Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 25 záznamů.  začátekpředchozí16 - 25  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Systém ší'itského vzdělávání
Sklenařík, Jakub ; Ťupek, Pavel (vedoucí práce) ; Ženka, Josef (oponent)
(česky) Tato práce je zaměřena na prozkoumání systému šíʿitského vzdělávání v šíʿe dvanácti imámů a jeho zasazení do kontextu historického vývoje šíʿy s důrazem na otázku autority duchovních v době skrytosti dvanáctého imáma a následné posílení jejich autority. Je založena na analýze literatury věnující se tématu.
Konverze Íránu k ší'itskému islámu
Horňák, Milan ; Oudová Holcátová, Barbara (vedoucí práce) ; Ženka, Josef (oponent)
V této práci se zabývám konverzí íránské oblasti k ší'itskému islámu. Ta probíhala pod patronátem dynastie Safíovců mezi lety 1501 a 1736. Věnuji se primárně jednotlivým náboženským skupinám, které v této době státní podporu neměly. Na nich pak ukazuji, jakým způsobem se proměnilo íránské rozmanité náboženské prostředí ze sunnitského s mnoha heterodoxními a jinověrnými skupinami na centralizovanou říši s ší'itskou identitou. Panovaly zde významné rozdíly v jednotlivých obdobích. Po většinu šestnáctého století se Safíovci snaží budovat ší'itskou identitu země s vlastní mesianistickou rolí, na což doplácejí zejména sunnité, súfijské řády a ostatní ší'itské směry. Naopak v sedmnáctém století už je ší'itská identita pevně zakořeněná a probíhají jen přesuny křesťanského obyvatelstva z politických důvodů. V samém závěrů safíovské vlády, v době úpadku říše, se vrstva vlivných kleriků snaží o sjednocení obyvatelstva na základě ší'itské islámu a přicházejí další perzekuce, tentokrát cílící na sunnity a neislámské menšiny říše. Během celého safíovského období navíc probíhá úpadek heterodoxního islámu neseného původním safíovským súfijským řádem, jehož milenialismus se v průběhu času neutralizuje.
Reformy sultána Qábuse v Ománu
Denk, Matěj ; Gombár, Eduard (vedoucí práce) ; Ženka, Josef (oponent)
Bakalářská práce se věnuje politickým a bezpečnostním dějinám Sultanátu Omán během vlády sultána Qábuse (1970-současnost), která je charakterizována rozsáhlými modernizačními reformami. Práce popisuje okolnosti nástupu sultána Qábuse na trůn, důvody a pozadí reforem i aktuální politickou a bezpečnostní situaci. Velký prostor je věnován cizím vlivům na rozhodovací proces v Ománu, zejména nadstandartnímu vztahu s Velkou Británií. Za využití širokého rozsahu zahraniční literatury i webových zdrojů dochází práce k závěru, že dané reformy byly výsledkem osobní angažovanosti sultána Qábuse a ekonomicko-společenských tlaků, které je učinily nezbytnými.
Školská politika v Maroku a Tunisku za francouzského protektorátu
Gavenda, Lukáš ; Ženka, Josef (vedoucí práce) ; Beránek, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce se zabývá srovnáním francouzské školské koloniální politiky v protektorátech severní Afriky, Maroka a Tuniska. Zkoumaným jevem jsou rozdílné výchozí situace obou zemí a reformy prováděné koloniálními úředníky. Hlavní argument práce je postaven na zhodnocení vlivů představitelů koloniálních režimů, generální rezidentů Cambona a Lyauteye a jejich ředitelů školských úřadů Machuela a Hardyho. To je dosaženo skrze zkoumání primárních pramenů vyjadřujících jejich názory na školství a koloniální politiku a jejich následné uplatňování v praxi. Práce se zabývá počátečním obdobím protektorátů tj. prvními dvěma desetiletími, kdy byly položeny základy francouzského systému.
Křesťanští zajatci v Maroku 17. století
Kolek, Ladislav ; Veselý, Rudolf (vedoucí práce) ; Ženka, Josef (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou přítomnosti křesťanských zajatců v Maroku 17. století, přičemž jsou zkoumány všechny hlavní aspekty marockého zajetí. Práce začíná úvodem do historického pozadí doby, a dále chronologicky popisuje samotný akt zajetí, ve kterém hráli hlavní roli korzáři ze Salé, přes popis životních podmínek, kterým křesťané v marockém zajetí čelili, až po možnosti vykoupení, které se jim nabízely. klíčová slova: Maroko, pirátství, zajatci, křesťané, 17. století, mauláj Ismá'íl, Salé, Republika Bouregreg
Politické a vojenské elity v Granadském emirátu
Ženka, Josef ; Gombár, Eduard (vedoucí práce) ; Veselý, Rudolf (oponent) ; Pirický, Gabriel (oponent)
Politické a vojenské elity v Granadském emirátuPolitické a vojenské elity v Granadském emirátuPolitické a vojenské elity v Granadském emirátuPolitické a vojenské elity v Granadském emirátu disertační prácedisertační prácedisertační prácedisertační práce (PhDr. Josef Ženka) Abstrakt Disertační práce se zabývá politickými elitami v Granadě a analyzuje je jako sociální skupinu v rámci jejich vlastní dynamiky a vlivu na politický rozhodovací proces vyjádřený vlivem na panovnickou dynastii. Zkoumá pojmenování této elity u arabsky psaných pramenů, její vymezení a pojítka. Těmi byl ǧāh a hospodářsko-mocenské zájmy. Na základě stanovené ǧāhové pyramidy společnosti se pak soustředí na jednotlivé složky, Panovníky jako zdroje legitimity politické moci, vezíry jako hlavní protiváhu panovníka, palácový okruh, ve kterém byla soustředěna zbylá část politické elity, a granadské princezny. Nejvyšší vezír jako nejvýraznější postava této skupiny se časem přeměnil v regenta a vládcova veřejného reprezentanta a svou mocí začal od počátku 14. století značně omezovat moc samotného panovníka a v 15. století ji již téměř trvale převzal. Důraz v rámci sociální skupiny elity je kladen na vzájemné vazby jednotlivých složek a jejich praktický vliv na chod emirát. Jako nepostradatelná pak vystupuje panovnická elita, naopak vládce byl...
Politický vývoj postsaddámovského Iráku. Šíité mezi sektářstvím a nacionalismem.
Klasová, Pamela Markéta ; Gombár, Eduard (vedoucí práce) ; Ženka, Josef (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá vývoj postavení iráckých šíitů v Iráku a vývoj jejich postojů k tomuto státu, zvláště v době po americké invazi do Iráku v roce 2003. V centru pozornosti jsou koncepty nacionalismu, sektářství a identity v rámci iráckého státu a šíitské komunity. Práce je rozdělena na dvě hlavní části, první část je věnována období před rokem 2003 a druhá období od roku 2003 do dnešních dnů. Současná šíitská identita a postavení v iráckém státu bylo formováno jejich historií před rokem 2003. Důkladné osvětlení irácké šíitské historie v tomto období je zásadní pro pochopení událostí po invazi. Od založení moderního iráckého státu, a dokonce i v dobách Osmanské říše, byli šíité tradičně vyloučeni ze sféry politické moci. Politické rozdělení šíitů a sunnitů se odráželo i v rozdílném společenském statusu mezi bohatšími sunnity a chudšími šíity. Tato situace měla za následek vytvoření zdánlivě nepřekonatelných bariér mezi oběma komunitami. I když se monarchie ovládaná sunnity nesnažila aktivně o zapojení šíitů do společnosti, tyto bariéry začaly zvolna mizet, když ve 30. a 40. letech minulého století šíitský komunita zaznamenal ekonomický růst a pokrok ve vzdělání. Následná 50. a 60. léta (republikánská "mezihra") se částečně díky sekularizujícím trendům léta nesla ve znamení největšího...
Granadské elity v 15. století
Ženka, Josef ; Veselý, Rudolf (oponent) ; Gombár, Eduard (vedoucí práce)
Práce se zabývá vnitřními dějinami Nasrovského emirátu v XV. století s důrazem na vystupovaní jednotlivých elitních rodin a jejich vztah k panovnické moci. Na základě analýzy dobových pramenů autor určuje genealogie nejvýznamnějších rodin a následně se soustředí na jejich vzájemný vztah, vystupování během převratů v XV. století a jejich vliv na vládnoucí moc. Jako dominantní složka se zde objevují elity Muhammada IX., které se aktivně účastnily každého převratu, získaly podstatný vliv na granadském dvoře a značně přispěly k zániku emirátu. Autor také věnuje pozornost vzestupu moci jednotlivých vysokých představitelů těchto granadských rodin na úkor moci panovníka tím úpadku v emirátu. To je průvodním jevem událostí XV. století. Práce se zabývá též závěrečným střetem elitních rodin v granadské válce, která byla vyvrcholením dynastických sporů, a znamenala zánik emirátu.
Granadské elity v 15. století
Ženka, Josef ; Gombár, Eduard (vedoucí práce) ; Veselý, Rudolf (oponent)
Práce se zabývá vnitřními dějinami Nasrovského emirátu v XV. století s důrazem na vystupovaní jednotlivých elitních rodin a jejich vztah k panovnické moci. Na základě analýzy dobových pramenů autor určuje genealogie nejvýznamnějších rodin a následně se soustředí na jejich vzájemný vztah, vystupování během převratů v XV. století a jejich vliv na vládnoucí moc. Jako dominantní složka se zde objevují elity Muhammada IX., které se aktivně účastnily každého převratu, získaly podstatný vliv na granadském dvoře a značně přispěly k zániku emirátu. Autor také věnuje pozornost vzestupu moci jednotlivých vysokých představitelů těchto granadských rodin na úkor moci panovníka tím úpadku v emirátu. To je průvodním jevem událostí XV. století. Práce se zabývá též závěrečným střetem elitních rodin v granadské válce, která byla vyvrcholením dynastických sporů, a znamenala zánik emirátu.
Systém ší'itského vzdělávání
Sklenařík, Jakub ; Ťupek, Pavel (vedoucí práce) ; Ženka, Josef (oponent)
(česky) Tato práce je zaměřena na prozkoumání systému ší'itského vzdělávání v ší'e dvanácti imámů a jeho zasazení do kontextu historického vývoje ší'y s důrazem na otázku autority duchovních v době skrytosti dvanáctého imáma a následné posílení jejich autority. Je založena na analýze literatury věnující se tématu.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 25 záznamů.   začátekpředchozí16 - 25  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
4 Ženka, Jan
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.