|
|
Evaluace přírodních ohrožení z GLOFs v pohoří Cordillera Huayhuash
Baťka, Jan ; Vilímek, Vít (vedoucí práce) ; Šobr, Miroslav (oponent)
Evaluace přírodních ohrožení z GLOFs v pohoří Cordillera Huayhuash Abstrakt: Proglaciální jezera procházejí ve vysokohorských oblastech v souvislosti s probíhajícími klimatickými změnami dynamickým vývojem. Ve většina světových pohoří již proběhl výzkum zabývající se ohrožením, které tato jezera mohou představovat. Peruánská Cordillera Huayhuash však zatím stála mimo zájem vědců. Autor této práce nejprve vytvořil a vyhodnotil inventarizaci ledovcových jezer v daném pohoří a následně vyhodnotil vybraná jezera z pohledu ohrožení GLOF. V diskuzi jsou výsledky porovnány s dalšími světovými pohořími, díky čemuž je možné učinit podstatné závěry. Většina charakteristik jezer v pohoří Huayhuash je ovlivněna lokálním specifickým faktorem - fluviální erozí, která probíhala od posledního glaciálního maxima. Nicméně obecné principy, jako například statistické rozdělení jezer podle jejich elevace, které platí i pro další porovnávaná pohoří, jsou zde stále identifikovatelné. Jezera tohoto pohoří obecně představují pouze nízké či dokonce žádné ohrožení z GLOF, výjimku tvoří pouze případy jezer v přímém kontaktu s ledovcem a také sekvence plošně rozsáhlých jezer, které byly podrobněji analyzovány. Klíčová slova: geomorfologie, GLOF, inventarizace jezer, přírodní ohrožení, Peru
|
|
|
Změny v extremitě a výskytu povodní v povodí Zdobnice
Čermák, Daniel ; Langhammer, Jakub (vedoucí práce) ; Šobr, Miroslav (oponent)
Náplní bakalářské práce je vyhodnocení změny extremity a výskytu povodňových událostí v horském povodí Zdobnice. V literární rešerši je nejprve komplexně představena problematika povodní a stručně jsou popsány největší historické povodně v Česku a v povodí Zdobnice. Součástí rešerše je i fyzickogeografická charakteristika zkoumaného povodí. V praktické části jsou vyhodnocena data denních průtoků získané od ČHMÚ. Na základě dat byla provedena analýza odtoku se zaměřením na extrémní průtoky. Pro porovnání změny je datová řada rozdělena na dvě období (1945-1969 a 1970-2014), jejichž bod změny určily Pettitův a Buishandův test homogenity. K analýze sezonality jsou použity grafy směrových statistik, polární grafy, křivky kumulativních četností a povodňový index. Výsledkem těchto metod je zjištění, že se ve druhém období přesunulo těžiště povodňové zatížení do dřívějších částí roku. Zároveň byl zjištěn nárůst povodňových událostí v červenci. Klíčová slova: povodně, průtok, hydrologické extrémy, historické povodně, sezonalita, Zdobnice
|
|
|
Přírodní prostředí planety Venuše
Dergunova, Alexandra ; Kalvoda, Jan (vedoucí práce) ; Šobr, Miroslav (oponent)
V práci je popsán současný stav poznatků o přírodním prostředí planety Venuše, zjištěný studiem a hodnocením dostupných údajů v odborných publikacích. Cílem bakalářské práce je charakteristika této planety jako celku, její atmosféry, povrchu a vnitřní stavby. Zvláštní pozornost je věnována morfografii povrchu Venuše se záměrem charakterizovat hlavní morfostrukturní tvary a typy reliéfotvorných procesů, kterými vznikaly. Fyzikální a chemické procesy probíhající v jednotlivých sférách planety podstatným způsobem ovlivnily vývoj povrchových tvarů Venuše. Morfografické členění povrchových tvarů Venuše je dokumentováno globální topografickou mapou a skupinami vybraných snímků dálkového průzkumu povrchu planety. Současný stav poznání topografie Venuše je již možné využívat pro systematické zjišťování původu a intenzity změn povrchu planety, a to zejména při dlouhodobém vytváření její horninové kůry působením endogenních procesů. Dokumentace těchto morfogenetických procesů a jevů v dosud publikovaných výsledcích kosmických misí byla podnětem pro návrh morfostrukturní interpretace hlavních typů povrchových tvarů Venuše. Klíčová slova: morfostrukturní tvary a procesy, planeta Venuše, přírodní prostředí
|
|
|
Hydrologické sucho na Lužnici v roce 2018
Junková, Anna ; Šobr, Miroslav (vedoucí práce) ; Matoušková, Milada (oponent)
Předložená bakalářská práce se zabývá problematikou hydrologického sucha na Lužnici v roce 2018. První část je zaměřena na provedení literární rešerše na téma sucho, jeho typy, příčiny a dopady. Dále je za pomoci literatury vyhodnoceno hydrologické sucho v letech 2014 až 2018 v Česku. Tato kapitola slouží jako východisko pro stěžejní část práce zabývající se hydrologickým suchem na Lužnici v roce 2018, k jehož vyhodnocení byla využita metoda prahové hodnoty a nedostatkových objemů. Analýza je provedena na základě dlouhých datových řad z limnigrafických stanic Pilař a Bechyně. Tyto profily jsou porovnávány za účelem zjištění případných rozdílů. Výsledky práce ukazují, že hydrologický rok 2018 byl na Lužnici z hlediska sucha v novodobé historii velmi významným rokem. Klíčová slova: hydrologické sucho 2018, nedostatkové objemy, prahová hodnota, Lužnice
|
|
|
Vznik a vývoj proglaciálních jezer v Patagonských Andách
Danišová, Dominika ; Vilímek, Vít (vedoucí práce) ; Šobr, Miroslav (oponent)
Vznik a vývoj proglaciálních jezer v Patagonských Andách ABSTRAKT: Proglaciální jezera jsou dynamické vodní hmoty, které jsou zásadně ovlivněny vývojem ledovcových mas, morfologií reliéfu a klimatickými faktory. V současné době se ledovce vyznačují převážně postupným táním, které úzce souvisí s globálními změnami klimatu. S ústupem horského zalednění se zvětšuje objem vody ledovcových jezer, což může vést ke zvýšenému riziku přelití, či protržení hrází jezer. Cílem této práce bylo nejdříve formou rešerše popsat, jak tato jezera vznikají, jaké faktory hrají roli v jejich vývoji a jak ona samotná mohou ovlivňovat své okolí. Dále bylo na základě vytvořené inventarizační tabulky prostorově a časově analyzováno 640 jezer v oblasti Severopatagonského ledovcového pole v Patagonských Andách v časovém rozmezí od roku 1984 až po současnost. Výsledky potvrzují předpoklad, že spolu s úbytkem ledovcových hmot dochází v této oblasti také ke zvětšování a vzniku nových ledovcových jezer. Práce se snaží prokázat souvislost s klimatickými daty, ačkoliv ta jsou pro tento region poměrně nedostatečná. Klíčová slova: proglaciální jezera, ledovce, hrazení jezer, Severopatagonské ledovcové pole, GLOF
|
|
|
Analýza povodně na Sázavě v únoru 1909
Jelínková, Karolína ; Šobr, Miroslav (vedoucí práce) ; Kašpárek, Ladislav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá komplexním vyhodnocením jarní povodně v roce 1909. V rámci rešerše práce popisuje typy povodní. Zaměřuje se na události rain-on-snow a s tím spojené tání sněhu a ledové jevy na tocích. Dále popisuje hydrologické modely a detailněji model AquaLog a jeho jednotlivé části. Detailně je popsána povodeň 2006, se kterou je událost z roku 1909 porovnána. Pomocí historických archivů byly zjišťovány informace o povodni 1909 a díky nim zjištěn její plošný rozsah. Dále byly analyzovány povodňové vlny v České republice. Pro povodí Sázavy bylo využito modelu AquaLog, kterým byly simulovány povodňové vlny pro 9 stanic z celého povodí.
|
|
|
Vývoj odtoku vody ve vybraných povodích Kyrgyzského hřbetu, Ťan-Šan
Jedličková, Šárka ; Šobr, Miroslav (vedoucí práce) ; Janský, Bohumír (oponent)
Hlavním cílem této práce bylo zkoumat změny odtoku v povodí řek Ala-Arča, Alamaedin a Kara-Balta v Kyrgyzstánu a také změnu klimatických poměrů z dostupných stanic v okolí. Na základě dostupných dat byly jednotlivé odtokové, srážkové a teplotní řady podrobeny měsíčním, sezónním a ročním analýzám. Byla také ověřována absolutní a relativní homogenita dat za pomoci statistických testů, kterými jsou Mann-Whitney-Pettit test, SNHT test a WiIlcoxonův dvouvýběrový test pro absolutní homogenitu a Alexandersson test pro homogenitu relativní. pomocí Mann-Kendall testu byl zjišťován trend v jednotlivých řadách. V řadě dat odtoku bylo nalezeno velké množství nehomogenit. U řeky Ala- Arča a Kara-Balta byl ve většině případů zaznamenán rok změny v roce 1987. U řeky Alamedin byl rok změny zaznamenán o tři roky později v roce 1990. Vývoj trendu byl na řekách s ledovcovo-sněhovým režimem pozitivní, kdežto u řeky pouze se sněhovo-ledovcovým režimem nebyl zjištěn statisticky významný trend pro celé časové řady. Klíčová slova: změna odtoku, srážky, teplota, ledovco-sněhový režim, sněhovo-ledovcový režim, homogenita, Mann-Whitney-Pettit test, SNHT test, trend, Mann-Kendall test, zalednění, Kyrgyzstán, Ťan-Šan
|
|
|
Interakce podzemní a povrchové vody v době hydrologického sucha v nivě horní Lužnice
Korejs, Tomáš ; Šobr, Miroslav (vedoucí práce) ; Janský, Bohumír (oponent)
Předmětem této práce je vyhodnocení interakce mezi povrchovou a podzemní vodou během periody hydrologického sucha v nivě horní Lužnice. Práce se snaží ukázat vliv podzemní vody v říční nivě během období hydrologického sucha a její korelaci s vodním stavem v povrchovém toku. Zájmová oblast horní Lužnice se vyznačuje unikátním ekosystémem s jedinečnou přírodní hodnotou. Jedná se o zachovalou říční nivu, která plní nezastupitelnou roli ve fluviálních procesech, především při retenci vody. Vytyčené cíle byly řešeny na základě sledování chodu hladin podzemních a povrchových vod z dat získaných z profilů PřF UK, které jsou reprezentovány vrty napříč nivou a hladinoměry ve vodním toku. Ze získaných dat bylo možné vytvořit finální analýzy a zjistit tak chování a vzájemnou interakci mezi povrchovou a podzemní vodou v této přírodní nivě. Detailním rozborem byla potvrzena interakce mezi vodním tokem a říční nivou a její retenční potenciál. Lze tak konstatovat, že v období hydrologického sucha je vodní stav respektive průtok v povrchovém vodním toku nadlepšován vodou z říční nivy. Příron je však zřejmý pouze v určitých úsecích toku. Jiné úseky jsou naopak charakteristické paralelním prouděním. Výsledky práce však potvrzují fakt, že přítomnost zachovalé říční nivy představuje mnohem lepší ekosystémové podmínky,...
|
|
|
Příčiny změn vývoje vybraných fluviálních jezer Lužnice v profilu Základna
Jaček, Matouš ; Šobr, Miroslav (vedoucí práce) ; Havlíková, Petra (oponent)
Předmětem této práce je zhodnocení vývoje vybraných jezer v oblasti Základna v povodí horní Lužnice. Zájmová oblast se nachází v přírodní rezervaci Horní Lužnice, jejíž území se rozkládá od státní hranice s Rakouskem po Suchdol nad Lužnicí. Charakter řeky je v tomto úseku velmi zachovalý, téměř nenarušený člověkem. I přes to, že se jedná o střední část toku, je zde vytvořena údolní niva s meandrovým pásem, typická pro dolní úseky řek. Oblast je díky svým podmínkám velmi vhodná pro pozorování přirozených rozlivů a výzkum fluviálních jezer, kterých se zde vyskytuje velké množství. V první části práce je zpracována charakteristika zájmového území, problematika fluviálních jezer, přirozených rozlivů a povodní ve sledované oblasti. Stěžejní druhá část je věnována samostatnému výzkumu vybraných jezer a jejich vývoji. Během několika terénních měření byla jezera geodeticky zmapována a byly odebrány vzorky sedimentu z jejich dna. Bylo také provedeno měření průtoků v nivě při rozlivu řeky. Zároveň byla vyhodnocena data z automatických hladinoměrů, ze kterých bylo možno určit vzájemné souvislosti v kolísání hladin jezer a řeky. Výsledky měření byly také porovnány s předchozími pracemi na tomto území. Hlavním zjištěním je postupné zanášení jezer v období mírnějších rozlivů a naopak zvětšování a prohlubování...
|
|
|
Identifikace a charakteristika lokalit zaniklých malých vodních nádrží s využitím nástrojů GIS
Wolfová, Helena ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Šobr, Miroslav (oponent)
Tato bakalářská práce má za cíl identifikovat oblasti malých zaniklých vodních nádrží pomocí starých map a pomocí DMR 5G. Mezi hlavní metodické postupy patří georeferencování starých map. Dále vytvoření co nejpodrobnějšího digitálního modelu reliéfu a terénní rekognoskace v lokalitách vybraných zaniklých malých vodních nádrží. Byly analyzovány změny krajinného pokryvu vybraných zaniklých nádrží a také změna rozsahu celkové vodní plochy v zájmovém území. Pro práci byla použita data získaná od Povodí Ohře s.p., digitální model reliéfu 5. generace a staré mapy II., III. vojenského mapování a mapy v souřadnicovém systému S-52. Jako zájmové území bylo vybráno povodí Skřiváně patřící do povodí Svatavy. Bylo zjištěno že víc jak polovina nádrží zanikla během 20. století. Nejvýraznější úbytek byl zaznamenám v průběhu 19. století. Plocha malých vodních nádrží se od období II. vojenského mapování zmenšila na 40,51 % původní rozlohy. Klíčová slova: staré mapy, zaniklé vodní nádrže, digitální model reliéfu České republiky 5. generace, povodí Svatavy
|
host ::
RSS.