|
|
Alterace: deminutiva a augmentativa současné italštiny
Neuwirth, František ; Štichauer, Pavel (vedoucí práce) ; Špaček, Jiří (oponent)
uzivanych sufixech, 0 jejich vyznamu a frekvenci pouziti. Nepfislusf nam hodnotit, do jake byl ten to nas pokus uspesny. Na tomto miste si vsak dovolfme shrnout poznatky, ke kterym jsme dospeli studiem odborne literatury, analyzou znacneho mnozstvf dokladu, praci s elektronickymi slovniky a korpusy a vlastni excerpcf. Podstatou alterace je specificka zmena vyznamu zakladoveho slova, k nfz dochazf prostfednictvim specifickych sufixu: zakladnf vyznam zakladoveho slova pfitom zustava zachovan, pfipojuje se k nemu pouze urcita nuance, nebo - v nekterych pfipadech - zvlastnf pragmaticky vyznam. Napf. od slova ragazzo lze vytvofit (mimo jine) nasledujfci alteraty: ragazzino, ragazzetto, ragazzotto, ragazzone, ragazzaccio. Ragazzino a ragazzetto jsou deminutiva; intenzita deminuce je vsak u ragazzino vetsf nez u ragazzetto. Ragazzotto je na pul cesty mezi deminutivem a augmentativem. Ragazzone je pak augmentativum a ragazzaccio pejorativum. Na semanticke urovni lze modifikaci alteracnfm sufixem pfirovnat k modifikaci adjektivem. Bylo by tedy mozno parafrazovat napfiklad takto: ragazzino, "velmi maly chlapec"; ragazzetto, "maly chlapec"; ragazzotto, "vetsf chlapec"; ragazzone, "velky chlapec"; ragazzaccio, "nevychovany chlapec". Tyto parafraze jsou abstraktnf a majf pouze ilustrovat povahu alterace. Kazdy ze...
|
|
|
K problematice neosobního vyjadřování s přihlédnutím k situaci v italštině, francouzštině a češtině
Trousil, Štěpán ; Špaček, Jiří (vedoucí práce) ; Štichauer, Pavel (oponent)
V práci nazvané "K problematice neosobního vyjadřování s přihlédnutím k situaci v italštině, francouzštině a češtině" se autor snaží syntetickým způsobem přiblížit problematiku neosobního vyjadřování jak na obecné úrovni, tak s přihlédnutím k uvedeným třem jazykům, jež představují základní jazykový materiál, na němž se pokouší demonstrovat popisované jevy a ozřejmit dané hypotézy. Jako zdroj excerpt slouží současný tisk, odborné a popularizační publikace jakož i beletrie a v neposlední řadě internet. Nejprve se zabývá podstatou neosobnosti a neosobního vyjadřování z ontologického hlediska a dospívá k názoru, že prostředky neosobního vyjadřování vycházejí z několika základních kritérií, jež jsou založeny na společném principu negace pojmu "osoby". Osoba je zde nazírána jednak jako člověk na referenční úrovni, jednak jako gramatická kategorie slovesné osoby (přičemž obě tato hlediska spolu souvisejí), jednak jako personický konatel. Neosobní výrazy jsou pak takové, jež nevyjadřují osobu pojatou na základě výše uvedených kritérií. Kromě predikátů vyjadřujících neživé procesy a přírodní jevy (tj. sloves neosobních v úzkém slova smyslu) sem jsou zařazeny i výrazy, jež jsou neosobní především tím, že mají formální gramatickou stránku neosobních vět, dále různé deagentní prostředky, u nichž neosobnost spočívá v...
|
|
| |
|
|
Biologické vlastnosti karcinomu vaječníku a jejich vztah k terapii
Bartáková, Alena ; Bouda, Jiří (vedoucí práce) ; Špaček, Jiří (oponent) ; Svoboda, Tomáš (oponent)
Strukturovaný souhrn Hypotéza studie Nádorové kmenové buňky jsou subpopulací nádorových buněk (Cancer stem cells - CSCs), která zodpovídá za metastazování tumoru, recidivu onemocnění a vznik chemorezistence. CSCs lze detekovat pomocí povrchových znaků imunohistochemicky. Důležitým povrchovým znakem CSCs je CD44 (standardní forma - CD44s). Předpokládáme, že CD44(s) by mohl být vhodným prognostickým markerem tumoru a možným markerem vzniku chemorezistence. Cíl studie 1. Vytvořit reprezentativní soubory vzorků primárního karcinomu ovaria a vzorků metastáz těchto tumorů, s odpovídajícím follow-up pacientek. 2. Ověřit na daném souboru zavedené prognostické faktory (věk, stadium onemocnění, histologický typ, stupeň diferenciace, pooperační nádorové reziduum) pro interval bez nemoci (DFI - disease free interval) a celkové přežití (OS - overall survival). 3. Zhodnotit expresi CD44 v primárním tumoru a v metastázách a zhodnotit její vzájemnou závislost v obou tkáních. 4. Zhodnotit vztah exprese CD44 k zavedeným prognostickým faktorům. 5. Zhodnotit expresi CD44 a její vztah k celkovému přežití, intervalu bez nemoci a chemorezistenci. Pomocí statistických analýz najít vhodnou hranici stanovení pozitivity CD44 pro prognózu OS, DFI a vzniku chemorezistence. Zhodnotit přínos metody pro praxi. Soubor a metodika Byla...
|
|
| |
|
|
Molekulářně biologické změny u karcinomu endometria
Dvořáková, Eva ; Špaček, Jiří (vedoucí práce) ; Odrážka, Karel (oponent) ; Sláma, Jiří (oponent)
SOUHRN Molekulárně biologické změny u karcinomu endometria Karcinom endometria patří mezi nejčastější malignity ženských pohlavních orgánů. Jeho stále stoupající incidence je způsobena změnami životního stylu a prostředí. Podobně jako ostatní maligní nádory je karcinom endometria komplexní onemocnění, na jehož vzniku se podílí mnoho faktorů, včetně genetických a epigenetických alterací. Detailní prozkoumání a porozumění těchto změn umožní v budoucnu nalezení nových diagnostických a terapeutických možností pro pacientky s endometriálním karcinomem. Cílem disertační práce bylo vyšetřit vybrané molekulárně biologické změny u karcinomu endometria v porovnání se zdravou endometriální tkání. Prvním specifickým cílem bylo vyšetřit přítomnost K-ras mutace ve vzorcích endometriální tkáně a porovnat ji s klinicko-patologickými charakteristikami (stádium a grading nádoru). Vyšetřeno bylo celkem 79 vzorků, z toho 59 vzorků s endometroidním karcinomem endometria ve stádiu I dle FIGO a 20 vzorků nenádorového endometria jako kontrolní skupina. Ke stanovení K-ras mutace byla použita metoda K-ras StripAssay™ (ViennaLab Diagnostics GmbH). Nebyl prokázán žádný rozdíl ve výskytu K-ras mutace v nádorové a kontrolní skupině (24% vs. 15%). Nebyl prokázán žádný vztah sledované mutace s ohledem na stádium onemocnění a grading...
|
|
|
Sloveso ve vybraných italských gramatikách 15.-19. století
Soukupová, Tereza ; Štichauer, Pavel (vedoucí práce) ; Špaček, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce si klade za úkol, prostřednictvím srovnání osmnácti italských gramatik z 15.-19. století, popsat způsob pojednání o italském slovese ze strany jednotlivých gramatiků a jeho vývoj. Sleduje sloveso ze tří hledisek: morfologického, syntaktického a vidového. V rámci morfologie zkoumá způsob rozdělení slovesa na základě jednotlivých gramatických kategorií; výskyt, popis a obsah těchto kategorií. Z hlediska syntaxe sleduje problém výběru pomocného slovesa ve složených časech, problém shody a slovesné valence. Slovesným videm jakožto gramatickou kategorií se románská lingvistika začíná zabývat až ve století dvacátém; tato práce sleduje, zda a jakým způsobem autoři starších gramatik vnímají a popisují jevy spadající do této kategorie, tedy především způsob vyjádření ne/dokonavosti. Klíčová slova: sloveso, italská gramatika, morfologie (tvarosloví), syntax (skladba), slovesný vid
|
|
|
Chronický vulvovaginální dyskomfort a kvalita poševního prostředí
Kestřánek, Jan ; Špaček, Jiří (vedoucí práce) ; Unzeitig, Vít (oponent) ; Hořejší, Jan (oponent)
SOUHRN Vulvovaginální dyskomfort (VVD) není život ohrožující onemocnění, avšak jeho dopad na kvalitu života ženy je veliký. Po gynekologické prevenci a prenatální péči je nejčastější příčinou návštěvy gynekologické ambulance. Příčiny vzniku chronické formy nejsou prokazatelně objasněny. CÍLE PRÁCE: Prvním cílem této práce bylo pokusit se odhalit etiologii chronického vulvovaginálního dyskomfort (CVD), charakterizovat skupinu pacientek s CVD a vztáhnout tuto ke kvalitě poševního prostředí. Druhým cílem bylo vyhodnocení dotazníku, který byl zaměřen na možné příčinné faktory CVD. Třetí část práce je experimentální, zaměřená na problematiku quorum sensing molekul (QSM) a manosa-binding lektin (MBL) polymorfismů. METODY: Data pro všechny tři části studie byla získána v ambulanci pro chronický vulvovaginální dyskomfort vyšetřením a dlouhodobým sledováním pacientek s CVD. K pátrání po možných příčinných faktorech CVD byl použit dotazník. VÝSLEDKY: Studie prokázala, že se v naprosté většině případů setkáváme s idiopatickou formou CVD. Je zřejmé, že se jedná hlavně o ženy v produktivním věku, ve většině případů zdravé, bez zjevného spouštěcího momentu. Bylo prokázáno, že se v ambulantní praxi této problematice adekvátně věnuje minimum lékařů a že nejmarkantnějším nálezem u pacientek s CVD je absence laktobacilů...
|
|
|
Patologické prognostické faktory v experimentální chirurgické léčbě zhoubných nádorů dolního pohlavního ústrojí žen (hrdlo děložní, vulva)
Škapa, Petr ; Zámečník, Josef (vedoucí práce) ; Hermanová, Markéta (oponent) ; Špaček, Jiří (oponent)
SOUHRN Cílem předkládané dizertační práce je představit moderní možnosti histopatologického vyšetření včetně imunohistochemických a molekulárních metod pro diagnostiku, prevenci a inovativní chirurgické přístupy v terapii prekancerózních lézí a maligních nádorů dolního ženského pohlavního systému (vulva, děložní hrdlo). V první části dizertační práce jsme se zaměřili na zastoupení jednotlivých typů lidského papilomaviru (HPV) v nenádorových, prekancerózních a nádorových dlaždicobuněčných lézích vulvy, na odhad efektivity profylaktické vakcinace proti HPV a na zhodnocení účelnosti modifikace klasifikačního schématu vulvárních intraepiteliálních neoplázií (VIN). Analyzovali jsme spektrum typů HPV v jednotlivých histologických kategoriích vulvárních lézí a potvrdili správnost konceptu dvou nezávislých cest karcinogeneze v oblasti vulvy - HPV asociované a HPV negativní. Identifikovali jsme několik heterogenních skupin prekanceróz vulvy s variabilními HPV profily, u kterých může být aplikace nové revidované klasifikace VIN zavádějící pro odhad jejich biologického chování. Poukázali jsme též na fakt, že se úspěšnost profylaktického očkování proti HPV bude odvíjet od rozsahu zkřížené protektivity proti nevakcinačním typům HPV, které se v populaci České republiky ve zvýšené míře vyskytují ve srovnání s ostatními...
|
|
|
Chybné užití konjunktivu ve vedlejších větách v současné italštině
Bucci, Anna-Marie ; Štichauer, Pavel (vedoucí práce) ; Špaček, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá konjunktivem a jejím cílem je zmapovat jeho chybná užití v současné italštině. Nejprve se věnuje slovesnému způsobu ve vztahu k ostatním kategoriím slovesa a dále stručně představuje tematickou kategorii modality, jejímž prostředkem konjunktiv často je. Dále práce zachycuje jednotlivé přístupy ke konjunktivu v současné italštině a různé názory na jeho funkci. Na závěr teoretické části předkládá tato práce přehled slovotvorných norem a pravidel užití konjunktivu. V praktické části se práce zabývá zkoumáním chybných užití konjunktivu, přičemž vychází z korpusu mluvené italštiny Lessico di frequenzadell'italianoparlato a z webového korpusu itWaC. Zde práce klasifikuje chyby do tří skupin: na nesprávně utvořené nepravidelné tvary, na případy, kdy je konjunktiv nahrazen indikativem a na případy, kdy nebyla dodržena pravidla souslednosti časové. Práce se u každé skupiny chyb pokouší o zdůvodnění jejího výskytu v současné italštině. Klíčová slova Konjunktiv, chyba; slovesný způsob; korpus; modalita; současná italština.
|
host ::
RSS.