|
|
Statutární orgány osobních obchodních společností
Račko, Petr ; Štenglová, Ivanka (oponent) ; Plíva, Stanislav (vedoucí práce)
ZÁVĚR V předchozích kapitolách byl proveden rozbor aplikačních a interpretačních problémů ohledně několika sporných tématických okruhů. Předně bych rád zdůraznil, že stávající právní úpravu osobního jednání společnosti a jejích statutárních orgánů považuji za dostačující, avšak s určitými výhradami. Zákonodárce by mohl především revidovat některá ustanovení, která stále ještě po provedené novele zákonem č. 370/2000 Sb. vzbuzují pochybnosti ohledně počtu statutárních orgánu ve společnosti, a to ve prospěch mnou preferované koncepce jednoho statutárního orgánu ve společnosti. Jestliže totiž zákonodárce v důvodové zprávě k této novele uvádí, že společníci veřejné obchodní společnosti tvoří kolektivní statutární orgán, pak by měl současně vyjasnit postavení předsedajícího dle § 66 odst. 4 ObchZ, které zde působí interpretační problémy. Obchodní zákoník totiž v díle o veřejné obchodní společnosti postavení předsedy (předsedajícího) nijak neupravuje. Ke koncepci jednoho statutárního orgánu ve společnosti jsem se přiklonil především na základě gramatického výkladu novelizovaného znění § 85 odst. 1 ObchZ, a to s respektem k zákonodárcově vůli vyjasnit touto novelou panující teoretické spory. Jak už jsem v příslušné kapitole poznamenal, tato vůle sice není právně závazná, nicméně nelze ji dle mého názoru přehlížet....
|
host ::
RSS.