|
| |
|
|
Výzkum přírodně-ohniskových nákaz v biosférické rezervaci Pálava
Hubálek, Zdeněk ; Halouzka, Jiří ; Juřicová, Zina
Dlouhodobé výzkumy oddělení medicínské zoologie Ústavu biologie obratlovců AV ČR v této oblasti jsou zaměřeny na poznání přírodních ohnisek některých nákaz člověka, přenosných krevsajícími členovci, např. valtické horečky (původcem je komáry přenášený virus ahyňa), lymské borreliózy (původce je klíšťaty přenosná Borrelia burgdorferi sensu lato) nebo tularemie (původce Francisella tularensis, občas přenášen i klíšťaty). V poslední době zde byla prokázána aktivita komáry přenášeného viru West Nile, a nejsou vyloučena další patogenní agens přenosná klíšťaty (Anaplasma phagocytophilum, Babesia microti). Naše pracoviště zkoumalo v této oblasti také ekologii některých netransmisivních nákaz, např. botulizmu vodních ptáků, salmonelózy u racků a emmonsiózy hlodavců, z nichž poslední dvě mohou postihovat i člověka.
|
|
| |
|
|
Substráty v rhizosféře šídlatek (Isoëtes) v šumavských jezerech
Husák, Štěpán
Vzorky půd z rhizosféry obou druhů šídlatek (Isoëtes lacustris a I. echinospora) byly odebrány z jejich porostů v Černém a Plešném jezeru na Šumavě díky potápěčům C. Weilnera se spolupracovníky (1996, 1998) a M. Böhma (2002). Půdy byly analyzovány v chem. laboratoři Botanického ústavu AV ČR v Průhonicích. Výsledky ukazují na mírně zvyšující se obsahy většiny stanovení, pouze u K obsah v r. 2002 poklesl na 5,75 mg. kg-1 ve srovnání s rokem 1996, kdy bylo v porostu šídlatky ostnovýtrusné v Plešném jezeře zjištěno 116,25 mg. kg-1. Odběry a analýzy půd z porostů šídlatek budou opakovány v dalších letech.
|
|
| |
|
|
Řasy Černého jezera na Šumavě
Lukavský, Jaromír
Řasy a sinice jsou prezentovány jako důležitá součást rostlinných společenstev. Potoky, rašeliniště, aerofytní a subaerofytní stanoviště, fytoplankton jezer a sněžné řasy jsou pojednány a dokumentovány na tabulích a mikrofotografiích. Šumava je důležitým refugiem oligotrofních druhů řas a klasickou lokalitou jejich studia.
|
|
|
Minulost a současnost "rybářského ráje" (revír MRS Dyje 7)
Baruš, Vlastimil ; Prokeš, Miroslav ; Peňáz, Milan
Komparace rybářských úlovků v revíru MRS Dyje 7 v období říčním (1953-1978) a přehradním (1981-2003) vykazuje diference v druhovém složení společenstva ryb a kvantitě úlovků. V důsledku rybářského managementu (vysazování násad) se v úlovcích významněji uplatnily druhy kapr obecný, cejn velký, okoun říční, candát obecný, bolen dravý a sumec velký. Rybářský revír patří k nejproduktivnějším revírům MRS s průměrným ročním úlovkem téměř 50 t ryb (95,8 kg.ha-1).
|
|
|
Růst jesetera malého (Acipenser ruthenus) v podmínkách rybníkářství Pohořelice
Baránek, V. ; Prokeš, Miroslav ; Baruš, Vlastimil ; Peňáz, Milan ; Mareš, J. ; Spurný, P. ; Němec, R.
V letech 2003 a 2004 byly zjištěny a následně analyzovány parametry růstu jesetera malého (Acipenser ruthenus), chovaného v Rybníkářství Pohořelice. Během časového období od 28. července do 2. září 2003 byl u jesetera malého (věk 1+ a 4+ až 5+) realizován potravní experiment, v rámci kterého byly dosaženy velmi dobré růstové parametry: u věkové kategorie 1+ (počáteční průměrná hmotnost 99,5; 71,2 a 53,8 g) při DFR 1,6; 1,7; 2,1% byla SWGR 1,02; 1,36; 0,91 %.d-1 a FCR 1,45; 1,10; 2,38. U věkové kategorie 4+, 5+ (počáteční hmotnost 316,9; 375,0 a 478,85 g) při DFR 1,3; 1,1; 0,9% byla SWGR 0,88, 0,73; 0,59 %.d-1 a FCR 1,35; 1,39; 1,42. Na základě těchto výsledků může být jeseter malý využit pro intenzívní akvakulturu a jako původní druh ČR také pro vysazování do tekoucích vod ČR. Původ pohořelických jeseteřích násad ze slovenského úseku Dunaje byl doporučen.
|
|
|
Potravní strategie kopytníků na Pavlovských vrších
Heroldová, Marta
Studium potravní strategie tří druhů kopytníků (Capreolus capreolus, Capra aegagrus, Ovis musimon) vedlo k objasnění problémů jejich vzájemné koexistence a kompetice. Jejich negativní vliv na unikátní flóru Pálavy vedl ke snížení jejich počtu a odstranění Capra aegagrus z této lokality.
|
|
|
Přirozená reprodukce ryb dolních úseků řek Moravy a Dyje
Valová, Z. ; Jurajda, Pavel
Produktivita aluviálních toků je přímo závislá na spojení hlavního koryta řeky s bočními rameny a na periodických záplavách inundačního území. Záplavová oblast velkých řek tak představuje důležitou oblast pro výtěr a odrůstání ryb. Výskyt tohoročních ryb je velmi důležitým ukazatelem efektivnosti přirozené reprodukce v daném toku. Přirozená rybí reprodukce byla sledována ve třech různě modifikovaných úsecích dvou nížinných řek Moravy a Dyje. Cílem studie bylo zhodnotit stav 0+ juvenilních rybích společenstev a tím i úspěšnost přirozené reprodukce ryb v těchto tocích.
|
host ::
RSS.