|
|
Geologie Rychlebských hor
Buryánková, Radka ; Andreska, Jan (oponent) ; Teodoridis, Vasilis (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce představuje souhrn dostupných informací o geologii a mineralogii oblasti Rychlebských hor. Rychlebské hory se rozkládají na severu Moravy a ve Slezsku. Z hlediska regionálně geologického dělení Českého masivu náleží do lužické (lugikum) a moravskoslezské oblasti (moravosilesikum). Na podrobnější členění zkoumané oblasti nepanuje jednotný názor (viz např. Pouba 1962; Kachlík 2003). Nicméně zastoupení hornin různého staří a charakteru ve všech dílčích celcích Rychlebských hor je velice pestré. Mezi nejběžnější horniny oblasti patří silně metamorfované horniny proterozoického stáří. Díky vysokému stupni metamorfózy a absenci fosilií je datování veškerých hornin v celé oblasti značně problematické. Z mineralogického hlediska je nejlépe prozkoumána slezská část Rychlebských hor s pozůstatky velkého množství dolů a lomů na krystalický vápenec, ložiska železných rud, grafitu a uranu.
|
|
|
Využití Průhonického parku jako didaktického prostoru
Šlajerová, Jana ; Hanel, Lubomír (oponent) ; Andreska, Jan (vedoucí práce)
Žijeme v moderní době, kdy každý někam spěchá a všechno si snaží ulehčit. Dnešní děti jsou vlastně v nevýhodě. Kvůli velkému množství techniky se pomalu, ale jistě přírodě vzdalují. Protože děti jsou naší budoucností, je důležité, aby k přírodě získaly hodnotnější a celistvější vztah než z internetu či televize. Protože dnešní děti mají velké možnosti získání informací z médií, ale v opravdové přírodě jsou poněkud ztracené, rozhodla jsem se, že vytvořím pracovní listy pro děti základních a středních škol, jako příklad, jak lze toto nádherné a přírodovědně bohaté místo využít. Rozhodla jsem se, že zjistím, jak školy v okolí Průhonického parku park využívají a jak by se ve skutečnosti využít dal. Průhonický park je kouzelným místem v blízkosti hlavního města Prahy. Je to místo plné přírodního bohatství a krás, které nelze nechat bez povšimnutí.
|
|
|
Etymologie pojmenování sladkovodních ryb v českém jazyce a jazycích východoslovanských
Pankina, Jevgenija ; Hanel, Lubomír (oponent) ; Andreska, Jan (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá etymologií názvů ryb v českém jazyce a jazycích východoslovanských. Původ pojmenování v každém z daných jazyků je vysvětlen na základě výkladu etymologických slovníků českého a ruského jazyka. Tento výklad je doplněn o řadu dalších zdrojů, které se danou problematikou zabývají. Jednotlivé názvy jsou mezi sebou porovnávány a pokud to nalezené informace dovolují, je z tohoto porovnání vyvozen závěr. Práce je členěná do tří kapitol. První kapitola pojednává o postavení slovanských jazyků v rámci indoevropské jazykové rodiny a dále o historickém vývoji vybraných slovanských jazyků. Druhá kapitola se zabývá pojmenováním konkrétních rodů a druhů sladkovodních ryb v uvedených jazycích. Je rozdělená do dvou částí. První část pojednává o jménech ryb s homogenním původem jmen, druhá část o jménech s heterogenním původem. Třetí kapitola je sestavena z tabelárních přehledů, které tvoří tak zvaný komparativní slovník. Každý tabelární přehled je opatřen komentáři, které se soustřeďují především na popis geografického výskytu ryb v minulosti v porovnání se současností.
|
|
|
Výskyt sovy pálené (Tyto alba, Scopoli 1796) v Karlovarském kraji a rozbory jejích vývržků
Koudelková, Lucie ; Řezníček, Jan (oponent) ; Andreska, Jan (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce se zabývá několika tématy. První oddíl se zabývá výskytem sovy pálené (Tyto alba) v Karlovarském kraji, a to na Sokolovsku a Chebsku. Mapování výskytu sovy pálené je založeno na detailním rozboru předpokládaného místa jejího výskytu, např. na průzkumu možných indikátorů ve sledované oblasti. Tento pták nebyl v oblasti Sokolovska a Chebska pozorován od roku 1998. Výzkum prokázal opětovný výskyt sovy pálené v uvedené oblasti. Další část práce je zaměřena na analýzu vývržků sovy pálené nalezených v místech jejího výskytu. Výsledkem je vyhodnocení složení potravy na základě analýzy nalezených vývržků. Druhy malých savců, nalezených ve vývržcích z míst výskytu sovy pálené, byly určeny podle jejich kosterních zbytků. Rozbor těchto vývržků ze studované oblasti ukazuje, že ve stravě sovy pálené dominuje hraboš polní (Microtus arvalis), dále pak druhy z čeledi rejskovitých (Sorex sp., Crocidura sp., Neomys sp.).
|
|
|
Kapitální úlovky ryb v České republice za léta 1987 - 2008
Goldstein, David ; Hanel, Lubomír (vedoucí práce) ; Andreska, Jan (oponent)
Předložená bakalářská práce se zabývá kapitálními úlovky ryb z vod České republiky. Detailně byly evidovány a vyhodnoceny kapitální úlovky z posledního období (1987- 2008) a tyto výsledky rozšířily dřívější poznatky o růstových možnostech rybích druhů atraktivních ve sportovním rybolovu. Hodnocení se týkalo následujících jednatřiceti druhů ryb: amur bílý (Ctenopharyngodon idella), bolen dravý (Aspius aspius), candát obecný (Sander lucioperca), cejn velký (Abramis brama), cejnek malý (Blicca bjoerkna), hlavatka podunajská (Hucho hucho), jelec tloušť (Leuciscus cephalus), jelec jeseň (Leuciscus idus), kapr obecný (Cyprinus carpio), karas obecný (Carassius carassius), karas stříbřitý (Carassius gibelio), lín obecný (Tinca tinca), lipan podhorní (Thymallus thymallus), mník jednovousý (Lota lota), okoun říční (Perca fluviatilis), ostroretka stěhovavá (Chondrostoma nasus), parma obecná (Barbus barbus), perlín ostrobřichý (Scardinius erythrophtalmus), plotice obecná (Rutilus rutilus), podoustev říční (Vimba vimba), pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss), pstruh obecný (Salmo trutta), síh maréna (Coregonus maraena), sivěn americký (Salvelinus fontinalis), sumec velký (Silurus glanis), sumeček americký (Ameiurus nebulosus), štika obecná (Esox lucius), tolstolobik bílý (Hypophthalmichthys olitrix), tolstolobec pestrý...
|
|
|
Didaktické využití povodí Rokytky
Kapr, Jakub ; Andreska, Jan (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Žijeme v době nových objevů a moderních technologií a ani vzdělávání by nemělo ztrácet krok s nepřetržitým dynamickým rozvojem moderní společnosti. Mělo by se přizpůsobovat aktuálním trendům a snažit se je aplikovat do edukačního procesu. Ve své práci se zabývám možnostmi aplikace moderních technologií do výuky biologie a jejich využitím k domácí přípravě žáků. Na základě zkoumání postojů žáků k novým technologiím jsem vytvořil materiál, který kombinuje terénní výuku s aktivní přípravou v multimediálním výukovém programu. Prakticky jsem vyzkoušel výuku postavenou na kolektivní práci s tímto materiálem a získané poznatky kombinoval s demonstračními možnostmi, které poskytuje povodí říčky Rokytky. Na základě těchto poznatků jsem vytvořil materiál, který vede žáka k aktivnímu vyhledávání nových informací v multimediálním programu a k upevnění poznatků získaných v přírodě.
|
|
|
Výskyt obojživelníků a plazů na lokalitách Prahy 11 a jejich využití ve školní praxi
Korejs, Kamil ; Hanel, Lubomír (oponent) ; Andreska, Jan (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na dva tematické celky. V první řadě se jedná o mapování výskytu obojživelníků (Amphibia) a plazů (Reptilia) na vybraných lokalitách Prahy 11 (Kunratice, Chodov). Během dvou po sobě následujících sezón jsem se zaměřil na výskyt jednotlivých druhů v této oblasti a na četnost jejich výskytu. Druhým tématem je využití extramurální (terénní, venkovní) výuky na základních a středních školách, s konkrétním využitím zmapovaných lokalit. Z těchto dvou tematických celků logicky vyplývá rozdělení této práce na dvě části. První část je spíše teoretická, zahrnuje podrobný popis oblasti a vybraných lokalit po všech stránkách. Také obsahuje biologii a ekologii přítomných druhů obojživelníků a plazů. Druhá část se zabývá extramurální výukou a exkurzemi, jednak obecně, jednak konkrétně v dané oblasti. Její součástí je zpracování a zhodnocení modelových přírodovědných vycházek na vytipované lokality se studenty. K výběru tématu mne vedlo několik důvodů. Prvním byl můj dlouhodobý zájem o obojživelníky a plazy. Dále pak podrobná znalost místního prostředí a podmínek, touha přispět k ochraně zdejší přírody a také vědomí, že extramurální výuka a podíl praxe ve výuce biologie je často opomíjen. Přitom se jedná o velmi důležitou formu výuky, která vede ke komplexnímu poznávání přírody pomocí...
|
|
|
Letouni (Chiroptera) ve výuce zoologie na základních a středních školách
Špringerová, Pavla ; Hanel, Lubomír (vedoucí práce) ; Andreska, Jan (oponent)
Tato rigorózní práce vychází ze stejnojmenné práce diplomové, kterou autorka dokončila na katedře Biologie a Ekologické výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze v dubnu roku 2008. Diplomovou práci dále rozšiřuje, aktualizuje informace a poznatky v oblasti chiropterologie a především hlouběji ověřuje její využití ve školní praxi. Obsahem rigorózní práce je zpracování tematického celku letouni (Chiroptera) pro výuku biologie na základních a středních školách. Témaje zpracováno ve výukovou formu exkurzí na netopýří zimoviště a dále jsou navrženy exkurze letní, spojené s detektoringem lovících netopýrů. Pozornost je věnována zařazení tématu do školní výuky s ohledem na RVP pro základní školy a víceletá gymnázia. Podstatná část práce ověřuje reálnou využitelnost takto zpracovaného tématu ve školní praxi a zjišťuje zpětnou vazbu od pedagogů a žáků. Práce je rozdělena na dvě větší části. Teoretická část práce poskytuje obecné informace o řádu letouni, podrobně se zaměřuje především na druhy vyskytující se na našem území, jejich charakteristiku a způsob života. Zabývá se také problematikou ochrany a ohrožení netopýrů v České republice a pozornost je věnována i historii chiropterologie na našem územÍ. V praktické části jsou podrobně zpracovány zimní exkurze na vybrané lokality a navržené...
|
|
|
Výstavba jaderné elektrárny Temelín a její důsledky pro okolní krajinu
Maříková, Olga ; Andreska, Jan (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Tato práce se zabývá změnami krajiny způsobenými výstavbou jaderné elektrárny Temelín, což představuje zejména zmizelé obce nejen v bezprostřední blízkosti elektrárny, ale také v oblasti vodního díla Hněvkovice. Celkem muselo být zbouráno osm vesnic a byly přeměněny obrovské plochy převážně zemědělské půdy. Jednotlivé zmizelé obce jsou stručně charakterizovány z hlediska historického vývoje a poté je popsáno, co konkrétně bylo zdemolováno, a co zůstalo. Podstata práce spočívá v porovnávání snímků z minulosti se současným stavem.
|
|
| |
host ::
RSS.