|
|
Vytěsnění menšinových akcionářů dle § 183i a. n. obchodního zákoníku
Baier, Jaroslav ; Štenglová, Ivanka (oponent) ; Čech, Petr (vedoucí práce)
Závěr Ač se dnes mezi odborníky na akciové právo patrně nenajde nikdo, kdo by ekonomický smysl a přínos institutu nuceného přechodu účastnických cenných papírů na osobu hlavního akcionáře zpochybňoval, zanechává způsob jeho úpravy v ObchZ důvody k pochybnostem, ba zklamání. Z formálního hlediska považuji legislativní proces vzniku úpravy Vytěsnění u institutu s tak významnými dopady, za diplomaticky řečeno, velmi zarážející. Doposud jsem nepochopil, proč byl do českého právního řádu zaveden institut této závažnosti v podobě tzv. legislativního přílepku a bez důvodové zprávy. Nejen, že se jednalo o pouhý poslanecký návrh, navíc předložený až ve druhém čtení návrhu zákona č. 216/2005 Sb. bez patřičné konzultace s vládou a její legislativní radou a náležitě projednaný na jednotlivých výborech v Poslanecké sněmovně, ale i způsob, jakým se o něm diskutovalo, zcela postrádal rysy erudice. Naprosto zarážející je rovněž účinnost jednotlivých ustanovení Vytěsnění, až na § 183j, dnem vyhlášení zákona. Je nutné položit si otázku, co vedlo poslance k takovému spěchu a proč neposkytli veřejnosti obvyklou dobu legisvakance. Nutno zmínit, že první návrh byl prost jakéhokoli dohledu komise či později ČNB nebo záruky v podobě deponování finančních prostředků na účtu banky či obchodníka s cennými papíry1 , tento neutěšený...
|
|
|
Statutární orgány osobních obchodních společností
Račko, Petr ; Štenglová, Ivanka (oponent) ; Plíva, Stanislav (vedoucí práce)
ZÁVĚR V předchozích kapitolách byl proveden rozbor aplikačních a interpretačních problémů ohledně několika sporných tématických okruhů. Předně bych rád zdůraznil, že stávající právní úpravu osobního jednání společnosti a jejích statutárních orgánů považuji za dostačující, avšak s určitými výhradami. Zákonodárce by mohl především revidovat některá ustanovení, která stále ještě po provedené novele zákonem č. 370/2000 Sb. vzbuzují pochybnosti ohledně počtu statutárních orgánu ve společnosti, a to ve prospěch mnou preferované koncepce jednoho statutárního orgánu ve společnosti. Jestliže totiž zákonodárce v důvodové zprávě k této novele uvádí, že společníci veřejné obchodní společnosti tvoří kolektivní statutární orgán, pak by měl současně vyjasnit postavení předsedajícího dle § 66 odst. 4 ObchZ, které zde působí interpretační problémy. Obchodní zákoník totiž v díle o veřejné obchodní společnosti postavení předsedy (předsedajícího) nijak neupravuje. Ke koncepci jednoho statutárního orgánu ve společnosti jsem se přiklonil především na základě gramatického výkladu novelizovaného znění § 85 odst. 1 ObchZ, a to s respektem k zákonodárcově vůli vyjasnit touto novelou panující teoretické spory. Jak už jsem v příslušné kapitole poznamenal, tato vůle sice není právně závazná, nicméně nelze ji dle mého názoru přehlížet....
|
|
|
Prodej podniku a jeho části
Čech, Zdeněk ; Štenglová, Ivanka (oponent) ; Čech, Petr (vedoucí práce)
ZÁVĚR Zákonná úprava smlouvy o prodeji podniku jako samostatného smluvního typu v rámci Obchodního Zákoníku se zpočátku jevila jako ambiciózní a odvážný krok zákonodárce. Zvolený model se dle mého soudu v praxi osvědčil zejména svou koncepcí komplexního přechodu všech práv a závazků, které s podnikem souvisí. Právě ucelenost úpravy v rámci jednoho smluvního typu se osvědčila jak pro svou přehlednost, tak zvolenou kogentní povahu vybraných ustanovení. Současně je potřeba připomenout, že smlouva o prodeji podniku představuje lex specialis k ustanovením zvláštních zákonů, což má své nepochybné výhody. Díky tomu není zapotřebí činit všech zvláštních úkonů, kterých by bylo k jednotlivým převodům práv a povinností potřeba. Vzhledem k množství a diversifikaci jednotlivých složek tvořících podnik by použití jednotlivých právních přepisů bylo mnohem náročnější a méně přehledné. Zdůrazňuji ovšem, že obchodní zákoník obecně není k jiným právním předpisům vždy shodně výlučně ve vztahu obecného či zvláštního předpisu, ale že za různých situací je tento vztah různý. Prodej podniku jako "fungujícího organismu" má svá specifika a zákonný přechod práv a závazků má napomoci k dosažení právní jistoty jak smluvních stran, zejména kupujícího, tak třetích osob, které uzavřely smluvní vztah, kdy se předmět plnění vztahuje k...
|
|
|
Majetková účast člena v zemědělském družstvu
Štěpánková, Pavla ; Oehm, Jaroslav (vedoucí práce) ; Štenglová, Ivanka (oponent)
Majetková účast členů v družstvu je jedním ze základních principů, na nichž družstevnictví stojí. Toto však po dlouhou dobu neplatilo na našem území. Obnovu majetkové účasti v družstvech přinesla s definitivní platností až úprava družstev v obchodním zákoníku a transformace družstev podle zákona č. 42/1992 Sb. Právní úprava je bohužel velmi nedokonalá, což v praxi způsobuje řadu potíží. S důsledky transformačního procesu u zemědělských družstev se dosud setkáváme a zřejmě ještě delší dobu setkávat budeme, ačkoli formálně skončil již před lety. Důvody jsou dvojí. Jednak v naší zemi existuje ještě dosti družstev, která vznikla před rokem 1992. Stále je v nich řada členů, jejichž majetková účast je vytvořena z majetkových podílů vzešlých z transformace, případně družstvo s hodnotou odpovídající těmto podílům hospodaří, aniž by jejich režim byl zcela jasný. Druhým případem jsou družstva, která v průběhu sedmileté lhůty pro vyplacení majetkových podílů oprávněným osobám - nečlenům vstoupila do likvidace či na ně byl prohlášen konkurs, a majetkové podíly nebyly dosud vypořádány. Často přitom docházelo k tomu, že úpadku či likvidaci družstva předcházel převod valné části majetku družstva na jiný subjekt, který pokračoval v činnosti družstva, ovšem nebyl už povinným vůči oprávněným osobám. Ministerstvo zemědělství...
|
|
|
Společenská smlouva - právní povaha, náležitosti, forma, funkce
Jelínková, Michaela ; Štenglová, Ivanka (oponent) ; Zahradníčková, Marie (vedoucí práce)
Ze shora uvedeného výkladu obecných rysů i zásad společenských smluv, jakož i s ohledem na reálná znění, která jsem měla k dispozici, vyplývá, že společenské smlouvy všech typů obchodních společností obsahují nejen nezbytné obligatorní náležitosti, ale rovněž i ve větší či menší míře upravují další instituty podstatné pro každodenní fungování společnosti. Jejich zahrnutí do znění smluv závisí do značné míry na vzájemných vztazích zakladatelů a míře subjektivních znalostí i pocitů, s jakými se do zakládání obchodní společnosti pouští. Nicméně dispozitivních ustanovení obchodního zákoníku k úpravě svých vztahů využívají zakladatelé pouze v omezených případech a spíše lze říci, že se řídí právní úpravou nastavenou obchodním zákoníkem. Tento poznatek by mohl být důsledkem řady okolností souvisejících se založením obchodní společnosti a situací v této počáteční fázi jejího vzniku, kdy se zakladatelé potýkají v daný okamžik se zásadnějšími problémy a raději zvolí standardní text společenské smlouvy předložený jim právním zástupcem či notářem odrážejícím zákonná ustanovení, než aby se blíže zabývali možnostmi, které nabízejí dispozitivní ustanovení obchodního zákoníku. K výše uvedenému pravděpodobně přispívá i zákonem předepsaná povinnost sepsat u společnosti s ručením omezeným zakladatelský dokument ve formě...
|
|
|
Ukončení účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným
Kučírek, Luboš ; Štenglová, Ivanka (oponent) ; Patěk, Daniel (vedoucí práce)
49 Závěr Cílem mé práce bylo zabývat se způsoby ukončení účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným. Domnívám se, že jsem splnil vše, co jsem si vytyčil v úvodu. Logicky jsem roztřídil jednotlivé způsoby zániku účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným. Ke každému způsobu zániku účasti společníka jsem podal náležitý výklad. Z počátku jsem se domníval, že platná právní úprava zabývající se ukončením účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným, nebude skýtat žádné nedostatky, přece jen se jedná pouze o zlomek právní úpravy zabývající se společností s ručením omezeným, ale kolikrát jsem byl překvapen, že tomu tak není. Literaturu vycházející z platné právní úpravy jsem ještě doplnil o judikaturu, dotýkající se někdy méně někdy více jednotlivých institutů. V průběhu psaní práce jsem shledal důležitost judikatury, která se snaží odstraňovat nedostatky vytvořené zákonodárcem. Na druhou stranu se zároveň domnívám, že volnost soudní moci by měla mít i své meze. Příkladem může být například příliš velký prostor pro úvahy soudu, zda podle ustanovení § 148 odst. 1 obch. z. umožní společníkovi "odejít" ze společnosti. Případným řešením by mohlo být začlenění trochu více kasuistiky do tohoto ustanovení, které by stanovilo určité mantinely pro volnou úvahu soudu a zmenšilo tak již těžké břímě...
|
|
|
Právní úprava obchodního rejstříku
Sekanina, Hynek ; Štenglová, Ivanka (oponent) ; Zahradníčková, Marie (vedoucí práce)
Diplomová práce Právní úprava obchodního rejstříku 45 8. ZÁVĚR Obchodní rejstřík představuje důležitý informační nástroj, který má nezastupitelné místo v ekonomickém a právním systému České republiky. Právní úprava obchodního rejstříku prošla v průběhu času vývojem, kdy první počátky úpravy obchodního rejstříku můžeme vysledovat již počátkem 18. století, poslední významnější změna úpravy rejstříku nastala v roce 2005. Obchodní rejstřík plní vícero funkcí, z nichž nejvýznamnější je funkce informativní. Tuto funkci plní obchodní rejstřík mj. tím, že je veřejně přístupný a že obsahuje zákonem stanovené údaje o podnikatelích. Dalšími významnými funkcemi rejstříku jsou funkce zajištění právní jistoty a funkce korektivní. Do obchodního rejstříku mají povinnost být zapsány především podnikatelé, tedy obchodní společnosti, družstva, zahraniční podnikající osoby a fyzické podnikající osoby. Fyzické osoby - podnikatelé však mají povinnost být zapsány do obchodního rejstříku pouze tehdy, jestliže hodnota výnosů (popř. příjmů) této osoby přesáhne zákonem stanovenou hranici, v opačném případě záleží na rozhodnutí fyzické osoby - podnikatele, zdali se do obchodního rejstříku zapíše. Tyto osoby mají povinnost do obchodního rejstříku zapisovat stanovené údaje, jakými jsou např. obchodní jméno, předmět podnikání, právní...
|
|
|
Odstoupení od smlouvy
Junek, Jan ; Plíva, Stanislav (vedoucí práce) ; Štenglová, Ivanka (oponent)
Odstoupení od smlouvy je jednostranný právní úkon adresný s významnými právními následky. Odstoupení od obchodní smlouvy je komplexně upraveno v obchodním zákoníku, a to převážně dispozitivní formou. Jediným kogentním ustanovením je § 344 ObchZ, podle kterého lze od smlouvy odstoupit pouze v případech, které stanoví smlouva nebo tento zákon. Záleží tedy na smluvních stranách, jakým způsobem upraví možnost odstoupit od smlouvy, přitom podmínky pro vznik tohoto práva mohou být stanoveny pro jednotlivé strany rozdílným způsobem. Pokud si smluvní strany přesně nevymezí podmínky pro odstoupení od smlouvy, je třeba uplatnit zákonnou úpravu. Podle obchodního zákoníku je hlavním důvodem vedoucím k odstoupení od smlouvy porušení závazkového vztahu, avšak pouze tehdy, když takové porušení zakládá prodlení dlužníka nebo věřitele. Zákon rozlišuje mezi podstatným a nepodstatným porušením smluvní povinnosti. Při podstatném porušení smlouvy je možné od smlouvy odstoupit ihned. Pokud oprávněná strana svého práva bez zbytečného odkladu nevyužije, vzniká jí možnost odstoupit od smlouvy jako při nepodstatném porušení smlouvy. V takovém případě je povinna poskytnout straně, která je v prodlení, přiměřenou dodatečnou lhůtu k plnění svých povinností a odstoupit od smlouvy může teprve v okamžiku marného uplynutí této lhůty. Kromě...
|
|
| |
|
|
Nová právní úprava prospektu cenných papírů, její přínos a význam fungování kapitálového trhu
Tíková, Jana ; Čech, Petr (vedoucí práce) ; Štenglová, Ivanka (oponent)
60 13. Závěr Hlavními cíli komunitární právní úpravy prospektu bylo 1) ochrana investorů, 2) snížení nákladů na získání kapitálu, a 3) přispět k rozvoji jednotného trhu cenných papírů v rámci Evropské unie. Prostředkem k dosažení těchto cílů bylo mimo jiné zvýšení standardů povinně uveřejňovaných informací.71 Nová komunitární právní úprava zavedla do praxe mnoho novinek, mezi nejvýznamnější jistě náleží: tzv. jednotný pas pro emitenty cenných papírů, možnost vyhotovit prospekt buď jako jednotný dokument nebo jako souhrn tří dokumentů - registračního dokumentu, dokladu o cenných papírech a shrnutí, možnost vyhotovit prospekt ve formě základního prospektu, či možnost začlenění údajů do prospektu formou odkazu. Výsledkem této úpravy je především výrazné prohloubení harmonizace právní úpravy jednotlivých členských států, podpořené přijetím přímo závazného nařízení 809/2004 k provedení směrnice 2003/71/ES. Obecně lze říci, že právní úprava prospektu byla výrazně zpřísněna, a dále také značně rozšířena a na mnoha místech též zpřesněna. Velký význam pro právní úpravu prospektu měly i více či méně s prospektem související, příkladem budiž právní úprava Mezinárodních standardů finančního výkaznictví (IFRS) provedená nařízením 1606/2002, která si vyžádala novelizaci nařízení 809/2004. Od prosince 2006 do ledna 2007...
|
host ::
RSS.