|
|
Poetika dramatické tvorby Mary Zalite
Česnohlídková, Barbora ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Štoll, Pavel (oponent)
První kapitola diplomové práce představuje osobnost Māry Zālīteové. Navazující kapitola se zabývá inspiračními zdroji jejího díla. Zde jsou jmenovitě uvedeny osobnosti, které autorku natolik ovlivnily, že jejich odkaz je v její tvorbě značně patrný. Následující kapitola analyzuje autorčinu poezii, která vykazuje společné rysy s její dramatickou tvorbou. Další kapitola se již výhradně zaměřuje na dramatickou tvorbu Zālīteové, obzvlášť na poetiku dramatické tvorby, kde formou analýzy autorčiných her a libret byly vyhledávány souvislosti mezi jednotlivými - pro autorku typickými - motivy. Provedené analýzy byly také velmi nápomocny při tvorbě poslední kapitoly diplomové práce, která zkoumá poetiku dramatu M. Zālīteové Markéta. Na základě podrobné analýzy hry Markéta byla následně provedena komparace této moderní hry s klasickým Goethovým dílem Faust, která odhalila řadu společných prvků obou děl, ale také inovace autorky.
|
|
|
Fenomén lotyšských Svátků písní
Skoupá, Kateřina ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Štoll, Pavel (oponent)
Tato práce se zabývá lotyšskými svátky písní figurujícími v lotyšské historii jako významný fenomén započatý v Lotyšsku od roku 1873. Jeho základ je třeba hledat ve sborovém zpěvu, který se na území Lotyšska začal masivně rozvíjet v druhé polovině 19. století. Pravděpodobná je návaznost i na starší tradici zpívání tzv. teicamās dziesmas, které měly podobnou strukturu jako novodobé sbory. Rozvoj sborového zpěvu je spojen s ochranovskými bratrskými školami a učitelskými semináři. Významnou osobou v tomto procesu se stal vedoucí semináře ve Valmieře Jānis Cimze, jehož sbírka Dziesmu rota se stala podnětem pro diskuze zahrnující budoucnost lotyšské kultury z hlediska národní otázky. Ač byla struktura lotyšských svátků písní přejata od pobaltských Němců, už od počátku se v ní promítal prvek určování národní identity. Utváření lotyšské národní identity bylo v počátku v době prvního obrození ovlivněno myšlenkami J. G. Herdera a jeho ideou Volkslied a Volksgeist a je spojeno s lidovou písní. To koresponduje s vlastním sebeurčením Lotyšů jako národa zpěváků. Ve čtyřech historických obdobích, vymezených sociopolitickými změnami na území Lotyšska, se tato idea a silný národní prvek promítají právě na svátcích písní. Zároveň se svátky písní stávají i politickým prostředkem a národní i politické cíle se odráží...
|
|
|
České kontexty lotyšských kulturních tradic
Štoll, Pavel ; Parolek, Radegast (vedoucí práce) ; Švec, Luboš (oponent) ; Hoskovec, Tomáš (oponent)
1 ABSTRAKT Tato práce vychází z autorova dlouholetého teoretického i praktického působení v oboru česko-lotyšských literárních a kulturních vztahů a současně ze zvýšeného zájmu o odkaz ochranovské Jednoty bratrské, který se v posledních letech projevuje jak na lotyšské, tak na české straně. Autor zkoumá určité lotyšské kulturní tradice a jejich české kontexty, zejména na základě konkrétních lotyšských textů a jejich smyslu, který je kontextem spoluvytvářen. Usiluje přitom o dialogický pohyb mezi strukturálně-sémiotickými a recepčně- -hermeneutickými přístupy, mezi syntézou a analýzou, dedukcí a indukcí s těžiskem v konkrétních jevech. Práce byla strukturována podle Komenského programu nápravy "moudrosti mysli", "zbožnosti srdce" a "životního klidu": v těchto oblastech v Lotyšsku působily také ideje české náboženské reformace. Mezi lotyšskými a českými kulturními tradicemi byly nalezeny mnohé shody a některé odlišnosti, k nimž v Lotyšsku patří silný vliv luterství s prvky pohansko-křesťanské synkreze. Ta se projevuje také ve výrazné tradici "kultury srdce", v níž byly rozlišeny tři roviny: (1) individuální - náboženská a etická, vycházející zejména z ochranovského pietismu (2) kolektivní - sociální, národní a politická, úzce související s českou náboženskou reformací (3) přírodní - panteistická, navazující...
|
|
|
Symbology of grass-snakes in Lithuanian folklore
Butzke, Petra ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Štoll, Pavel (oponent)
Objektem zkoumání v této práci je rozbor symboliky užovky a její úlohy v jednotlivých žánrech litevského mluveného folkloru. Na symbol je pohlíženo jako na význam, vnímání užovky, její pozici a roli v mluveném folkloru. Prozkoumány byly litevské pohádky, (mytologické) pověsti, přísloví a pořekadla, hádanky, modlitby k užovce, zaklínadla proti hadímu uštknutí a frazeologizmy. Příklady jsme si vzali z různých, nám dostupných, folklorních pramenů. Při rozboru symboliky užovky a její úloze ve jmenovaných žánrech jsme se zaměřili na funkce užovky v litevské pohanské víře, mytologiích jiných národů a v křesťanství.
|
|
|
Modernizace klasické lotyšské prózy v díle Erikse Adamsonse
Korbélyiová, Lucie ; Štoll, Pavel (oponent) ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce)
Cílem práce je uchopit celou novelistickou tvorbu lotyšského spisovatele a básníka Erikse Adamsonse jako jednotný a provázaný umělecký a myšlenkov ý systém, detailně analyzovat její kompoziční i tématickou výstavbu a postihnout specifiku autorova uměleckého výrazu. Dřuležitou součástí práce je i podrobný životopis autora, chronologický popis vývoje lotyšské drobné prózy a zasazení Adamsonsova díla do kontextu tohoto vývoje a dodatky, v nichž přiložíme vlastní překlad tří zásadních Adamsonsových povídek, dosud do češtiny nepřeložených. Součástí dodatkřu budou i překladatelské poznámky a poznámka terminologická.
|
host ::
RSS.