|
|
Analýza protipovodňového opatření na Cehnickém potoce – suchý poldr
Předota, Michal ; Bašta, Petr (vedoucí práce) ; Vokoun, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá povodňovou problematikou a způsobem protipovodňové ochrany na území České republiky. V rámci teoretické části jsou shrnuty poznatky týkající se vzniku, průběhu a rozdělení povodní. Popisuje systém řízení protipovodňové ochrany a rozdělení jednotlivých protipovodňových opatření. Podrobněji rozebírá suché poldry, které splňují ochranou a retenční funkci v krajině. Dále definuje pojmy typu průtok, povodňová vlna, aktivní zóna záplavového území, stupně povodňové aktivity nebo malá vodní nádrž. V rámci praktické části práce je uvedena charakteristika zájmového území a hydrotechnický popis průtočného suchého poldru Cehnice, kterým protéká Cehnický potok. Efektivnost a funkčnost tohoto poldru dosud nebyla dostatečně ověřena, a proto je hlavním přínosem práce výpočet transformace povodňové vlny suchým poldrem Cehnice s dobou opakování Q100, Q50 a Q20 pomocí "numerické metody pro posouzení efektivnosti suché nádrže", zhodnocení dosažených výsledků a rozbor současné povodňové situace na území obce Cehnice.
|
|
|
Vyšetření morfometrických charakteristik a odtokových cest pro povodí Litovicko-Šáreckého potoka v prostředí GIS
Prágr, Vítězslav ; Bašta, Petr (vedoucí práce) ; Hradilek, Václav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vyšetřením morfometrických charakteristik a odtokových cest pro povodí Litovicko-Šáreckého potoka v prostředí GIS. V první části jsou popsané pojmy z oblasti geometrických a terénních charakteristik povodí a způsoby jejich výpočtu v prostředí GIS i mimo něj. To zahrnuje i popis digitálního modelu terénu a k němu nejvíce používaných interpolačních metod.
Zjištěné charakteristiky povodí a odtokové cesty poslouží ke zhodnocení soustavy malých vodních nádrží a míst jejich potencionálního zanášení. K tomuto posouzení se využije datové sady ZABAGED a druhé, přesnější datové sady DMR 5G.
|
|
|
Batymetrie malé vodní nádrže Velký rybník v povodí Litovicko-Šáreckého potoka
Zvonárová, Eva ; Bašta, Petr (vedoucí práce) ; Hradilek, Václav (oponent)
Najdôležitejšia časť práce je vykonať meranie na vybranej vodnej nádrži na Litovicko Šáreckom potoku. Vybraná malá vodná nádrž je Veľký rybník, nazývaná tiež Dolejšák. Meranie bolo uskutočnené prístrojom RiverSurveyor M9 a data boli spracované pomocou programu ESRI ArcGIS Desktop do digitálneho modelu terénneho reliéfu, ktorý vyhodnotí zanesenie nádrže v jednotlivých miestach. Toto zanesenie ohrozuje život v nádrži, ale aj okolie nádrže.
Teoretická časť obsahuje tému s malými vodnými nádržami, ich rôzne delenie a využitie. Ďalej sú popísané metódy batymetrie, digitálny model terénneho reliéfu a interpolácia a jej metódy. V metodike bakalárskej práce je spracované samotné meranie a napokon vo výsledkoch zhodnotené celé meranie. Na konci práce je diskusia a záver, kde sa navrhnú riešenia pre tento problém.
|
|
|
Batymetrie malé vodní nádrže Bašta v povodí Litovicko-Šáreckého potoka
Černý, Jan ; Bašta, Petr (vedoucí práce) ; Pavlásek, Jiří (oponent)
Práce se zaměřuje na vytvoření batymetrických map malé vodní nádrže Bašta pomocí měřicího přístroje Hydrosurveyor, provedených v březnu a v prosinci roku 2015. Výsledkem je několik srovnávacích digitálních modelů terénu (DMT), pomocí kterých je určena změna hloubky a vypočítána celková akumulace malé vodní nádrže. Dílčí část práce se zaměřuje na porovnání metod interpolace IDW, Natural neighbor a Topo to Raster vytvořené v programu ArcGIS. Dále jsou zde osvětleny dnešní metody využívané v batymetrii. Mapové výstupy v podobě rastrů vytvořené interpolačními metodami jsou interpretovány a zahrnuty v obsahu práce.
|
|
|
Batymetrie malé vodní nádrže Džbán v povodí Litovicko-Šáreckého potoka
Linhart, Matěj ; Bašta, Petr (vedoucí práce) ; Pavlásek, Jiří (oponent)
Tato práce pojednává o batymetrickém zaměření malé vodní nádrže Džbán v povodí Litovicko-Šáreckého potoka, za pomocí ADCP přístroje RiverSurveyor M9. Součástí je postup zpracování digitálního modelu terénu dna malé vodní nádrže a výsledný výpočet její akumulační schopnosti. V rešeršní části jsou popsány základní pojmy související s tématikou, jako je definice malých vodních nádrží, jejich dělení nebo zanášení a popis funkčních objektů nádrží. Dále teoretický základ k batymetrii, interpolaci a základním interpolačním metodám.
Součástí je popis zájmové lokality, nádrže a jejích funkčních objektů a nakonec postup metodiky, které bylo použito k dosažení veškerých výsledků.
|
|
|
Historické povodně ve Starém Plzenci a okolí
Šalomounová, Simona ; Vokoun, Martin (vedoucí práce) ; Bašta, Petr (oponent)
Tato práce je zaměřena na výskyt povodňových stavů v historii na řece Vltavě, Berounce a Úslavě. Na řece Úslavě se jedná konkrétně o měrný profil Plzeň Koterov. Cílem je sumarizace těchto povodňových událostí, dohledání v městských kronikách a zpracování dat Českého hydrometeorologického ústavu. Provedeným zpracováním dat z Českého hydrometeorologického ústavu byl zjištěn výskyt povodňových stavů na tomto území v jednotlivých měsících a ročních obdobích.
|
|
|
Přechody front přes Prahu
Obdržálková, Eliška ; Vokoun, Martin (vedoucí práce) ; Bašta, Petr (oponent)
Předložená bakalářská práce se zabývá statistikou přechodu atmosférických front přes meteorologickou stanici Praha - Ruzyně. První část práce, je věnována vysvětlení mechanizmu tohoto atmosférického jevu včetně rešerše dosavadních poznatků o severoatlantické oscilaci, která by na přechod atmosférické fronty mohla mít vliv.
Cílem práce je však především zpracování základních statistických charakteristiky časových řad atmosférických front přecházejících přes Prahu v letech 1950 až 2015 s využitím různých statistických metod. Tomuto zpracování je věnována druhá část bakalářské práce.
Pozornost se zde zaměřuje především na aktualizaci statistického zpracování přechodu atmosférických front přes Prahu. Pro tyto účely byly využity záznamy o přechodu front od roku 1950 do roku 2015.
Aktualizovaná statistika byla porovnána se statistikou uváděnou Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ), která zahrnuje pouze atmosférické fronty z období 1950 až 1999.
Dále se bakalářská práce zabývá statistickým zpracováním přechodu atmosférických front přes Prahu v závislosti na směru, ze kterého přicházejí a hodnotě indexu severoatlantické oscilace (NAO).
Uvedené statistiky by mohly být využity k nahrazení již uvedených statistik ČHMÚ, dále mohou být použity jako podklad pro další zkoumání řešené problematiky.
Ke zpracování tabulek, liniových a sloupcových grafů byl použit program Microsoft Office Excel 2007. Růžicové grafy znázorňující poměr front v závislosti na směru odkud přicházejí, byly vytvořeny pomocí statistického programu R.
|
|
|
Historické doby moru - souvislost s chodem klimatu
Suchardová, Kateřina ; Soukupová, Jana (vedoucí práce) ; Bašta, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá výskytem historických morových epidemií a jejich souvislostí, především vznikem a průběhem, s chodem klimatu.
První část práce je souhrnem obecných informací o moru jako slově i jako nemoci. Další část se okrajově věnuje největším výskytům moru v Evropě a podrobněji výskytům moru v Čechách a na Moravě. Předposlední část práce se zaměřuje na souvislost moru nejen s chodem klimatu ale také s krátkodobým stavem počasí. V závěru práce se nachází vlastní zpracování historického počasí v morových letech Čech a Moravy a pohled na vzájemnou souvislost mezi počasím těchto let.
|
|
|
Klimatické změny po erupci sopky Tambory v r. 1815
Zhao, Shuran ; Soukupová, Jana (vedoucí práce) ; Bašta, Petr (oponent)
Sopečná činnost na planetě Země patří mezi nejběžnější přírodní jevy. Mají stejné stáří jako planeta Země. Některé sopky mají dlouhý životní cyklus, soptí v intervalech několik desítek až stovek tisíc let nebo ještě déle. Platí, že čím menší frekvence, tím větší erupce. Supererupce 8. stupně VEI jsou schopné zničit celé lidské společenstvo na této planetě. Naštěstí k nim dochází velice řídce z hlediska lidské populace.
Ale k erupcím na nižších stupních už docházejí častěji. Za posledních 10 000 let lidská civilizace zažila jednu největší sopečnou erupci 7. stupně VEI a následkem toho bylo globální ochlazování a hladomor v 19. století. Je to erupce sopky Tambora v roce 1815.
Sopka Tambora během své erupce uvolnila obrovské množství magmatu a sopečných plynů, na které žádná jiná sopka nedosahuje. Také následky způsobené touto erupcí byly závažné, více lidí zemřelo na následné nemoci a hladomor než na přímou erupci. Celé dva roky po erupci byly neklidné na severní polokouli. Ochlazování vyvolané velkým množstvím sopečných plynů a popela ve stratosféře zničilo zemědělská pole, zdevastovalo lidské společnosti a zabilo lidi. Rok 1816 byl proto nazván rok bez léta. V bakalářské práci jsem porovnala počasí v jednotlivých zemích v letech 1815-1817, kdy v dubnu došlo ke gigantickému výbuchu. Řada zdrojů potvrdila neobvyklé počasí v Severní Americe a Asii, ani Evropa nebyla výjimka. Zaznamenané extrémní počasí spočívá především ve vytrvalém dešti, snižování teploty a zvyšování oblačnosti, která jako závoj zahalila celou oblohu. České země byly jedním ze států, které byly ovlivněny erupcí. V českých archivech bylo zaznamenáno ochlazení v letech 1815-1817 a s tím související zdražování hlavních zemědělských produktů, které mělo negativní vliv na tehdejší obyvatele.
Takové erupce představují pro celé lidstvo katastrofální nebezpečí. Nelze se jim vyhnout, ale lze snížit dopady na minimum prostřednictvím monitoringu sopek a jejich aktivit.
Cílem této práce je snažit se popsat a co nejvíc napodobit a obnovit tuto sopečnou erupci z roku 1815 a jí způsobené následky, aby se čtenářům lépe vybavovalo, jak vypadá takový život postižený erupcí a jejími následky. Mou snahou je upozornit na nebezpečí sopečných činností a důležitost monitoringu vulkánů.
|
|
|
Batymetrie malé vodní nádrže Kalý rybník v povodí Litovicko-Šáreckého potoka
Burda, Jan ; Hradilek, Václav (vedoucí práce) ; Bašta, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá zaměřením batymetrie malé vodní nádrže Kalý rybník v povodí Litovicko-Šáreckého potoka pomocí měřicího přístroje RiverSurveyor M9, a také vyhodnocení naměřených hloubek ve formě digitálního modelu terénu dna nádrže a stanovení akumulace této malé vodní nádrže. Teoretická část práce je věnována obecně malým vodním nádržím, způsobům jejich zanášení a batymetrii. Je zde také popsána zájmová lokalita nádrže Kala. Dále jsou popsány interpolačních metody a digitální model terénu. Uvedeny jsou také základní informace o měřicím přístroji RiverSurveyor M9, kterým probíhalo měření. V praktické části je popsán postup měření dna nádrže. Dále je zpracován digitální model terénu včetně vyhodnocení akumulace nádrže. Pro tvorbu digitálního modelu terénu je použito několik interpolačních metod, které jsou následně mezi sebou porovnány. Mezi porovnávané metody patří IDW, Kriging, Topo to Raster, Spline, Natural neighbourhood a Trend. Nejlépe se osvědčila metoda IDW, která dosahuje nejlepších výsledků.
|
host ::
RSS.