|
|
Vzájemné působení metrických a fonologických faktorů při utváření básnického rytmu
Zindulková, Klára ; Binar, Vladimír (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
Ve své práci popisuji rytmickou strukturu sylabotónického a časoměrného verše a rytmický princip obou versifikačních systémů porovnávám s rytmem hudebním, hledajíc vzájemné analogie a rozdíly. U obou versifikačních systémů je poté blíže zkoumána rytmická úloha vokalické kvantity a z ní plynoucí možnosti hypotetického propojení pravidel obou systémů. Vracím se k teoriím J. Krále a O. Hostinského, nahlížím je ve světle moderní metriky a zmiňuji jejich možný přínos v oboru textařské praxe. Dále se věnuji vztahu textové a hudební složky vokální hudby a rytmickým aspektům této interakce, zkoumajíc zvláště rytmický dopad přítomnosti slovního i hudebního přízvuku ve vokální skladbě a srovnávám úlohu pauz a jejich typy ve třech rozebíraných rytmických systémech.
|
|
|
Literární kritik Bedřich Fučík (1900-1984)
Jürgens, Zuzana ; Brabec, Jiří (vedoucí práce) ; Binar, Vladimír (oponent) ; Zizler, Jiří (oponent)
Disertační práce "Literární kritik Bedřich Fučík (1900 - 1984)" přináší rozbor pojetí literárního uměleckého díla a literární tradice u Bedřicha Fučíka, analýzu jeho východisek (v díle Otokara Březiny, Jakuba Demla, F. X. Šaldy) a základních pojmů, s nimiž pracuje (v chronologickém vývoji a kontextovém zapojení). Jednotlivé kapitoly jsou věnovány pojmům "tradice", "rodný kraj", "země", "zápas" a "láska", které kritik - s výjimkou tradice - jako mimoliterární kritéria pro potřeby svého konceptu teprve adaptuje. V průběhu času přitom vytváří "svou" linii české literatury, založenou na právě na motivu země, "píseň o zemi", ze soudobých autorů do ní řadí kromě O. Březiny a J. Demla především Jana Zahradníčka, Jana Čepa a Vladimíra Vokolka. Kapitoly o Fučíkově výkladu jejich díla představují konkrétní příklad o jeho postupu při interpretaci literárního textu. V pozadí Fučíkovy tvorby stojí už od počátku vědomí o krizi hodnot v soudobém světě, jež se odráží i v umění (jak na to ukazuje jeho polemika s pragmatismem a konstruktivismem). Právě to jí podle něj může a má čelit, neboť nejen že vzniká v reakci na společenské dění, ale také se podílí na proměnách světa. Tuto koncepci umění lze s ohledem na její estetický i etický rozměr označit jako totální, protože se snaží postihnou širokou škálu životní reality....
|
|
|
Holanovo Vanutí - mezi mimesis a manýrou
Koryntová, Lucie ; Binar, Vladimír (oponent) ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce)
Práce se pokouší zodpovědět otázku, jakým způsobem číst sbírku Vanutí Vladimíra Holana, a odpověď hledá mezi pojmy mimesis a manýra. Po teoretickém úvodu nastiňujícím význam těchto pojmů, práce sleduje, jak se váhání mezi mimesis a manýrou od třicátých let projevovalo v kritické recepci této sbírky. Následující interpretace básní se zaměřují na analýzu jazykových deformací a obraznosti sbírky. Váhání mezi mimesis a manýrou, tj. mezi autonomní estetickou strukturou a novou výpovědí o světě, se ukáže být konstitutivním rysem sbírky.
|
|
|
První a poslední slovo. Geneze stylu Jakuba Demla v počátečních kritických, básnických a editorských pracích z let 1896 až 1907
Iwashita, Daniela ; Binar, Vladimír (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent) ; Vojvodík, Josef (oponent)
Zorientovat se v díle Jakuba Demla (1878-1961), které zahrnuje asi sto třicet původních knih a tisků, překlady, časopisecké publikace a obrovskou, z velké části nezpracovanou a rozptýlenou rukopisnou pozůstalost, není snadné. Od 20. let 20. století dodnes vzniklo několik studií či "orientačních popisů" tohoto díla, které ho otevřely a umožnily vidět jako celek vnitřně sjednocený, vrostlý do kulturní tradice a zároveň korespondující s poezií a myšlením současníků i následovníků. Po Vítězslavu Nezvalovi, Bedřichu Fučíkovi a Miloši Dvořákovi to byly zejména studie Vladimíra Binara, později Josefa Normona Rostinského. V době, kdy dokončuji tuto práci, se připravuje do tisku rozsáhlá monografie od německého slavisty Alexandra Wolla. Bezprostřední neodborný i odborný ohlas, který vyjadřují recenze či posudky, však dokládá, že orientaci často postrádali i čtenáři jednotlivých Demlových knih. Obtíže, které při četbě zakoušeli, se stávaly příčinou dlouhodobého odsudku, marginalizace a nepřijetí. Tyto obtíže však mohou posloužit také jako ukazatel Demlova specifického způsobu budování jednoty vlastní výpovědi. Zkoumání překážek i pozitivních ukazatelů významového sjednocení Demlova díla (a tím základních vodítek k četbě) je vlastním úkolem této práce. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Šlépěje Jakuba Demla
Plátová, Martina ; Binar, Vladimír (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
Tématem této práce jsou Šlépěje Jakuba Demla. Jedná se o podrobnější pohled na dvacet šest svazků Šlépějí, které vyšly v rozmezí let 1917-1941. Primárním úkolem je postihnout specifika tohoto ojedinělého díla v české literatuře. Nejprve bude potřeba zabývat se vznikem Šlépějí a zjistit, zda jim předcházela díla podobného charakteru. Předpoklad je, že taková díla existují, pak je nutno najít styčné body a také určit, v čem se naopak liší. Následně se budeme zabývat komplexním popisem Šlépějí, který bude zahrnovat jak pohled na stránku praktického vydávání, tak pohled na stránku vnitřní, tedy otázky žánrové charakteristiky, naplňování, či rušení žánrových struktur, případně problém žánrové nazařaditelnosti. Nevyhneme se ani hypotéze o novém specifickém žánru. Chceme přehodnotit vnímání Šlépějí jako chaotického a nesouvislého periodika, a proto se pokusíme najít nějakou spojovací linii, která z dvaceti šesti svazků činí jeden celek. Další problematika se týká možností členění Šlépějí na subtilnější kompaktní celky, se zohledněním klíčových okamžiků Demlova života, které zanechaly v jeho díle výraznou stopu. V tomto okruhu otázek budeme vycházet především z koncepce Vladimíra Binara a Bedřicha Fučíka, jak je navržena ve Zprávě o uspořádání Díla Jakuba Demla.
|
|
|
Poetika Karla Hlaváčka
Loučková, Tereza ; Kořená, Markéta (vedoucí práce) ; Binar, Vladimír (oponent)
Moje diplomová práce má přiblížit poetiku Karla Hlaváčka ve všech čtyřechjeho sbírkách. Pod slovo poetika jsem zahrnula versologii (metrum, rytmus, rýmy ... ), eufonii, básnické figury, tropiku, slovník, motivy a kompozici. Pokusím se o podrobný rozbor všech složek Hlaváčkovy poezie, zcela ponechávám stranou interpretaci, kteráje dalším, velmi specifickým stupněm rozboru básnického díla a vyžadovala by samostatné bádání. Diplomová práce je tedy členěna na čtyři základní oddíly, z nichž každý patří jedné Hlaváčkově sbírce. Každý má svůj vlastní krátký úvod, ve kterém uvádím kdy ajak daná sbírka vznikla. Následuje vlastní rozbor, ten má ukázat především Hlaváčkovy přednosti a tvárné prostředky, které se vyskytují ve všech sbírkách, tedy to, co je typicky hlaváčkovské. Analýza sbírek je prováděna krok za krokem podle běžného schématu: rytmický rozboreufonický rozbor - sémantický rozbor - motivicko-kompoziční rozbor. Těžiště mé práce je však ve výběru a uvádění dostatečného množství příkladů ve všech oddílech, protože především díky nim se ozřejmí všechny zvláštnosti Hlaváčkova básnického jazyka; často je i popis zbytečný, úryvky básní hovoří samy za sebe a není třeba je dále rozebírat. Navíc se tak každému čtenáři naskýtá možnost najít mezi uváděnými příklady další a další zajímavé zvukové (a jiné) souhry a...
|
host ::
RSS.