|
|
Prosazování ochrany kulturních hodnot při ochraně dřevin rostoucích mimo les
Dienstbier, Filip ; Pouperová, Olga ; Vícha, Ondřej
Diagnostickým znakem kulturních památek – objektů zahradní a krajinářské architektury jsou vegetační prvky, z nich nesporně nejvýznamnější kategorii představují prvky dřevinné vegetace – stromy a keře. Ty ovšem podléhají ochraně též z hlediska dalšího z významných veřejných zájmů – ochrany přírody a krajiny, a to jak pro své vlastní biologické a estetické hodnoty, tak i pro hodnoty ekologické. Z tohoto důvodu jsou předmětem ochrany podle zákona o ochraně přírody a krajiny, kterou zajišťují orgány ochrany přírody. Zájmy na ochraně dřevin a jejich porostů z hlediska zájmů památkové péče na straně jedné a ochrany přírody a krajiny na straně druhé se přitom mohou v závislosti na konkrétních okolnostech doplňovat, mohou být indiferentní, ale mohou se také lišit a kolidovat. Metodika je novým nástrojem pro účinné prosazování zájmů památkové péče v procesech rozhodování o ochraně dřevin rostoucích mimo les. Orgánům památkové péče i vlastníkům kulturních památek, ale i dalším subjektům, poskytuje komplexní soubor doporučení pro jejich postup při nakládání s dřevinami rostoucími mimo les, a to jak procesního, tak i hmotněprávního charakteru. V metodice uvedená doporučení jsou formulována pro základní modelové situace. Procesní postup i relevantní argumentace se v jednotlivých případech může pochopitelně lišit s ohledem na konkrétní skutkové okolnosti.
Plný text:  PDF
|
|
|
Prosazování ochrany kulturních hodnot v procesech územního plánování - územní plán
Dienstbier, Filip ; Pouperová, Olga ; Vícha, Ondřej
Nástroje územního plánování jsou klíčovými nástroji ochrany a prosazování soukromých i veřejných zájmů v území. To vyplývá z jejich komplexní povahy, hierarchického uspořádání územně plánovací dokumentace a závaznosti pro navazující procesy rozhodování o území. Ani ochrana kulturních památek a památkově chráněných území, zakotvená v zákoně o státní památkové péči, není myslitelná bez důsledného prosazování památkových hodnot v procesech územního plánování. To je úloha nejen orgánů územního plánování, ale zejména orgánů památkové péče v postavení tzv. dotčených orgánů a odborné organizace státní památkové péče – Národního památkového ústavu. Metodika poskytuje orgánům památkové péče, ale i dalším zainteresovaným subjektům a orgánům, srozumitelnou oporu pro jejich vystupování v procesech územního plánování, konkrétně v procesu pořizování územního plánu, s cílem účinného a úspěšného prosazování zájmů památkové péče. Zvláštní pozornost je věnována procesu pořizování územního plánu jednak vzhledem k nejvyšší četnosti této územně plánovací dokumentace, jednak s ohledem na zapojení největšího počtu orgánů památkové péče na nižších článcích organizace státní správy (krajských úřadů a zejména obecních úřadů s rozšířenou působností).
Plný text: PDF
|
|
|
Metodika identifikace kulturních artefaktů v krajině
Dohnalová, Barbora ; Fiřtová, Barbora ; Kučera, Petr ; Dohnal, Jiří ; Pavlačková, Katarína
Metodika představuje nástroj pro rozeznávání a třídění různorodých artefaktů - drobných objektů a prvků v krajině, které svou kulturní hodnotou spoluvytvářejí jedinečnost konkrétního místa a pomáhají odhalit jeho identitu. Zapracovaná typologie umožní jednoznačnou a jednoduchou identifikaci kulturních artefaktů s cílem obnovit jejich autenticitu v terciární struktuře krajiny. Následná evidence umožní vypracování přehledných podkladů s dalším využitím v cílových charakteristikách kulturní krajiny. Významným posunem je zahrnutí drobných objektů s kulturně-historickou hodnotou, které prozatím legislativní ochraně unikají. Identifikace a následná evidence umožní obcím zahrnout ke kulturně-historickým hodnotám i prvky bez ochranného režimu např. při zpracování urbanistické koncepce nebo koncepce uspořádání krajiny v rámci územního plánu.
Plný text: PDF
|
|
|
Metodika hodnocení dřevin pro potřeby památkové péče
Pejchal, Miloš ; Šimek, Pavel
Účelem metodiky je hodnocení současného stavu a potenciálu dřevin v památkách zahradní a krajinářské architektury (ZKA). Metodika je založena na vizuálním hodnocení a má modulární charakter a sestává ze základního modulu a rozšiřujícího (speciálního) modulu. Základní modul lze uplatnit ve všech objektech ZKA a tvoří ho následující skupiny atributů: identifikační, dendrometrické, popisné, kvalitativní a ostatní; zohledněna jsou i specifika specifických skupin dřevin (liány, tvarované dřeviny). Metodika je zaměřena jak na hodnocení jednotlivých exemplářů dřevin, tak i na hodnocení souborů jedinců (od jednotlivých skupin a porostů dřevin až po všechny dřeviny v objektu). Pro tyto soubory dřevin byl vypracován speciální kvalitativní atribut - tzv. dendrologický potenciál - vyjadřující schopnost stávajících dřevin zajistit stabilitu kompozice. Rozšiřující modul hodnocení je orientován na specifické potřeby památkové péče. Obsahuje 2 atributy vyjadřující historickou autenticitu dřevin - původnost (originálnost, hodnotu stáří) substance a schopnost nést princip obsažený v původní (originální) substanci. Třetí atribut vyjadřuje význam dřeviny v kompozici.
Plný text: PDF
|
|
|
Metodika koncepce uspořádání krajiny pro ochranu a obnovu kulturních, historických a přírodních hodnot území
Kučera, Petr ; Flekalová, Markéta ; Trpáková, Lenka ; Sedláček, Jozef ; Matějka, Daniel ; Lacina, Darek
Metodika je zaměřena na formulaci požadavků rezortu kultury při tvorbě jedné ze tří základních koncepcí současného územního plánu: urbanistické koncepce, koncepce uspořádání krajiny a koncepce technické infrastruktury. Koncepce je založena na řešení střetů a problémů v území, které vznikají diskrepancemi mezi primární, sekundární a terciární strukturou krajiny. Cílem metodiky je nalézt nástroje pro obnovu kulturních, historických a přírodních hodnot krajiny.
Plný text: PDF
|
|
| |
|
|
Metodika hodnocení hlavních náměstí malých měst pro potřeby krajinářské architektury a rozvoje městského prostředí
Ambrožová, Zuzana
Metodika představuje postup hodnocení hlavních náměstí pro potřebu jejich komparace, problémovou analýzu a identifikaci jejich hodnot a fenoménů a poskytuje vodítka pro urbanistickou, architektonickou a krajinářskou tvorbu při budoucích úpravách. Metodika obsahuje komentované grafické výstupy a formulář pro terénní sběr informací, které se promítají do textového popisu, grafického vyjádření a hodnocení kvalitativních charakteristik formou pětibodové stupnice. Komplexní typologii hlavních náměstí doplňují obecné zásady rozvoje, další součástí jsou příklady vybraných modelových objektů, na kterých byl postup ověřen. Přehledná metodická osnova se může stát databázovým souborem v rámci informačních systémů a předprojektové přípravy v oblasti městského plánování.
Plný text: PDF
|
|
| |
|
|
Metodika identifikace komponovaných krajin
Kulišťáková, Lenka ; Kučera, Petr ; Salašová, Alena ; Flekalová, Markéta ; Matějka, Daniel ; Sedláček, Jozef ; Vítovská, Daniela ; Matáková, Barbora ; Lacina, Darek
Metodika identifikace komponovaných krajin předkládá postupy, kterými je možné v dnešní kulturní krajině rozeznat stopy a projevy záměrných krajinných úprav. Krajinné kompozice se dodnes často podílejí na organizaci prostoru , jeho identitě a charakteristikách krajinného rázu, avšak neznalostí jejich skladby a celistvosti dochází k jejich narušování a poškozování nešetrným územním rozvojem.
Plný text: PDF
|
|
|
Metodika organizace akce Víkend otevřených zahrad
Krejčiřík, Přemysl
Metodika organizace akce Víkend otevřených zahrad stanovuje postup pro přípravu a koordinaci celostátní akce, jejíž prostřednictvím jsou zpřístupněny a popularizovány přístupné i běžně nepřístupné zahrady a parky a jejíž hlavní náplní je odborně-populární, edukační, případně i kulturní program se širokým osvětovým dopadem na veřejnost. Akce je koncipována tak, aby se jí mohli zúčastnit zájemci (přihlašovatelé) o zpřístupnění objektu bez omezení jeho velikostí či formou. Postup zahrnuje vlastní organizační aktivity ústředního realizačního týmu i přihlašovatelů objektů a jednotnou prezentaci akce směrem k veřejnosti.
Plný text: PDF
|
host ::
RSS.