|
|
Čeští Lucemburkové ve francouzské soudobé historiografii
Jedináková, Petra ; Bláhová, Marie (vedoucí práce) ; Nejedlý, Martin (oponent)
Petra Jedináková, ČEŠTÍ LUCEMBURKOVÉ VE FRANCOUZSKÉ SOUDOBÉ HISTORIOGRAFII, Praha, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze 2013. Cílem předkládané práce je sledovat na základě zpráv francouzských středověkých pramenů vztahy českých Lucemburků k francouzské panovnické dynastii a ohlasy jejich politiky v západní Evropě. Dále se práce zaměřuje na rozdílné vnímání Lucemburků v českém a francouzském prostředí, důvody vedoucí k těmto specifikům v nahlížení na panovnický rod Lucemburků. Lucemburkové jakožto původně hrabský rod lucemburských Francouzů měli k Francii a jejímu panovnickému rodu vždy silné vazby, pojily je nejen vzájemná úcta, respekt, přátelství a podobné názory, ale i rodinné svazky, které byly posilovány výchovou nástupců rodu přímo u francouzského krále, podpoře v boji i na diplomatické půdě, vzájemnými styky a návštěvami. O tom všem nám zachovaly svá svědectví středověké prameny, zprávy kronik a análů, listiny, korespondence i postřehy literátů z francouzského prostředí, kteří se osobně setkali s českými králi z lucemburského rodu a kteří nám tak o těchto našich panovnících zanechali důležitá svědectví. Jan Lucemburský byl a dodnes je ve Francii vnímán především jako vzor rytířských ctností, statečný bojovník a oddaný druh francouzského krále. V Čechách byl po dlouhá staletí...
|
|
|
Český kníže a saský vévoda ve 12. století. Srovnání knížectví "Čechů" se saským vévodstvím Jindřicha Lva
Zelenka, Jan ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Bláhová, Marie (oponent)
Jedním ze základních problémů domácí historiografie je poměr českého knížectví ke středověké říši. Ačkoliv otázka ztratila politický nádech, odpovídající momentálnímu vývoji česko-německých vztahů v průběhu předcházejících dvou století, neustoupila nijak do pozadí. Také německá literatura věnuje postavení Čech stále značnou pozornost. 11 Tématika je však z české strany přes nespočet prací řešena poměrně jednostranným způsobem. Literatura se v podstatě omezuje na zdůraznění výjimečnosti českého knížectví oproti říšským vévodstvím bez toho, aby některé z vévodství a pozici jeho vévody podrobněji přiblížila. 12 Nejde však jen o otázku srovnání mezi knížectvím a vévodstvím. Pokud se chceme zabývat postavením Čech a jejich knížete, musíme si nejprve položit otázku, jaká byla vnitřní struktura říše, jak fungoval vládní mechanismus a na čem byly založeny vztahy mezi jeho jednotlivými nositeli. Problém je o to složitější, že tento charakter nezůstával neměnný. Jeho nestálost byla dána již od základu faktem, že "regnum Teutonicum" nebylo moderní transpersonální institucí, nýbrž státním útvarem spočívajícím na osobních svazcích- tzv. "Personenverbandstaat".
|
|
|
Postavení venkovské ženy v přemyslovském období
Faltusová, Zuzana ; Bláhová, Marie (vedoucí práce) ; Žemlička, Josef (oponent)
Doby, kdy byl středověk považován za temná staletí lidských dějin, která současného člověka nikterak neobohatila, jsou už minulostí. Dnes je naopak tématem velmi vyhledávaným jak badateli, tak i čtenáři. A samozřejmě jako i ostatní období, skrývá v sobě středověk témata více, či méně atraktivní. Pro svoji diplomovou práci jsem zvolila téma ženy ve středověku, respektive venkovské ženy v přemyslovském období. I když si jsem vědoma, že pod obecný pojem "venkovské ženy" by bylo možné zahrnout daleko širší spektrum osob jako manželky venkovských šlechticů nebo členky venkovských konventů, budu v této práci používat toto označení pouze pro příslušnice nižších sociálních vrstev jako byly manželky rolníků a ženy pracujíci na dvorcích velmožů.
|
|
|
Cestování na Blízký východ na rozhraní středověku a novověku
Homolka, Vojtěch ; Picková, Dana (vedoucí práce) ; Bláhová, Marie (oponent)
Hlavním cílem mé diplomové práce je analyzovat každodenní aspekty cestování na Blízký východ na přelomu středověku a raného novověku. Těžištěm mého badatelského zájmu jsou zejména stravovací možnosti a zvyklosti cestovatelů, hygiena, ubytování, způsoby trávení volného času, nebezpečí a vztah k domorodcům. Informace jsem čerpal především z cestovních spisů českých, německých a italských židovských poutníků, kteří vykonali mezi lety 1470-1550 pouť do Svaté země. Z útržkovitých zmínek jednotlivých autorů jsem se pokusil sestavit o vybraných aspektech poutí co nejcelistvější mozaiku, kterou jsem následně porovnával s každodenním životem šlechticů a měšťanů kolem roku 1500. Snažil jsem se též zachytit rozdíly v chování křesťanských a židovských poutníků a upozorňovat na pozvolné změny, k nimž docházelo v průběhu 16. století. Poutníci se při cestování na Blízký východ museli vyrovnávat s nezvyklým složením svého jídelníčku a leckdy se spokojit s nižšími příděly a menší pestrostí pokrmů. Na druhé straně měli k dispozici větší výběr mořských ryb nebo čerstvého subtropického ovoce. Dodržováním rozličných hygienických návyků se poutníci snažili předcházet nemocem, které mohly v některých případech skončit i smrtí. Spánek na zámořské lodi ani v orientálních ubytovacích zařízeních obvykle nebyl příliš...
|
|
|
Odraz komunikačního systému Rožmberků v korespondenci Oldřicha II. (1418-1462)
Motl, Jaroslav ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Bláhová, Marie (oponent)
Cílem práce je objasnení aspektu komunikace šlechtického rodu Rožmberku v 15. století. Pozornost je venována obecnému fenoménu komunikace v období vrcholného stredoveku, instituci poslu, která hrála hlavní roli v prenosu zpráv. Nastínením života a politické aktivity Oldricha II. z Rožmberka v širším kontextu dejin je poukázáno na osobnost, jejíž korespondence je stredem našeho zájmu. Následující kapitoly jsou venovány analýze informací obsažených v edici listu a listin zaznamenaných rožmberskou kancelárí. Na základe poznatku nacerpaných studiem materiálu obsažených v edici a literatury venující se rožmberskému prostredí, práce sleduje, jakým zpusobem probíhala komunikace, kdo se jí úcastnil a jaké prekážky byly predávání zpráv kladeny.
|
|
|
Archiv města Staré Sedliště
Moravcová, Helena ; Bláhová, Marie (vedoucí práce) ; Kahuda, Jan (oponent)
Jádrem této práce je sepsání historie Starého Sedliště od první písemné zmínky do roku 1945 v některých případech s přesahy do mladšího období. Bylo využito zdrojů především z literatury regionální a archivních fondů nacházejících se ve Státním okresním archivu Tachově a Národním archivu. Podrobně jsou popsáni majitelé panství, jejich sídlo a jejich přínos pro vývoj městečka. Dále se v práci nalézají popisy běžného života obyvatel městečka, jejich obživa, obchod a řemesla a celkově hospodaření v městečku s důrazem na výrobní podniky a pivovary. K historii městečka neodmyslitelně patří vývoj městské správy, soupis hlavních představitelů městečka, jako byli purkmistři, starostové, radové a další zástupci. Na základě informací napsaných ve školních kronikách se podařil zrekonstruovat vývoj školství ve Starém Sedlišti, jména většiny učitelů, seznam členů místní školní rady a počet žáků. Práci doplňuje popis zpracování archivního souboru Archiv města Staré Sedliště a vytvoření inventáře k tomuto archivnímu souboru. Součástí inventáře je vývoj a dějiny původce archivního souboru a využití tohoto archivního souboru pro badatelskou činnost.
|
|
|
"Blízkost" města. Krajinné proměny Litomyšlska v období industrializace krajiny (konec 18. století - 1918)
Zoubková, Eva ; Semotanová, Eva (vedoucí práce) ; Bláhová, Marie (oponent)
Diplomová práce se zabývá krajinnými proměnami Litomyšlska v blízkosti spádového centra regionu od konce 18. století do roku 1918; v době kdy probíhal proces industrializace a urbanizace. První část se zaměřuje na stručné seznámení s historií města Litomyšle a jednotlivých obcí spadajících do zvoleného regionu. Druhá část mapuje proměny krajiny především z hlediska krajinných prvků zastoupených zelení, vodstvem, sídly, komunikacemi a drobnými krajinnými prvky. Problematika klimatu a reliéfu je pro svoji konstantnost zmíněna jen okrajově. Jednotlivá časová období (konec 18. století, první polovina 19. století a druhá polovina 19. století - 1918) jsou popsána převážně na základě vojenských mapování.
|
|
|
Pamětní funkce Jindřichovské knihy
Petrášek, Jiří ; Bláhová, Marie (vedoucí práce) ; Pátková, Hana (oponent)
Předkládaná diplomová práce se věnovala Jindřichovské knize jakožto produktu cisterciáckého písemnictví ve Slezsku druhé poloviny 13. a počátku 14. století. Pracoval jsem na základě edice zhotovené Romanem Grodeckim a vydané roku 1991. Na začátku jsem se věnoval edicím a literatuře týkajících se tohoto pramene. Stranou jsem ponechal práce, které JK zmiňují, ale více s ní nepracují. V literatuře jsem se především vypořádal s tématy, kterým jsem se více nevěnoval, zejména děl týkajících se střetu polského, německého a římsko-kanonického práva a také studiím o nejstarší polsky psané větě. Literaturu se kterou jsem ve své práci pracoval jsem již tak dopodrobna nerozváděl. V první části jsem nastínil politicko kulturní prostředí Slezska od druhé poloviny 12. do počátku 14. století a příchod šedých mnichů do této oblasti. Následně jsem shrnul písemné památky cisterciácké komunity té doby, z nichž jsou to zejména písemnosti vytvořené mnichy z Lubiaže, Třebnice, Jindřichova a l(amence. Jednalo se především o nekrologia, anály, kroniky, seznamy biskupů, legendy a JK. Poté jsem analyzoval na základě staršího bádání a faksimilie rukopisu písmo, autory, skladbu rukopisu JK, příčiny a důvody vzniku tohoto pramene. Dále jsem ukázal jak byly zapsány jednotlivé zápisy na příkladu vesnice Bobolice s obecnými tendencemi autorů.
|
|
|
Comparison of the Use of Historical Motives in the Monarchical Legitimacy in kingdoms of France and Bohemia in the Late Middle Ages
Žůrek, Václav ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Bláhová, Marie (oponent) ; Moeglin, Jean- Marie (oponent)
Václav Žůrek Využívání historických motivů v panovnické legitimaci: srovnání Francouzského a Českého království v pozdním středověku Abstrakt Pojetí vlastní minulosti je zásadním prvkem, jenž napomáhá vytvářet identitu jedince i skupiny. Významu minulosti pro udržování vnitřní soudržnosti sociální skupiny jakéhokoliv rozsahu (rodu, kmene, obce, regionu, země, státu) si byli vědomi i středověcí autoři, kteří skrze vyprávění o minulosti napomáhali vytváření identity. Právě využití vyprávění a výkladu minulosti v duchu legitimizačních snah panovnického rodu je ústředním tématem předkládané disertační práce. Hlavní důraz je přitom kladen na reinterpretaci a instrumentalizaci minulosti ve službách prvních králů z rodu Valois na francouzském trůně a Lucemburků v Čechách, přičemž hlavním materiálem pro analýzu jsou díla latinské i vernakulární historiografické produkce.
|
|
|
Organizace a vybavení vojska v 15. století: paralelní vývoj ve Francii, Burgundsku a střední Evropě
Biederman, Jan ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Bláhová, Marie (oponent) ; Čornej, Petr (oponent)
Organizace a vybavení vojska v 15. století: paralelní vývoj ve Francii, Burgundsku a střední Evropě Tak jako v jiných epochách, i v pozdním středověku měla na kvalitách vojska klíčový podíl forma vojenské organizace, zajištění zásobování, technické možnosti a podmínky transportu a samozřejmě i povaha výzbroje. V této souvislosti byly důležité také dobové technické možnosti zbrojní výroby, obchodu se zbraněmi a v neposlední řadě též přístup k progresivně se rozvíjející složce výzbroje, jíž představovaly palné zbraně. Záměrem této práce je vzhledem ke zmíněným tematickým okruhům komparace oblasti střední Evropy s důrazem na české země a frankofonního západu Evropy, zastoupeného francouzským královstvím spolu s burgundským vévodstvím. Konečným cíl zde představuje hledání rozdílných specifik ve sledovaných regionech a zároveň detekování shodných trendů a vlivů. Klíčová slova: organizace vojska - zásobování - zbrojní výroba a výzbroj - palné zbraně - transport
|
host ::
RSS.