|
|
Spefika vedení a rozvoje projektovych týmů v IS/ICT
Hamza, Jan ; Pavlica, Karel (vedoucí práce) ; Bláha, Jiří (oponent) ; Pour, Jan (oponent)
Projektové řízení je v dnešní době základem činností většiny společností, ať již lokálních či nadnárodních korporací, bez ohledu na sektor, v kterém se pohybují. Za kolébku projektového řízení lze považovat stavebnictví díky nutnosti sledovat návaznost prací. S přijetím konceptu projektového řízení i do dalších sektorů -- zejména zabývajících se informačními systémy a telekomunikačními technologiemi -- dostalo projektové řízení nový směr. K zmíněnému vývoji přidejme trend orientace na rozvoj a péči o lidské zdroje -- zejména zdůraznění vlivu tzv. měkkých dovedností (soft skills) na manažerskou práci -- a dostaneme se k dvěma protichůdným tendencím. Na jedné straně je to značný rozvoj projektových metodik orientujících se především na administrativní podchycení celého procesu projektového řízení (plánování, řízení, vykazování, reporting). Na straně druhé jsou to tréninkové metody zabývající se rozvojem měkkých dovedností (ať jde o týmovou práci, rozvoj kreativity, komunikační dovednosti nebo dovednosti pro vedení lidí). Stranou však zůstává integrace obou přístupů. Hlavním cílem práce je určit, zda lze projektové týmy považovat za skutečné týmy, jak je definuje současná teorie, či zda jde o specifické pracovní skupiny. Dílčí cíle práce jsou: 1) zjistit, jaké klíčové dovednosti potřebují projektoví manažeři pro vedení týmů, 2) zjistit, jaké klíčové měkké dovednosti potřebují členové projektových týmů pro efektivní práci v týmu a 3) zjistit, jak pracují projektové týmy se znalostmi. Výzkum si kladl za cíl zmapovat pozici projektového manažera jako vedoucího projektového týmu s důrazem na problematiku tzv. měkkých dovedností (soft skills) v projektově řízené organizaci -- šlo tedy o mapující výzkumnou studii. Pro naplnění cíle práce bylo důležité rozlišit tři možné pohledy na zkoumanou problematiku, které umožnily zachytit situaci v několika stávajících projektových týmech z různých úhlů pohledu (projektový manažer, člen týmu, vedoucí projektové kanceláře), a to s akcentem na osobu projektového manažera -- vedoucího týmu. Výzkum byl realizován v telekomunikačních společnostech a jejich dodavatelských firmách. Celkem se ho účastnilo 224 respondentů. Takto získaná data bylo následně možno zobecnit a aplikovat na společnosti působící v IS/ICT v České republice. Závěr shrnuje přínosy práce pro rozvoj vědy (jak ve specifické oblasti projektového managementu, tak na obecné manažerské úrovni), přínosy pro praxi a dále přínosy pro pedagogiku.
|
|
|
Implementace Business Intelligence ve firmě Haguess, a. s.
Bendák, Martin ; Novotný, Ota (vedoucí práce) ; Bláha, Jiří (oponent)
Předmětem této diplomové práce je pilotní projekt implementace BI (Business Intelligence) řešení ve společnosti Haguess, a. s. Jedná se o analýzu dat obsažených ve zdrojové databázi -- systému řízení báze dat (SŘBD) -- webové aplikace Customer Support Center (CSC), kterou společnost Haguess, a. s. provozuje pro své klienty, partnery a potažmo pro své interní potřeby. Tato aplikace slouží především jako nástroj na podporu informačních systémů dodaných společností Haguess, a. s. -- běžné označení aplikace tohoto typu je helpdesk či servisdesk. Pro výběr daného tématu existovaly dva hlavní impulsy: jednak pracuji ve zmíněné společnosti, kde se doposud žádným způsobem nevyužívaly softwarové nástroje BI, což je myslím škoda, a jednak zde zároveň existovala potřeba nějakým způsobem analyzovat data z výše uvedené aplikace. Proto jsem se rozhodl udělat ve firmě "osvětu" a pokusit se vytvořit řešení, které by skutečně našlo uplatnění v praxi a v ideálním případě podnítilo ochotu používat softwarové nástroje BI i pro další účely. Diplomová práce sleduje dva hlavní cíle. Prvním je realizace pilotního BI řešení, které nastíní možnosti analýzy dat z CSC prostřednictvím softwarových nástrojů BI. Realizací se rozumí následující činnosti: multidimenzionální analýza a návrh řešení BI -- tzn. návrh datového skladu, datových pump, OLAP (On-line Analytical Processing) kostky/kostek a klientských výstupů v programu Microsoft Excel. Druhým cílem byl výběr vhodných softwarových nástrojů pro případnou budoucí komplexní realizaci a provoz BI řešení. Prvního cíle bylo dosaženo zejména prostřednictvím důkladné analýzy stávajícího datového modelu aplikace CSC, definováním uživatelských požadavků na výstupní analýzy a jejich konfrontací s předcházející analýzou datového modelu. Na základě této konfrontace byly určeny základní cílové oblasti výstupních analýz, jež posloužily jako východisko pro samotnou implementaci BI řešení. Dosažení druhého cíle vycházelo z výsledků této implementace. Tyto výsledky totiž daly vzniknout základním požadavkům (kritériím) kladeným na softwarové nástroje BI, ve kterých by bylo provozováno komplexní řešení v praxi. Rešerší současného stavu na trhu BI softwarových nástrojů byly zjištěny dostupné možnosti a na základě jejich konfrontace se stanovenými kritérii byl proveden výběr nejvhodnějšího softwarového nástroje. Hlavním přínosem této diplomové práce je vytvoření softwarového BI řešení použitelného v praxi.
|
|
| |
|
|
Život a dílo pražského tesaře Michaela Ranka
Bláha, Jiří
Úsporné krovy navržené na konci 20. let 19. století pražským tesařem uherského původu Michaelem Rankem (1770-1842) tvoří jakýsi spojovací můstek mezi tradičními hambalkovými krovy a novodobými vaznicovými konstrukcemi. Rychlému osvojení Rankových krovů mezi tesaři napomohla příbuznost s krovy tradiční hambalkové soustavy, snadnější manipulace s trámy menších profilů a v neposlední řadě i jednoduchost při výrobě a vztyčování. V průběhu druhé poloviny 19. století byly Rankovy krovy spolu s tradičními krovy hambalkovými vytlačeny novými progresivními konstrukčními soustavami, zejména všeobecně rozšířenými krovy vaznicovými.
|
|
| |
|
| |
|
|
Historické krovy v jižní části Českomoravské vrchoviny
Bláha, Jiří ; Kyncl, T.
Převážná většina historických krovů ve zkoumaném regionu patří do skupiny krokevních krovů s hambalky. Velká různorodost a variabilita konstrukčního provedení patrná především na provedení stolic podélného vázání nám umožňuje sledovat vývoj tradiční tesařské technologie i mapovat lokální řemeslné projevy. Českomoravská vrchovina je typickým územím s velmi malou transportní vzdáleností mezi místem těžby a místem stavby. Jde o lesnatou oblast bez větších vodních toku s nadmořskou výškou 500-840 metrů nad mořem.
|
|
|
Vybrané diagnostické metody používané pro hodnocení dřevěných konstrukcí in situ
Bláha, Jiří ; Drdácký, Miloš ; Kloiber, Michal
Pří průzkumech dřevěných konstrukcí historických staveb je třeba přistupovat velmi ohleduplně k dochované hmotné substanci, od níž jsou obvykle odvozeny jmenovité památkové hodnoty. Pro zjišťování rozsahu biotického poškození nebo při dendrochronologickým datování lze využívat moderní přístrojové metody umožňující zcela neinvazivně (ultrazvuk, přenosný rentgen, termovizní kamera) nebo jen částečně invazivním způsobem (odporová mikrovrtačka Resistograph, videoskop) zjišťovat rozsah biotického poškození dřevěných prvků.
|
|
| |
|
|
Interkulturní management
Jetmarová, Denisa Bc. ; Kovář, František (vedoucí práce) ; Bláha, Jiří (oponent)
Práce se zabývá shrnutím základních teoretických poznatků o interkulturním managementu dle Hostedea, Schwarze, Hampden-Turnera, Trompenaarse, Bourdieu a Scheina; dále jsou řešeny rozdíly české, slovenské, polské, ukrajinské a mongolské kultury zjištěné na základě výzkumu VSM 08 provedeného ve společnosti Isolit-Bravo, spol. s r.o. a jejich uplatnění v managementu firmy.
|
host ::
RSS.