Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Species and genera of soil nematodes inhabiting tree plantations on colliery spoils near Sokolov
Háněl, Ladislav
Soil nematodes were studied in 20-30-year-old tree plantations and spontaneous successions on colliery spoils near Sokolov in west Bohemia, Czech Republic. Six types of tree plantations (oak, alder, linden, larch, pine, and spruce) and one type of spontaneous succession (willow-aspen-birch), each in four replicate sites, were surveyed in March 2005 and in April 2006. In total 174 species and 86 genera were distinguished, more species and genera were found in deciduous than in coniferous plantations. Cluster analyses showed different composition of nematode faunas in those plantations. Co-occurrence of closely related .i.Aporcelaimellus, Helicotylenchus./i. species could suggest their still existing niche overlap in a developing environment whereas niche partitioning probably established between species of the genera .i.Eudorylaimus./i. and .i.Paratylenchus./i..
Earthworm assemblages on afforested colliery spoil heaps as affected by tree species
Pižl, Václav
Earthworm assemblages were analysed at twenty-eight colliery spoil heap sites of similar age located in the Sokolov open-cast coal mining district, north-western Bohemia, Czech Republic. Sites afforested with different tree species, namely spruce, pine, larch, oak, lime, and alder, were selected for the study in four replicates each, and compared with un-reclaimed sites covered with spontaneously developed vegetation. No difference was found in the density of earthworms between un-reclaimed sites and coniferous stands, however, a significant effect of tree species on worm density was observed at sites with deciduous afforestation. Dense earthworm populations developed in alder and lime plantations, while worm density was significantly lower under oak. Similarly, earthworm biomass at sites with coniferous afforestation did not differ from that of un-reclaimed heaps and was significantly lower than those at sites with deciduous afforestation.
Dominantní hlístice (Nematoda) v prvních patnácti letech primární sukcese na výsypkových jílech
Háněl, Ladislav
Půdní hlístice byly studovány na 13 stanovištích uhelné výsypky Pastvina, tvořené třetihorními jíly v Sokolovské hnědouhelné pánvi, která byla ponechána spontánní sukcesi. Jeden rok staré stanoviště mělo jen velmi nízkou abundanci hlístic (1,1-2,7 ind.cm-2), na pět let starém stanovišti populační hustoty hlístic značně vzrostly (51,3-137,4 ind.cm-2) a na starších stanovištích byly jejich populace proměnlivé (7,9-1023,0 ind.cm-2) bez zřetelné vazby na stáří stanoviště. Diverzita společenstev hlístic narůstala se stářím stanoviště a s postupným vývojem porostu rostlin. Bakteriofágní a mykofágní hlístice se vyskytovaly na všech stanovištích a měly eudominantní postavení v mnoha společenstvech. Distribuce omnifágních hlístic byla proměnlivá, protože některé druhy dominovaly na pět let starém stanovišti (např. .i.Eudorylaimus bombilectus./i.), zatímco jiné (např. .i.Aporcelaimellus obtusicaudatus./i.) se objevovaly později a výrazně dominovaly na 14-15 let starých stanovištích.
Primární sukcese společenstev půdních vířníků na výsypkách po těžbě hnědého uhlí
Devetter, Miloslav
Změny společenstev půdních vířníků na gradientu primární sukcese byly studovány na hnědouhelných výsypkách u Sokolova v SZ Čechách. Jednotlivá sukcesní stadia byla stará 2, 11, 14, 20 a 43 let. Celkem bylo během studie zachyceno 17 taxonů půdních vířníků. Nejběžnější byly .i.Adineta vaga, Habrotrocha rosa, Macrotrachela quadricornifera./i.. Významné byly dále druhy .i.Encentrum arvicola, Habrotrocha elegans, Macrotrachela nana./i.. Celkové početnosti se pohybovaly řádově v desítkách až stovkách tisících jedinců na m.sup.2./sup.. Se stářím lokality početnost narůstala. Postup druhové sukcese lze dobře demonstrovat například na rodu .i.Encentrum./i.. Ačkoli .i.E. incisum./i. se vyskytuje pouze v iniciálních stadiích sukcese, .i.E. mucronatum./i. obsazuje naopak pouze nejstarší. .i.Encentrum arvicola./i. se vyskytuje od 14-letého stanoviště a jeho abundance se stářím lokality roste.
Může průchod střevem žížal ovlivnit strukturu jílových minerálů: předběžné výsledky
Hušák, M. ; Frouz, Jan ; Had, J.
Byl sledován vliv průchodu střevem 3 druhů žížal (.i.Lumbricus rubellus, Dendrobaena octaedra, Dendrodrilus rubidus./i.) na strukturu jílových minerálů pomocí rentgenové práškové spektrofotometrie. Nebyly nalezeny žádné rozdíly v poloze vrcholů difrakčních spekter, rozdíly ve velikosti vrcholů byly nejspíše způsobeny změnou v preferenční orientaci jílových lamel.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.