|
|
Fyzikální faktory ovlivňující vznik poškození rohovky králičího oka UV zářením
Čejka, Čestmír ; Rosina, Jozef (vedoucí práce) ; Štípek, Stanislav (oponent) ; Amler, Evžen (oponent) ; Salminen, Lotta (oponent)
Cíl práce: Cílem disertační práce "Fyzikální faktory ovlivňující poškození králičí rohovky UV zářením" bylo a) vyšetřit propustnost světla králičí rohovkou ozářenou UVB paprsky měřením fyzikálních hodnot absorbance A a transmitance T jako funkce vlnové délky ; b) vyšetřit absorpční koeficient jako funkci vlnové délky ; c) zhodnotit významnost tohoto koeficientu pro absorpci světla v rohovce; d) vyšetřit absorpci světla v rohovce ozářenou UVA paprsky měřením fyzikálních hodnot absorbance A a transmitance T jako funkce vlnové délkky (porovnat účinek UVA záření s UVB zářením). Materiál a Metoda: Pro dosažení jednotlivých cílů byla vypracována nová spektrofotometrická metoda, umožňující kvalitativně i kvantitativně hodnotit absorpci světla v rohovce a byly provedeny následující experimenty: a) Opakované ozařování králičí rohovky UVB paprsky (denní dávka 1.01 J/cm2 v průběhu pěti dnů); b) Opakované ozařování králičí rohovky UVA paprsky (1.01 J/cm2, nebo 2.02 J/cm2 v průběhu pěti dnů); c) Opakované ozařování králičí rohovky dávkou 1.01 J/cm2 jedenkrát denně po dobu 1 až 4 dnů a v jednotlivých časových intervalech vyšetření změny absorpce světla rohovkou a změny hydratace; d) Opakované ozařování králičích rohovek UVB zářením v denních dávkách 0.5 J/cm2, 1.01 J/cm2, v průběhu 4 dnů. V průběhu ozařování byl na pravé...
|
|
|
Modifikace nanovlákenných nosičů plazmou a její vliv na adhezi, viabilitu a proliferaci mezenchymálních kmenových buněk.
Lukášová, Věra ; Amler, Evžen (vedoucí práce) ; Svoboda, Ondřej (oponent)
Tato práce shrnuje informace o interakcích mezi plazmatem modifikovaným nanovlákenným nosičem a mezenchymálními kmenovými buňkami. Na základě mechanizmů adheze, které jsou specifické pro jednotlivé buněčné typy lze vyrábět nosiče, které selektivně podporují růst vybraného buněčného typu. Využití nanovlákenných materiálů jako nosičů buněk poskytuje výhodu v tom, že takový nosič napodobuje morfologii extracelulární matrix. Ne vždy je však adheze buněk na takovýto povrch dostatečná. Plazmatická modifikace nanovlákenných nosičů vede k zvýšení adheze a ke zlepšení biokompatibility povrchových charakteristik. Dle zvoleného plazmatu se po plazmatické úpravě mění smáčivost, povrchová energie, hrubost nanovlákenného povrchu a složení jeho povrchových chemických funkčních skupin v různém rozsahu. Vhodným typem plazmatické modifikace dojde k vylepšení povrchových charakteristik tak, že jimi lze podpořit adhezi specifického buněčného typu, anebo řídit procesy diferenciace mezenchymálních kmenových buněk adherovaných na povrch nosiče. Tyto modifikace umožňují zlepšení kvality produkovaných tkání a jsou perspektivním nástrojem pro biomedicínské aplikace.
|
|
|
Využití nanovlákenných nosičů pro regneraci cév
Bezděková, Dagmar ; Amler, Evžen (vedoucí práce) ; Holzerová, Kristýna (oponent)
Systémů pro cévní regeneraci bylo vyvinuto již mnoho, žádný však zatím není úspěšný v použití pro náhrady cév s průměrem menším než 6 mm. Syntetické materiály jako Dacron a ePTFE sice mají dobré výsledky v nahrazení velkých cév, u malých cév ale způsobují trombózu. Navíc nejsou degradabilní, takže neumožňují přirozenou remodelaci cévního systému. Navíc na tyto materiály neadherují endoteliální buňky, které jsou esenciální pro vytvoření přirozené antitrombogenní vrstvy, ani hladké svalové buňky. Xenogenní decelularizované štěpy jsou další, nesyntetickou alternativou pro vytváření náhrad. Příhodný detergent odstraní buňky dárce a zbude pouze extracelulární matrix, kde mohou být poté kultivovány hostitelské buňky. Nevýhodou xenogenních štěpů je náročnost na výchovu zvířecích donorů a porušení struktury extracelulární matrix po použití detergentu. Jako nejpříhodnější materiál se zatím jeví nosiče vytvořené elektrostatickým zvlákňováním. Relativně jednoduchý proces se může různými způsoby modifikovat a vytvoří se tak nosič, který strukturou připomíná extracelulární matrix. Velikou výhodou je možnost inkorporace bioaktivních látek do jádra vlákna, takže slouží jako atraktant pro cévní buňky, nebo jako antikoagulační faktory. V kombinaci s využitím progenitorových buněk se zdá být elektrostatické zvlákňování...
|
|
|
Nanofibrous scaffolds in controlled delivery of autologous growth factors
Buzgo, Matej ; Amler, Evžen (vedoucí práce) ; Gášková, Dana (oponent)
Preparáty z trombocytov sú zdrojom širkokého spektra autológnych rastových faktorov využite ných v tkanivovom inžinierstve. Cie om práce bolo vytvorenie nanovlákenného nosiča v kombinácii s preparátmi z trombocytov. Podarilo sa nám vytvori systém s frakciami trombocytov adhererovanými na nanovlákenný nosič. Systém stimuloval proliferáciu chondrocytov v podmienkach in vitro. Nevýhodou nosiča bolo rýchle počiatočné uvo nenie obsahu a následný pokles koncentrácie rastových faktorov spôsobujúcich krátkodobý pozitívny efekt. Pred ženie účinku bolo dosiahnuté inkorporáciou trombocytárnych preparátov do jadra koaxiálnych vláken. Pre tieto účely sme vytvorili nový derivát trombocytov - alfa granule. Nosič stimuloval proliferáciu chondrocytov a napomáhal udržiava stabilnú hladinu TGF- 1 po dobu 7 dní. Popri tom sa nám podarilo vytvori nový systém riadeného dodávania látok založený na inkorporácii intaktných lipozómov do koaxiálnych nanovláken. Porovnanie koaxiálneho systému s lipozómami, so systémami na báze koaxiálneho zvlák ovania bez lipozómov a zvlák ovania z blendu preukázalo zachovanie aktivity HRP v dvojnásobnej miere voči konkurenčným systémom. Výsledky pokusov jasne poukazujú na ve ký aplikačný potenciál nanovlákenných systémov s trombocytárnymi preparátmi a systémov s inkorporovanými lipozómami. K...
|
|
| |
|
| |
|
|
Enhanced biomechanical characteristics of connective tissues and development of artificial implants
Varga, Ferdinand ; Amler, Evžen (vedoucí práce) ; Rosina, Jozef (oponent) ; Daniel, Matej (oponent) ; Sabo, Ján (oponent)
(czech) Hlavní funkcí hyalinních chrupavek v organizmu je zabezpečení optimální pohyblivosti kloubů. Mají rovnež nosnou úlohu, přičemž jsou zatěžovány zejména v tlaku. Poškození kloubní chrupavky má za následek degener- ativní změny a závažné zdravotní komplikace. Proto je potřebná charak- terizace nativní kloubní chrupavky a aplikace nabytých znalostí při léčbě a obnově poškozené tkáně. Pro charakterizaci chrupavkové tkáně při dynamickém kompresním zatěžování s parametry napodobujícími fyziologické namáhání byla vyvi- nuta metoda nárazového testování v kyvadlovém uspořádání. Informace o procesu deformace je snímána simultánně piezoelektrickým akcelerome- trem a laserovým dopplerovským vibrometrem. Získaná data jsou zpra- cována do formy zátěžových diagramů, které následně umožňují vyčíslení standardních mechanických charakteristik. Tato metoda mechanické charakterizace je konzistentní, spolehlivá a efektivní. Vyvinutá experimentální technika byla využita pro kvalitativní a kvan- titativní popis nativní kloubní chrupavky, korelaci diagnostických nálezů s mechanickými vlastnostmi, posouzení kvality materiálů používaných pro náhradu chrupavky a arteficiálních tkání vyvíjených...
|
|
|
Cartilage regeneration using peroral supplementation and artificial scaffolds
Filová, Eva ; Amler, Evžen (vedoucí práce) ; Jebavý, Lukáš (oponent) ; Otáhal, Stanislav (oponent) ; Tománková, Kateřina (oponent)
Chrupavka je schopná regenerovat jen v omezeném rozsahu. Cílem této práce bylo zlepšit regeneraci hyalinní chrupavky pomocí perorální suplementace glykosaminoglykanů (GAG) a antioxidantů nebo pomocí umělých matric osázených autologními buňkami. Matrice osázené chondrocyty nebo mesenchymálními kmenovými buňkami (MSC) jsou schopné reparovat defekty chrupavky. Aby bylo možné komplexně charakterizovat biomechanické vlastnosti matric, vyvinuli jsme novou dynamickou metodu nárazem. Následně byla vyvinutá složená matrice z hyaluronanu, kolagenu typu I a fibrinu, u které byly viskoelastické vlastnosti a zátěžový diagram podobné nativní chrupavce. Tato kompozitní matrice byla následně použit na regeneraci osteochondrálního defektu a poškozené růstové ploténky. Účinek perorální suplementace GAG a antioxidantů (vitamin E/selen) na regeneraci osteochondrálních defektů byl zkoumán u králíků. Po vytvoření definovaných osteochondrálních defektů v kolenním kloubu, dostávaly skupiny deseti zvířat směs GAG/vitamin E/selen (GAG skupina) nebo placebo (laktózu) po dobu 6 týdnů. Množství sulfatovaných GAG v reparovaném osteochondrálním defektu bylo signifikantně vyšší v GAG skupině. U obou skupin bylo zjištěno signifikantně vyšší množství GAG v chrupavce operovaného kolene než v neoperovaném koleně. V GAG skupině byla navíc...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.