|
|
Vliv závažnosti pozdních následků léčby na subjektivní kvalitu života dětských onkologických pacientů
Blatný, Marek ; Kepák, T. ; Sobotková, Veronika ; Jelínek, Martin ; Slezáčková, Alena ; Bartošová, Kateřina ; Tóthová, K.
Psychosociální problémy po prodělané léčbě dětské malignity jsou vedle zdravotních problémů nejzávažnějšími následky protinádorové terapie. V předkládané studii se zabýváme vlivem závažnosti pozdních následků léčby na subjektivní kvalitu života dětských onkologických pacientů. Soubor tvořilo 95 bývalých onkologických pacientů (47 chlapců a 48 dívek) ve věku 13 – 19 let, kteří byli 2 – 5 let v remisi. Pro zjišťování kvality života jsme použili dotazník MMQL (Minnesota-Minneapolis Quality of Life Instrument), závažnost následků léčby byla hodnocena na čtyřbodové škále dle CTCAE (Common Terminology Criteria for Adverse Events v3.0). Závažnost pozdních následků léčby ovlivňuje negativně u dospívajících fyzický výkon, kognitivní fungování, spokojenost s vlastním tělem a zapojení do sociálních vztahů. Psychologické (emoční) fungování a životní spokojenost nejsou pozdními následky léčby výrazněji zasaženy.
|
|
|
Subjektivní percepce meziskupinového kontaktu s příslušníky čtyř národů sousedících s Českou republikou
Kouřilová, Sylvie
Příspěvek se zaměřuje na subjektivní percepci meziskupinového kontaktu s lidmi ze zemí sousedících s Českou republikou. Studie je součástí projektu „Meziskupinový kontakt a postoje v pěti středoevropských zemích“, jehož cílem je kromě dalšího identifikovat, jak kontakt s lidmi jiných národností souvisí s postoji k těmto národům. Čeští vysokoškoláci popisovali svoji zkušenost s Němci (N = 176), Rakušany (N = 165), Poláky (N = 174) a Slováky (N = 176). Pomocí obsahové analýzy volných výpovědí bylo stanoveno šest oblastí tematicky postihujících meziskupinový kontakt Čechů s jejich sousedy. Charakterizace identifikovaných kategorií, jejich ilustrace příklady z dat a frekvence jejich výskytu přibližuje průběh meziskupinového kontaktu se čtyřmi sousedními národnostmi.
|
|
|
Antisociální chování adolescentů a jeho vztah k dimenzím pětifaktorového modelu osobnosti
Sobotková, Veronika ; Blatný, Marek ; Jelínek, Martin
Antisociální chování patří k základnám typům rizikového chování v adolescenci. Výskyt, závažnost a typické projevy jsou řešeny zejména ve vztahu k demografickým proměnným – věku, pohlaví, velikosti místa bydliště. Poměrně málo studií je věnováno vztahu mezi antisociálním chováním a osobnostními rysy. V předkládané studii jsme se proto zaměřili na vztah mezi dimenzemi pětifaktorového modelu osobnosti a antisociálním chováním. Výzkum jsme provedli se souborem středoškolských studentů (N = 108, 51% dívek). Pro zjištění míry a projevů antisociálního chování jsme použili Škálu antisociálního chování z dotazníku SAHA (Social And Health Assessment), rysy osobnosti jsme zjišťovali dotazníkem NEO-FFI. Analýzy jsme provedli zvlášť pro dívky a chlapce. U dívek i chlapců je antisociální chování shodně spojeno s rysem svědomitosti. Další rysy mají u chlapců a dívek odlišné souvislosti s antisociálním chováním. Výsledky podporují hypotézu o odlišné etiologii antisociálního chování u chlapců a dívek.
|
|
|
Psychologické prediktory a koreláty subjektivně vnímaných zdravotních obtíží: longitudinální perspektiva
Slezáčková, Alena ; Millová, Katarína ; Blatný, Marek ; Jelínek, Martin
Dílčí studie vycházející z Brněnského longitudiálního výzkumu optimálního celoživotního vývoje se zabývá zkoumáním psychologických korelátů zdravotních problémů u osob středního věku a jejich prediktorů v adolescenci. Výzkumný soubor byl tvořen 74 jedinci ve středním věku (32 mužů a 42 žen ve věku od 41 do 44 let), kteří v longitudinální studii participují již od roku 1961. Z analýzy dat získaných pomocí metod EPI, SOC, NEO, TCI, Logo-test a Dotazník zdravotního stavu vyplývá, že nejvýraznějším prediktorem zdravotních potíží v dospělosti je míra extraverze ve věku 16 let. Ve středním věku byly nalezeny souvislosti psychosomatických potíží a míry extraverze, neuroticismu, sense of coherence a sebedirektivity. Konkrétní zdravotní problémy (bolest, dechové obtíže) ve středním věku souvisejí také s mírou existenciální frustrace a sebedirektivitou. Výsledky této studie upozorňují na význam zkoumání psychologických prediktorů a korelátů zdravotního stavu osob v dospělém věku.
|
|
|
The 15th European Conference on Personality: Program and Abstract
Blatný, Marek ; Hřebíčková, Martina ; Kouřilová, Sylvie ; Slezáčková, Alena ; Květon, Petr ; Vobořil, Dalibor
The 15th European Conference on Personality (ECP15) was held in Brno, Czech Republic, July 20-24, 2010. The conference was organized by the European Association of Personality Psychology together with the Institute of Psychology, Academy of Sciences of the Czech Republic. The programme of the ECP15 included contributions on distinctive personality issues, such as personality genetics, personality and behavioral control, neurophysiology of intelligence, and methodological issues of personality research. Furthermore, presenters introduced their findings about personality and social relationships, developmental aspects of personality, as well as personality and cultural differences. The ECP 15 also hosted dialogues between personality psychology and newly established theoretical approaches such as positive psychology.
|
|
|
Charakteristiky kariérní orientace z hlediska 50letého longitudinálního výzkumu
Millová, Katarína ; Blatný, Marek ; Jelínek, Martin ; Šolcová, Iva
Studie se zabývá psychologickými a environmentálními prediktory a koreláty kariérní orientace ve střední dospělosti. Zkoumaný soubor byl tvořen 74 jedinci (32 mužů, 42 žen; věk 41-44 let), kteří se účastní longitudinální studie probíhající od roku 1961. Atmosféra v rodině původu, inteligence a školní prospěch ve 12 letech predikují pouze úroveň vzdělání v dospělosti, ale nikoli orientaci pracovní kariéry (která je tvořená stabilitou kariérní linie a dlouhodobou nezaměstnaností). Úroveň vzdělání v dospělosti zároveň mírně souvisí s orientací pracovní kariéry. Stabilita kariéry je ovlivněna i osobnostními charakteristikami měřenými ve střední adolescenci, zejména extraverze. Jedinci s vysokou extraverzí v adolescenci měli proměnlivou (ale nikoli nestabilní) kariérní linii ve střední dospělosti. V dospělosti kariérní orientace souvisela i s rizikovým chováním a s pocitem koherence: rizikové chování bylo spojeno s dlouhodobou nezaměstnaností a pocit koherence se stabilitou kariérní linie.
|
|
|
Vztah Poláků k Čechům – vývoj a souvislosti
Leix, Alicja
Češi jsou pro Poláky momentálně nejoblíbenějším národem. Nebylo tomu tak ale vždy. Článek uvádí základní historická fakta, která ovlivnila polsko-české vztahy na pozadí vztahů s jinými národy – především Slovenskem, Německem, Ruskem a Maďarskem. Nejvíce pozornosti však věnuje analýze dnešní situace. Prezentuje některé polské reálie, svědčící o mimořádné popularitě české kultury. Tlumočí, kdo je „Čechofil“, pozastavuje se u literatury – hlavně u děl polských autorů píšících o Česku a Češích. Uvádí a rozebírá některé výsledky mezinárodního výzkumného projektu AV ČR Meziskupinové postoje a meziskupinový kontakt v pěti středoevropských zemích. Komentuje relevantní údaje poskytnuté statistickými úřady a také několik dalších českých i polských studií, věnovaných různým souvislostem polsko-českých vztahů.
|
|
|
Regionální stereotypy: posuzování osobnostních charakteristik typického Čecha, Moravana a Slezana
Hřebíčková, Martina ; Cholastová, E.
Cílem výzkumu bylo porovnat profily osobnostních vlastností odvozených z posouzení typických představitelů tří historických součástí českých zemí. Celkem 944 vysokoškolských studentů z různých částí ČR posuzovalo typického Čecha (obyvatele Čech), Moravana a Slezana. Respondenti prováděli posouzení na škálách National Character Survey (NCS) obsahujících 30 vlastností obsažených v pětifaktorovém modelu osobnosti. Profily vlastností odvozené z posouzení stereotypů byly porovnány za použití vnitrotřídní korelace (ICC). Respondenti z různých částí republiky se v percepci osobnostních vlastností typického Čecha, Moravana a Slezana neliší. Nezaznamenaly jsme shodu mezi profily tří regionálních stereotypů. Typický obyvatel Čech je v porovnání s typickým Moravanem a Slezanem vnímán jako otevřenější vůči zkušenostem a svědomitější. Moravané jsou pokládáni za extravertované a přívětivé.
|
|
|
Stereotypy o stáří
Štěpánková, H. ; Lukavský, Jiří
Příspěvek bude v první části pojednávat o stereotypech vztahujících se ke stárnutí a jejich dopadech na stárnoucího člověka. Tyto stereotypy, ať již kladné či záporné, mají nesporný vliv na duševní i tělesné zdraví jedince. Druhá část příspěvku bude informovat o programu trénování paměti pro seniory a části výzkumu zaměřené na zjištění subjektivně pociťovaných změn v hodnocení relevantních aspektů. Nálezy výzkumu dáváme do souvislosti s možností žádoucího ovlivnění stereotypů o stárnutí.
|
|
|
Pozitivní psychologie - možnosti, výzvy, příležitosti
Slezáčková, Alena
Pozitivní psychologie je aktuálním a rychle se rozvíjejícím hnutím současné světové psychologie. Zaměřuje se zejména na studium a podporu pozitivních aspektů osobnosti jedince i společnosti a přispívá tak doplnění celkového obrazu psychiky o donedávna opomíjená kladná témata. V příspěvku stručně představíme východiska a dosavadní historii pozitivní psychologie, uvedeme její hlavní představitele ve světě a naznačíme moţnosti uplatnění pozitivní psychologie u nás. Shrneme dosavadní práce českých a slovenských autorů, zpracovávajících témata pozitivní psychologie a naznačíme moţnosti konkrétního uplatnění tohoto směru ve výchově, vzdělávání, poradenství a terapii. Představíme cíle nově vzniklé pracovní skupiny pozitivní psychologie při ČMPS a načrtneme moţnosti mezioborové spolupráce.
|
host ::
RSS.