|
|
Analýza mediální reprezentace prezidentské volby ve Francii 2017 v denících MF Dnes a Právo
Vaníček, Bohumil ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Bauer, Paul (oponent)
Volba francouzského prezidenta je vždy celosvětově velmi sledovanou událostí. Francouzský prezident patří k nejvlivnějším evropským státníkům, stabilita Francie se odráží i v dalších částech kontinentu. Pro média je prezidentská volba vděčným tématem, které rozebírají ze všech možných stran. Prezidentská kampaň ve Francii se v roce 2017 vyznačovala silnými výroky a výsledek voleb byl celosvětově očekávanou událostí. Do finálního kola se probojovala Marine Le Penová, předsedkyně Národní fronty. Kontrast její osoby a pozdějšího vítěze centristy Emanuela Macrona, dodal prezidentské kampani speciální náboj. V této bakalářské práci se zabývám otázkou, jak o těchto událostech ve Francii informovaly české deníky MF Dnes a Právo. Zejména v práci sleduji, zda deníky přistoupily k tématu objektivně a nestranně a analyzuji, s jakou prioritou o francouzském tématu informovaly a o jakou konkrétní událost a období se nejvíce zajímaly. V případě tak zásadní události, jakou je volba francouzského prezidenta, se naskytuje otázka, jestli deníky MF Dnes a Právo ve svých článcích neprotěžovaly nebo naopak neopomíjely jednoho z kandidátů. Obě zvolená média mají v České republice odlišné spektrum čtenářů, jedno je politicky zaměřené doprava od středu, druhé naopak doleva. Stěžejní otázku jsem zpracoval pomocí...
|
|
|
Laïcité ve francouzském politickém diskursu v době redakce zákona o oddělení církví a státu a během prezidentských voleb 2017
Vu, Dominik ; Bauer, Paul (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Ačkoliv byla laïcité, striktní forma státního sekularismu ve Francii, vytvořena zákonem o oddělení státu a církví již roku 1905, hrála klíčovou roli ve francouzských prezidentských volbách v roce 2017. Dnes je Francie státem s největším počtem židů a muslimů v Evropě. V kontextu takto odlišné demografické situace oproti roku 1905 si dnes Francie klade otázku, zda je tento sto let starý princip vyhovující. Autor si však položil otázku, zdali se princip laïcité nemění alespoň významově. Tato bakalářská práce porovnává politický diskurs v době redakce zákona z roku 1905 a během francouzských prezidentských voleb z roku 2017 s cílem zjistit, nakolik současní politici jsou ve svých interpretacích laïcité blízcí idejím a hodnotám zákona z roku 1905. Zároveň práce zkoumá také, zda jsou dnes v debatě o laïcité přítomny názory, které v roce 1905 ustoupily stranou či nové fenomény v debatě ohledně laïcité. Politický diskurs je porovnáván na třech tématech, která jsou společná pro debaty v oba momenty. Výsledky studie ukazují, kteří prezidentští kandidáti byli ve svých interpretacích nejblíže duchu zákona z roku 1905, mapují pohyb odlišných idejí napříč politickým spektrem a objevují nové rozměry tohoto problému.
|
|
|
Zahraniční turismus: fenomén otevírání frankistického Španělska
Patočka, Miroslav ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Bauer, Paul (oponent)
Bakalářská práce se zabývá zahraničním turismem jako významným fenoménem Frankova režimu. Přes jeho měnící se roli napříč režimem, projevující se zejména změnou z propagandistického využívání v prvních letech na rovinu veřejné diplomacie, ho lze považovat za jeden z nástrojů měkké moci. Jako takový byl klíčový nejen pro ekonomický rozvoj, ale zejména otevírání frankistického Španělska. Pro interdisciplinární charakter turismu se tato případová studie zabývá řadou vnitropolitických i mezinárodních oblastí ekonomického, politického i sociálně-kulturního charakteru, na něž musely politiky turismu přímo reagovat. Cílem práce je zkoumat dopady zahraničního turismu a jeho kultivace režimem na změny mezinárodního postavení Španělska za Frankovy éry. Jejím hlavním zaměřením proto bude analýza vývoje politik turismu, spojených s koncepty vizuální propagace a struktury zahraničních turistů během tohoto období. Práce došla k závěru, že úspěšná a rozsáhlá kultivace zahraničního turismu, jedinečná pro Frankův režim, měla významné dopady na legitimizaci diktatury v mezinárodním kontextu. Zahraniční turismus tedy významně přispěl k šíření španělské národní značky, výstupu z izolace a následnému mezinárodnímu přijetí, projevující se kromě vzrůstajícího počtu přijíždějících turistů i v institucionální a ekonomické...
|
|
| |
|
|
Analýza přístupů k migraci v televizních debatách o členství Velké Británie v Evropské unii
Wygrysová, Dominika ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Bauer, Paul (oponent)
Velká Británie se v roce 2016 stala prvním členským státem, který uspořádal referendum o setrvání v Evropské unii, které vzápětí vedlo k rozhodnutí o odchodu z bloku. Ve velmi kontroverzní kampani, která referendu předcházela, dle britských médií dominovala témata ekonomické situace v Unii, imigrace do Velké Británie a postavení země ve světě. Média debatu několikrát označila za špinavou. Neobvyklým a děsivým prvkem kampaně se staly hrozby smrti některým politickým aktérům a samotný atentát na labouristickou poslankyni Jo Coxovou. Vzhledem ke kontextu lze ze tří představených témat považovat za nejvíce kontroverzní téma imigrace, jemuž věnovala pozornost především strana UKIP. Její předseda Nigel Farage se ochotně nechal fotit před dvěma billboardy, z nichž jeden vyobrazoval zástupy uprchlíků čekající na vstup do země a druhý hovořil o možnosti příchodu až milionů Turků. Oba tyto billboardy byly umístěné s cílem vyvolat dojem imigrace jako zdroje hrozby pro britský lid. Předkládaná práce mapuje přístup politických táborů "Leave" a "Remain" k imigraci. Na základě analýzy vlastních transkriptů jedenácti televizních debat popisuje klíčové interpretační repertoáry imigrace, které v debatách zazněly. Zabývá se také pozicemi, které se oba tábory snažily zaujmout a zamýšlí se nad důvody úspěšnosti či...
|
|
|
Občanská integrace přistěhovalců ve Francii v letech 2002-2012.
Simbartlová, Anna ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Bauer, Paul (oponent)
Diplomová práce "Občanská integrace přistěhovalců ve Francii v letech 2002-2012" se zabývá novým integračním modelem občanské integrace, který začaly evropské imigrační země uplatňovat od přelomu tisíciletí. Zajímavostí tohoto modelu je především to, že jej využívají země, jejichž tradiční přístupy k integraci přistěhovalců se až do konce 20. století značně lišily. Cílem práce je zjistit, jaký vykazuje občanská integrace, jakožto nový model integrace přistěhovalců v Evropě, charakter v rámci integračních politik Francie, aplikovaných v letech 2002-2012. Základní hypotéza práce vychází z teorie o návratu asimilace, jejíž autor R. Brubaker tvrdí, že se v integračních politikách (nejen) evropských států navrací asimilační tendence - ovšem ne v původním pojetí asimilace, ale v nové pozměněné koncepci, nacházející se mezi asimilací a multikulturalismem. Závěry teorie tak práce vztahuje na novodobé politiky občanské integrace, jejichž asimilační charakter výzkum ověřuje. Na základě metody vytvořené speciálně pro tento výzkum dokazují výsledky práce, že integrační opatření přijatá ve Francii v letech 2002-2012 vykazují mírný až výrazný asimilační charakter. Tím i potvrzují základní předpoklad práce vycházející z teorie o návratu asimilace. Závěr práce porovnává nový koncept asimilace dle teorie o návratu...
|
|
|
Pozice menšinových a regionálních jazyků v kontextu evropské jazykové politiky
Fátorová, Eliška ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Bauer, Paul (oponent)
Eliška Fátorová Pozice menšinových a regionálních jazyků v kontextu evropské jazykové politiky Abstrakt Diplomová práce se zabývá jazykovou politikou Evropské unie a zkoumá, jakou pozici v této politice zaujímají menšinové a regionální jazyky. Práce v rámci kapitoly o jazykovém plánování představuje dva modely ochrany těchto jazyků a hlavní část výzkumného rámce tvoří teorie jazykového managementu. Cílem práce je ukázat, zda lze v jazykové politice Evropské unie vysledovat prvky této teorie. V první části práce je pojednáno obecně o Evropě a jazycích, je rozebrána jazyková politika EU, jejíž vývoj je rozdělen do tří období. Tato kapitola má za cíl odpovědět na otázku, zda a jak se posunulo směřování jazykové politiky EU v posledních dvaceti letech, k čemuž slouží převážně výzkum Michala Krzyzanowski a Ruth Wodak. Na základě jejich rozboru dokumentů EU týkajících se evropské jazykové politiky lze vysledovat posun směrem k orientaci na konkurenceschopnost EU a zaměstnanost obyvatel, ke které přispívá znalost cizích jazyků. Další část práce se věnuje menšinovým a regionálním jazykům. Je zde představena Evropská charta regionálních a menšinových jazyků, což je sice dokument Rady Evropy stojící mimo struktury EU, ovšem pro tuto problematiku dokument důležitý. Dále práce uvádí, jak se k těmto jazykům staví...
|
|
|
Norská imigrační politika po roce 2011
Vostřáková, Marcela ; Hořejšová, Tereza (vedoucí práce) ; Bauer, Paul (oponent)
Diplomová práce "Norská imigrační politika po roce 2011" se zabývá norskou imigrační politikou, konkrétně změnami, které v této politice od roku 2011 proběhly. V červenci tohoto roku se odehrály útoky Andrese Breivika v centru Oslo a na ostrově Utøya. V následujících letech se norská imigrační politika začala měnit, nejdříve zvolna, poté změny nabraly rychlejší tempo, neboť se po parlamentních volbách na podzim 2013 ujala vlády koalice Konzervativní strany a Strany Pokroku. Cílem této diplomové práce je představit změny v norské imigrační politice, které se po roce 2011 uskutečnily a zjistit, co tyto změny vyvolalo a bylo tak jejich příčinou. V práci jsou užity teoretické koncepty vysvětlující změnu politiky, Teorie přerušovaných rovnováh a Advokátní koaliční rámec. První koncept vysvětluje změnu politiky obdobím nerovnováhy, které je vyvoláno kritickou událostí. Druhý teoretický koncept pak říká, že změny politiky jsou možné díky spolupráci politické elity. Hlavní výzkumnou otázkou této diplomové práce tedy je, jak se změnila norská imigrační politika od roku 2011. Hypotézou pak je, že se norská imigrační politika v posledních čtyřech letech změnila, nejen díky příhodným podmínkám, ale rovněž v důsledku koordinované aktivity politické elity. Diplomová práce s využitím Teorie přerušovaných rovnováh...
|
|
|
Immigration Policy of France during presidency of Nicolas Sarkozy
Šubertová, Aneta ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Bauer, Paul (oponent)
Šubertová Aneta Abstrakt Bakalárská práca "Imigračná politika Francúzska za prezidenta Nicolasa Sarkozyho" pojednáva o pokusoch francúzskej vlády zaviesť v rokoch 2007-2012 prísnejšiu politiku voči prisťahovalcom. Imigračná otázka je jednou z hlavných vnútropolitických tém vo francúzskej spoločnosti a táto problematika bola aj jedným z hlavných bodov v predvolebnej prezidentskej kampani Nicolasa Sarkozyho. V tej dobe zasiahla Francúzsko ekonomická kríza, xenofóbne nálady v spoločnosti stúpali. Vláda sa snažila o selektívny prístup voči imigrantom a o hlbšiu integráciu cudzincov do francúzskej společnosti. Tiež sa snažila obmedziť imigráciu na základe zlučovania rodín, ktorá má najväčší podieľ na imigrácii do Francúzska v súčasnosti. Práca je prehľadovou štúdiou, kde zmapujem a zanalyzujem dva hlavné zákony, ktoré prijala vláda, aby obmezila imigračný tok. Ide o zákon z roku 2007, který mal sťažiť imigráciu na základe zlučovania rodiny a zákon z roku 2011, ktorý implementoval 3 smernice EÚ do francúzskeho práva. Tiež spomeniem opatrenia na repatriáciu Rómov do krajiny pôvodu. Tieto opatrenia nakoniec vyvolali v spoločnosti búrlivé debaty u odbornej i laickej verejnosti, ale aj kritiku u poslancov a senátorov. Viaceré opatrenia boli napokon pre neúspech alebo kritiku zrušené.
|
|
|
France and the reform of the eurozone - from Sarkozy to Hollande
Juhás, Tomáš ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Bauer, Paul (oponent)
Bibliografický záznam JUHÁS, Tomáš. France and the reform of the eurozone - from Sarkozy to Hollande. Praha, 2015. 68 s. Diplomová práce (Mgr.) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut mezinárodních studií. Katedra západoevropských studií. Vedoucí diplomové práce Doc. JUDr. PhDr. Ivo Šlosarčík, LL.M., Ph.D. Abstrakt Diplomová práce si klade za cíl zmapovat a vysvětlit změnu přístupu prezidenta Françoise Hollanda k otázkám úsporných opatření v eurozóně. Na jaře roku 2012 budoucí francouzský prezident Hollande nastoupil na vlnu volání veřejnosti po změně a ve své kampani a volebním programu slíbil radikálně nový přístup k hospodářským a fiskálním politikám eurozóny. Nejexplicitnějším indikátorem této změny se měla stát renegociace fiskálního paktu, formálně Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii. Navzdory všeobecnému očekávání toho nový socialistický prezident změnil v přístupu k úsporným opatřením doma ve Francii i v eurozóně velmi málo. Za účelem vysvětlení tohoto neočekávaného výsledku aplikuje diplomová práce sociologicko-politický teoretický koncept Eurokratického pole, odvozený od sociologie Pierra Bourdieua a rozvinutý ve francouzském akademickém prostředí Didierem Georgakakisem a Jayem Rowellem. V tomto kontextu se prezident Hollande stal hráčem ve velmi...
|
host ::
RSS.