| |
| |
| |
|
Na pozvání Masarykova ústavu 2
Doubek, Vratislav ; Pehr, Michal ; Tomeš, Josef
Sborník obsahuje příspěvky ze dvou seminářů, které se uskutečnily v letech 2004 a 2005 v rámci cyklu Na pozvání Masarykova ústavu, zaměřeného na stále živé otázky a fenomény novodobých českých i evropských dějin a určeného jak širšímu spektru odborníků, tak laické veřejnosti První seminář byl věnován českému politickému realismu na přelomu 19. a 20. století, představujícímu významný dobový ideový proud, tradičně personifikovaný T. G. Masarykem. Druhý seminář, nazvaný Naděje a zklamání. Vzpomínky na třetí republiku, přinesl zajímavá osobní svědectví aktivních účastníků politického dění let 1945-1948, reprezentujících tehdejší národně socialistickou, sociálně demokratickou a lidovou stranu. Jejich vzpomínková ohlédnutí doplňuje dosud nepublikovaný memoárový text dr. Bedřicha Rattingera, ve sledovaném období tajemníka komunistického poslaneckého klubu v Ústavodárném národním shromáždění, o zákulisí únorového převratu 1948.
|
| |
|
Hospodářská škola v Táboře jako centrum vzdělání a osvěty
Kokešová, Helena
Příspěvek se věnuje vzniku a vývoji hospodářské školy v Táboře (1866–1919) a jejímu významu pro rozvoj vzdělání a osvěty v českých zemích. Škola byla založena v roce 1866 jako český protipól německé školy v Děčíně-Libverdě, v roce 1900 byla povýšena na akademii a v roce 1919 byla zrušena. Pozornost věnuje i významným osobnostech, které na škole působily, a které sehrály důležitou roli při rozvoji českého zemědělského školství.
|
|
Problém ochrany národnostních menšin
Broklová, Eva
Ustanovení o ochraně menšin v Československu 1918–1938 byl odvozen z menšinové mírové smlouvy. Její články byly převzaty československou ústavou. Ochrana menšin v ČSR náležela k nejlepším v Evropě.
|
| |
| |
|
Ženy v rodině F.L. Riegra a jejich účast ve veřejné zprávě
Neudorflová, Marie
Ve druhé polovině 19. století ženy z rodiny F.L. Riegra rozvíjely po několik desetiletí iniciativu v zakládání mateřských škol, dívčích škol a sociální pomoci matkám z nejnižších vrstev. V pozadí jejich činnosti byla ucelená filosofie, jejíž humanitní, demokratické a sociální aspekty vycházely z učení Bernarda Bolzana, vědce v trvalém konfliktu s církevními autoritami. Přes jeho žáky se jeho filosofie přenášela na další generace, včetně žen z rodiny F. Palackého a F.L. Riegra. Článek se v širším kontextu soustřeďuje na relevantní aspekty této filosofie.
|