|
|
Reflections of the deleuzian "time-image" in the films of Andrei Tarkovsky and of Alain Resnais
Konoreva, Evguenia ; Armand, Louis (oponent) ; Roraback, Erik Sherman (vedoucí práce)
Cílem této práce bylo rozebrat filmy vybraných režisérů (Andrej Tarkovský, Alain Resnais) na základě filozofických úvah francouzského filozofa - Gillese Deleuze. Ve své knize "Film: Obraz-pohyb a Obraz-čas" zmíněný filozof vypracoval komplikovaný systém klasifikace kinematografických dílů a obrazů. Deleuze udává, že vývoj kinematografie prošel dramatickou změnou v poválečné době, kdy došlo ke zhroucení klasického schématu obrazu-pohybu. V důsledku totálního kolapsu konvenčních narativních metod a kolapsu předválečné individuality, poválečná kinematografická scéna, zejména v Evropě, zaznamenala vznik "obrazu-času". Táto práce se zaměřuje na analýzu uměleckých dílů v rámci "obrazu-času" a zkoumá způsoby, které umožnily vybraným režisérům realizovat netradiční a často kontroverzní pochopení světa. V části "Introduction" je uvedeno krátké shrnutí dějin filmové teorie a také stručný přehled knihy "Film: Obraz-pohyb a Obraz-čas". Vysvětluji, proč táto kniha nabízí širší a zajímavější přistup ke zkoumání filmového díla. V první kapitole rozebírám postavení filmu ve filozofii G. Deleuza, zapojení filmu do filozofického a estetického systému, ve kterým film je zbaven representativní funkce a vystupuje jako událost - "event". Nabízím přehled základních vlastností "obrazu-času". Druhá kapitola je věnována ruskému...
|
|
|
(Post)Modern Inferno: Flann O'Brien's The Third Policeman between modern and medieval netherworlds
Ruczaj, Maciej ; Pilný, Ondřej (vedoucí práce) ; Armand, Louis (oponent)
Tématem této diplomové práce je interpretace románu irského spisovatele Flanna O'Briena The Third Policeman (v českém překladu Ondřeje Pilného Třetí strážník). Analýza se zaměřuje na motiv zásvětí / pekla, do něhož je uvržen vypravěč a zároveň protagonista tohoto textu. Tato práce se soustřeďuje na analogie mezi O'Brienovym dílem a nejznámějším "průvodcem zásvětím" v literární historii, tedy Dantovou Komedií. Cílem práce je ukázat, jakým způsobem O'Brienův román vstupuje do složitého "dialogu" s křesťanskou eschatologickou doktrínou, v němž se konstantně střídají polohy parodie a afirmace, jejíchž výslednicí je pak komplexní reprezentace Pekla "sub specie temporis nostri".
|
|
|
Edward W. Said: postcolonial studies and the politics of literary theory
Machátová, Bibiana ; Armand, Louis (vedoucí práce) ; Roraback, Erik Sherman (oponent)
Ciel'om tejto diplomovej pnice bolo identifikovat' a interpretovat' kl'ucove momenty v diele litenirneho teoretika, kulturneho kritika a v neposlednom rade politickeho myslitel'a Edwarda W. Saida. Táto praca sa tak venuje literamo-kultlirnej rovine Saidovho die la a vyechava rovinu politickeho zivota, ktora je tiei d6lezitou sucast'ou Saidovej biografie. Pnicu som rozdelila do siestich kapitol, ktore mapuju premenu Saida z literamiho kritika na angazovaneho intelektuala. Prva kapitola sa zaobera Saidovym zivotom a jeho kulturnyrn pozadim. Pre pochopenie Saidovho diela je totiz nevyhnutne poznat' jeho osobnu historiu. Said, ktory sa narodil v Jeruzaleme a striedavo vyrastal v Egypte, Palestine a Libanone je hlboko poznaceny skutocnost'ou, ze po vytvoreni statu Izrael sajeho rodina nemohla vrátit' do Palestfny ana zvysok zivota straca "Domov". Druha kapitola pojednava 0 Saidove diele v oblasti Iiterarnej teorie. Ked'ze Said sa cely svoj zivot na ziadnom miste necftil uplne doma, "Text" se stal pre neho nahradnym domovom. Kapitola nacrtava vzt'ah Saida k Josephovi Comadovi a vysvetl'uje Saidovu snahu analyzovat' koncept zaciatkov. Dale tiez vysvetl'uje Saidov pohl'ad na text, ktory Said vidi v zlozitej struktlire vzt'ahov s okolitym svetom na rozdiel od prevladajuceho postsstrukturalistickeho prudu v mysleni...
|
|
|
Dylan Thomas as a love poet
Mečířová, Eliška ; Armand, Louis (oponent) ; Quinn, Justin (vedoucí práce)
The aim of the following BA thesis is to discuss and analyse the poetry of Dylan Thomas as love poetry. Thomas's relatively short literary career ended prematurely and the reception of his work was inconsistent from the very beginning. Some praised him as one of the best English poets and others condemned his poetry as empty rambling. Thomas led the life of a prototypical Bohemian poet and in his speech in Rome in 1947 he proclaimed about himself: "One: I am a Welshman; two: I am a drunkard; three: I am a lover of the human race, especially of women." Thomas's poems very much reflect his attitude, his love of life; the main themes they deal with are procreation, birth and death, sensuality, love and religion. Only a few of Thomas's poems do not contain the word "love", yet the range and the meanings of love are multiple in his work. Thomas includes the notion of love in all of his collections. His love for Wales and human race in general merges with his love for women and also for men, his love of God as well as the senses is reflected in his poetry.
|
|
|
Giving a voice to the Other: Said's theory of anti-colonial resistance
Daghman, Ali ; Roraback, Erik Sherman (oponent) ; Armand, Louis (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá analýzou problematiky protikoloniálního odporu, jak jej zpracovávají Michel Foucault, Homi Bhabha a Edward Said. Konceptu protikoloniálního odporu se v porovnání s tématy koloniální moci a koloniálního diskursu dostává podstatně méně pozornosti. Tato diskrepance je jedním z důsledků současného pojetí koloniální moci a koloniálního diskursu v rámci postkoloniálních teorií. Teoretické zpracování koloniální moci a odporu proti ní v díle Edwarda Saida a Homi K. Bhabhy vychází z díla Michela Foucaulta. Foucaultova koncepce moci se s otázkou odporu vyrovnává tak, že definuje odpor jako funkci moci, čímž omezuje možnosti odporu a přesouvá odpor z dosahu kolonizovaného do rukou kolonizátora. Podobně oslabuje Bhabhovu koncepci odporu absence úvah o domorodém, protikoloniálním a politickém vědomí. Said nabízí ve svém díle podstatně diferencovanější popis koloniální zkušenosti, odmítá jednotnou koncepci koloniální moci a naopak vytváří prostor pro protikoloniální subjektivitu a konání. Tato práce se nejprve zamýšlí nad pojetím moci a odporu v díle Michela Foucaulta a následně analyzuje, jak s ním ve svém díle pracují Edward Said a Homi Bhabha: kde se s Foucaultovým pojetím prolínají, kde se od něj liší nebo jej, v Bhabhově případě, naplňují. I když Saidův a Bhabhův přístup charakterizují odlišné...
|
|
| |
|
|
Incompatibilities: the possibility of engagement in contemporary literary theory
Černovský, Pavel ; Procházka, Martin (oponent) ; Armand, Louis (vedoucí práce)
Tato prace zkouma moznost angazovanosti v literarni teorii. Hovofit 0 angazovanosti vsak predpoklada urCite zmeny ve zpusobu, jakym jsou chap any nektere tradicni pojmy literarni teorie, v teto praci reprezentovany predevsim prazskym strukturalismem a literarni hermeneutikou. Pojem "angazovanosf' oznacuje v teto praci kriticky zpusob cteni, nikoliv vsak kriticky ve smyslu "peCliveho" cteni literarniho dila, tedy kritickeho k literarnimu dilu a jeho kvalitam. Angazovany zpusob cteni zde oznacuje cteni, ktere je kriticke ke kontexmm prekracujidm ramec toho, co se oznacuje jako "dilo". Tezi prvni kapitoly - nazvane Cteni - je, ze cteni predstavuje ve sve pod state proces. Tento proces vsak neni chapan teleoIogicky, neni tedy chapan jako ukoncitelny, ale je naopak chapan jako prosty sled udalosti. K rozliSeni techto dvou moznosti chap ani cteni je rreba nejprve rozlisit dye ruzna pojeti textu literarniho dila, nebot to, jak bude nahlizeno na proces cteni, je primo zavisle na tom, jak se nahlizi na samotny text. Prvni kapitola proto na zaklade Rolanda Barthesa rozlisuje "dilo," ktere je definovano uzavrenosti a linearnosti (6mz dava zaklad tomu, aby se i cteni chapalo linearne jako aplikovani metody za uceIem dosazeni jisteho dIe), a "text", ktery je naopak definovan otevrenosti a nelinearitou. V tomto kontextu...
|
|
|
A wood path to the vital self: the power of nature in D. H. Lawrence's Lady Chatterley's Lover
Klosová, Kateřina ; Armand, Louis (oponent) ; Beran, Zdeněk (vedoucí práce)
Jako vychozf text k teto bakalarske pn1ci poslouzil roman Milenec Lady Chatterleyove D. H. Lawrence. Pfi rozboru konkretnfch motivu v romanu bylo pouzito take nekolika Lawrencovych povfdek a eseju, ktere mely dale potvrdit autorUv trvaly zajem 0 dany okruh temat a jeho tendenci k jejich opakovane analyze, je.z se ve vetSine pffpadu lisf pouze danou situacf a protagonisty. Predmetem prace se stal predevsfm motiv probuzenf jedince k plnohodnotnemu citovemu zivotu a okolnosti, ktere Lawrence akcentuje pri uskutecnenf takove promeny, obzvlaste pak se specialnfm zamerenfm na ulohu lesa a roli prfrodnfch motivu v jeho due. Na zacatku je poukazano na vystavbu deje romanu zalozene na polarite, kontrastu jednotlivych lokalit, ktere jako by byly zosobneny ve dvou nejdulezitejsfch muzskych postavach romanu. Clifford, majitel panstvf Wragby, zastupuje pro Lawrence tak nenavideny, chladny, mechanicky prfstup k zivotu a k partnerskemu vztahu, ktery se dale projevuje take v jeho prfstupu k tavershallskym homfkum, pro nej pouze prostredkum k zfskanf financf. Naproti tomu Mellors, hajny zijfcf v le se obklopujfcf panstvf Wragby Hall, predstavuje .z:fvoucf element schopny cerpat energii z pffrody, u nehoz prirozeny instinkt ) nebyl jeste midobro znicen. Cliffordova mlada zena Connie, cfm dal vfce stradajfcf v prostredf, kde...
|
|
|
McDonaghland as a global village
Konárková, Michaela ; Pilný, Ondřej (vedoucí práce) ; Armand, Louis (oponent)
Ve sve diplomove pnki jsem se rozhodla prozkoumat svet her irskeho dramatika Martina McDonagha v nekolika kontextech, pfedevsfm vsak v kontextu globalnf vesnice. Tento uspesny autor se narodil roku 1970 v Londyne, avsak proslavil se peticf her, jejichz dej se odehrava na zapade Irska. Techto pet her melo premieru mezi roky 1996-2002 a zatfm je lll:lsledovala jeste jedna premiera, uvedenf hry Pillowman, u mis uvadene v pfekladujako Pan Polstaf, ktera se vsak neodehrava v Irsku, ale v jedne stfedoevropske totalitnf zemi. McDonaghovi hry jsou rozdeleny do dvou trilogii. Prvnf, takzvanou Leenanskou trilogii tvoff hry Kraska z Leenane (The Beauty Queen of Leenane), Lebka v Conemafe (A Skull in Connemara) a Osifely zapad (The Lonesome West). Z druhe, Aranske trilogie byly zatfm uvedeny pouze dva jejf dfly, Mrzak inishmaansk-y (The Cripple of Inishmaan) a PoruCfk z Inishmoru (The Lieutenant of Inishmore), ktere ma lll:lsledovat zaverecna cast Smrtky z Inisheeru (The Banshees of Inisheer).
|
|
|
Insularity and connection in E.M. Forster's Howards End and A Passage to India
Rezková, Jana ; Beran, Zdeněk (vedoucí práce) ; Armand, Louis (oponent)
E.M. Forster zil v dobe, kdy anglicka spolecnost proch:izela radou zmen a kdy se zacaly viditelne projevovat rozpory a nerovnosti uvnitr spolecnosti. Forster si byl techto zmen a nerovnosti vedom a jako zastance liberalismu je povaioval za negativni, stejne tak jako nesoulad v jakekoliv jine oblasti zivota. Jakje patme zjeho romanu a eseju, Forster si nejvice cenil pratelstvi, toleranci a svobodu jedince. Jednou z jeho stezejnich myslenek je snaha dosahnout harmonie a celistvosti ve vsech aspektech zivota. Je tak tfeba sjednotit hmotne a duchovni stranky zivota a zaroveii dosahnout harmonie v ramci cele spolecnosti. Lide maji tendenci uzavirat se v Uzkem okruhu sobe podobnych jedincu a projevovat nezajem, netoleranci, nebo dokonce nepratelstvi vliCi ostatnim spolecenskym skupinam. K dosaieni harmonie uvnitr spolecnosti je tfeba prekonat bariery mezi lidmi, at' uZ spolecenske, nabozenske nebo kulturni, pomoci navazovarn hodnotnych pratelstvi. Forsterovy dva nejznamejsi romany, Rodinne sidlo (1910) a Cesta do Indie (1924), se odehravaji v ruznem prostredi i dobe, ale oba romany vyobrazuji nejednotnou spolecnost, ve ktere existuji znacne nerovnosti a lide z ruznych spolecenskych skupin ziji sice na jednom miste, ale pfilis spolu nekomunikuji. Ruzne spolecenske skupiny tak ziji izolovane vedle sebe, ale ne...
|
host ::
RSS.