|
| |
|
|
Vliv kultivačních podmínek na kryoprezervaci půdních řas a sinic
Lukešová, Alena
V příspěvku jsou prezentovány základní principy kryoprezervačních metod, a to jak konzervativních tak vitrifikačních technik, a shrnuty faktory, které mohou ovlivnit úspěšnost kryoprezervace řas a sinic. Jedná se o faktory související s vlastním procesem kryoprezervace, které jsou specifické pro jednotlivé techniky i o faktory související s přípravou a manipulací vzorků před a po kryoprezervaci. Pozornost je věnována zejména vlivu kultivačních podmínek, především teplotě, v souvislosti s možností aplikace chladové aklimace při kryoprezervaci půdních řas. Jak z literárních údajů tak z naší zkušenosti vyplývá, že odezva půdních řas a sinic na jednotlivé faktory je druhově či kmenově specifická a že jejich optimalizace může vést k úspěšné kryoprezervaci řady dosud nezmrazitelných kmenů.
|
|
| |
|
|
Povrchová aktivita osmi běžných druhů chvostoskoků ve smrkových lesích a na pasekách po kůrovcové kalamitě v Národním parku Šumava, Česká republika
Brůhová, Jindřiška ; Rusek, Josef
Povrchová aktivita osmi epigeických druhů chvostoskoků byla studována ve smrkových lesích živých i odumřelých a na pasekách Národního parku Šumava, Jižní Čechy, Česká republika. .i.Lepidocyrtus lignorum, Leidocyrus cyaneus, Pogonognathellus longicornis, Tomocerus minutus, Tetracanthella stachi. Allacma fusca, Emtomobrya nivalis, Dicyrtomina minuta./i.. Ke studiu vlivu odumření smrkového lesa po kůrovcové kalamitě a na pasekách bylo na každé z 9 lokalit umístěno 5 zemních pastí v období léta a podzimu. Materiál, zahrnující 79 435 jedinců, byl vyhodnocen pomocí neparametrického Kruskal-Wallis testu. Takto byly srovnány jednotlivé lokality a roční období. Complete linkage (Euclidean distances) cluster analysis byla použita pro srovnání všech lokalit mezi sebou.
|
|
|
Energetika larev tří druhů čeledi Bibionidae
Frouz, Jan ; Šustr, Vladimír ; Kalčík, Jiří
Konzumace potravy, defekace, asimilace a produkce byla sledována u larev tří druhů muchnic (.i.Bibio marci, B. pomonae, Penthetria holosericea./i.), které se živily jednak opadem, jednak vlastními exkrementy. Asimilační účinnost při konzumaci opadu byla větší než při konzumaci exkrementů. Se stoupající teplotou klesala asimilační účinnost. Pokusy s čistou celulózou ukazují, že celulóza nemůže být exkluzivním zdrojem energie pro larvy muchnic.
|
|
|
Sukcese hmyzenek (Protura) a vidličnatek (Diplura) na haldách chemické továrny
Rusek, Josef
Primární sukcese Protura a Diplura byla studována na haldách bývalé chemické továrny v Petrovicích u Karviné, SV Morava, Česká republika, v letech 1978-1979,1993 a 2002-2004. Chemicky extrémní substráty byly v roce 1979 staré 15, 25 a 60 let a probíhala na nich primární sukcese bez rekultivačních zásahů. Sukcese byla zpomalená na svazích a malých hromadách substrátu, na nichž byly na začátku pouze porosty půdních řas, lišejníků a mechů. Jeden druh Protura se začal objevovat až na 15 leté haldě s porostem mechů. Tři druhy byly zjištěné teprve na 20 leté haldě s porostem trav. Vyskytovaly se v nízké početnosti až do stádia 74 leté haldy, na níž byla zastoupena již společenstva 4-6 druhů v hustotách 5400-10200 jedinců.m-2. Diplura vstoupila do sukcese na 20 leté haldě (2 druhy), ale pouze .i.Campodea suensoni./i. byla zastoupena v pozdějších stádiích. Přítomnost obou skupin euedafických bezobratlých dokládá příznivý vývoj edafických poměrů v sukcesní řadě.
|
|
|
Vliv různých travních směsí na společenstva pancířníků (Acari: Oribatida) v iniciálních sukcesních stádiích během obnovy květnatých luk
Starý, Josef
Celkem bylo odebráno 400 kvantitativních půdních vzorků z 8 stacionárních ploch na lokalitách Výzkum a Čertoryje v Bílých Karpatech v letech 1999–2002. Výsledky jsou založeny na studiu 10563 jedinců pancířníků patřících k 62 druhům. Nejnižší druhová bohatost a průměrná abundance byly zjištěny na ploše reprezentované zemědělsky obdělávaným polem. Nejvyšší průměrná abundance byla zjištěna na staré sub-xerotermní pastvině v Čertoryjích. Na všech studovaných plochách výrazně dominovaly eurytopní druhy .i.Scheloribates laevigatus./i. a .i.Tectocepheus velatus./i. a heliofilní druh .i.Punctoribates punctum./i.. Tyto eudominantní druhy byly doplněny dominantními a recedentními druhy .i.Microppia minus, Hemileius initialis, Achipteria coleoptrata./i. a .i.Medioppia subpectinata./i.. Vzácný xerofilní druh .i.Lucoppia burrowsi./i. byl nalezen na plochách osetých různou travní směsí a také na úhoru.
|
|
|
Mikroskopické houby v půdě, listovém opadu, exkrementech a střevním traktu .i.Dendrobaena mrazeki./i. (Lumbricidae)
Nováková, Alena ; Pižl, Václav
.i.Dendrobaena mrazeki./i. (Lumbricidae) je endemický druh vyskytující se v několika málo místech na území naší republiky. Mikroskopické houby z hlediska jejich druhového složení a kvantitativního zastoupení byly sledovány v dubnu 2004 ve střevním traktu a v exkrementech .i.Dendrobaena mrazeki./i., v půdě a v opadu dubového lesa (obora Bulhary u Mikulova) a listopadu 2004 pouze v půdě a opadu. Pro izolaci mikromycetů byly používány zřeďovací a promývací metoda, jako izolační médium byla používána tři různá izolační média. Pro stanovení kvantitativního zastoupení byly sledovány počty CFU a délka mycelia (epifluorescenční metoda). Získané výsledky ukazují rozdíly nejen v druhovém složení mikromycetů při srovnání dvou izolačních metod (tyto rozdíly jsou výrazem rozdílného výskytu mikromycetů ve formě spor a aktivního mycelia ve studovaných substrátech) ale také mezi jednotlivými substráty.
|
|
|
Emise tzv. skleníkových plynů (N2O a CO2) z pastevní půdy jako výsledek aktivity mikrobiálního společenstva - předběžné výsledky
Šimek, Miloslav ; Hynšt, Jaroslav ; Brůček, Petr ; Čuhel, Jiří
Zimoviště skotu je specifickým typem ekosystému, v němž je vliv skotu na půdu oproti běžné pastvině zesílen. Na lokalitě je patrný gradient vlivu zvířat od nejvíce zatížené plochy poblíž kravína, kde probíhá krmení a krávy se zde zdržují nejvíce, k nejméně zatížené protilehlé části pastviny, na které je pohyb a pobyt zvířat minimální. Emise N2O ze zimoviště jsou velmi proměnlivé a píky emisí mají krátkodobý charakter, protože většina N2O vzniká během jednoho až několika krátkých období aktivity, která nastávají při dobré zásobenosti půdy dusíkem při vhodné souhře podmínek prostředí, zejména při určité vlhkosti a teplotě půdy; emise N2O jsou vysoké zejména v jarním období; velikost emisí přímo souvisí se zatížením půdy zvířaty. Emise CO2 mají během roku zcela odlišný charakter než emise N2O, neboť víceméně kopírují chod teploty přízemní vrstvy vzduchu nebo svrchní vrstvy půdy; emise CO2 jsou vysoké zejména v letním období; velikost emisí přímo nesouvisí se zatížením půdy zvířaty.
|
|
|
Dynamika emisí N2O po přídavku C a N do půdy na zimovišti skotu
Hynšt, Jaroslav ; Brůček, Petr ; Čuhel, Jiří ; Šimek, Miloslav
Po aplikaci dusíku v nitrátové formě a uhlíku ve formě glukózy do půdy zimoviště skotu došlo k intenzivnímu krátkodobému zvýšení produkce N2O. Celkové množství N2O uvolněné z půdy záviselo na množství dodaných živin a během 3 dnů měření dosahovalo 1-15 kg N.ha-1 (0,2-3% aplikovaného dusíku) při přídavku 10-1000 kg N a C.ha-1, což zhruba odpovídá odhadované roční produkci N2O z půdy neovlivněné přídavky. Emise N2O byly velmi heterogenní, což ilustrují velké rozdíly mezi jednotlivými komorami, a proměnlivé v čase. Průběh emisí souvisel s dobou měřění během dne a noci, a tedy velmi pravděpodobně s průběhem teplot vzduchu a svrchní vrstvy půdy; maximální emise byly však vždy změřeny 6 h po přídavku živin.
|
host ::
RSS.