|
|
McDonaghland as a global village
Konárková, Michaela ; Pilný, Ondřej (vedoucí práce) ; Armand, Louis (oponent)
Ve sve diplomove pnki jsem se rozhodla prozkoumat svet her irskeho dramatika Martina McDonagha v nekolika kontextech, pfedevsfm vsak v kontextu globalnf vesnice. Tento uspesny autor se narodil roku 1970 v Londyne, avsak proslavil se peticf her, jejichz dej se odehrava na zapade Irska. Techto pet her melo premieru mezi roky 1996-2002 a zatfm je lll:lsledovala jeste jedna premiera, uvedenf hry Pillowman, u mis uvadene v pfekladujako Pan Polstaf, ktera se vsak neodehrava v Irsku, ale v jedne stfedoevropske totalitnf zemi. McDonaghovi hry jsou rozdeleny do dvou trilogii. Prvnf, takzvanou Leenanskou trilogii tvoff hry Kraska z Leenane (The Beauty Queen of Leenane), Lebka v Conemafe (A Skull in Connemara) a Osifely zapad (The Lonesome West). Z druhe, Aranske trilogie byly zatfm uvedeny pouze dva jejf dfly, Mrzak inishmaansk-y (The Cripple of Inishmaan) a PoruCfk z Inishmoru (The Lieutenant of Inishmore), ktere ma lll:lsledovat zaverecna cast Smrtky z Inisheeru (The Banshees of Inisheer).
|
|
|
Giving a voice to the Other: Said's theory of anti-colonial resistance
Daghman, Ali ; Armand, Louis (vedoucí práce) ; Roraback, Erik Sherman (oponent)
Tato práce se zabývá analýzou problematiky protikoloniálního odporu, jak jej zpracovávají Michel Foucault, Homi Bhabha a Edward Said. Konceptu protikoloniálního odporu se v porovnání s tématy koloniální moci a koloniálního diskursu dostává podstatně méně pozornosti. Tato diskrepance je jedním z důsledků současného pojetí koloniální moci a koloniálního diskursu v rámci postkoloniálních teorií. Teoretické zpracování koloniální moci a odporu proti ní v díle Edwarda Saida a Homi K. Bhabhy vychází z díla Michela Foucaulta. Foucaultova koncepce moci se s otázkou odporu vyrovnává tak, že definuje odpor jako funkci moci, čímž omezuje možnosti odporu a přesouvá odpor z dosahu kolonizovaného do rukou kolonizátora. Podobně oslabuje Bhabhovu koncepci odporu absence úvah o domorodém, protikoloniálním a politickém vědomí. Said nabízí ve svém díle podstatně diferencovanější popis koloniální zkušenosti, odmítá jednotnou koncepci koloniální moci a naopak vytváří prostor pro protikoloniální subjektivitu a konání. Tato práce se nejprve zamýšlí nad pojetím moci a odporu v díle Michela Foucaulta a následně analyzuje, jak s ním ve svém díle pracují Edward Said a Homi Bhabha: kde se s Foucaultovým pojetím prolínají, kde se od něj liší nebo jej, v Bhabhově případě, naplňují. I když Saidův a Bhabhův přístup charakterizují odlišné...
|
|
|
The Language and Subjectivity of a Portrait
Dudešek, Štěpán ; Armand, Louis (vedoucí práce) ; Vichnar, David (oponent)
James Joyce v Portrétu umělce v jinošských letech opouští tradiční objektivní vyprávění a přiklání se k subjektivnějšímu způsobu psaní. Čtenář může vnímat příběh a postavy nejen prostřednictvím toho, co je napsáno, ale i jak je to napsáno. Joyce používá různé jazykové prostředky, aby tak ukázal různé styly, které vytváří pocit z různých hlasů. Je možno rozlišit čtyři hlavní registry: dětský jazyk, lyrický jazyk 19. století, jazyk katolické církve a složitější styl poslední kapitoly. Hlavní prostředky nastiňující dětský jazyk představují repetici, dětské výrazy, použití modality a otázky. Lyricky jazyk napodobuje Byrona a další básníky 19. století na příklad nadužíváním adjektiv, přehnanými metaforami a dalšími standardními básnickými figurami. Církevní jazyk se odráží v rituálních repeticích, archaických či biblických výrazech a těžkopádné dikci. Jazyk poslední kapitoly využívá přesných technických termínu k nápodobě tomistických a dalších scholastických textů. Zároveň využívá mnoho prvků z předešlých jazykových stylů, často však za účelem sebeironie. Všechny tyto prostředky z části nahrazují tradiční objektivní způsob vyprávění a pomáhají vytvořit různé subjektivity, které dávají zakusit jednotlivé postavy v Portrétu, především Štěpána Dedala.
|
|
|
Authority and Authorship: James Agee's Let Us Now Praise Famous Men as a Work of Fictocriticism
Childs, Morgan ; Armand, Louis (vedoucí práce) ; Vichnar, David (oponent)
vi Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá knihou Jamese Ageeho Let Us Now Praise Famous Men z roku 1939, v níž se pokouší zhodnotit úlohu tzv. fiktokriticismu pomocí důrazu na nemožnost vypuštění autora z textu. Hlavním argumentem práce je, že fiktokritický text neumožňuje autorovi se z textu vymanit. Přesto, že za předchůdce fiktokriticismu lze považovat mnohé autory z dob před 20.století až po Michela de Montaigne, termín fiktokriticismus vznikl až v druhé polovině 20.století za účelem popisu textů, které se nachází na předělu mezi žánry beletrie a literatury faktu. Ageeho text, jenž se vyvinul z reportáže pro časopis Fortune v sobě mísí prvky delších žurnalistických útvarů s lyrickou poezií a jeho příznačnou, stále se rozvíjející, deníkově laděnou prózou. Takto vyzývá čtenáře k zamyšlení nad tím, které prvky textu mají základ ve skutečnosti a které jsou jednoduše jeho výtvory, či zdali je vůbec možné takové rozlišení učinit. Termín fiktokriticismus lze sice pro účely kritiky Ageeho knihy z roku 1939 použít jen anachronisticky, avšak z perspektivy této práce je jeho těžko klasifikovatelný text pro fiktokriticismus tím ideálním exemplářem. Fiktokriticismus postrádá jednotnou definici, a tudíž analýza Ageeho knihy jako fiktokritického díla závisí na důkladném prostudování historie a lexikálních implikací...
|
|
|
Stolen generation in Australia
Valentová, Zuzana ; Armand, Louis (vedoucí práce) ; Kolinská, Klára (oponent)
Hlavním tématem této bakalářské práce je australská "Ukradená generace". Tento termín se týká dětí Austrálců a obyvatel ostrovů Torres Strait, které byly v letech 1909 - 1969 násilím odtrženy od svých rodin. Toto časové rozmezí je ale pouze neoficiální, a je známo, že k těmto násilným odtržením docházelo jak před, tak i po tomto časovém období. Záměrem byla asimilace Austrálců a jejich převýchova podle britských způsobů. Tento postup byl činem krutosti a zneužití, neboť děti byli brány od rodin a umisťovány do státních ústavů nebo do pěstounské péče za účelem potlačení jejich kultury. Záměrem této bakalářské práce je zachytit vývoj Austrálské kultury; počínaje situací před britskou kolonizací a konče současnou situací v Austrálii. Tato práce analyzuje jak situaci během kolonizace tak i po ní, protože proces kolonizace způsobil další změny. Vysvětluje neschopnost původních obyvatel přizpůsobit se novému životnímu stylu. Po kolonizaci byli Austrálci zbaveni půdy a jejich tradiční kultury. Nejhorším postupem byla odtržení takzvaných míšených dětí z jejich rodin, které nebyly ničím jiným než násilným oddělením, která byla prováděna bez jakéhokoli souhlasu jejich rodičů. Jádrem této práce je pojem "Ukradená generace", který odkazuje na děti násilně oddělené od svých rodin. Většina těchto dětí nebyla...
|
|
|
Brophy, Deligny, and Guattari: the Avant-Garde as Subsumption and Stratification
Sabitova, Valeriya ; Armand, Louis (vedoucí práce) ; Vichnar, David (oponent)
Tato práce využívá pojetí transverzality Félixe Guattariho, anti-pedagogiku Fernanda Deligny a román Bridget Brophy In Transit (1969) k formulaci argumentu, že skrze podmínky začleňování a rozvrstvování vzniká potenciál vymezit konceptuální aparáty avantgardy za účelem vyhnutí se určitým ukvapeným závěrům zabývajících se rétorikou revoluční transformace tradičně spojované s vanguardismem v politicko-ideologickém smyslu, stejně jako s avantgardou jakožto estetickým a kritickým projektem. K uchopení kritického potenciálu termínů subsumpce a stratifikace ve vztahu k avantgardě poslouží teoretický rámec Félixe Guattariho a Fernanda Deligny, jenž se vyvíjel jakožto výsledek jejich klinických zkušeností s psychotickými a autistickými pacienty, a nastiňuje základy toho, jak jsou subsumpce a stratifikace inherentně přítomné v konceptech transverzality, skupinové subjektivity, sjednocení artikulace, signifikace, schizoanalýzy, stopování a mapování. Tyto koncepty jsou použity k podpoření argumentu, že k adresování teoreticky povrchních závěrů asociovaných s pojmem avantgarda, by právě avantgarda měla být vnímána v kontextu komplementárních vztahů začleňování a rozvrstvování. K doložení tohoto argumentu práce staví do juxtapozice transverzalitu v pojetí Félixe Guattariho, které bylo rozvinuté v 50. až 60....
|
|
|
Parasitic Voices and Prosthetic Selves: Detecting the Post-Lyrical Subject in the Works of Contemporary Digital Literature
Suchánek, Tomáš ; Vichnar, David (vedoucí práce) ; Armand, Louis (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá subjektivitu v rámci takzvaného digitálního psaní neboli v textech veskrze experimentálního charakteru, které byly generovány počítačovými algoritmy (nebo s jejich pomocí). K tomu, aby tak učinila, pokrývá práce historii digitálního psaní, jeho mediální specificitu, poetiku, jakož i různé teoretické a filozofické konceptualizace. Středobodem práce je analýza post-lyrického subjektu, (což je koncept, s nímž přišel Janez Strehovec) který je společný všem zkoumaným případům generativního psaní. Ke komparativní analýze je využito nejnovějších textů současných tvůrců, kteří přistupují k algoritmické textualitě mnoha způsoby. Mezi ně se řadí Nick Montfort, Allison Parrish, Stephanie Strickland, Li Zilles a Jörg Piringer. Autor zastává tezi, že texty generované programy vyjadřují nový, parazitický a protetický, druh kybertextové subjektivity, který se vzpouzí tradiční lyrice a rozšiřuje svoje pole působnosti "jinými způsoby," jak by řekla Marjorie Perloff. Taková tendence má za důsledek konceptuálně a formálně komplexní literární korpus "infikovaný" (abychom učinili zadost navrhované ústřední metafoře) parazitickými hlasy a protetickými já. Na rozdíl od generické lyriky, post-lyrický subjekt překonává mantinely poezie jakožto žánru, neboť je založený na kolektivitě,...
|
|
|
The American Dream Machine: Anti-Systemic Fictions of Coover, Thompson, Burroughs, and Acker
Novická, Tereza ; Armand, Louis (vedoucí práce) ; Vichnar, David (oponent)
práce Tato diplomová práce zkoumá strukturální i tematické podoby transgrese v románech Roberta Coovera (The Public Burning, 1977), Huntera S. Thompsona (Fear and Loathing in Las Vegas: A Savage Journey to the Heart of the American Dream, 1971), Williama S. Burroughse (Naked Lunch, 1959 a The Nova Trilogy, 1961-1967) a Kathy Acker (Empire of the Senseless, 1988). Teorie stupňované excese Georgese Bataille a teorie mocenské dynamiky mezi transgresí a limity popsané v kapitole první tvoří teoretický rámec pro analýzu vybraných textů, stejně jako koncepty spektáklu, karnevalu, tabu, a Situacionistické détournement praktiky. První kapitola také zkoumá charakter stroje na americký sen, podmíněného americkou válkou s abstrakcemi, americkou výjimečností, a americkým snem (jehož historický a socio-politický vývoj je předložen). Hypotéza předkládá, že navzdory protisystémovému ladění se vybrané texty účastní na udržování koloběhu moci skrz mašinérii na americký sen. Druhá kapitola zkoumá nadsazenou americkou propagandistickou rétoriku studené války v Cooverově románu The Public Burning. Kapitola třetí se zaměřuje na Thompsonovu stylistiku gonzo představující princip eskalace, skrze kterou atakuje establishment. Oba spisovatelé napadají monopol na objektivitu vyhlášený seriózní žurnalistikou a médii a...
|
|
|
Postmodernity's Search for Postgender: Brophy, Winterson and Place
Peková, Olga ; Armand, Louis (vedoucí práce) ; Vichnar, David (oponent)
Postmodernita hledá postgender: Brophy, Winterson a Place (Abstrakt) Práce se zabývá třemi formálně velmi odlišnými texty, publikovanými v letech 1969, 1993 a 2013, které tvořivě přistupují ke genderové binaritě a rozvracejí ji: In Transit od Brigid Brophy, Written on the Body od Jeanette Winterson a Boycott Vanessy Place. V návaznosti na koncepci postmodernismu u Jeana-Françoise Lyotarda jakožto modernismu ve stádiu věčného zrodu přichází autorka s hypotézou "postgenderu". Ten nicméně neznačí překonání genderu jednou provždy (jak je termín často chápán, například v díle Rosi Braidotti), ale strukturní pohyb, možnost subverze v jádru každého genderového schématu a v současnosti tedy i genderismu, čili přesvědčení, že gender je nutně dvojí a že aspekty naší genderové identity jsou neoddělitelně spjaté s pohlavím, které nám bylo přiřazeno při narození. Kromě feministické teorie a literární kritiky se práce také dotýká oboru transgenderových studií, psychoanalýzy, filosofie historie a především díla Jacquesa Derridy. Práce se tak snaží formulovat pojem postgenderu jako neodmyslitelnou součást postmoderní situace a završení moderního rozštěpení subjektu, což se odráží v jistém kulturním příklonu ke genderu v průběhu 90. let. Práce nicméně zůstává zakotvena na poli literární kritiky, neboť jejím hlavním zájmem...
|
|
|
Authority and Authorship: James Agee's Let Us Now Praise Famous Men as a Work of Fictocriticism
Childs, Morgan ; Armand, Louis (vedoucí práce) ; Vichnar, David (oponent)
vi Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá knihou Jamese Ageeho Let Us Now Praise Famous Men z roku 1939, v níž se pokouší zhodnotit úlohu tzv. fiktokriticismu pomocí důrazu na nemožnost vypuštění autora z textu. Hlavním argumentem práce je, že fiktokritický text neumožňuje autorovi se z textu vymanit. Přesto, že za předchůdce fiktokriticismu lze považovat mnohé autory z dob před 20.století až po Michela de Montaigne, termín fiktokriticismus vznikl až v druhé polovině 20.století za účelem popisu textů, které se nachází na předělu mezi žánry beletrie a literatury faktu. Ageeho text, jenž se vyvinul z reportáže pro časopis Fortune v sobě mísí prvky delších žurnalistických útvarů s lyrickou poezií a jeho příznačnou, stále se rozvíjející, deníkově laděnou prózou. Takto vyzývá čtenáře k zamyšlení nad tím, které prvky textu mají základ ve skutečnosti a které jsou jednoduše jeho výtvory, či zdali je vůbec možné takové rozlišení učinit. Termín fiktokriticismus lze sice pro účely kritiky Ageeho knihy z roku 1939 použít jen anachronisticky, avšak z perspektivy této práce je jeho těžko klasifikovatelný text pro fiktokriticismus tím ideálním exemplářem. Fiktokriticismus postrádá jednotnou definici, a tudíž analýza Ageeho knihy jako fiktokritického díla závisí na důkladném prostudování historie a lexikálních implikací...
|
host ::
RSS.