|
|
Pravopisné reformy norštiny s důrazem na reformu bokmål v roce 2005
Vedralová, Iva ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Dubec, Pavel (oponent)
V diplomové práci se autorka zaobírá problematikou jazykových reforem norštiny, konkrétně formy bokmål, ve 20. století a současnou jazykovou situací. Důraz je kladen na reformu z roku 2005, která je důkladně popsána. Na základě tohoto popisu autorka polemizuje s účinky reformy a předkládá možnosti dalšího vývoje norského pravopisu jak vzhledem k uživatelům jazyka, tak i studentům norštiny jako cizího jazyka. Výsledkem práce je tedy zmapování jazykové situace v Norsku po reformě z roku 2005.
|
|
|
Syntactical and Lexical Negation in Norwegian and German
Zahradníčková, Ivana ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Svevad, Thor (oponent)
Tato diplomová práce je v nována tématu v tných a lexikálních zápor v n meckém a norském jazyce. V teoretické části práce je popsán zp sob tvo ení a používání zápor v obou jazycích. V jednotlivých kapitolách o lexikálních záporech (záporných afixech) jsou popsány jejich významy a možnosti použití. V praktické části diplomové práce byla provedena analýza toho, jaké zápory se používají nejčast ji a jak se p ekládají z n mčiny do norštiny a naopak. Za tímto účelem byl vytvo en textový korpus vycházející z n kolika beletristických knih v norském a n meckém jazyce a jejich p eklad , který se nachází v p íloze. Klíčová slova: v tný a lexikální zápor, n mecké a norské negativní prefixy a sufixy, domácí a cizí prefixy Abstract The thesis is devoted to the subject of syntactical and lexical negation in German and Norwegian language. In the theoretical part of the thesis, the way of creation and application of the negations in both languages is described. In the following chapters, meanings of lexical negations (negative affixes) and possibilities of their application are depicted. In the practical part of the thesis an analysis was conducted, covering the ways of negations which are used most frequently and also the ways they are translated from German to Norwegian and vice versa. For this reason, a text...
|
|
|
Selected aspectual constructions in Norwegian and their equivalents in German in a comparative perspective
Chmelová, Lucie ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Svevad, Thor (oponent)
Cílem této diplomové práce je srovnat možnosti vyjádřování slovesného vidu v norštině a němčině. Úvodní, obecná část je věnována problematice terminologie a shrnutí rozdílů ve vyjadřování slovesného vidu ve slovanských a germánských jazycích. Následující kapitoly jsou věnovány popisu jazykových prostředků sloužících k vyjadřování vidu v norštině a němčině. V praktické části je na základě analýzy vybraných beletristických textů vypracován přehled způsobů, jak jsou zvolené slovesné vazby vyjadřující vid v norštině nejčastěji překládány do němčiny. Klíčová slova: slovesný vid, slovesa perfektivní, durativní, telická, atelická
|
|
|
Zdvořilost v dánštině ve srovnání s češtinou
Halamíčková, Zuzana ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Hartlová, Dagmar (oponent)
Cílem této diplomové práce je porovnat jazykové prostředky vyjádření zdvořilosti v češtině a v dánštině. Zdvořilostí se rozumí jednak normy, které definují společensky přijatelné chování, jednak jazykové strategie, které mluvčí využívají k tomu, aby dosáhli svých cílů a vyhnuli se konfliktům. V první kapitole definuji pojem zdvořilost a představuji nejdůležitější teoretické přístupy ke zdvořilosti od 60. let 20. století po současnost. Druhá kapitola je věnována přehledu jazykových prostředků vyjadřování zdvořilosti v češtině a dánštině. Třetí, nejobsáhlejší kapitola, se zabývá vybranými oblastmi, ve kterých se zdvořilost obvykle projevuje, konkrétně pozdravy a oslovováním, děkováním a reakcí na něj, příkazy, zákazy a žádostí. V češtině se zdvořilá žádost typicky vyznačuje přítomností částice prosím. Toto slovo nemá v mluvené dánštině žádný protějšek, dánština nicméně disponuje jinými prostředky, jak direktivnost žádosti zmírnit, například částicemi godt, nok, lige a vel nebo výrazem vil du være sød/venlig (byl bys tak laskav). Využít lze také některý z konvenčních způsobů vyjádření nepřímé žádosti. Mnohé takové strategie jsou oběma jazykům společné, jedná se například o vyjádření žádosti otázkou, která může být dále zmírněna negací. Pro zdvořilou žádost v češtině je typický podmiňovací způsob, v...
|
|
|
Jazyková politika v Norsku ve 20. a na začátku 21. století
Doušová, Iva ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Dubec, Pavel (oponent)
Diplomová práce pojednává o přístupu k řešení jazykové otázky, která se v Norsku objevila po roce 1814, kdy skončila dánská nadvláda, během níž dánština nahradila v písemném styku norštinu. Bylo nutné stanovit, jakou podobu by měl mít psaný norský jazyk: zda by to měl být riksmål - tj. ponorštěná dánština (později známý jako bokmål), nebo landsmål - tj. nový jazyk, vycházející z norských dialektů (později přejmenovaný na nynorsk). Práce nejprve popisuje, jak vznikl jazykový spor mezi zastánci nynorsk a bokmål v 19. století a jak byl vázán na tehdejší politickou situaci a naopak. Poté je analyzováno, jak byla ve 20. století rozvíjena a přijímána oficiální jazyková politika, kterou po několik desítek let určovala sociálnědemokratická strana. Do ní spadají pravopisné reformy z let 1907, 1917, 1938, 1959, 1981, 2005 a 2012, zákony o užívání jazyka, politika sbližování nynorsk a bokmål s cílem vytvořit společný jazyk samnorsk a vytvoření jazykového orgánu Språkrådet (Jazykové rady). Nakonec práce zkoumá, jak vypadá jazyková situace v Norsku v souvislosti se vztahem bokmål-nynorsk v prvním desetiletí 21. století.
|
|
|
A Comparison of Syntactic Structures in the Bible Translations from 1550 and 1992 with Regard to Morphological Changes
Pavlisová, Jana ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Houhová, Jana (oponent)
Cílem této práce je prozkoumat rozdíly a shody v syntaktických strukturách ve dvou časově vzdálených dánských překladech Bible, v prvním úplném překladu Bible do dánštiny, v tzv. Bibli Kristiána III. z roku 1550, a v současném překladu Bible z roku 1992. Zkoumaným vzorkem je Janovo evangelium. Hlavními oblastmi výzkumu je slovosled v hlavních i vedlejších větách a použití spojek ve vybraných typech vedlejších vět. Dále se poukazuje na možný vliv překladové předlohy, tedy Lutherovy Bible z roku 1545, na syntax Bible Kristiána III. Klíčová slova: Bible Kristiána III., Bible z roku 1992, spojky, slovosled, syntax, diachronie
|
|
|
Comparison of Old Norse and Proto-Norse Noun Declension
Šimeček, David ; Starý, Jiří (vedoucí práce) ; Štajnerová, Petra (oponent)
Srovnání skloňování podstatných jmen ve staroseverštině a praseverštině Tato práce podává přehled vývoje skloňování podstatných jmen od praseverštiny do staroseverštiny (staré islandštiny). První ze tří kapitol je pokusem o ucelený přehled všech skloňovacích tříd podstatných jmen v praseverštině. Tento přehled je založen jednak na dokladech z runových nápisů praseverského období, jednak na rekonstrukci za využití relevantní literatury. Každá skloňovací třída je představena v podobě paradigmatu doprovozeného komentářem a citací dochovaných forem. Druhá kapitola, která je nejobsáhlejší, představuje přehled skloňovacích tříd podstatných jmen ve staroseverštině (staré islandštině). Tento přehled sleduje dva cíle. Zaprvé má poskytnout synchronní popis staroseverského skloňovacího systému, který není zatížen přemírou diachronního pohledu běžného v tradičních gramatikách staroseverštiny. Současně má však čtenáře seznámit s morfologickou návazností staroseverských skloňovacích eksponentů a skloňovacích tříd na deklinace praseverské, tak jak byly představeny v první kapitole. V této diachronní části jsou rovněž rozebrány některé systémové příčiny vedoucí k morfologickým změnám ve skloňování. Třetí kapitola navazuje na výsledky diachronního rozboru a přináší zamyšlení nad tím, do jaké míry odpovídají tradiční, na...
|
|
|
Vliv latiny na severogermánské jazyky s důrazem na norštinu
Koliášová, Klára ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Starý, Jiří (oponent)
Práce je zaměřená na vliv latiny na severogermánské jazyky s důrazem na norštinu. První část práce zkoumá tento fenomén z hlediska sociolingvistiky: určení kontextů, v nichž byla latina používána, určení poměru používání latiny k používání domácích jazyků v období středověku, role církve, školství a literatury. Druhá část je zaměřena na praktický vliv latiny přetrvávající do dnešní doby, zejména přejatá slova, předpony a přípony, změny ve skloňování, vliv na syntax, ustálené fráze. Hlavním předmětem výzkumu je sbírka norských středověkých listin, Diplomatarium Norvegicum, na jejímž základě je vypracován poměr listin v latině a národním jazyce, změny v používání sledovaných jazyků podle období a tématu, porovnání s podobnými výzkumy pro Dánsko a Švédsko.
|
|
|
Language attitudes in Norway and the Czech Republic from a sociolinguistic point of view
Řezníková, Ivana ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Svevad, Thor (oponent)
Tématem práce jsou postoje k jazyku. Důraz je kladen především na to, jakým způsobem postoje k jazyku ovlivňují současné jayzykové změny, jak jsou formulovány ze strany uživatelů a jaké důležité faktory se účastní jejich utváření. Srovnání postojů, jaké Norové a česi zaujímají ke globalizaci, regionalizaci a dalším procesům, které ovlivňují soušasný vývoj norštiny a češtiny, se zakládá na řadě sociologických a sociolingvistických výzkumů a případových studií provedenách jednak v Řechách, ale především v Norsku. Otázky, které si tato práce klade především, jsou následující: nakolik se liší faktory relevantní při formování jazykových postojů v Norsku a v Čechách? Jak jsou postoje k jazyku ovnivněny historickým vývojem v těchto zemích? Předpokladem je, že faktory spojené s postoji k angličtině jsou jak v Norsku tak v Čechách velmi podobné. Vytah meyi standardními formami jazyka a lokálními dialekty je naopak s největší pravděpodobností znašně odlišný, především z toho důvodu, že je tmto variantám v norských a šeských podmínkách přidělován odlišný status.
|
|
|
Vytýkací konstrukce v norštině a ve francouzštině
Řeháková, Petra ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Štichauer, Jaroslav (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Ústav germánských studií Vytýkací konstrukce v norštině a ve francouzštině Cleft sentences in Norwegian and French Diplomová práce Vedoucí práce: PhDr. Petra Štajnerová, Ph.D. Vypracovala: Petra Řeháková Obor: francouzština - norština Praha, duben 2012 2 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala paní PhDr. Petře Štajnerové, Ph.D., za vedení mé diplomové práce, za její věcné připomínky, ochotu a trpělivost. 3 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně, že jsem řádně citovala všechny použité prameny a literaturu a že práce nebyla využita v rámci jiného vysokoškolského studia či k získání jiného nebo stejného titulu. V Praze dne 25.4.2012 ……………………………… Petra Řeháková 4 Anotace V této diplomové práci jsem se zabývala vytýkacími konstrukcemi v norštině a ve francouzštině. Za účelem rozborů byl sestaven korpus o 210 příkladech vytýkacích konstrukcí. Zkoumané příklady byly excerpovány z norských originálů a jejich francouzských překladů. Tento postup umožnil zkoumat vytýkací konstrukce v norštině i ve francouzštině ve stejném kontextu. Vytýkací konstrukce v norštině byly analyzovány z hlediska aktuálněčlenského, syntaktického a morfologického. Z hlediska aktuálněčlenského bylo především zkoumáno kontextové zapojení jednotlivých elementů a stupeň...
|
host ::
RSS.