|
|
Interpretace tíhových dat v oblasti granitických intruzí moldanubického plutonu u Kaplice
Melnyk, Anastasiia ; Valenta, Jan (vedoucí práce) ; Blecha, Vratislav (oponent)
Předkládaná diplomová práce je věnována interpretaci tíhových dat v oblasti granitických intruzí moldanubického plutonu u Kaplice Tento výzkum probíhal na základě gravimetrických terénních měřěni v dubnu 2016. Měřeno bylo na dvou paralelních profilech. Data z profilů byla následně zpracována a geologicky interpretována. Zhodnocení odvozených tíhových dat ukázalo, že místa zvýšeného gradientu tíhového pole zhruba odpovídají mapovaným geologickým rozhraním. Jednotlivé horninové typy lze tedy pomocí gravimetrie odlišit.
|
|
|
Gravimetrický průzkum trasy dálnice D3
Kohout, Milan ; Blecha, Vratislav (vedoucí práce) ; Mrlina, Jan (oponent)
Cílem této práce bylo zjistit, zda se v zájmové lokalitě západně od města Jílové u Prahy vyskytují staré důlní štoly, které by mohly představovat riziko pro budoucí výstavbu dálnice D3. Problém byl řešen za pomoci mikrogravimetrického měření, které probíhalo na ploše 310 x 50 m v síti pěti profilů, z nichž byly tři profily P15, P1 a P-15 paralelní a na ně byly vedeny dva kolmé profily P9290 a P9180. Naměřená data se dále kvantitativně a kvalitativně interpretovala, k čemuž byly použity programy Surfer a GM-SYS. Provedeným průzkumem byly lokalizovány 4 oblasti možného výskytu štol či zlomových linií, které se v dané oblasti vyskytují. Kvantitativní interpretací se na 3 úsecích podařilo vyloučit přítomnost štoly. V případě jednoho úseku se nepodařilo rozlišit štolu od zóny povrchového porušení podloží. Na základě zjištěných údajů byla v zájmové lokalitě vyznačena jedna potenciálně riziková oblast s možným výskytem štoly. Pro přesnější informace by bylo nutné použít detailní plošný mikrogravimetrický průzkum, který může být doplněn elektrickou odporovou tomografií.
|
|
|
Geofyzikální průzkum podzemních dutin na lokalitě Letonice
Bartášková, Lucie ; Blecha, Vratislav (vedoucí práce) ; Skácelová, Zuzana (oponent)
Národní přírodní rezervace Větrníky, ležící v Jihomoravském kraji severně od obce Letonice, je jednou z největších stepních rezervací na jižní Moravě. Celá tato oblast je charakteristická přítomností stabilizovaných i aktivních sesuvů a jsou zde dlouhodobě monitorovány výskyty sufozních závrtů. Cílem diplomové práce bylo zjistit, zda je možné pomocí geofyzikálních metod vysledovat podpovrchové jevy způsobené vymýváním jemných horninových částic podzemní vodou. Tento jev je označován jako sufoze. Měření proběhlo v místech, kde byl projev sufoze velice výrazný a to v okolí dvou závrtů viditelných na povrchu. K identifikaci strukturně-geologických příčin a projevů sufoze na zadané lokalitě byly v první etapě výzkumu použity metody gravimetrie a elektrická odporová tomografie (ERT). Naměřená data byla dále zpracována a geologicky interpretována. Metoda gravimetrie se ukázala jako vhodná pro identifikaci hornin postižených sufozí u nichž předpokládáme, že jejich hustota je nižší než hustota okolních hornin. Pomocí metody ERT bylo možné ve vertikálním profilu odlišit písčito-štěrkovité sedimenty, které jsou více náchylné k erozi, od hornin jílovitých. Na základě výsledků těchto dvou metod bylo na lokalitě identifikováno také několik poruch, pro jejichž ověření bylo navrženo doplňkové měření. V druhé...
|
|
|
Complex interpretation of gravity data focused on tectonic structure assessment and environmental projects
Mantlík, František ; Kobr, Miroslav (vedoucí práce) ; Blecha, Vratislav (oponent) ; Pašteka, Roman (oponent)
4 Abstrakt V posledních deseti letech představuje gravimetrie jednu z nejrychleji se rozvíjejících metod průzkumu v užité geofyzice. Problém nestability obrácené úlohy v gravimetrii však bohužel vede k nutnosti omezit parametry gravimetrického modelu pomocí nezávislých dat. Práce přináší přehled zpracování a interpretace gravimetrických dat ve všech stádiích zpracování projektu s důrazem na metodologické aspekty a nové výzvy, které přináší širší rozšíření moderních digitálních gravimetrů založených na principu auto kompenzace. Zvláštní pozornost je věnována metodám použitým v prezentovaných případových studiích. Popis interpretačního procesu je zaměřen především na postupy omezování nestability obrácené úlohy v gravimetrii omezením rozsahu parametrů modelu pomocí dostupných geologických a geofyzikálních dat. Kromě toho jsou popsány metody použité pro vymezení průběhu tektonických struktur, které tvoří důležitou součást interpretačního procesu. Ve druhé části práce jsou prezentovány tři případové studie, které demonstrují popsané metodologické aspekty interpretace gravimetrických dat v praxi. Tyto studie jsou zaměřeny na úlohy v oblasti životního prostředí a určení tektonické stavby. První projekt představuje pokus o použití mikro-gravimetrie pro stanovení vnitřní struktury komunální skládky, která byla v...
|
|
|
Magnetický průzkum v Průhonickém parku
Bartášková, Lucie ; Kletetschka, Günther (vedoucí práce) ; Blecha, Vratislav (oponent)
Cílem práce bylo seznámit se s měřením magnetického pole země na konkrétním příkladu, v oblasti Průhonického parku, kde geologické struktury jsou zakryty vodní plochou, a není k horninám přímý přístup. Dále bylo navrženo plavidlo pro měření magnetického pole na vodní hladině. Výsledek měření byl porovnán se současnými geologickými mapami a interpretován z hlediska magnetických zdrojů. Na základě seznámení se s průběhem získávání magnetometrických dat a jejich zpracováním na Zemi byl navržen postup měření magnetického pole na planetě Mars. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Gravimetrický a magnetometrický průzkum východního okrajového zlomu chebské pánve
Buřičová, Pavla ; Blecha, Vratislav (vedoucí práce) ; Beneš, Vojtěch (oponent)
Oblast západních Čech a sousedícího německého Vogtlandu je typická svou recentní seismickou aktivitou. Pro lepší pochopení distribuce a vzniku zemětřesných rojů je třeba znát podrobně mělkou i hlubinou geologickou stavbu daného území. Práce se zabývá geologickou a tektonickou situací mezi obcemi Kopanina a Nový Kostel. V této oblasti se kříží mariánskolázeňský zlom, který z našeho pohledu představuje východní okrajový zlom chebské pánve, se zlomovým pásmem Počátky - Plesná a je zde registrován největší počet ohnisek zemětřesení na území České republiky. Úkolem diplomové práce je nejen nalezení východního okrajového zlomu chebské pánve, ale také vymezení jeho průběhu v terénu a určení jeho sklonu. K identifikaci těchto parametrů zlomu byly aplikovány geofyzikální metody gravimetrie, magnetometrie (měření totálního vektoru a vertikálního gradientu geomagnetického pole) a konduktometrie (metoda DEPM). Geofyzikální metody byly v srpnu 2010 a červnu 2011 změřeny na třech paralelních profilech. Data z profilů byla následně zpracována a geologicky interpretována. Během interpretace se ukázalo, že magnetometrie k rozlišení různých horninových typů a k identifikaci tektonických prvků příliš nepřispěla. Naopak gravimetrie jednoznačně identifikovala okrajový zlom chebské pánve. Konduktometrie potvrdila závěry...
|
|
|
Mikrogravimetrický průzkum a monitoring podpovrchových nehomogenit
Spěšný, Marek ; Mrlina, Jan (vedoucí práce) ; Blecha, Vratislav (oponent)
DP - Marek Spěšný Tato diplomová práce má charakter průzkumné zprávy konkrétního území. Úkolem bylo lokalizovat pomocí mikrogravimetrie anomální místa s možnou existencí podpovrchových nehomogenit v prostoru stavby přeložky silniční komunikace, na území, na kterém byla doložena hlubinná i povrchová historická těžba keramických jílů. Gravimetrická měření jsme provedli pomocí relativního gravimetru značky Scintrex model CG-5 AUTOGRAV. Po první etapě gravimetrického měření a po následujících dvou týdnech sanačních prací jsme měli za úkol ověřit jejich úspěšnost opakovaným kontrolním mikrogravimetrickým měřením. Výsledky z obou etap měření jsme zpracovali do formy 4D gravimetrie. Výsledky 4D gravimetrie ukázaly, že navzdory očekávání měřená tíže převážné části zájmového území klesla místy až o 30 ?Gal. Dospěli jsme k závěru, že se tak stalo v důsledku odtoku injektovaného materiálu mimo sanované území, který s sebou strhnul a odplavil část stávajícího zemního materiálu. Naše tvrzení podpořily i výsledky opakované nivelace, které odhalily pokles na území vozovky místy až 3 centimetry.
|
|
|
Geofyzikální průzkum poddolovaného území v Lukavici u Chrudimi
Slavíčková, Michaela ; Blecha, Vratislav (vedoucí práce) ; Dohnal, Jiří (oponent)
Obec Lukavice ve východních Čechách je známá svou historickou těžbou pyritu. První zmínky o těžbě pocházejí z počátku 17. století. Doly byly opuštěny v roce 1892 díky značnému vyčerpání svrchních partií ložiska a také díky zahraniční konkurenci levnějšího pyritu. Stará důlní díla byla rekultivována a částečně sanována, ale jejich přesná poloha v řadě případů známa není. Výskyt prázdných důlních děl pod komunikacemi v centru obce by mohl způsobit propad vozovky pod těžkými nákladními auty, která vozí přes Lukavici kamenivo z blízkého lomu. Úkolem geofyziky bylo určení mocnosti haldového materiálu (seismika), sledování subsidence v centru obce (opakovaná nivelace) a vyhledávání starých důlních děl pomocí gravimetrie. Diplomová práce je zaměřena na zpracování a interpretaci gravimetrických měření. Gravimetrická měření neprokázala výskyt prázdných přípovrchových důlních děl pod komunikacemi v centru obce Lukavice. Modelování výsledků gravimetrických měření ukazuje, že záporné Bouguerovy anomálie zjištěné na silnici v okolí Bartolomějské jámy mohou být způsobeny různým stupněm alterace podložních porfyroidů, nebo zvýšenou mocností sedimentárního pokryvu či zásypu. Podle historických map a fotografií byla určena přibližná poloha bývalé vodní šachty Vilemína. Přesnou polohu šachty jsme hledali pomocí...
|
|
|
Gravimetrický projev deformačních zón v okolí podzemních dutin
Šifnerová, Kristýna ; Blecha, Vratislav (vedoucí práce) ; Gürtler, Richard (oponent)
Hlavním cílem diplomové práce bylo zjistit, zda deformační zóna, která vzniká v okolí neporušeného důlního díla v zeminách, má měřitelný gravitační účinek a ovlivňuje interpretaci gravimetrických měření. Jako testovací lokalitu jsme vybrali železniční tunel v Březně u Chomutova. Postupovali jsme tak, že nejprve byl vypočten geotechnický model horninového prostředí v okolí tunelu. Model byl sestaven na základě dvou jádrových vrtů, které byly pro tento účel v blízkosti tunelu odvrtány. Geotechnický model s deformační zónou byl převeden na model hustotní a byla spočtena jeho gravitační odezva. Ta byla porovnána s gravitačním účinkem tunelu v horninovém prostředí bez deformační zóny. Rozdíl účinku těchto dvou modelů dává gravitační účinek deformační zóny. Zjistili jsme, že v prostředí tuhých terciérních jílů, ve kterých je březenský tunel ražen, je gravitační účinek deformační zóny zanedbatelný a gravimetrickou interpretaci neovlivňuje. Závěry vyplývající z modelování, jsme porovnávali s výsledky terénního gravimetrického měření nad tunelem v Březně. Měření proběhlo na třech paralelních profilech, které zastihují tunel v různých hloubkách. Z porovnání výsledků měření s modely vyplynulo, že větší vliv na přesnost interpretace než deformační zóna, má exaktní model horninového prostředí, který již od...
|
|
| |
host ::
RSS.