Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Holanova metafora ve sbírkách Vanutí a Na postupu ve světle Ricœurovy "živé" metafory
Koryntová, Lucie ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent) ; Langerová, Marie (oponent)
Sbírky Vanutí (1932) a Na postupu (verše vznikaly v letech 1943-1948, vyšly v roce 1964) představují ve vývoji poezie Vladimíra Holana (1905-1980) dva přelomové okamžiky. Na jedné straně jsou vázané hermetické verše intimně laděných lyrických skladeb sbírky Vanutí, na druhé straně volné verše sbírky Na postupu provázené výrazovou projasněností a epizací, obrácené ke společenským dějinným a všednodenním tématům. Z hlediska vztahu poezie ke skutečnosti a způsobu vznikání významu je ústředním místem sbírek metafora. Teorie klasické metafory však není dostačující pro popis toho, co je ve sbírkách originální. Aplikací teorie "živé" metafory Paula Ricœura, jak ji formuluje ve svých dvou dílech La Métaphore vive (1975) a Interpretation theory: discourse and the surplus of meaning (1976), lze dospět k detailnímu popisu typických metafor obou sbírek. Aplikací Ricœurovu modelu X je/není Y, který je schematickým vyjádřením ambivalentní predikace probíhající v "živé" metafoře, je formulována zvláštní dynamika vznikání smyslu typická pro každou sbírku. Metafory sbírky Vanutí spojuje maximalizace ambivalence, metaforám sbírky Na postupu je naopak společná minimalizace ambivalence. V každé sbírce je tato zvláštní dynamika vlastní nejenom metaforám, ale i dalším složkám díla.
Holanovo Vanutí - mezi mimesis a manýrou
Koryntová, Lucie ; Binar, Vladimír (oponent) ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce)
Práce se pokouší zodpovědět otázku, jakým způsobem číst sbírku Vanutí Vladimíra Holana, a odpověď hledá mezi pojmy mimesis a manýra. Po teoretickém úvodu nastiňujícím význam těchto pojmů, práce sleduje, jak se váhání mezi mimesis a manýrou od třicátých let projevovalo v kritické recepci této sbírky. Následující interpretace básní se zaměřují na analýzu jazykových deformací a obraznosti sbírky. Váhání mezi mimesis a manýrou, tj. mezi autonomní estetickou strukturou a novou výpovědí o světě, se ukáže být konstitutivním rysem sbírky.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.