Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 14 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vliv kvality vody na rybářsky využívané ichthyocenózy v Berounce, 1975-2003
Pivnička, K. ; Humpl, Martin
V letech 1962-2004 byl zaznamenán postupný nárůst koncentrací NO3-, NH4+, Cl- a SO42- až do konce 80-tých let, kdy nastal jejich postupný pokles; pouze hodnoty BSK pozvolna klesaly po celé sledované období. Tyto environmentální faktory (EF) spolu s údaji z rybářských statistik z revírů B7 a B8 na řece Berounce u Radnic byly použity k hodnocení variability struktury rybích společenstev ve vztahu k vybraným EF v několika RDA modelech. Nejlepšího výsledku v obou revírech bylo dosaženo použitím modelu o 3 EF (BSK, NO3-, SO42-), další modely se čtyřmi (pěti) faktory vysvětlily více variability, vliv některých EF však byl neprůkazný. Parciální vliv výlovů kapra (jako EF) na výlovy ostatních druhů ryb nebyl průkazný v B7, ale byl těsně nad hranicí průkaznosti v B8 (p=0,036). Změny frekvencí jednotlivých druhů ryb v rybářských statistikách jsou ovlivněny EF; rybářské statistiky lze použít k hodnocení změn rybích společenstev v minulosti.
Abundance parmy obecné, Barbus barbus v řece Jihlavě
Peňáz, Milan ; Pivnička, K. ; Prokeš, Miroslav ; Baruš, Vlastimil
Čtyřletý pokus s celkem 993 individuálně značkovanými parmami, Barbus barbus, umožnil odhad přežívání a abundance. Jolly-Seberovou metodou odhadnutá abundance populace parmy v řece Jihlavě kolísala v období od podzimu 1999 do jara 2001 od 233 do 563 ks.ha-1. Střední roční míra přežívání činila 0,862, avšak její dílčí hodnoty odvozené zvlášť pro sezony jaro - podzim a podzim - jaro se výrazně lišily a možné důvody tohoto jevu byly podrobně diskutovány. Na základě známého přežívání byla abundance vypočtena také metodou Petersenovou (capture/recapture) pro celý studovaný úsek i na 1 ha vodní plochy za období od jara 1999 do podzimu 2001. Dosahovala hodnot od 195 do 498 ks.ha-1 (v průměru 303 +- 110 ks.ha-1), správnost těchto odhadů byla na podzim 2001 ověřena dvakrát opakovaným odlovem vyhodnoceným metodou Zippinovou (316 ks.ha-1).
Výskyt sekavčíka horského - Sabanejewia balcanica (Karaman, 1922) v toku Vláry na území České republiky a Slovenska
Lusk, Stanislav ; Májsky, J. ; Lusková, Věra ; Halačka, Karel
V toku Vláry (povodí Váhu - Dunaje) na území České republiky byl zjištěn výskyt Sabanejewia balcanica, druhu, který byl dosud klasifikován jako vyhynulý. Provedený výzkum Vláry prokázal, že tento druh tam přirozeně migruje z dolního toku Vláry na území Slovenska. Výsledek prokazuje klíčový význam migrační průchodnosti toku pro šíření či obnovu výskytu různých druhů ryb.
Druhová diverzita ryb v aluviu střední části CHKO Poodří
Lojkásek, B. ; Lusk, Stanislav ; Halačka, Karel ; Lusková, Věra
Rybí osídlení toků Ondřejnice, Lubina a Bílovka na území Chráněné krajinné oblasti "Poodří" má výrazný parmový charakter s vysokou druhovou pestrostí a kvantitativní bohatostí. Rybí společenstva v tůních a odstavených říčních ramenech v aluviu Odry jsou však kvalitativně i kvantitativně velmi chudá.
Diverzita rybího osídlení dolního toku řeky Kyjovky
Horák, Václav ; Mendel, Jan
Výzkum rybího osídlení toku Kyjovky prokázal jeho vysokou druhovou diverzitu. Ichtyofauna říčky Kyjovky dotuje rybí osídlení okolního hydrologického systému lužního lesa. Byla prokázána nezbytnost aktivního toku pro udržení stabilních a druhově pestrých rybích společenstev ryb v pasivním aluviu.
Pokus o řízenou rehabilitaci populace střevle potoční v malém potoku
Horáček, J. ; Hartvich, P. ; Lusk, Stanislav
Pozitivní výsledky pokusu s řízenou rehabilitací populace Phoxinus phoxinus prokázaly, že ve spojitosti s rehabilitací lokality (malé vodní toky) lze obnovit stabilitu malých populací tohoto druhu.
"Ichtyologická" území v soustavě NATURA 2000 v povodí Moravy
Lusk, Stanislav ; Lusková, Věra ; Dušek, M.
Ve studii jsou pro povodí Moravy uvedeny návrhy na chráněná území v systému natura 2000 pro konkrétní druhy ryb a mihulí uvedených v příloze II Směrnice 92/43/EES.
Ochrana populací mihule potoční (Lampetra planeri) a mihule ukrajinské (Eudontomyzon mariae) v České republice s ohledem na soustavu NATURA 2000
Hanel, L. ; Lusk, Stanislav
Na základě směrnice pro vytváření chráněných území Natura 2000 jsou navrženy konkrétní lokality pro druhy Lampetra planeri a Eudontomyzon mariae v České republice.
Ryby říční sítě Chráněné krajinné oblasti Beskydy
Lusk, Stanislav ; Lusková, Věra ; Halačka, Karel ; Lojkásek, B.
Říční síť na území CHKO Beskydy (1,620 km2 ) patří k úmořím Baltického a Černého moře. Většinou se jedná o malé toky I. a II. řádu. Základní složku rybího osídlení tvoří pstruh obecný f. potoční a vranka pruhoploutvá. V dolních částech větších toků se vyskytují i další druhy, jako lipan podhorní, jelec tloušť, ouklejka pruhovaná, hrouzek obecný, vranka obecná a další.
Stav populace mihule ukrajinské (Eudontomyzon mariae) v Račím potoce v roce 2003
Hanel, L. ; Lusk, Stanislav
Od roku 1994 je monitorován stav populace mihule ukrajinské (Eudontomyzon mariae) na jediné lokalitě jejího výskytu v Račím potoce u Velkých Losin. V květnu 2003 při průzkumu bylo zjištěno 12 larev o délce 37 až 195 mm.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 14 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.