|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Odpovědnost v pracovním právu
Koubalíková, Lucie ; Procházková, Eva (oponent) ; Štefko, Martin (vedoucí práce)
91 8. Závěr Problematika odpovědnosti patří ke složitým otázkám právní vědy a její úprava dosahuje značné důležitosti, protože vždy existuje zájem na plnění povinností stanovených právem. V této souvislosti je kladen zvláštní důraz na prevenci, protože vždy je výhodnější škodám předcházet, než již vzniklé škody napravovat. Vzhledem k tomu, že úprava nového zákoníku práce neobsahuje mnoho závažných změn ustanovení o odpovědnosti, lze soudit, že úprava odpovědnosti v pracovním právu jako celek až na některé oblasti odpovídá současným poměrům a reflektuje potřeby společnosti v této oblasti, spíše se mění obecné pojetí pracovního práva. Stav zákoníku práce založený nálezem Ústavního soudu ze dne 12.3.2008, zejména zrušením některých ustanovení zákoníku práce, bude v celkových souvislostech možné hodnotit spíše až po přijetí příslušných změn. Aktuální úprava se oproti úpravě předchozího zákoníku práce vyznačuje vyššími požadavky na právní znalosti zaměstnanců a zaměstnavatelů při interpretaci a aplikaci ustanovení zákoníku práce, a to i v oblasti odpovědnosti. Je patrné, že v současnosti může docházet k mnohým pochybnostem, které by částečně měly být novelizacemi odstraněny. Velmi důležitou oblastí náhrady škody je oblast odpovědnosti zaměstnavatele za škodu způsobenou zaměstnanci při pracovních úrazech a...
|
|
|
Řízení lidských zdrojů u malého zaměstnavatele
Vondráčková, Eva ; Peřina, Pavel (oponent) ; Štefko, Martin (vedoucí práce)
58 ZÁVĚREM Řízení lidských zdrojů, resp. personální řízení je nesmírně obsáhlou oblastí, která se neustále vyvíjí a stále se v ní objevují nové poznatky, teorie i zkušenosti prověřené praxí. Je to oblast, kterou je možné zkoumat z několika hledisek, např. z čistě ekonomických a manažerských pohledů, jak činí odborné publikace např. Armstronga či Koubka, ale lze ji zkoumat a rozvíjet i z právních hledisek jako např. Chládková a Bukovjan. Nicméně je nutné podotknout, že tato oblast není prozatím striktně upravena, což dávám personalistům, manažerům i samotným zaměstnavatelům větší volnost při řízení lidských zdrojů. Osobně se domnívám, že právě díky této volnosti, je personální činnost stále tak zajímavá a atraktivní. Navíc je to sféra, ve které není zakázáno experimentovat, a proto se můžeme znovu a znovu setkávat s novými instituty, které celou oblast rozšiřují a ozvláštňují. Závěrem lze říci, že bude vždy na rozhodnutí konkrétního zaměstnavatele, ať již bude malou organizací či nadnárodním podnikem, jaký způsob řízení lidských zdrojů zvolí. Je ale dobré vědět, že existuje mnoho možností, jak správně a odborně vést personální řízení. Pak záleží už jen na zaměstnavateli, jak se k této problematice postaví. Zda se omezí pouze na základní výkon personální činnost či se rozhodne pro propracovaný a dokonalý...
|
|
| |
|
|
Odpovědnost zaměstnavatele za škodu
Valná, Zuzana ; Štefko, Martin (vedoucí práce) ; Hůrka, Petr (oponent)
Protože právní odpovědnost je od nepaměti jedním ze stěžejních institutů práva, je často předmětem kritiky a zkoumání. Pracovní právo a vztahy jím založené jsou jednou z mála oblastí, v níž si v době evropské integrace zachovávají státy ještě vnitrostátní úpravu. Evropská normotvorba prozatím neprojevila požadavek na harmonizaci úprav, a pakliže se některé požadavky těchto oblastí dotkly, bylo ponecháno na státech, jakým způsobem budou do právního řádu přijaty. Z důvodu širokého použití odpovědnosti za škodu v praxi, její poměrně podrobné úpravě v jednotlivých státech zejména pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Od doby svého vzniku do současnosti odrážela odpovědnost a její zakotvení v právu společenské trendy, reagovala na politické či jiné situace ve státech, nebo - tak jako u nás - podléhala politickým ideologiím celou řadu let. V návaznosti na odlišný vývoj v jednotlivých členských zemích i mimo EU, a za současné přípravy nového zákoníku práce, kterým došlo po více než čtyřiceti letech ke zmodernizování a přiblížení tohoto stěžejního institutu státům, k nimž se chceme v rámci Evropské unie přirovnávat, uložila jsem si úkol rozšířit své obzory právě o tento námět. Díky změně celkové koncepce úrazového pojištění a vůbec pojetí nového zákoníku práce jsem se zajímala o danou problematiku a...
|
|
|
Způsoby skončení pracovního poměru
Kuchlerová, Pavla ; Štefko, Martin (vedoucí práce) ; Procházková, Eva (oponent)
Pracovni poměr je nejčastějšim a patrně i nejvyznamnějšim pracovněpravnim vztahem.Jeho prostřednictvim zaměstnanec ziskava finančni prostředky nezbytne pro živobyti a zaroveň tak určuje svou životni uroveň.Je tedy do značne miry na existenci pracovniho poměru zavisly.Z toho důvodu je převažna čast zakoniku prace věnovana ochraně pracovniho poměru, ktera se projevuje mimo jine v pravni upravě skončeni pracovniho poměru. Zakonik prace použiva v souvislosti se skončenim pracovniho poměru pojmy zanik, skončeni a rozvazani pracovniho poměru.Jelikož se tyto pojmy ve větši či menši miře objevuji ve všech častech me diplomove prace, vymezila bych rozdily mezi nimi již v teto uvodni časti. Zanik pracovniho poměru je nejobecnějšim terminem bez bližšiho vztahu ke konkretnimu druhu pracovněpravniho vztahu. Skončeni pracovniho poměru použiva zakonik prace ve spojeni s těmi způsoby zaniku, ktere jsou upraveny v § 48 a nasl. ZPr Rozvazani pracovniho poměru je terminem specifickym, ktery označuje skupinu způsobů zaniku pracovniho poměru na zakladě projevu vůle učastniků pracovniho poměru, např. vypověď či okamžite zrušeni). 1 . Tema "způsoby skončeni pracovniho poměru" jsem si vybrala předevšim z toho důvodu, že je to problematika, se kterou se v běžnem životě setkal teměř každy z nas, ať již přimo - jako učastnik...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.