách. V inkorporacích se nejdříve objevuje spolu s termínem regnum a později pak už stojí samostatně, zatímco v listinách lenních následuje za králem a jeho dědici jako abstraktní vyjádření trvalého závazku vůči danému politicko-teritoriálnímu subjektu. Klíčová slova: Česká koruna...
|
|
|
Počátky rodu erbu půlměsíce. Rytíři z Vřesovic v pozdním středověku
Boukal, Jan ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Bobková, Lenka (oponent)
Tématem diplomové práce je nástin dějin rodu rytířů (pozdějších pánů) z Vřesovic v pozdním středověku. Práce se zabývá převážně politickou a ekonomickou úlohou příslušníků tohoto rodu v pozdně středověkých Čechách, přičemž zvláštní pozornost je věnována husitskému hejtmanu Jakoubkovi z Vřesovic, kterému rod vděčil za svůj vzestup. Dále si práce klade otázku, co se dělo s rodem Vřesovců od Jakoubkovy smrti až do sklonku středověku, neboť v průběhu 16. století patřili Vřesovci k nejmocnějším šlechtickým rodům v Čechách. Osobnosti rodu Vřesovců doby poděbradské a jagellonské nebyly historiky dosud příliš reflektovány. Osudy jednotlivých členů rodu jsou zhodnoceny a zasazeny do dobového kontextu. Dále se práce zabývá majetkovými poměry rytířů z Vřesovic a projevy šlechtické reprezentace. Jako celek je práce sondou do politického, hospodářského a kulturně-sociálního života v pozdně středověkých severozápadních Čechách. Klíčová slova: Jakoubek z Vřesovic, nižší šlechta, severozápadní Čechy, pozdní středověk, 15. - 16. století, hrady, heraldika
|
|
|
Císař Karel IV. a dobytí Braniborska 1371 - 1373
Straka, Tomáš ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Hrdina, Jan (oponent)
Předkládaná práce detailně popisuje proces získání Braniborského markrabství císařem Karlem IV. Užívá při tom listinných i narativních pramenů především k podrobnému zmapování vojenských operací z let 1371 - 1373, které k získání Branibor vedly. Dále se práce věnuje výkladu historie úsilí o získání Branibor v politicko-teritoriálních ambicích Karla IV., motivacemi, které k přechodu braniborského kurfiřství do rukou českého krále vedly a diplomatickou činností císaře, která s tímto cílem souvisela. V samostatné kapitole se pak tato práce zabývá strukturou vojska, které měl Karel IV. k dispozici během dvou braniborských tažení. Jejím cílem je být příspěvkem k dosud nedostatečně popsané problematice užití vojenské síly Karlem IV. i k českým vojenským dějinám druhé poloviny 14. století. Klíčová slova: Karel IV., Braniborsko, markrabství braniborské, vojenské dějiny, Ota V. Bavorský, Země Koruny české, 14. století
|
|
|
Hynek z Poděbrad, syn krále Jiřího z Poděbrad
Věchet, Jan ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Zilynská, Blanka (oponent)
Hynek z Poděbrad, syn krále Jiřího Jan Věchet Abstrakt Hlavním cílem této bakalářské práce je zboření mýtů, které obklopují osobnost Hynka z Poděbrad, nejmladšího syna husitského krále Jiřího z Poděbrad, jenž je v české školské tradici často považován za černou ovci Poděbradského rodu. V podání mnoha středoškolských pedagogů je líčen jako sukničkář, pijan a věčný dlužník, jenž prohýřil veškeré otcovské dědictví. V pramenech však nenacházíme oporu pro takto negativní vylíčení Hynkova charakteru. V této biografii chceme popsat Hynkův život tak důkladně, jak nám to umožní to málo, co se ze spolehlivých pramenů zachovalo, a chceme dokázat, že realita Hynkova života byla mnohem střízlivější. V první části (před rokem 1471) se budeme věnovat Hynkovu dětství, které mělo zásadní vliv na jeho budoucnost. výchova na pražském dvoře jej připravila na životní roli mladšího z králových synů, jehož jedinou povinností bylo representovat svůj rod a zapojit se do otcových sňatkových machinací. Druhá část (po roce 1471) popisuje Hynka jako dospělého. Jeho otec, král Jiří, nečekaně zemřel již zhruba měsíc po Hynkově svatbě a Hynek byl nucen se za těchto okolností postavit na vlastní nohy a zajistit svou novou rodinu. Musel se bránit jednak před bratry, jež mu uzurpovali podíl na otcovském dědictví, a jednak před zástupem...
|
|
|
Druhá římská jízda Karla IV.
Obůrková, Radka ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Bláhová, Marie (oponent)
Diplomová práce "Druhá římská jízda Karla IV." se snaží postihnout celé tažení císaře Karla IV. v letech 1368 a 1369. Zároveň sleduje základní otázky spjaté s problematikou panovnického dvora na cestách. První z nich je směřována k doprovodu císaře Karla IV. na italském území. Jakým způsobem docházelo k proměně dvora během cesty do Říma a na cestě zpáteční. Druhá otázka spočívá ve snaze o sestavení dvora Alžběty Pomořanské, která byla stěžejní postavou druhé římské jízdy a ne vždy cestovala po boku císaře. Poslední otázka směřuje k pokusu o popis zajištění dvora během římského tažení v italských městech, tj. jak byl císař se svým dvorem ve městech přijat a přivítán, ubytován, zásobován, obdarován atd.
|
|
|
Strakonická jednota v zápase o moc v Českém království v polovině 15. století
Pátý, Lukáš ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Zilynská, Blanka (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá strakonickou jednotou, spolkem převážně katolických stavů z roku 1449. Pokouší se k tématu přistoupit jinak, než jak to činila starší literatura, která se strakonické jednotě nevěnovala speciálně, ale pojednávala o ní většinou pouze v rámci líčení českých vojensko-politických dějin. Diplomová práce se snaží pomocí rozboru korespondence pánů z Rožmberka a dalších pramenů přinést o strakonické jednotě nové poznatky. Pokud jde o samotný průběh jejího vojenského a diplomatického zápasu s jednotou Jiřího z Poděbrad, je kladen důraz na vybrané, méně známé aspekty. Zcela samostatně je zpracován vztah strakonické jednoty k vedlejším zemím České koruny a k zahraničím zemím, kde jednota hledala spojence. Poslední velký oddíl práce je věnován členům jednoty. Na základě shromážděných údajů o jednotlivých osobnostech, popřípadě městech, která vstoupila do jednoty, je zkoumána jejich politická dráha, motivace přistoupení k jednotě, majetkové poměry a vztahy mezi členy navzájem. Vše vypovídá o míře síly a jednolitosti strakonické jednoty. Zrekapitulovány jsou i dosažené výsledky činnosti jednoty a další uplatnění členů ve veřejném životě. V závěru přichází zamyšlení nad příčinami nevalného úspěchu jednoty a vítězství Jiřího z Poděbrad. Práci doplňuje katalog s údaji o...
|
|
| |
|
|
Společenský a politický vzestup Kostků z Postupic v druhé polovině 15. století
Lechmannová, Monika ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Ledvinka, Václav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá šlechtickým rodem Kostků z Postupic a snaží se nastínit jeho historii v průběhu 15. století s důrazem na jednotlivé členy rodu. Od chvíle, kdy Vilém I. Kostka z Postupic získal od císaře Zikmunda Lucemburského zápis na panství litomyšlského biskupství, sledujeme vzestup rodu. Jednou z nejvýraznějších osobností v tomto období byl Zdeněk III. Kostka z Postupic, který jménem Jiřího z Poděbrad vedl četná diplomatická jednání, stal se nejvyšším mincmistrem království českého, zasedal v královské radě i při jednání dvorského soudu a za své zásluhy byl povýšen do panského stavu. Zásluhou Zdeňka III. Kostky z Postupic se Kostkové stali jedněmi z nejbohatších a nejvlivnějších kališnických rodin v království.
|
|
|
Český zemský sněm v letech 1500-1526
Mužík, Zdeněk ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Bobková, Lenka (oponent)
Český zemský sněm představuje jednu z nejvýznamnějších institucí českého stavovského státu v pozdním středověku a raném novověku, jehož jednání měla značný vliv nejen na samotné České království, ale mnohdy se dotýkala celé Koruny české a okolních států. Předkládaná diplomová práce se českým zemským sněmovnictvím zevrubně zabývá v rozmezí let 1500 až 1526, přičemž se zaměřuje jak na postižení obecných aspektů fungování tehdejších sněmů v rámci české stavovské společnosti, tak na jednotlivá témata a problémy, které se na nich projednávaly. Po stránce organizační jsou sněmy popsány a zhodnoceny od jejich svolávání, zahajování, přes obvyklý průběh jednání a zasedání až k jejich uzavírání a ukončování. Konkrétní oblasti jejich zájmů a pravomocí jsou zpracovány ve formě tematického přehledu obsahů sněmovních jednání. Mezi ty nejdůležitější se řadí hlavně právo zákonodárné, povolování berní a vojenských hotovostí. Náležitá pozornost je věnována také působení tehdejších stavovských sporů na sněm a jeho jednání.
|
host ::
RSS.