|
|
Psychologická próza Reginy Ezery
Říhová, Monika ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Štoll, Pavel (oponent)
Diplomová práce se zabývá psychologickou prózou Regīny Ezery. V první kapitole je přiblížena spisovatelčina osobnost. Kapitola také nastiňuje stav lotyšské literatury v období od obnovení sovětské okupace na konci 2. světové války do 90. let 20. století. Následující kapitoly se věnují analýze konkrétních Ezeřiných děl. Jedná se o tři díla, která byla přeložena do češtiny (Studna, Aka, 1972, Léto dlouhé jeden den, Vasara bija tikai vienu dienu, 1974, Člověk potřebuje psa, Cilvēkam vajag suni, 1975), a několik děl, jež dosud do češtiny přeložena nebyla (Podzemní ohně, Zemdegas, 1977, Dračí vejce, Pūķa ola, 1995, několik krátkých próz z díla Fenomén Princezny, Princeses Fenomens, 1985, především tzv. zoologické novely a tzv. bláznivé historky). Shrnuty jsou také hlavní rysy děl analyzovaných v této diplomové práci. Čtvrtá kapitola obsahuje překlad povídky Srpen, měsíc jablek, Augusts, ābolu mēness, z povídkové knihy Fenomén Princezny. Překlad je dílem autorky diplomové práce. V závěrečné kapitole jsou shrnuty hlavní rysy analyzovaných děl.
|
|
|
Lotyšské hnutí "dievturība"
Vacíková, Michala ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Štoll, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl zpracovat historii vzniku a působení náboženského hnutí dievturība v meziválečném Lotyšsku. Jeho činnost byla přerušena na začátku sovětské okupace v roce 1940, poté bylo obnoveno v exilu, především ve Spojených státech, kde jeho přívrženci vybudovali významné lotyšské kulturní centrum. Pokračuje i v nezávislém Lotyšsku po roce 1990, kde se sbory dievturisů dodnes snaží dostat se do povědomí širší veřejnosti. Práce se dále zabývá nástinem počátků myšlenek tohoto hnutí, jeho kontakty s folklorními skupinami, vztahem jeho vyznavačů k politice a k médiím a především významem dievturīby pro utváření moderní lotyšské kultury a společnosti. Pozornost je věnována především zakladateli hnutí Ernestsi Brastiņšovi, jeho životu, myšlenkám a plánům spojeným hlavně se snahou o obnovu národní duchovní kultury. V práci je dále vyčleněn prostor pro názory kritiků učení tohoto hnutí a pro objasnění konceptu starolotyšského náboženství, z nějž dievturība do jisté míry vychází. Zvláštní pozornost je věnována pojetí trojice božstev Dievs - Laime - Māra. Dievturība je zasazena do širšího kontextu pobaltského a novopohanského hnutí a s ním spojeného proudu New Age. Své ohlasy našlo toto hnutí i v lotyšské literatuře, především v mytologizující próze Jānise Veselise, jejíž vrchol...
|
|
|
Lotyšsko mezi Německem a Ruskem v románu M. Zariņše Kalendář kapelníka Kociňše
Chlupáčová, Edita ; Štoll, Pavel (vedoucí práce) ; Lemeškin, Ilja (oponent)
Předmětem práce je analýza románu M. Zariņše Kalendář kapelníka Kociņše jakožto dynamické struktury, kde neustále probíhá proces značení a význam se konstituuje pohybem. Sledovaný pohyb se odehrává na ose román - kalendář a na ose autor jako spisovatel - autor jako producent, a vzniká tak zcizovací efekt, v jehož pojetí se práce opírá o B. Brechta, jehož koncepci dále rozpracovali W. Benjamin a R. Barthes. Sémioticky chápaný zcizovací efekt umožňuje určit groteskní povahu románu jako hypersignifikaci, tj. přetížení významem, a číst román jako otevřený text, který poukazuje k tomu, jak je udělán. Z fungování zcizovacího efektu také vyplývá politický apel textu, spočívající v přechodu od soupeření a individualismu ke sdílení a kolektivismu.
|
|
|
Deportace na Sibiř v lotyšské memoárové literatuře
Kočnarová, Markéta ; Štoll, Pavel (vedoucí práce) ; Lemeškin, Ilja (oponent)
Předmětem bakalářské práce "Deportace Lotyšů na Sibiř v lotyšské memoárové literatuře" je komparace zpracování historické zkušenosti ve třech lotyšských memoárech na základě několika různých kritérií a zasazení této problematiky do kontextu lotyšských dějin. První kapitola představuje stěžejní události lotyšského státu v období jeho první republiky a seznamuje čtenáře s fenoménem kolektivizace, gulagu a deportací na území SSSR. Druhá kapitola uvádí do problematiky lotyšské memoárové literatury, v rámci které představuje jednotlivé autory a jejich memoáry. Mezi analyzované knihy patří "V plesových střevíčkách sibiřským sněhem" od Sandry Kalniete, "Ukradené dětství" od Ilmárse Šaltse a "Děti ze zemljanky" od Andry Manfelde. Ve třetí kapitole jsou tyto memoáry srovnávány na základě dvou témat: zpracování dnu deportace a cesty na Sibiř a ztvárnění role matky. Čtvrtá kapitola se věnuje vztahu memoárů k dokumentární a k umělecké literatuře.
|
|
|
Postava Velnse v lotyšském folkloru
Vaverová, Naďa ; Štoll, Pavel (vedoucí práce) ; Lemeškin, Ilja (oponent)
Práce se zaměřuje na Velnse jakožto postavu lotyšského folkloru, neopomíjí však ani Velnsovy kořeny v souvztažnosti k příbuzným mytologickým rámcům stejně jako nastínění jeho aktivní působnosti na poli literatury. Za pomoci Aarne-Thompsonova pohádkového indexu jsou vymezeny syžety, v nichž Velns vystupuje, a v souvislosti s místem výskytu je provedena typologizace zkoumané postavy. Po doplnění o další charakterové vlastnosti je postava Velnse umístěna do balto-slovanského kontextu a v každém z pojednaných prostředí jsou vybrány vhodné ekvivalenty. Na základě těchto ekvivalentů se vytváří celistvý obraz a jsou zkoumány varianty přiblížení k prostředí českému, kde byly nalezeny dva potenciální ekvivalenty - prvním je český čert, druhým by pak byl v některých případech možný, ač zřejmě méně častý vodník.
|
|
|
Poetika dramatické tvorby Mary Zalite
Česnohlídková, Barbora ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Štoll, Pavel (oponent)
První kapitola diplomové práce představuje osobnost Māry Zālīteové. Navazující kapitola se zabývá inspiračními zdroji jejího díla. Zde jsou jmenovitě uvedeny osobnosti, které autorku natolik ovlivnily, že jejich odkaz je v její tvorbě značně patrný. Následující kapitola analyzuje autorčinu poezii, která vykazuje společné rysy s její dramatickou tvorbou. Další kapitola se již výhradně zaměřuje na dramatickou tvorbu Zālīteové, obzvlášť na poetiku dramatické tvorby, kde formou analýzy autorčiných her a libret byly vyhledávány souvislosti mezi jednotlivými - pro autorku typickými - motivy. Provedené analýzy byly také velmi nápomocny při tvorbě poslední kapitoly diplomové práce, která zkoumá poetiku dramatu M. Zālīteové Markéta. Na základě podrobné analýzy hry Markéta byla následně provedena komparace této moderní hry s klasickým Goethovým dílem Faust, která odhalila řadu společných prvků obou děl, ale také inovace autorky.
|
|
|
Fenomén lotyšských Svátků písní
Skoupá, Kateřina ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Štoll, Pavel (oponent)
Tato práce se zabývá lotyšskými svátky písní figurujícími v lotyšské historii jako významný fenomén započatý v Lotyšsku od roku 1873. Jeho základ je třeba hledat ve sborovém zpěvu, který se na území Lotyšska začal masivně rozvíjet v druhé polovině 19. století. Pravděpodobná je návaznost i na starší tradici zpívání tzv. teicamās dziesmas, které měly podobnou strukturu jako novodobé sbory. Rozvoj sborového zpěvu je spojen s ochranovskými bratrskými školami a učitelskými semináři. Významnou osobou v tomto procesu se stal vedoucí semináře ve Valmieře Jānis Cimze, jehož sbírka Dziesmu rota se stala podnětem pro diskuze zahrnující budoucnost lotyšské kultury z hlediska národní otázky. Ač byla struktura lotyšských svátků písní přejata od pobaltských Němců, už od počátku se v ní promítal prvek určování národní identity. Utváření lotyšské národní identity bylo v počátku v době prvního obrození ovlivněno myšlenkami J. G. Herdera a jeho ideou Volkslied a Volksgeist a je spojeno s lidovou písní. To koresponduje s vlastním sebeurčením Lotyšů jako národa zpěváků. Ve čtyřech historických obdobích, vymezených sociopolitickými změnami na území Lotyšska, se tato idea a silný národní prvek promítají právě na svátcích písní. Zároveň se svátky písní stávají i politickým prostředkem a národní i politické cíle se odráží...
|
|
|
České kontexty lotyšských kulturních tradic
Štoll, Pavel ; Parolek, Radegast (vedoucí práce) ; Švec, Luboš (oponent) ; Hoskovec, Tomáš (oponent)
1 ABSTRAKT Tato práce vychází z autorova dlouholetého teoretického i praktického působení v oboru česko-lotyšských literárních a kulturních vztahů a současně ze zvýšeného zájmu o odkaz ochranovské Jednoty bratrské, který se v posledních letech projevuje jak na lotyšské, tak na české straně. Autor zkoumá určité lotyšské kulturní tradice a jejich české kontexty, zejména na základě konkrétních lotyšských textů a jejich smyslu, který je kontextem spoluvytvářen. Usiluje přitom o dialogický pohyb mezi strukturálně-sémiotickými a recepčně- -hermeneutickými přístupy, mezi syntézou a analýzou, dedukcí a indukcí s těžiskem v konkrétních jevech. Práce byla strukturována podle Komenského programu nápravy "moudrosti mysli", "zbožnosti srdce" a "životního klidu": v těchto oblastech v Lotyšsku působily také ideje české náboženské reformace. Mezi lotyšskými a českými kulturními tradicemi byly nalezeny mnohé shody a některé odlišnosti, k nimž v Lotyšsku patří silný vliv luterství s prvky pohansko-křesťanské synkreze. Ta se projevuje také ve výrazné tradici "kultury srdce", v níž byly rozlišeny tři roviny: (1) individuální - náboženská a etická, vycházející zejména z ochranovského pietismu (2) kolektivní - sociální, národní a politická, úzce související s českou náboženskou reformací (3) přírodní - panteistická, navazující...
|
|
|
Symbology of grass-snakes in Lithuanian folklore
Butzke, Petra ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Štoll, Pavel (oponent)
Objektem zkoumání v této práci je rozbor symboliky užovky a její úlohy v jednotlivých žánrech litevského mluveného folkloru. Na symbol je pohlíženo jako na význam, vnímání užovky, její pozici a roli v mluveném folkloru. Prozkoumány byly litevské pohádky, (mytologické) pověsti, přísloví a pořekadla, hádanky, modlitby k užovce, zaklínadla proti hadímu uštknutí a frazeologizmy. Příklady jsme si vzali z různých, nám dostupných, folklorních pramenů. Při rozboru symboliky užovky a její úloze ve jmenovaných žánrech jsme se zaměřili na funkce užovky v litevské pohanské víře, mytologiích jiných národů a v křesťanství.
|
|
|
Modernizace klasické lotyšské prózy v díle Erikse Adamsonse
Korbélyiová, Lucie ; Štoll, Pavel (oponent) ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce)
Cílem práce je uchopit celou novelistickou tvorbu lotyšského spisovatele a básníka Erikse Adamsonse jako jednotný a provázaný umělecký a myšlenkov ý systém, detailně analyzovat její kompoziční i tématickou výstavbu a postihnout specifiku autorova uměleckého výrazu. Dřuležitou součástí práce je i podrobný životopis autora, chronologický popis vývoje lotyšské drobné prózy a zasazení Adamsonsova díla do kontextu tohoto vývoje a dodatky, v nichž přiložíme vlastní překlad tří zásadních Adamsonsových povídek, dosud do češtiny nepřeložených. Součástí dodatkřu budou i překladatelské poznámky a poznámka terminologická.
|
host ::
RSS.