|
|
Metodika zpracování a evidence dat leteckého průzkumu v archeologii
Gojda, Martin ; Novák, David ; Kuna, Martin ; Vavřín, P. ; Bíšková, J.
Metodika zpracování a archivace dat leteckého průzkumu v archeologii je jedním z výstupů, kterými se uzavírá nejen výzkumný projekt Archeologie z nebe, ale svým způsobem i jedna z etap letecké archeologie a digitalizace archeologických dat v ČR. Obě tyto oblasti se u nás začaly rozvíjet na počátku 90. let minulého století, a to zprvu samostatně, postupem času ve stále užší spolupráci. Tato odvětví archeologické práce prošla v Česku v uplynulém desetiletí hlubší proměnou, která pro oblast digitální dokumentace znamenala vznik institucionalizované výzkumné infrastruktury Archeologický informační systém ČR a pro leteckou archeologii plný příklon k digitálním technologiím sběru, uchovávání, analýzy a prezentace dat. V současné době si lze již těžko představit letecký průzkum bez digitálních technologií a zároveň obraz archeologického dědictví země bez atraktivních a odborně cenných leteckých snímků. Poučeni živelními pohromami v Archeologických ústavech AV ČR v letech 2002 a 2008 dnes víme i to, že digitalizace je jedinou cestou záchrany starších dat, jejich zajištění před budoucí ztrátou a také cestou k jejich plnému využití (díky zpřístupnění širokému okruhu odborníků i dalších zájemců). Necháme-li stranou rozvoj vlastních technologií, který bude vždy úkolem pro užší okruh specialistů, přináší rozvoj digitalizace v letecké archeologii dva hlavní úkoly pro většinu archeologů, kteří v této oblasti pracují. Prvním z nich je převod a popis starších, analogových dokumentů do digitální podoby, protože staré snímky mohou obsahovat nenahraditelné informace, které by byla škoda nechat pohřbené v archivech a vystavené postupnému úbytku jejich informační hodnoty. Druhým úkolem je uznat nároky, jež s sebou nástup informační společnosti obecně přináší, tedy nutnost širší spolupráce mezi odborníky, sdílení informací a koordinace odborných postupů. Zatímco celý projekt Archeologie z nebe se zaměřoval na úkol první, pomoc s druhým úkolem nabízí tato metodika. Metodiky tohoto typu dnes vznikají v celé Evropě, ale není jich zatím mnoho a zdaleka nepokrývají všechny oblasti archeologické práce. Přímo k našemu tématu byla dosud publikována jen metodika („Guide to Good Practice“), kterou v roce 1999 připravila přední britská instituce Archaeology Data Service, avšak už z data jejího vydání je patrné, že nemůže plně pokrývat potřeby dnešní doby, nemluvě o specifické situaci české archeologie a jejích postupech. Na archivaci archeologických dat se zaměřuje příručka Evropské archeologické rady z roku 2014, která vyšla i v českém překladu – je ovšem obecná a neřeší specifické otázky letecké archeologie. Z českých příruček se našeho tématu dotýká okrajově jen metodika identifikace nemovitých archeologických památek z roku 2017. Autoři předložené příručky a členové odborného týmu projektu Archeologie z nebe jsou přesvědčeni, že tato metodika přispěje k ochraně specifické části archeologického dědictví v Česku. Věříme také, že k tisícům leteckých archeologických snímků, které jsou již dnes zpřístupněny prostřednictvím Digitálního archivu AMČR, přibudou brzy další fondy, a že tento fakt přispěje k rozvoji odborného výzkumu i zájmu o archeologii ze strany veřejnosti.
Plný tet:  PDF
|
|
|
Využití záznamu oddělených spekter a interpretačních možností multispektrálních dat v kontextu protohistorie středního Podyjí
Komoróczy, Balázs ; Vlach, Marek ; Zelíková, Michaela ; Sedláček, J.
Významné rozšíření analytických a interpretačních možností metod dálkového průzkumu země v archeologii za poslední tři desetiletí přináší zejména rostoucí dostupnost kvalitativně odpovídajících družicových multispektrálních dat spolu s rozvojem multispektrálních senzorů používaných na bezpilotních vzdušných prostředcích. Výsledky multispektrálního zobrazování zprostředkovávají důležitou analytickou dimenzi pro identifikaci a interpretaci znaků archeologických jevů na plochách se zemědělskými monokulturami. Jako součást prospekční činnosti střediska pro výzkum doby římské a stěhování národů Archeologického ústavu Akademie věd ČR, Brno, v. v. i., je mezi aktuální cíle řazeno též využití potenciálu tohoto specifického segmentu DPZ (ve spolupráci s Ústavem krajinného plánování Mendelovy univerzity v Brně). Celkovým záměrem je přispět s využitím širokého spektra prospekčních metod k rozšíření archeologické informační základny zejména o protohistorickém segmentu vývoje regionu středního a dolního toku Dyje.
|
host ::
RSS.