|
|
Analýza časové řady odtoku odpadní vody z tlakové kanalizace
Ambrož, Martin ; Beránek, Josef (oponent) ; Ručka, Jan (vedoucí práce)
Práce se zabývá analýzou časové řady odtoku odpadní vody z tlakové stokové sítě a podrobným statistickým vyhodnocením v obci Štěpánovice. V rámci práce bylo provedeno podrobné vyhodnocení změřené časové řady průtoků po pěti minutách za čtyři kalendářní měsíce. Zpracování dat bylo provedeno v softwarových programech STATISTICA a MS Excel s výstupem určení průměrného a maximálního denního průtoku, maximálního a minimálního hodinového průtoku a součinitelů denního, hodinového a minimálního součinitele nerovnoměrnosti. Současně s tím bylo zjištěno se statistickou pravděpodobností počet současně pracujících čerpadel tlakové kanalizace obce Štěpánovice.
|
|
| |
|
|
Vliv dexametazonu na expresi ABCB1 a CYP3A4 v tkáňových řezech z lidského střeva
Podhorná, Pavla ; Vokřál, Ivan (vedoucí práce) ; Ambrož, Martin (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Pavla Podhorná Školitel: PharmDr. Ivan Vokřál, Ph.D. Název diplomové práce: Vliv dexametazonu na expresi ABCB1 a CYP3A4 v tkáňových řezech z lidského střeva Dexametazon je kortikosteroid, který má protizánětlivé, imunosupresivní a antialergické účinky. Mechanismus účinku dexametazonu spočívá v jeho schopnosti vázat se na intracelulární glukokortikoidní receptory, které jsou přítomny v mnoha typech buněk, včetně buněk střevní sliznice.Po navázání na tyto receptorydochází k jeho translokaci do jádra buněk a ovlivňování genové exprese. Tímto mechanismem je ve střevní sliznici schopen ovlivňovat také expresi genů, které jsoudůležité pro metabolismus a transport xenobiotik. Mezi nejdůležitější takovéto geny patří ABCB1, důležitý střevní transportér, a CYP3A4 významný biotransformační enzym.Jejich lokalizace ve stěně tenkého střeva může významně ovlivňovat absorpci perorálně podaných léčiv. Studium lékových interakcí na tomto transportéru a biotransformačním enzymu je důležité pro bezpečnou a účinnou farmakoterapii. Pro zjištění, zda má dexametazon vliv na expresi těchto genů ve střevní bariéře jsme využili metodu ultra-tenkých tkáňových lidských řezů. Tzv. precision-cut intestinal slices (PCIS)...
|
|
| |
|
|
The effect of flubendazole and mebendazole on epithelial-mesenchymal transition.
Hochmalová, Martina ; Skálová, Lenka (vedoucí práce) ; Ambrož, Martin (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Martina Hochmalová Školiteľ: prof. RNDr. Lenka Skálová, Ph.D. Konzultant: RNDr. Věra Králová, Ph.D. Názov diplomovej práce: Vplyv flubendazolu a mebendazolu na epitelálne- mezenchymálnu tranzíciu Epiteliálne-mezenchymálna tranzícia (EMT) je proces, kedy nepohyblivé epiteliálne bunky strácajú svoje epiteliálne charakteristiky a prechádzajú do pohyblivého mezenchymálneho stavu. Tento proces je typický pre rozličné nádorové procesy, vrátane nádorových metastáz. EMT je indukovaná najmä transformujúcim rastovým faktorom beta (TGF-β), ktorý je produkovaný nádorovými bunkami a reguluje transkripčné faktory, ktorými sú SNAIL, ZEB a TWIST. V rámci EMT prebiehajú aj zmeny bunkového povrchu a migrácia do okolitých tkanív, na ktorých sa podieľajú mikrotubuly.. Predpokladáme, že pri zablokovaní funkcie mikrotubulov, by bolo možné zabrániť EMT, následne migrácii buniek a vďaka tomu aj metastázovaniu nádorov. V našich in vitro experimentoch bol testovaný vplyv benzimidazolových anthelmintik flubendazolu (FLU) a mebendazolu (MBZ) na EMT indukovanú TGF-β v dysplastických orálnych keratinocytoch. Metódou RT-PCR sme sledovali zmeny expresie jednotlivých molekúl zahrnutých v procese EMT na úrovni mikroRNA a mRNA. Pomocou...
|
|
|
Jaterní řezy - modelový systém pro studium vlivu seskviterpenů na detoxikační enzymy
Slavíčková, Zlata ; Szotáková, Barbora (vedoucí práce) ; Ambrož, Martin (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Zlata Slavíčková Školitel: prof. Ing. Barbora Szotáková, Ph.D. Název diplomové práce: Jaterní řezy - modelový systém pro studium vlivu seskviterpenů na detoxikační enzymy Seskviterpeny se přirozeně vyskytují převážně ve vyšších rostlinách jako sekundární metabolity, společně s monoterpeny jsou hlavní součástí rostlinných silic. Seskviterpeny jsou biologicky aktivní sloučeniny, mezi jejich biologické vlastnosti patří protizánětlivý, protirakovinný, antioxidační, antibakteriální a antifungální účinek. Cílem této diplomové práce bylo zjistit vliv tří strukturně podobných acyklických seskviterpenů cis-nerolidolu (CNER), trans-nerolidolu (TNER) a farnesolu (FAR) na aktivitu vybraných biotransformačních enzymů - aldo-ketoreduktasa (AKR1A1 a AKR1C9), karbonylreduktasa 1 (CBR1), NAD(P)H-chinonoxidoreduktasa 1 (NQO1), cytochrom P450 (CYP1A1, CYP1A2, CYP2B CYP3A), sulfotranferasa (SULT), glutathion-S-transferasa (GST), UDP-glukuronosyltransferasa (UGT) v játrech potkana. Vliv seskviterpenů na vybrané enzymy byl studován na ultratenkých precizních řezech o přibližné tloušťce 200-250 µm a průměru 8 mm. Tkáňové řezy byly získány z jater laboratorního potkana (Rattus norvegicus, kmen Wistar). Jaterní řezy byly po dobu 8...
|
|
|
Vliv flubendazolu na účinek paklitaxelu v prsních nádorových buňkách
Vítovcová, Barbora ; Skálová, Lenka (vedoucí práce) ; Ambrož, Martin (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Barbora Vítovcová Školitel: prof. RNDr. Lenka Skálová, Ph.D. Název diplomové práce: Vliv flubendazolu na účinek paklitaxelu v prsních nádorových buňkách Flubendazol (FLU) je běžným anthelmintickým léčivem pro veterinární i humánní použití. Jeho molekulární mechanismus účinku je založen na vazbě na β-tubulinovou podjednotku mikrotubulů. Již dříve byla u FLU pozorována protinádorová aktivita. Cílem této práce bylo studovat antiproliferační účinek FLU a vliv FLU na protinádorovou aktivitu paklitaxelu (PTX) u prsních nádorových buněk. Během této práce byly použity tři prsních nádorové buněčné linie - nemetastatické buňky MCF-7 a dvě metastatické linie, MDA-MB-231 a BT-474. Byl sledován vliv FLU, PTX a kombinace FLU + PTX na životnost buněk (pomocí metody WST-1) a na expresi molekul zapojených do procesů adheze, migrace a proliferace na úrovni mRNA (RT-PCR analýza) a proteinů (western bloting). Dále byla hodnocena aktivita kaspáz (pomocí luminiscenčního měření) po podání kombinace PTX a FLU. FLU vykazoval výrazný antiproliferační účinek ve všech testovaných liniích. Buňky MCF-7 a MDA-MB-231 byly vyhodnoceny jako nejcitlivější k FLU a PTX, proto byly vybrány pro další experimenty. Nicméně, kombinace PTX + FLU...
|
|
|
Seskviterpeny v protinádorové terapii
Ambrož, Martin ; Skálová, Lenka (vedoucí práce) ; Hodek, Petr (oponent) ; Souček, Pavel (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Mgr. Martin Ambrož Školitel: Prof. RNDr. Lenka Skálová, Ph.D. Název disertační práce: Seskviterpeny v protinádorové terapii. Nedílnou součástí léčby onkologických onemocnění je chemoterapie. V současnosti se ukazuje jako výhodnější kombinovaná terapie, složená z více druhů protinádorových látek. Kombinovaná terapie omezuje pravděpodobnost rozvoje rezistence, zároveň umožňuje podávat nižší jednotlivé dávky a tím předcházet rozvoji nežádoucích účinků spojených s působením proti jiným tkáním. Nově zkoumanými složkami kombinované terapie jsou i přírodní látky, konkrétně seskviterpeny. Cílem disertační práce bylo studovat účinky silice voskovníku červeného (Myrica rubra, MEO) a vybraných seskviterpenů v kombinované protinádorové terapii. Zaměřili jsme se nejen na potenciální schopnost seskviterpenů zvýšit účinnost klasických cytostatik (doxorubicin, oxaliplatina, 5-fluorouracil), ale i na problematiku možných interakcí seskviterpenů s léčivy, které by mohly být způsobené modulačními účinky seskviterpenů na enzymy metabolizující léčiva a další xenobiotika. K experimentům jsme využili řadu buněčných nádorových i nenádorových linií, primární kultury izolovaných hepatocytů i in vivo modely zdravých i tumorizovaných...
|
|
|
Účinek isomerů kafru na expresi biotransformačních enzymů v lidských jaterních buňkách
Ondřejová, Michaela ; Boušová, Iva (vedoucí práce) ; Ambrož, Martin (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemickýchvěd Kandidát: Bc. Michaela Smolíková, DiS. Školitel: doc. PharmDr. Iva Boušová, Ph.D. Konzultant:Mgr. Michaela Šadibolová Název diplomové práce: Účinek isomerů kafru na expresi biotransformačních enzymů v lidských jaterníchbuňkách Kafr je cyklický keton ze skupiny monoterpenů. V přírodě se vyskytují dva isomery kafru. V dnešní době se kafr využívá jako antiseptikum,analgetikum,rubefaciens i jakoprotizánětlivý přípravek. Kafr se užívá zejména v přípravcích pro lokální užití, kde působí mírným znecitlivujícím účinkem a pocitem tepla spolu s jeho charakteristicky pronikavou svěží vůní. Většina intoxikací kafrem je vyvolána nesprávným použitím či dávkováním.Cílem diplomové práce bylo zjistit účinekisomerů(+)-kafru a (-)-kafruna expresi vybraných enzymů I. i II. fáze biotransformace.Biologickýmmateriálembylyultratenké lidské jaterní řezypřipravené z tkáně celkem tří pacientů, dvou mužů a jedné ženy ve věkovém rozmezí 46 - 49 let. Jaterní řezy byly inkubovány s 10 µM a 50 µM (+)-kafrem a (-)-kafrem 24 hodin při 37řC. Proteinová exprese enzymů I. fáze (cytochromu P450 (CYP) 3A4, CYP2C, aldo-ketoreduktasy (AKR) 1C3) a II. fáze (glutathion-S-transferasy (GST) A) byla stanovena metodou western blotingu. Exprese mRNA enzymů I. fáze...
|
|
|
Molekulární mechanismy rezistence nádorových buněk k protinádorové léčbě
Koropecká, Magdalena ; Boušová, Iva (vedoucí práce) ; Ambrož, Martin (oponent)
Univerzita Karlova V Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Titul, jméno, příjmení kandidáta: Magdalena Koropecká Titul, jméno, příjmení školitele: doc. PharmDr. Iva Boušová, Ph.D. Název bakalářské práce: Molekulární mechanismy rezistence nádorových buněk k protinádorové léčbě Nádorová rezistence stále představuje nejčastější důvod selhání protinádorové léčby. Předkládaná bakalářská práce je rešerší odborných článků, zabývajících se jednotlivými mechanismy rezistence nádorových buněk k protinádorové léčbě. Detailně jsou zde popsány vybrané mechanismy, a to zvýšená inaktivace léčiva, změna terapeutického cíle, snížený příjem léčiva do buňky, zvýšený eflux léčiva z buňky, oprava poškozené DNA, inhibice buněčné smrti, epiteliálně-mezenchymální tranzice a metastázování a epigenetické vlivy. Studium a pochopení těchto mechanismů odehrávajících se v nádorových buňkách je zásadní volbu pro správné terapie a její úspěšnost.
|
host ::
RSS.