|
|
Moderní tragédie ve filmech rumunské "nové vlny"
Omerzu, Olmo ; Bouda, Marek (vedoucí práce) ; Valak, Radim (oponent)
Moderní tragédie ve filmech rumunské "nové vlny"
Smrt tragédie?
Text se zaměřuje na zpochybnění konceptu "smrti tragédie" a snaží se aplikovat pravidla klasické tragedie na filmy rumunské "nové vlny", speciálně na film Smrt pana Lazaresca (r. Cristi Puiu).
Východiskem základní teze je, že narozdíl od změn v teoretickém paradigmatu (od
starověkého Řecka až dodnes), se základní pohled na svět nezměnil natolik,
aby člověk nemohl prožít tragickou zkušenost.
Analýza filmů se soustředí na základní témata a prvky, které jsou spojeny s antickou tragédii
(tragédie a mýtus, katarze, hrdina, konflikt, dramatická situace, atd... ),
a zvažuje jejich možnou přítomnost v dnešním světě, který by současná tragédie měla reflektovat.
|
|
| |
|
| |
|
|
Význam obrazu
Ghebremichael, Asmara ; Bouda, Marek (vedoucí práce) ; Blaževič, Jasmina (oponent)
Tato práce je věnována tématu obrazu v současném filosofickém myšlení. Autorka mapuje různé teorie významu technického obrazu ve společnosti, aby tak z pozice soudobé filmové režisérky definovala svůj osobní postoj. Toto teoretizování o ?obrazu? nerozlišuje mezi nehybnými a pohyblivými obrazy, což bude také zdůvodněno.
Jakožto rámec kritického myšlení o obraze nám zde slouží dílo tří teoretiků. Myšlenky Viléma Flussera obsažené v jeho eseji Za filosofii fotografie z roku 1983 nabízejí pesimistický pohled na technický obraz, jenž podle jejich autora nese zodpovědnost za robotizaci společnosti. Flusserovy myšlenky kontrastují s úvahami Rolanda Barthese v eseji Světlá komora: poznámka k fotografii. Barthes nám zde předkládá optimističtější a humanističtější výklad vztahu člověka a fotografie. A poslední teoretická práce, publikovaná v roce 2003, The Future of the Image (Budoucnost obrazu), jejímž autorem je Jacques Rancière, překlene rozdílnost pohledů Flussera a Barthese a uvede do naší diskuse Godarda.
Teoretickým úvahám a filmové tvorbě Jean-Luc Godarda jsou věnovány poslední kapitoly této práce. Jak teorie, tak filmy tohoto autora totiž filmovému režisérovi nabízejí dobré východisko pro průzkum obrazu. Závěr práce shrnuje autorčin názor na dané téma.
|
|
|
Antonin Artaud a film
Hansalová, Hedvika ; Bouda, Marek (vedoucí práce) ; Šerý, Ladislav (oponent)
Práce se zabývá vztahem Antonina Artauda k celé oblasti filmu v jeho počátečním období, který nenašel naplnění. Neexistuje žádný dokončený a definitivní tvar ve smyslu filmového záznamu, o který by bylo možné se opřít. Charakter Artaudových vizí a výlučnost jeho myšlení znemožnili realizaci čehokoliv, o co usiloval. Je to práce o tom, co není...
|
|
|
Filmy on the Road
Pachl, Jan ; Bouda, Marek (vedoucí práce) ; Valak, Radim (oponent)
Tato práce se zaměřuje na zmapování filmového žánru ROAD MOVIES, od jeho literárních kořenů, přes motorkářské filmy padesátých let, hippies filmy let šedesátých, po ukotvení žánru v letech sedmdesátých až po současnost. Potažmo se žánrem se práce zabývá motivem cesty, jejím duchovním rozměrem a možnými důvody proč se vydat na cestu. Ze stěžejních režisérů žánru "on the road" je kladen důraz na Boba Rafelsona, Wima Wenderse, Jima Jarmusche. Práce se zabývá jak kultovními snímky Divoch a Easy Rider, tak se žánrem úzce spjatými jako jsou Five Easy Pieces, Dead Man nebo Paris Texas. Opomenuta není ani reflexe současné Road Movie
|
|
|
Bergmanovo melodrama
Omerzu, Olmo ; Bouda, Marek (vedoucí práce) ; Marek, Petr (oponent)
V textu se prostřednictvím analýzy čtyř Bergmanových filmů, které jak tematicky tak formálně na sebe navazující, a zabývám se žánrem melodramatu. Zvolenými filmy jsou Scény z manželského života, Ze života loutek, Léto s Monikou a Sarabanda.
|
|
| |
host ::
RSS.