|
|
International business and financial relocation in connection to CEE region
Keller, Robert ; Turnovec, František (vedoucí práce) ; Benáček, Vladimír (oponent)
Cílem diplomové práce je seznámit čtenáře s problematikou a rozsahem mezinárodní delokalizace obchodních a finančních aktivit společností do zemí s nižšími výrobními náklady, tzv. nízkonákladové země. Jde o další stupeň v organizaci aktivit na globální bázi s různorodými dopady na hostitelskou i domovskou ekonomiku, především v oblasti tvorby, resp. zániku pracovních míst. Práce mapuje vývoj tohoto fenoménu ve dvou hlavních evropských ekonomikách, v Německu a Francii vůči zmíněným nízkonákladovým zemím, v daném případě státech střední a východní Evropy. Na druhé straně se zaměřuje na Českou republiku, která je hlavním cílem přímých zahraničních investic (FDI) na obyvatele ze zemí V4, a tedy jako potenciální destinaci úroveň nelokalizované aktivit s důrazem především na sektorový rozbor jednak PZI, tak i tržeb z přímého vývozu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Fair trade
Bělíková, Zuzana ; Semerák, Vilém (vedoucí práce) ; Benáček, Vladimír (oponent)
Práce se zabývá konceptem a současnou podobou fair trade - obchodní spolupráce s výrobci z rozvojových zemí, která jim prostřednictvím vyšších výkupních cen zajišťuje lepší životní úroveň. Shrnuje vývoj fair trade od jeho vzniku ve čtyřicátých letech minulého století až po jeho nejnovější etapu, charakterizovanou udělováním mezinárodně uznávaných certifikací výrobkům pocházejícím ze spravedlivého obchodu. Snaží se pojmenovat a osvětlit důležité momenty, které vyprovokovaly vznik této iniciativy. V druhé polovině práce se autorka zaměřuje na hlubší rozbor fungování spravedlivého obchodu. Vymezuje jeho odlišnosti od konvenčního obchodu a na příkladě kávy demonstruje rozdíly v cenách v obou distribučních kanálech. Dále mapuje objem fair trade v Evropě i ve světě a dochází ke zjištění, že tento sektor v posledních letech významně roste. Jako určující kritérium pro budoucí rozvoj fair trade vyzdvihuje dostatečný zájem ze strany zákazníků.. V závěrečné části se věnuje problematickým oblastem a kritice konceptu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Analýza obchodních vztahů mezi Evropskou unií a Latinskou Amerikou
Daza Aramayo, Lourdes Gabriela ; Krebs, Vojtěch (vedoucí práce) ; Macháček, Jaroslav (oponent) ; Benáček, Vladimír (oponent)
Disertační práce "Analýza obchodních vztahů mezi Evropskou unií a Latinskou Amerikou mezi lety 1995 - 2011" si klade za cíl určit potenciál Latinské Ameriky pro Evropskou unii. Je založena na analýze obchodních vztahů v regionu mezi lety 1995 až 2011 prostřednictvím různých ekonometrických modelů a makroekonomických analýz. Vydává doporučení pro zlepšení hospodářských vztahů mezi Latinskou Amerikou a Evropskou unií a identifikuje sektory, které by mohly představovat potenciál pro obchod mezi oběma regiony. Práce je rozdělena do sedmi kapitol: První kapitola se zabývá hlavními teoriemi mezinárodního obchodu; tato část se skládá z teoretických aspektů, které přímo souvisejí s mezinárodním obchodem. Druhá kapitola analyzuje makroekonomické charakteristiky latinskoamerických zemí a porovnává je s údaji z Evropské unie. V této kapitole byla provedena podrobná analýza 17 latinskoamerických zemí a potenciálu každé z nich, na jejím základě byl popsán potenciál Latinské Ameriky, její význam na globální úrovni, aktuální pozice ve 21. století a ekonomické a politické aspekty, které definují geopolitické postavení tohoto regionu. Ve třetí kapitole jsou analyzovány obchodní politiky Evropské unie a Latinské Ameriky. Ve čtvrté kapitole rozebíráme obchodní vztahy mezi Latinskou Amerikou a Evropskou unií; analyzujeme obchodní dohody, které byly uzavřeny mezi EU a zeměmi Latinské Ameriky, a snažíme se identifikovat možné příčiny neúspěchů podepsaných dohod. Také v této kapitole zkoumáme odvětvovou strukturu obchodu mezi oběma regiony s důrazem na asymetrii obchodních toků mezi zeměmi. V páté kapitole, jedné z nedůležitějších v celé práci, analyzujeme obchodní vztahy mezi EU a Latinskou Amerikou prostřednictvím gravitačního modelu. Tato kapitola popisuje překážky mezinárodního obchodu mezi oběma regiony. Ve druhé části této kapitoly jsou analyzovány institucionální faktory, které podle závěrů z předchozí kapitoly hrají důležitou roli v mezinárodním obchodu mezi Latinskou Amerikou a EU. V této části provádíme srovnávací analýzu institucionálních faktorů ve 29 zemích Latinské Ameriky, které byly analyzovány v gravitačním modelu. Tato kapitola obsahuje simulace obchodu mezi Českou republikou a Latinskou Amerikou pro případ, že by se institucionální faktory v Latinské Americe zlepšily o 10 %. V šesté kapitole je vypočítána konkurenceschopnost 17 latinskoamerických zemí prostřednictvím nové metody založené na porovnávání ukazatelů seřazených podle různých dimenzí a podle jejich váhy v čase. V poslední kapitole jsou identifikovány proměnné určující PZI v Latinské Americe zastoupené 29 zeměmi v době od roku 1995 do roku 2011. Opět uvažujeme proměnné, které tradičně nejsou uvažovány, jako je počet registrovaných patentů, daňová sazba a institucionální faktory, které se ukázaly jako významná vysvětlující proměnná, stejně jako faktory, které se v modelech často objevují, jako například HDP, inflace, populace, podíl HDP podle odvětví a příjmy. V poslední části této práce uvádíme závěry analýzy a navrhujeme doporučení pro zlepšení hospodářské politiky a rozvoj ekonomických vztahů mezi Latinskou Amerikou a EU.
|
|
|
Ekonomický růst a regionální rozvoj v Chile
Brúderová, Ivana ; Gutiérrez Chvalkovská, Jana (vedoucí práce) ; Benáček, Vladimír (oponent)
Téma územních nerovností se dostala do povědomí jenom nedávno, se zvýšeným počtem autorů zkoumajících téma v latinskoamerického regionu, kde se z ní stal závažný problém. Neschopnost Chile exportovat benefity svého národního růstu do regionů, jsou důvodem k znepokojení jelikož územní nerovnosti již brání zemi dále udržitelně zvyšovat svou úroveň celonárodního růstu. Prostřednictvím analýzy ekonomických, demografických, a ukazatelů trhu práce v období let 2000-2012 na regionální úrovni identifikuju pomalé a rychle rostoucí regiony, oblasti ohrožené poklesem populace a hledám odpověď na otázku, zda národní chilský ekonomický růst je patrný také v regionech nebo striktně soustředěn v hlavním městě, Santiagu. Rozdíly ve výsledcích výpočtů založených na správním a funkčním členení regionů ukazují potřebu změny v regionálním přístupu země, za účelem využití růstového potenciálu chilských regionů.
|
|
| |
|
| |
|
|
Ochrana hospodářské soutěže a úloha poskytování státních podpor podnikům
Paneš, Patrik ; Zemplinerová, Alena (vedoucí práce) ; Urban, Luděk (oponent) ; Benáček, Vladimír (oponent)
Státní podpora je vládním zásahem, který narušuje hospodářskou soutěž prostřednictvím zvýhodnění určitých tržních subjektů. Evropská unie došla k závěru, že pokud dochází k narušení soutěže v mezinárodním měřítku, jedná se o důvod pro konstituci nadnárodní regulace jejího poskytování. Hospodářskou politiku poskytování státních podpor vybraným tržním subjektům je možné v zásadě vnímat jako podmnožinu hospodářské politiky průmyslové. Jejím prostřednictvím vlády uskutečňují různé strukturální záměry, sahající od podpory nově vznikajících odvětví až po záchranu odvětví zanikajících. Přitom si však tento typ hospodářské politiky s ochranou hospodářské soutěže, která je deklarována jako jeden z klíčových segmentů hospodářské politiky Evropské unie, protiřečí. Selektivní privilegia totiž vlastně představují anti-antimonopolní politiku, a proto byla jejich kontrola zakomponována právě do ochrany soutěže. Při posuzování oprávněnosti poskytnutých veřejných podpor se setkáváme s tím, že autority před ekonomickým testováním daného případu upřednostňují jednodušší, čistě právní posouzení problému. I z tohoto důvodu (ale také proto, že jde o vysoce aktuální téma) se tato disertační práce zaměřuje na celkově opomíjenou, ekonomickou stránku věci, a to mj. pohledem školy veřejné volby, zabývající se propojením světa politiky a ekonomie, od kterého nelze odhlížet a při vědeckém výzkumu od něj abstrahovat. Logická struktura předložené disertační práce je následující: první řádná kapitola se zaměřuje na teoretické koncepce státních podpor. Na danou problematiku nahlíží pohledem různých směrů ekonomického myšlení. Věnuje se především dopadům státních podpor na hospodářství z pohledu makroekonomického, mikroekonomického a z pohledu mezinárodně-ekonomického a uvádí i závěry některých empirických studií. Další kapitola se zabývá právním prostředím v oblasti poskytování státních podpor. Primárně se zaměřuje na komunitární předpisy Evropské unie. Nechybí ani přehled právních předpisů platných na území České republiky a v rámci Světové obchodní organizace, která konstituovala systém tzv. vyvažujících opatření. Další část práce mapuje různé způsoby měření objemu poskytnutých státních podpor. S výhradou kalkulační obtížnosti a z toho vyplývající snížené schopnosti komparace využívá postupně čtyři zdroje dat. Část disertační práce je speciálně věnována analytickému statistickému systému Evropské unie zvanému Scoreboard. Nejprve je charakterizována jeho metodologie a dále je jeho prostřednictvím analyzována struktura poskytování státních podpor v Evropské unii. Její vývoj je konfrontován se záměrem Lisabonské strategie z roku 2000. Poslední řádná kapitola se na základě podnikových dat pokouší o elementární výzkum existence vzájemného vztahu mezi státními podporami a cílovým trhem. Analýzu lze charakterizovat jako příspěvek dosud spíše jen sporadickému zkoumání efektů státních podpor v kontextu konkurenceschopnosti cílového odvětví. Testovanými hypotézami se staly dvě teze: s významem odvětví roste objem podpor, které do něj míří, a s podporou odvětví nedochází k růstu konkurenceschopnosti. K případové analýze -- statické i dynamické -- je využita kombinace celkem čtyř datových zdrojů. Cílem této disertační práce je deskripce problematiky poskytování státních podpor z co největšího možného počtu různých úhlů pohledu, ovšem s důrazem na ekonomii a s výhradou omezení v podobě (ne)dostupnosti relevantních dat. Závěrem disertační práce jsou předložena některá praktická hospodářsko-politická doporučení. Při jejím vypracování byla použita široká odborná literatura a zpracováno značné množství relevantních myšlenkových i datových pramenů, tak, jak je uvádí příslušný seznam na samotném konci práce. Přidanou hodnotou předložené disertační práce a příspěvkem ke stávajícímu výzkumu vybrané problematiky je zejm. komplexnost analýzy zvoleného tématu, shrnutí dosavadních poznatků a rovněž empirická zjištění.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.