|
|
Lekce behaviorální ekonomie v prevenci: jak také bojovat s covid-19
Bauer, Michal ; Chytilová, Julie
Přispět k omezení šíření viru covid-19 dnes může každý z nás svým každodenním chováním. Poznatky dosavadních výzkumů z oblasti behaviorálních věd ukazují, jak mohou být jednotlivci, soukromé organizace i státní instituce nápomocni při změně chování v oblasti prevence. Díky výzkumům poměrně dobře víme, jak se virus nejčastěji přenáší a jaké jsou efektivní formy preventivního chování, které mohou přenosu bránit. Velmi účinné je v tomto ohledu důkladné mytí rukou mýdlem, omezení sahání si na obličej a potlačení kašlání a kýchání do volného prostoru. Výzkumy však také ukazují, že informovanost o tom všem ke změně chování lidí často nestačí. Lidé totiž mají sklon zapomínat, roli hraje únava a nepozornost, mnozí lidé mají tendenci prokrastinovat a nedělat věci, které by vědomě dělat chtěli. Je rovněž těžké změnit jejich dlouhodobě zavedené návyky. Většina výzkumných poznatků pochází celkem přirozeně z rozvojových zemí, kde šíření nakažlivých chorob bylo mnohem aktuálnějším problémem než v ekonomicky rozvinutých zemích. Velký přínos mají často snadné drobné připomínky. Veřejná dostupnost zařízení na mytí rukou často nestačí k tomu, aby je lidé používali. Důležitou roli hraje jejich vhodné umístění ve veřejném prostoru a viditelnost. Důležité je přemýšlet nad tím, jak vytvořit prostředí, v němž je cílené chování jednoduše proveditelné, lidé ho mají stále na paměti a postupně si ho zautomatizují. Bariérou pravidelného a řádného mytí rukou v soukromí jsou často zvyky, jako železná košile, kterou je těžké měnit. Lidé mají sklon si mýt ruce příliš rychle a nedokonale. I když člověk ví, jak si správně mýt ruce, dělat to soustavně mnohokrát denně, po dobu alespoň dvaceti vteřin není jednoduchý úkol.
|
|
| |
|
|
Essays in Behavioral Economics
Vuletić Ćugalj, Danijela ; Bauer, Michal (vedoucí práce) ; Lacetera, Nicola (oponent) ; Macis, Mario (oponent)
V prvním článku práce zkoumám vliv upomínek a formulací použitých k vyvolání empatie a altruistických motivů na ochotu darovat krev. Provedla jsem randomizovaný experiment v reálném prostředí s 3236 dárci krve z Bosny a Hercegoviny a testovala efektivitu způsobu formulace dopisů žádajících o darování krve. Dále jsem testovala účinnost samotného dopisu, který sloužil jako upomínka důležitosti darovat krev. Základní skupina neobdržela žádný dopis. Dalších sedm skupin dostalo dopisy, které se lišily formulací cíle darovat krev - zda byla identifikována konkrétní "oběť" - a pohlavím "oběti". Zjistila jsem, že upomínka o potřebě darování krve v podobě jednoduchého dopisu zvyšuje pravděpodobnost darování krve o 6,44 procentního bodu (62 %) ve srovnání se základní skupinou, což naznačuje, že upomínky jsou nákladově efektivní nástroj. Zároveň jsem zjistila, že formulace dopisu má relativně malý účinek. Druhý článek předkládá první důkaz existence genderově založeného zvýhodňování při dárcovství krve v situacích, kdy je v sázce lidský život. Provádím terénní experiment s dárci krve z Bosny a Hercegoviny. Při experimentu exogenně manipuluji se signalizací pohlaví příjemce krve přidáním jeho/jejího jména a fotografie k dopisu s žádostí o darování krve. Motivována publikacemi o identitě testuji vliv sdílené...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
An Application of Islamic Banking Principles in Azerbaijan
Mammadli, Sabina ; Teplý, Petr (vedoucí práce) ; Bauer, Michal (oponent)
This master thesis examines key differences between Islamic and conventional banks. We use a data on 2374 banks from 47 countries for the 2010-2016 period. We apply comparative statistical analysis, Ordinary Least Squares regression and System Generalized Method of Moments to estimate the effects of both bank types on their profitability and stability. The contribution of the thesis is threefold. First, we find a significantly higher profitability of Islamic banks compared to conventional ones. Second, we did not find any evidence that Islamic banks are less stable. Finally, we conclude that the women participation in financial activities is correlated with the development of conventional, not Islamic, banks JEL Classification G21, C33, F33, F34, J11 Keywords Islamic banking, bank profitability, bank stability, gender participation Author's e-mail Sabina.mammadli@hotmail.com Supervisor's e-mail Petr.teply@fsv.cuni.cz Master's Thesis Proposal Institute of Economic Studies Faculty of Social Sciences Charles University in Prague Author: Bc. Sabina Mammadli Supervisor: Doc. PhDr. Petr Teplý, PhD. E-mail: Sabina.mammadli@hotmail.c om E-mail: Petr.teply@fsv.cuni.cz Phone: 608 550 236 Phone: 222 112 326 Specializatio n: CSF Defense Planned: June 2017 Proposed Topic: An Application of Islamic Banking Principles in...
|
|
|
Income Shocks and Ethnic Group Bias
Hruban, Jiří ; Bauer, Michal (vedoucí práce) ; Horváth, Roman (oponent)
diplomové práce Klasifikace JEL Z13, O12, O13, Z91 Klíčová slova příjmové šoky, endogenita, ethnicita, instrumentální proměnné Název práce Příjmové šoky a etnická předpojatost E-mail autora 61618416@fsv.cuni.cz E-mail vedoucího práce bauerm@fsv.cuni.cz Abstrakt Tato práce používá výsledky dotazníkového šetření v Ugandě a historické záznamy o počasí ke zkoumání toho, jak příjmové šoky ovlivňují předpojatost jednotlivců vůči vlastní a cizím etnickým skupinám. Předchozí výzkum prokázal, že rozdílná etnická příslušnost bývá nejčastější příčinou občanských válek a že kmenová fragmentace společnosti snižuje ekonomickou výkonnost států. Lepší porozumění etnické skupinové předpojatosti by mohlo napomoci řešení obou těchto problémů. Autor ukazuje, že příjmové šoky s největší praděpodobností nijak neovlivňují předpojatost vůči cizím etnickým skupinám, ale mohou mírně ovlivňovat předpojatost vůči té vlastní. Vzhledem k tomu, že regrese proměnných pro etnickou předpojatost na příjem jednotlivců je velmi pravděpodobně stižena endgeneitou, využívá autor copula correction model, který však pro binární závislou proměnnou nefunguje optimálně. Autor rovněž ukazuje, že etnická předpojatost pravděpodobně není přímo ovlivněna variablilitou srážek a že používání variability srážek jako instrumentální proměnné pro...
|
host ::
RSS.