|
|
Hmotné zajištění českých kolegiátních kapitul do poloviny 14. století (na příkladě Staré Boleslavi, Litoměřic a Vyšehradu)
Pátrová, Karin ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent) ; Bláhová, Marie (oponent)
Majetkové zázemí českých kolegiátních kapitul prodělalo od svého vzniku značné proměny. Zpočátku byl kapitulní majetek užíván společně všemi kanovníky, jak naznačují zakládací listiny nejstarších českých kolegiát, v nichž jsou donace adresovány kapitulám jako jednotné instituci. Zatímco o společném soužití kanovníků pod jednou střechou panují určité pochybnosti, svůj majetek získávala kapitula skutečně jako celek. Někdy mohl být zvýhodněn představený kap i tu ly, l když tato praxe již odporovala původním ideálům. Jak kanovníci tento společný majetek užívali, není zcela jasné (zda se scházeli u jednoho stolu, což asi v případě ženatých kanovníků nepřicházelo v úvahu, nebo zda každý kanovník dostával nějaký procentuální podíl). V průběhu 12. a 13. století dochází k výrazným změnám ve skladbě kapitulního majetku a dosud společné jmění je rozděleno mezi jednotlivé kap i tuláry, kteří si své díly sami spravují a užívají jejich výnosy. Z kapitulního zboží se vydělují prebendy jako hmotné zajištění pro jednotlivé kanovníky, vedle toho pak zůstává část zboží nadále ve společném užívání celé kapitulní korporace, které slouží k zabezpečení provozu kostela a jeho výbavě, k vyplácení příspěvku kanovníkům přítomným v kapitulním kostele při bohoslužbách, případně jsou jako tzv. obedience pronajímány jednotlivým členům...
|
|
|
Postavení venkovské ženy v přemyslovském období
Faltusová, Zuzana ; Žemlička, Josef (oponent) ; Bláhová, Marie (vedoucí práce)
Doby, kdy byl středověk považován za temná staletí lidských dějin, která současného člověka nikterak neobohatila, jsou už minulostí. Dnes je naopak tématem velmi vyhledávaným jak badateli, tak i čtenáři. A samozřejmě jako i ostatní období, skrývá v sobě středověk témata více, či méně atraktivní. Pro svoji diplomovou práci jsem zvolila téma ženy ve středověku, respektive venkovské ženy v přemyslovském období. I když si jsem vědoma, že pod obecný pojem "venkovské ženy" by bylo možné zahrnout daleko širší spektrum osob jako manželky venkovských šlechticů nebo členky venkovských konventů, budu v této práci používat toto označení pouze pro příslušnice nižších sociálních vrstev jako byly manželky rolníků a ženy pracujíci na dvorcích velmožů.
|
|
|
Hmotné zajištění českých kolegiátních kapitul do poloviny 14. století (na příkladě Staré Boleslavi, Litoměřic a Vyšehradu)
Pátrová, Karin ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent) ; Bláhová, Marie (oponent)
Majetkové zázemí českých kolegiátních kapitul prodělalo od svého vzniku značné proměny. Zpočátku byl kapitulní majetek užíván společně všemi kanovníky, jak naznačují zakládací listiny nejstarších českých kolegiát, v nichž jsou donace adresovány kapitulám jako jednotné instituci. Zatímco o společném soužití kanovníků pod jednou střechou panují určité pochybnosti, svůj majetek získávala kapitula skutečně jako celek. Někdy mohl být zvýhodněn představený kap i tu ly, l když tato praxe již odporovala původním ideálům. Jak kanovníci tento společný majetek užívali, není zcela jasné (zda se scházeli u jednoho stolu, což asi v případě ženatých kanovníků nepřicházelo v úvahu, nebo zda každý kanovník dostával nějaký procentuální podíl). V průběhu 12. a 13. století dochází k výrazným změnám ve skladbě kapitulního majetku a dosud společné jmění je rozděleno mezi jednotlivé kap i tuláry, kteří si své díly sami spravují a užívají jejich výnosy. Z kapitulního zboží se vydělují prebendy jako hmotné zajištění pro jednotlivé kanovníky, vedle toho pak zůstává část zboží nadále ve společném užívání celé kapitulní korporace, které slouží k zabezpečení provozu kostela a jeho výbavě, k vyplácení příspěvku kanovníkům přítomným v kapitulním kostele při bohoslužbách, případně jsou jako tzv. obedience pronajímány jednotlivým členům...
|
|
|
Český kníže a saský vévoda ve 12. století. Srovnání knížectví "Čechů" se saským vévodstvím Jindřicha Lva
Zelenka, Jan ; Bláhová, Marie (oponent) ; Žemlička, Josef (vedoucí práce)
Jedním ze základních problémů domácí historiografie je poměr českého knížectví ke středověké říši. Ačkoliv otázka ztratila politický nádech, odpovídající momentálnímu vývoji česko-německých vztahů v průběhu předcházejících dvou století, neustoupila nijak do pozadí. Také německá literatura věnuje postavení Čech stále značnou pozornost. I I Tématika je však z české strany přes nespočet prací řešena poměrně jednostranným způsobem. Literatura se v podstatě omezuje na zdůraznění výjimečnosti českého knížectví oproti říšským vévodstvím bez toho, aby některé z vévodství a pozici jeho vévody podrobněji přiblížila. 12 Nejde však jen o otázku srovnání mezi knížectvím a vévodstvím. Pokud se chceme zabývat postavením Čecha a jejich knížete, musíme si nejprve položit otázku, jaká byla vnitřní struktura říše, jak fungoval vládní mechanismus a na čem byly založeny vztahy mezi jeho jednotlivými nositeli. Problém je o to složitější, že tento charakter nezůstával neměnný. Jeho nestálost byla dána již od základu faktem, že "regnum Teutonicum" nebylo moderní transpersonální institucí, nýbrž státním útvarem spočívajícím na osobních svazcích - tzv. "Personenverbandstaat". Říše se skládala z udělených lén, ale také alodiálních statků, které byly v plném vlastnictví jednotlivých aristokratických rodů. Pravomoce propůjčované králem...
|
|
|
Kostel svatého Havla a vrch Havlín na Zbraslavi
Smítková, Alena ; Pátková, Hana (oponent) ; Bláhová, Marie (vedoucí práce)
Kostel svatého Havla je jednou z našich nejstarších církevních památek. Důvody jeho vzniku jsou dodnes nejasné. Zřejmě vznikl na popud velmože, který měl v okolí svůj dvorec. Na to ostatně upomínají zbytky panské tribuny. V době předhusitské se na Zbraslavském zboží vystřídalo mnoho majitelů světských i církevních. V roce 1291 byl založen Zbraslavský klášter cisterciáků, ke kterému se začala upínat veškerá pozornost. Kostel svatého Havla působil dál, ale jakoby v "pozadí", pro chudý lid. Písemné památky pro nej starší období j sem se pokusila shrnout ve své práci. Cenné informace o životě na faře poskytl vizitační protokol. Zcela bezpečně jsou doloženi plebáni pro období let 1380 - 1417 ze zápisů konfirmačních knih. Z pozdější doby máme doloženo vnitřní vybavení kostela, z nějž nejzajímavější je bezesporu vyřezávaný oltář, umístěný nyní v Husitském sboru na Zbraslavi. Za zmínku stojí i dnes částečně odkryté zbytky románských maleb na stěnách. Na kostele je umístěno několik náhrobků z konce 19. století. Opisy některých z nich uvádím v příloze. Vedle kostela stojí objekt kostnice z 20. let 18. století. Okolo se rozkládá hřbitov, jehož součástí je také urnový háj. V současné době bývá kostel přístupný veřejnosti o velkých církevních svátcích a během roku při konání kulturních akcí, hlavně koncertů dobové...
|
|
|
Vrchol otonsko-sálského systému říšské církve. (Vztahy imperia a sacerdotia na přelomu prvního a druhého tisíciletí)
Suchánek, Drahomír ; Picková, Dana (vedoucí práce) ; Semotanová, Eva (oponent) ; Bláhová, Marie (oponent)
Cílem této práce je přispět k diskusi o problémech vztahů imperia a sacerdotia na přelomu 1O. a ll. století a pokusit se na základě zohlednění všech důležitých zdrojů primární i sekundární povahy nalézt adekvátní odpověď na otázku, zda je možné hovořit o existenci systémového budování říšské církve. Tento problém je nahlížen pod úhlem profilujícího a výjimečného postavení panovníka, v němž hrála ústřední roli sakrální praxe saských císařů. Právě zde je totiž do značné míry skryta podstata závěrů a interpretací, skrze něž je nahlíženo celé období soužití světské a duchovní moci. Východiskem bude především období vlády posledních dvou císařů liudolfinské dynastie Oty III. a Jindřicha II., tj. ten úsek dějin, který historická věda vnímá jako dovršení budování královské říšské církve. Ambicí autora je prokázat, že mapované období v sobě zahrnuje prvky zlomu i kontinuity, aniž by nutně musely stát v příkrém protikladu vůči sobě. V tomto ohledu by bylo do jisté míry možné nahlížet otázku po existenci systému říšské církve jako irelevantní a případnou odpověď tak učinit závislou na zvoleném úhlu pohledu. Vedle prvků strukturálních je totiž nutno zohlednit i hlediska osobnostních specifik. V úplnosti tak platí slova německého historika Theodora Schieffera, že člověk ll. století neměl vztah k církvi, ale vždy stál...
|
|
|
Doplňování parcel ZE do ISKN
Bláhová, Marie ; Beran, Vít (oponent) ; Fišer, Zdeněk (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je věnována způsobům doplňování parcel zjednodušené evidence do informačního systému katastru nemovitostí. Nejprve jsou uvedeny informace o vývoji a vzniku katastru nemovitostí. Další část se zabývá jednak hromadným způsobem doplňování parcel zjednodušené evidence do informačního systému katastru nemovitostí - různé typy obnovy katastrálního operátu a dále pak doplňováním parcel zjednodušené evidence jednotlivě či ve skupinách do ISKN. V závěru práce jsou jednotlivé metody zhodnoceny.
|
|
|
Vliv ošetřovatelských časopisů na rozvoj ošetřovatelství
BLÁHOVÁ, Marie
Tato diplomová práce zjišťuje vliv ošetřovatelských časopisů na vývoj ošetřovatelství. Prvním cílem diplomové práce bylo provést historickou analýzu ošetřovatelských časopisů od vzniku po současnost. Na základě zpracované historické analýzy si dovolují konstatovat, že ošetřovatelské časopisy z velké části ovlivňují rozvoj ošetřovatelství. Analyzovala jsem celkem šest ošetřovatelských časopisů, ošetřovatelský časopis Diplomovaná sestra, Zdravotnická pracovnice, Sestra, Ošetřovatelství, Diagnózy v ošetřovatelství, Florence. Cíl první byl dle mého názoru splněn, což dále komentuji v teoretické části. Praktická část obsahuje výsledky výzkumu, 17 grafů, diskusi a přílohu. Jedná se o kvantitativní výzkum provedený technikou dotazníku, tvořeného 16 otázkami. Na základě výsledků mohu konstatovat, že ošetřovatelské časopisy mají vliv na zavádění nových ošetřovatelských postupů a pomůcek sestrami manažerkami do zdravotnické praxe na oddělení získané z ošetřovatelských časopisů. Autor: Marie Bláhová Název práce: Vliv ošetřovatelských časopisů na rozvoj ošetřovatelství Druh práce: Diplomová práce Místo: ZSF Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Rok vydání: 2007 Počet stran: 131 Vedoucí práce: doc. PhDr. Valérie Tóthová, Ph.D., R.N.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.